54 Ad 2/2021

Rubrum

č. j. 54 Ad 2/2021 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou ve věci žalobkyně: JUDr. P. M. bytem proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 12. 2020, č. j. MPSV-2020/238630-913 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 17. 2. 2021 se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 54 Ad 2/2021 Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Českých Budějovicích (dále jen „úřad práce“) ze dne 21. 10. 2020, č. j. 86854/20/PT (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím byla podle § 30 odst. 1 a v návaznosti na § 49 a § 52 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o sociální podpoře“) odejmuta dávka státní sociální podpory rodičovský příspěvek ode dne 1. 10. 2020, protože nárok na dávku zanikl ke dni X.

2. Žalobkyně vycházela z předpokladu, že s ohledem na skutečnost, že nikdy neplatila nemocenské pojištění, neměla volbu výše rodičovského příspěvku a pobírala prvních deset měsíců částku 7.600 Kč a poté až do vyčerpání 3.800 Kč měsíčně. S uvedeným postupem při čerpání rodičovského příspěvku se žalobkyně setkala po narození všech svých tří dětí, a proto očekávala stejný postup i v posuzované věci týkající se zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Žalobkyni bylo dne 22. 12. 2019 individuálním informativním sdělením úřadu práce oznámeno, že o navýšení celkové částky nemusí žádat a rodičovský příspěvek jí bude nadále vyplácen ve zvolené výši až do vyčerpání celkové částky, která vlivem navýšení činila 300.000 Kč.

3. Žalobkyně spatřovala v postupu úřadu práce a žalovaného nezákonnost a vady spočívající v nerespektování individuálního informativního sdělení ze dne 22. 12. 2019, na které při čerpání rodičovského příspěvku spoléhala. Zkrácení na svých právech spatřuje žalobkyně v tom, že jí bez předchozího upozornění byl ode dne 1. 10. 2020 odňat rodičovský příspěvek v celkové zbývající výši 75.800 Kč. Žalobkyně spoléhala na to, že s ohledem na zvolenou nízkou měsíčně vyplácenou sazbu jí bude rodičovský příspěvek vyplácen až do vyčerpání celkové částky bez ohledu na dovršení věku 4 let u nejmladšího dítěte. Žalobkyně namítala také vady v postupu správních orgánů, které spatřovala zejména v jejím ubezpečení úřadem práce, že o navýšení rodičovského příspěvku nemusí žádat. Současně ji však úřad práce předem neupozornil na blížící se dovršení 4 let dítěte a nevyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku, který podle výkladu správních orgánů nemůže být vyplácen po uplynutí 4 let. Žalobkyně se domnívala, že zmíněným individuálním informativním sdělením ze dne 22. 12. 2019 byla uvedena v omyl, neboť jím dle jejího názoru byla ubezpečena, že jí bude navýšení rodičovského příspěvku vyplaceno. Žalobkyně s ohledem na vše shora vyslovené požaduje zrušení napadeného i prvostupňového rozhodnutí.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu

4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Podle žalovaného úřad práce žalobkyni zcela korektně v souladu se zákonnou úpravou informoval o možnostech čerpání rodičovského příspěvku, přičemž podle jeho názoru se správní orgány ve správním řízení nedopustily vad ani jakéhokoli porušení zákonných ustanovení.

III. Replika žalobkyně

5. Dne 7. 7. 2021 obdržel soud reakci žalobkyně na vyjádření žalovaného k žalobě, v níž vyjádřila svůj nesouhlas s názory žalovaného. Žalobkyně byla přesvědčena, že byla sdělením úřadu práce ze dne 22. 12. 2020 uvedena v omyl a rodičovský příspěvek jí byl odebrán neprávem. Podle žalobkyně jí měl být rodičovský příspěvek vyplácen až do jeho úplného vyčerpání. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 54 Ad 2/2021 IV. Obsah správních spisů 6. Do správního spisu byla založena žádost žalobkyně o rodičovský příspěvek ze dne 2. 11. 2016, na základě níž jí bylo oznámeno dne 16. 11. 2016 pod č. j. 125555/16/PT přiznání rodičovského příspěvku ode dne X ve výši 7.600 Kč. Následovalo vedení správního řízení o změně výše rodičovského příspěvku, které mělo za následek snížení rodičovského příspěvku na částku 3.800 Kč ode dne 1. 7. 2017.

7. Dne 22. 12. 2019 bylo vydáno individuální informativní sdělení č. j. 123619/19/PT (dále také „sdělení“), jímž byla žalobkyně poučena o automatickém navýšení celkové částky rodičovského příspěvku na 300.000 Kč za současného zohlednění již vyplacené výše rodičovského příspěvku. Ve sdělení byla žalobkyně vyrozuměna, že rodičovský příspěvek bude nadále vyplácen ve zvolené výši do vyčerpání celkové částky nebo do dovršení věku 4 let dítěte. Úřad práce žalobkyni poučil o možnosti volby výše rodičovského příspěvku a aktuálně vyčerpané sumě z rodičovského příspěvku.

8. Dne 12. 10. 2020 bylo žalobkyni doručeno oznámení č. j. 84159/20/PT o zahájení správního řízení ve věci odejmutí rodičovského příspěvku na dítě P. M., nar. x. Následovalo vydání prvostupňového rozhodnutí, jímž došlo k odejmutí rodičovského příspěvku ode dne 1. 10. 2020, protože nárok na dávku zanikl ke dni X. Důvodem odejmutí příspěvku byla skutečnost, že dítě (P. M., nar. x) dosáhla dne X věku 4 let, tudíž nebyla ode dne 1. 10. 2020 splněna zákonná podmínka nároku na rodičovský příspěvek. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobkyně odvolala a namítala, že byla úřadem práce chybně vyrozuměna o možnostech čerpání navýšeného rodičovského příspěvku. Žalovaný odvolání žalobkyně podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil, podle žalovaného nebyla splněna zákonná podmínka pro výplatu rodičovského příspěvku, neboť dítě dosáhlo věku 4 let, z toho důvodu úřad práce přistoupil k odejmutí příspěvku.

V. Právní názor soudu

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

10. Žaloba není důvodná.

11. Podle § 30 odst. 1 zákona o sociální podpoře platí, že rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 300.000 Kč, není-li dále stanoveno jinak.

12. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 7. 2020, č. j. 9 Ads 30/2019-30 specifikoval kritéria na straně dítěte, které zakládají nárok na rodičovský příspěvek. „Jestliže rodič z objektivních důvodů nemůže osobně celodenně a řádně pečovat o dítě, které je nejmladším dítětem v rodině (např. z důvodu jeho pobytu v nemocnici), rozumí se „nejmladším dítětem, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek“ (§ 30a odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře), to dítě do čtyř let věku, o které rodič skutečně pečuje.“ (pozn. podtrženo Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 54 Ad 2/2021 soudem) V uvedené citaci Nejvyšší správní soud konstatoval nezbytnost věku do 4 let u nejmladšího dítěte, aby existoval nárok na rodičovský příspěvek.

13. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem správních orgánů, že dovršením věku 4 let dítěte zaniká nárok na rodičovský příspěvek, třebaže nedošlo k úplnému vyčerpání celkové částky. Krajský soud však námitce žalobkyně nepřisvědčuje a souhlasí s postupem správních orgánů, že žalobkyně od okamžiku dosažení 4 let věku nejmladšího dítěte již neměla nárok na výplatu rodičovského příspěvku. Uvedený závěr podporuje také následující příspěvek: „Jak již bylo několikrát zmíněno, rodičovský příspěvek náleží za účelem řádné celodenní a osobní péče o nejmladší dítě v rodině, nejvýše však do 4 let věku dítěte. Dosažením věku 4 let dítěte nárok na rodičovský příspěvek zaniká, a to i v případě, že rodič na dítě nevyčerpal celkovou částku rodičovského příspěvku. Jedním z předmětů kritiky Novely, zejména ze strany rodičů dětí, které dosáhly věku 4 let krátce po nabytí její účinnosti, a rodičů, kteří nemohou zvýšit měsíční částku rodičovského příspěvku tak, aby vyčerpali jeho celkovou částku, z toho důvodu, že se neúčastnili nemocenského pojištění nebo nízkého denního vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, je skutečnost, že nedosáhnou na celou zvýšenou částku rodičovského příspěvku. V této souvislosti dochází ke značnému znevýhodnění rodin s nízkými příjmy oproti rodinám, ve kterých měl před narozením dítěte (popř. před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství) alespoň jeden z rodičů vyšší příjmy a může zvýšit měsíční výši rodičovského příspěvku s cílem vyčerpat co nejvíce ze zvýšené částky rodičovského příspěvku.25 Tento aspekt úpravy navýšení celkové částky rodičovského příspěvku lze považovat za jeden z projevů principu zásluhovosti charakteristického pro systém nemocenského a důchodového pojištění, který by nicméně z pohledu teorie práva sociálního zabezpečení v systému státní sociální podpory zohledňován být neměl.“ [J. Komendová; Právní rozhledy 4/2020, s.

126. Dostupné z: https://www.beck-online.cz/bo/chapterview- document.seam?documentId=nrptembsgbpxa4s7grpxgxzrgi3a&rowIndex=0]

14. Uvedený výklad vyplývá též z citované dikce § 30 odst. 1 zákona o sociální podpoře, v němž je výslovně uvedeno, že nárok na rodičovský příspěvek zaniká dosažením 4 let nejmladšího dítěte. Výklad žalobkyně k § 30 odst. 1 zákona o sociální podpoře, dle něhož není rozhodující dosažení věku 4 let nejmladšího dítěte, jestliže dosud nebyla vyčerpána celková částka rodičovského příspěvku, byl mylný. Zákonnou podmínkou pro provádění výplaty rodičovského příspěvku je skutečnost, že dítě, na jehož péči je příspěvek vyplácen, dosud nedosáhlo věku 4 let. Tudíž výplata rodičovského příspěvku vyčerpáním celkové částky je podmíněna a současně ohraničena věkovou hranicí dítěte, a to 4 let. Po dovršení 4 let věku dítěte již není možné vyplácet dále rodičovský příspěvek, třebaže nedošlo k úplnému vyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku.

15. Žalobkyně se odkazovala v žalobě také na sdělení ohledně rodičovského příspěvku, která jí byla poskytnuta vždy v okamžiku podání žádosti o přiznání dávky státní sociální podpory – rodičovského příspěvku, a to s příchodem dítěte. Žalobkyně žádala o dávku v letech 2011, 2013 a v roce 2016, zcela správně jí bylo vždy ze strany úřadu práce sděleno, že jí nelze umožnit stanovit si denní vyměřovací základ, neboť nikdy neplatila nemocenské pojištění, a proto nemá možnost volby měsíční výše rodičovského příspěvku. V letech 2011, 2013 a ani v roce 2016 nebylo známo, že bude od roku 2020 zvýšena výše rodičovského příspěvku z částky 220.000 Kč na 300.000 Kč. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 54 Ad 2/2021 16. Individuálním informativním sdělením ze dne 22. 12. 2019 bylo žalobkyni oznámeno, že od 1. 1. 2020 se automaticky navyšuje celková částka rodičovského příspěvku z 220.000 Kč na 300.000 Kč. Ve sdělení bylo výslovně uvedeno: „O toto navýšení celkové částky není nutné žádat, rodičovský příspěvek Vám bude nadále vyplácen ve Vámi zvolené výši, která činí 3 800 Kč měsíčně až do vyčerpání celkové částky nebo do dovršení 4 let dítěte. Měsíční částku rodičovského příspěvku si však můžete v případě zájmu změnit. Jelikož Vám DVZ nebylo možno stanovit, maximální měsíční výše rodičovského příspěvku, kterou můžete volit, se od 1. 1. 2020 pro Vás zvyšuje až na 10 000 Kč.“ (pozn. podtrženo soudem) Z uvedeného sdělení si žalobkyně nesprávně dovodila, že k zániku nároku na rodičovský příspěvek dojde teprve a jedině vyčerpáním jeho celé sumy bez ohledu na uplynutí 4 let dítěte, což je výklad v rozporu s § 30 odst. 1 zákona o sociální podpoře. Žalobkyně zcela opomíjí část věty, v níž se jednoznačně upozorňuje na skutečnost, že k zániku nároku na příspěvek dojde dovršením 4 let dítěte, a zaměřuje se pouze selektivně na informaci, že k zániku dojde vyčerpáním celkové částky. Žalobkyně ze sdělení správně pochopila, že dojde k automatickému navýšení rodičovského příspěvku z 220.000 Kč na 300.000 Kč, o toto navýšení žalobkyně skutečně nemusela žádat a k navýšení přesto automaticky došlo. Byla jí poskytnuta informace, jakou částku měsíčně pobírá, a současně byla upozorněna na skutečnost, že si může měsíčně zasílanou výši rodičovského příspěvku upravit až do výše 10 000 Kč, čehož však nevyužila. Žalobkyně dezinterpretuje obsah sdělení ze dne 22. 12. 2019, v němž bylo uvedeno, že žalobkyně nemusí žádat o navýšení celkové částky rodičovského příspěvku, o případné navýšení měsíční výše rodičovského příspěvku již žádat musela, o čemž byla poučena. Žalobkyně nevzala na zřetel nezbytnou zákonnou podmínku pro vyplácení rodičovského příspěvku, což je věk dítěte do 4 let, jehož dovršením nárok na rodičovský příspěvek zaniká bez ohledu na to, zda byla celková částka vyčerpána či nikoli.

17. Důvodnou neshledal soud ani námitku ohledně vzneseného odepření možnosti volby výše rodičovského příspěvku ze strany úřadu práce, neboť v předmětném sdělení žalobkyni prokazatelně nabídl volbu měsíční výše příspěvku, což jí v době podání žádosti o rodičovský příspěvek v celkové výši 220.000 Kč v roce 2016 v souladu se zákonem bylo odepřeno. V předmětném sdělení nebylo konstatováno, že žalobkyni bude v případě nezvýšení měsíční sazby rodičovského příspěvku doplacena celková výše rodičovského příspěvku i po uplynutí 4 let věku dítěte. Krajský soud zdůrazňuje, že přesvědčení žalobkyně, že jí bude vyplacena celá částka rodičovského příspěvku v případě nezvýšení si měsíční sazby a tím prodloužení doby poskytování příspěvku i po dovršení 4 let věku dítěte, nemělo oporu ve výše citovaném ustanovení § 31 odst. 1 zákona o sociální podpoře ani v informaci zaslané žalobkyni. K takovému výkladu dospěla žalobkyně zcela neopodstatněně. Úřad práce výslovně neuvedl, že jí bude vyplacena celá navýšená částka rodičovského příspěvku, nenavýší-li si měsíční výši příspěvku a nestihne jej tak vybrat do dovršení věku 4 let věku dítěte. Žalobkyně totiž nevzala na zřetel jednoznačnou dikci § 30 odst. 1 zákona o sociální podpoře účinného od 1. 1. 2020, kde je jednoznačně stanoveno, že nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte a nejdéle do doby vyplacení celkové částky 300 000 Kč. Žalobkyně byla informována o možnosti změny volby rodičovského příspěvku, čehož nevyužila i přes sdělení, že v jejím případě, kdy denní vyměřovací základ nebylo možné stanovit, je maximální Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 54 Ad 2/2021 výše příspěvku od 1. 1. 2020 až 10 000 Kč a do doby tohoto sdělení vyčerpala celkovou částku 186 200 Kč. Zákon neumožňuje čerpat rodičovský příspěvek i po dosažení hranice 4 let věku nezletilého dítěte. Soud proto uzavřel, že neshledal v postupu správních orgánů závady. Rozhodnutí o odejmutí rodičovského příspěvku odpovídá zákonu. Žalobkyní uváděné úvahy ohledně poskytnutých informací nelze s ohledem na jednoznačně stanovenou dikci použité právní normy nijak zohlednit. Pokud po poskytnutí informací úřadem práce u žalobkyně přetrvávaly nejasnosti či pochybnosti bylo na místě využít v informaci tučně uvedenou nabídku a obrátit se s konkrétním dotazem na příslušnou pobočku úřadu práce.

18. Krajský soud uzavírá, že napadené i prvostupňové rozhodnutí byly vydány v souladu se zákonem. Zákon úřadu práce neukládá povinnost příjemce rodičovského příspěvku předem upozornit na dovršení věku 4 let dítěte, a tím i na ukončení další výplaty rodičovského příspěvku, či na vyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku. Námitka žalobkyně na absenci upozornění poskytnutého ze strany úřadu práce na budoucí odejmutí rodičovského příspěvku nemá oporu v zákonných ustanovení, a je tak zcela nedůvodná.

VI. Závěr, náklady řízení

19. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. Soud postupoval podle § 51 odst. 1 s. ř. s. a věc rozhodl bez nařízeného jednání, neboť účastníci řízení projevili s takovým postupem soudu souhlas.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 54 Ad 2/2021 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 10. listopadu 2021 JUDr. Marie Trnková v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.