54 Ad 4/2025

Rubrum

č. j. 54 Ad 4/2025- 67 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobce: P. K. zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Lehečkou sídlem Plzeňská 232/4, Praha 5 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2025, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2025, č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 404,10 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Za správnost vyhotovení: Bc.

V. L. 2 54 Ad 4/2025

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 7. 10. 2024, č. j. X, postupem dle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) odňala žalobci ode dne 8. 11. 2024 invalidní důchod, neboť dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 3. 10. 2024 již žalobce není invalidní. Stav žalobce byl hodnocen dle kap. II, položky 1b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) s mírou poklesu pracovní schopnosti 25 %, neboť stav žalobce byl stabilizovaný bez recidivy onemocnění.

2. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a uvedené rozhodnutí potvrdila. Žalovaná vyšla z posudku IPZS ze dne 6. 1. 2025, dle něhož žalobce není nadále invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 25 %. Posudkový lékař hodnotil stav žalobce dle kapitoly II., oddíl A, položka 1b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 %.

3. Námitky žalobce nebyly shledány jako důvodné a v návaznosti na posouzení žalobce v rámci námitkového řízení – posudkem posudkového lékaře ze dne 3. 10. 2024 již žalobce nebyl hodnocen jako invalidní.

II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

4. Žalobou ze dne 4. 4. 2025 žalobce namítá, že posudkový lékař vydal uvedené rozhodnutí bez podrobnějšího posouzení jeho zdravotního stavu – nevzal v úvahu následky léčby (ozařování), poradiační změny, které jej omezují v denních činnostech. Uvedl, že je nucen brát silné léky proti bolesti, po kterých zřídka kdy dochází k úlevě od bolesti a následuje únava.

5. V doplnění žaloby ze dne 10. 9. 2025 žalobce uvádí, že hodnocení nebylo provedeno podle platných právních předpisů a v souladu se zdravotnickou dokumentací. Je přesvědčen, že je jeho zdravotní stav více omezující. V kontextu konkrétních lékařských zpráv rozporuje správnost vypracovaných posudků.

6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 5. 5. 2025 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou.

III. Posouzení věci krajským soudem

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“).

8. Dne 20. 11. 2025 proběhlo ve věci jednání za účasti zástupce žalobce, který setrval na podané žalobě. Při jednání soud jako důkaz provedl obstaraný posudek Posudkové komise Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 3 54 Ad 4/2025 Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 15. 9. 2025 a protokol o jejím jednání z téhož dne. Žalobce se vymezil proti obstaranému posudku co do otázky existence bolestí. Krajský soud proto nechal zpracovat doplnění posudku.

9. Další jednání ve věci proběhlo dne 23. 3. 2026. Při jednání soud provedl jako důkaz protokol o jednání posudkové komise ze dne 20. 1. 2026 a posudek z téhož dne. Žalobce se z jednání omluvil a bez věcné oponentury posudku navrhl zrušení žalobou napadeného rozhodnutí.

10. Žaloba je důvodná.

11. Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

12. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

13. Dle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity platí, že v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

14. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

15. Z posudku posudkové komise MPSV a protokolu o jejím jednání plyne, že dne 15. 9. 2025 zasedla posudková komise ve složení předsedkyně komise – posudkové lékařky a odborného lékaře – interní lékařství, tajemnice. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen a při jednání posudkové komise byl vyšetřen. Posudková komise uvedla diagnostický souhrn, popsala podklady pro své posouzení a popsala svůj posudkový závěr, včetně pracovní anamnézy žalobce. Za zásadní považovala komise trvající remisi onkologického onemocnění, k němuž se vztahovala dřívější invalidita žalobce III. stupně. Byla provedena resekce části střeva, nebylo nutno vytvořit stomii, anastomóza je funkční, na sliznici střeva nejsou popsány žádné závažné postradiační změny. To komise hodnotí jako stav dle kapitoly II, odd. A položky 1b přílohy vyhlášky o posuzování invalidity – Onkologie, Zhoubné novotvary, lehké postižení s taxací 15 – 25 % - stavy v remisi, stabilizované, stavy s lehkým Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 4 54 Ad 4/2025 funkčním postižením, výkon některých denních aktivit s obtížemi. S ohledem na rektální diskomfort zvolila komise míru poklesu schopnosti žalobce o 25 %, s ohledem na pracovní kvalifikaci navyšuje postupem dle § 3 vyhlášky na 35 %. Komise popisuje, z jakého důvodu nelze hodnotit stav žalobce dle vyšších položek a proč není posudkové kritérium – kolitida (kapitola XI, oddíl C, položka 5 s taxací 30 % až 40 %) pro žalobce výhodnější (stav v tomto směru komise hodnotí rovněž poklesem pracovní schopnosti žalobce ve výši 35 %).

16. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav tak, jak je popsán shora. Se závěry dosavadních posudků se neshodla. Důvodem pro samotné snížení stupně invalidity je dostatečně dlouhá doba remise onkologického onemocnění.

17. Komise dále reagovala na vznesené námitky, zohledňuje důsledky radiační léčby (nejedná se však o těžké postižení). Hodnotí bolestivé stavy, které však nejsou rozhodující skutečností, tou je míra funkčního postižení funkce zažívacího systému. Hodnocení dle kapitoly VI., položka 12c přílohy vyhlášky (25 % - 40 %) není dle komise přiléhavé – jedná se o položku pro těžkou formu neuralgie; u žalobce však není podrobný neurologický nález – pouze suspekce neuropatické složky bolesti.

18. Dle protokolu o jednání posudkové komise ze dne 20. 1. 2026 zasedala komise ve složení předsedkyně komise (posudková lékařka), tajemnice a odborné lékařky – neuroložky. Žalobce nebyl jednání komise přítomen. Komise nově popsala, že bolestivé ataky jsou subjektivním údajem; intenzita a frekvence potíží je zpochybněna tím, že až do oduznání invalidity nebyl žalobce pro tyto obtíže léčen. Možnost neuropatické složky bolesti je jen podezřením, které nebylo cíleně vyšetřováno, objektivizováno. Komise sama nemá možnost tuto problematiku zkoumat.

19. Krajský soud vyšel z uvedeného posudku posudkové komise a jeho doplnění. Komise přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení, opakovaně se zabývala namítanými bolestmi za přítomnosti lékařky další odbornosti. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla k subjektivním potížím žalobce, k odborným lékařským nálezům a vlastním odborným zjištěním. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

20. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce nejméně o 35 %, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý.

21. S ohledem na obsah samotného posudku nepovažuje krajský soud za nutné opakovat vypořádání vznesených námitek odborného rázu, přičemž namítané nedostatky předcházejících posudků byly posudkovou komisí napraveny.

22. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činila 35 % k datu vydání napadeného rozhodnutí, jedná se tak o invaliditu prvního stupně a žalobou napadené rozhodnutí z tohoto důvodu nemůže obstát, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Za správnost vyhotovení: Bc. V. L. 5 54 Ad 4/2025 IV. Závěr a náklady řízení 23. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

24. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V případě úspěšného žalobce jsou náklady řízení představovány odměnou advokáta [§ 7, § 9, § 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění dle data úkonů] dle obsahu spisu (vyúčtování soudu nepředloženo) takto:  úkon právní služby – převzetí a příprava zastoupení: 4 620 Kč + 450 Kč  úkon právní služby – doplnění žaloby: 4 620 Kč + 450 Kč  úkon právní služby – účast na jednání soudu: 4 620 Kč + 450 Kč Omluvu ze dne 20. 3. 2026 z jednání soudu nepovažuje soud za samostatný úkon právní služby. Celkem 15 210 Kč bez DPH, 18 404,10 Kč s DPH. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 23. března 2026 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Bc. V. L.