54 Ad 18/2025

Rubrum

č. j. 54 Ad 18/2025- 46 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: V. Ch., narozený dne bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 8. 2025, č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 8. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 95 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalované k žalobě

1. Česká správa sociálního zabezpečení zamítla rozhodnutím ze dne 10. 4. 2025, č. j. X, žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém Za správnost vyhotovení: G. K. 2 54 Ad 18/2025 pojištění“). Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a uvedené rozhodnutí potvrdila.

2. Žalovaná vyšla v prvním stupni z posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 15. 4. 2025, dle něhož byl stav žalobce hodnocen dle kapitoly XI, odd. C, položky 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Z taxačního rozmezí 30-40% byla zvolena dolní hranice, která byla s ohledem na nepodstatný vliv na schopnost pokračovat ve výdělečné činnosti snížena na 25 %. V rámci námitkového řízení byl stav žalobce hodnocen dne 19. 8. 2025 obdobně s poklesem pracovních schopností o 30 %.

3. Včasnou žalobou ze dne 9. 10. 2025 žalobce brojí proti zjištěnému skutkovému stavu – poklesu pracovní schopnosti. Namítá, že jeho stav nebyl dostatečně zkoumán, nebyla zohledněna specifika jeho stavu, která v žalobě popisuje. Popisuje, jak mu zdravotní stav ztěžuje výkon zaměstnání. K tomu žalobce poukazuje na řadu lékařských zpráv.

4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10. 12. 2025 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

II. Posouzení věci krajským soudem

5. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

6. Žaloba není důvodná.

7. Krajský soud rozhodl bez jednání, neboť účastníci k poučení soudu nařízení jednání nepožadovali (§ 51 s. ř. s.).

8. Krajský soud za účelem posouzení podané žaloby obstaral posudek posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích, včetně protokolu o jednání posudkové komise. Lékařské zprávy, které žalobce v čase soudu předkládal, byly posudkové komisi předloženy.

9. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 20. 4. 2026 plyne, že tohoto dne zasedala posudková komise ve složení předsedkyně komise (posudková lékařka), odborná lékařka (interní lékařství) a tajemnice. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen.

10. Z posudku posudkové komise z téhož dne plyne, že komise hodnotila stav žalobce dle kapitoly XI, odd. C, položky 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity na horní hranici taxace – 40 %. Oproti původním hodnocením akcentovala dlouhodobý a kolísavý průběh v kontextu dokládaných zpráv a nálezů; žalobce je nyní v déle trvající dlouhodobé pracovní neschopnosti a komisi se jeho návrat do původního zaměstnání nejeví jako vhodný.

11. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Za správnost vyhotovení: G. K. 3 54 Ad 18/2025 12. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

13. Dle posudku shrnula komise dostupnou zdravotní dokumentaci, včetně předložených lékařských zpráv, zdravotní a pracovní anamnézu a uvedla diagnostický souhrn. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinu hodnotila shodně s předcházejícími posudky. V případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle kapitoly XI, odd. C, položky 4b. Žalobce se jednání posudkové komise osobně zúčastnil.

14. Krajský soud vyšel z tohoto posudku. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů. Žalobce byl jednání posudkové komise osobně přítomen. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobce. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Podrobně rovněž uvedla, proč zvolila právě toto hodnocení i ve vztahu k dalším položkám, stejně tak odůvodnila, proč další žalobcem popisované potíže nemohou být převažující. Pokles pracovní schopnosti žalobce posudková komise stanovila shodně s posudkovými lékaři v řízení před správními orgány.

15. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav a podřadila je pod příslušnou položku vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními obtížemi žalobce, přičemž žalobce byl jednání posudkové komise osobně účasten, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož šlo v případě žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 40 %. Odlišný závěr oproti posudkům obstaraným v řízení před správními orgány komise vysvětlila.

16. Dle shora citovaného § 39 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce jedná o invaliditu I. stupně; správní orgány proto pochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů dospěly k závěru, že žalobce není invalidní.

17. Posudková komise ve svém posudku reagovala na věcné námitky žalobce, které jsou odborného, medicínského rázu. Posudek posudkové komise žalobce žádným způsobem nezpochybnil. K názoru žalobce, že v jeho případě je nutno stav hodnotit dle vyšší položky Za správnost vyhotovení: G. K. 4 54 Ad 18/2025 4c komise uvedla, že převažující funkční postižení tomuto stavu neodpovídá a popsala proč tomu tak je.

18. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 40 % a žalobce byl tak k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v I. stupni. Správní orgány proto založily své rozhodnutí na nesprávně zjištěném skutkovém stavu.

III. Závěr a náklady řízení

19. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

20. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalobce, kterému takové právo svědčí, náhradu nákladů řízení nevyčíslil – ze obsahu soudního spisu se podává pouze 95 Kč poštovné za podanou žalobu. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit žalobci ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 19. června 2026 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: G. K. 5 54 Ad 18/2025 Za správnost vyhotovení: G. K.