54 Ad 3/2024

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci žalobce: R. A. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 3. 2024, č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne ze dne 11. 3. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Prvostupňovým správním rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 23. 11. 2023, č. j. R-23.11.2023 – X, byla podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), od 2. 10. 2023 zvýšena výše invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Dle posudku o invaliditě ze dne 2. 10. 2023 činil pokles pracovních schopností žalobce 40 % dle kapitoly IX, oddíl A, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů, když bylo zároveň přistoupeno k navýšení taxace o 10 procentních bodů postupem dle § 3 odst. 2 této vyhlášky, tj. celkem 50 %, což odpovídá invaliditě druhého stupně.

2. Žalobou napadeným rozhodnutím zamítla žalovaná námitky žalobce, když i posudek o invaliditě ze dne 14. 2. 2024 hodnotil pokles pracovních schopností žalobce totožným způsobem.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

3. Žalobou ze dne 25. 3. 2024 se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci zpět žalovanému k dalšímu řízení. Rozhodnutí považuje za nesprávné, neboť došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, k čemuž předkládá lékařskou zprávu. Došlo ke zhoršení dušnosti, celkové únavy, žalobce má časté bolesti na hrudi nezávislé na fyzické námaze i při běžné chůzi.

4. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobou napadené rozhodnutí shledává souladné se zákonem. Navrhla, aby krajský soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

III. Průběh jednání

5. Dne 29. 7. 2024 proběhlo ve věci ústní jednání, při kterém účastníci setrvali na svých dosavadních podáních.

6. Při jednání provedl krajský soud jako důkaz protokol o jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. 6. 2024 a posudek z téhož dne.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“), což je v této věci pro posouzení důvodnosti podané žaloby zásadní.

8. Žaloba je důvodná.

9. Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

10. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

11. Dle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity platí, že v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10procentních bodů.

12. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

13. Jakkoli jsou vznesené žalobní námitky strohé je zřejmé, že žalobce brojí proti zjištěnému skutkovému stavu, když namítá průběžné zhoršování jeho zdravotního stavu, ke kterému došlo v průběhu správního řízení.

14. Z posudku posudkové komise MPSV a protokolu o jejím jednání plyne, že dne 13. 6. 2024 zasedla posudková komise ve složení předsedy – posudkového lékaře a odborné lékařky – kardioložky, tajemnice. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen. Posudková komise uvedla diagnostický souhrn, popsala podklady pro své posouzení a popsala svůj posudkový závěr, včetně pracovní anamnézy žalobce. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž se závěry dosavadních posudků se ztotožnila, nicméně dospěla k závěru, že v mezidobí do okamžiku vydání žalobou napadeného rozhodnutí došlo ke změně zdravotního stavu žalobce. Uvedla, že v případě žalobce je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí stav podřazený pod kapitolu IX, oddíl A, položka 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s taxací od 50 – 60 %; komise stanovila pokles na 60 % s ohledem na popsaná zdravotní postižení. Postupem dle § 3 vyhlášky poté navýšila pokles pracovních schopností žalobce o 10 procentních bodů na celkových 70 % s ohledem na význam progrese onemocnění při věku žalobce. To odpovídá třetímu stupni invalidity, když datum vzniku invalidity posudková komise stanovila při využití kvalifikovaného odhadu od 1. 3. 2024, a to na základě dostupných anamnestických dat a progresivního zhoršování stavu žalobce od Vánoc 2023. V období od 2. 10. 2023 do 29. 2. 2024 se pak komise ztotožnila s původním hodnocením, včetně podrobného zdůvodnění.

15. Krajský soud vyšel z uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobce, k odborným lékařským nálezům a vlastním odborným zjištěním. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

16. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovních schopností žalobce o 70 %, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý.

17. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotnímu stavu činí 70 % a jedná se tak o invaliditu třetího stupně, nikoli o invaliditu II. stupně tak, jak uzavřela žalovaná. Na věci nic nemění, že v době původních posudků stav žalobce odpovídal invaliditě II. stupně a žalovaná tak postupovala zcela správně, nicméně rozhodný je stav žalobce v okamžik vydání žalobou napadeného rozhodnutí (viz závěry posudkové komise o datu vzniku invalidity III. stupně a době, ve které stav žalobce odpovídal invaliditě II. stupně).

V. Závěr a náklady řízení

18. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

19. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalobce, kterému takové právo svědčí, náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Poučení

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 29. července 2024 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík, v.r. samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje A.Z.