54 Ad 9/2016
č. j. 54 Ad 9/2016-16
V PLATNOSTIRubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Trnkovou v právní věci žalobce P.P., bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze 5, Křížová 25, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2016 čj. X, t akto: Žaloba se zamítá. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Vymezení věci 1) Žalobou doručenou dne 13. 9. 2016 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2016 čj. X, kterým byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 4. 2016 čj. X, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu z invalidity II. stupně na invaliditu III. stupně jako opožděné. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla tak, že žalobci i nadále náleží invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Námitky žalobce byly zamítnuty pro opožděnost, neboť prvostupňové správní rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 5. 5. 2016 a posledním dnem lhůty k podání opravného prostředku byla sobota 4. 6. 2016. S odkazem na ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu se proto posouval konec lhůty na nejbližší pracovní den, a tudíž poslední den lhůty k podání opravného prostředku bylo pondělí 6. 6. 2016. Žalobce podal námitky osobně na Okresní správy sociálního zabezpečení dne 8. 6. 2016, tj. dva dny po skončení zákonem stanovené lhůty k podání námitek. Žalovaná proto námitky jako opožděné s odkazem na § 92 odst. 1 správního řádu zamítla. Poučila žalobce o tom, že může kdykoli podat novou žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. 2) Žalobce žalobu označil jako správní žalobu na zrušení rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu III. stupně. Uvedl, že mu byl odňat rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 4. 2016 čj. 580 129 2167 invalidní důchod III. stupně. Rozhodnutí považuje za nesprávné, neboť nebyl dostatečně posouzen zdravotní stav, kdy podle posudku posudkového lékaře MUDr. K. zdravotní stav neodpovídal požadované invaliditě a lékař učinil tento závěr, aniž by podrobněji zkoumal lékařské zprávy a doporučení. Jako důkazy žalobce označil lékařskou dokumentaci vedenou obvodní lékařskou MUDr. M. Č. ze dne 3. 3. 2016, odborné ortopedické nálezy včetně RTG, odborné nálezy TRN včetně RTG, odborné nálezy EMG, kardiologické vyšetření lékařem MUDr. K. a navrhl výslech účastníků s výhradou dalších důkazů. II. Vyjádření žalované 3) Žalovaná zrekapitulovala, jakým způsobem došlo k uplatnění námitek žalobce, který se dostavil dne 8. 6. 2016 na Okresní správu sociálního zabezpečení, kde mu na jeho žádost byly úřednicí námitky sepsány. Vzhledem k tomu, že posledním dnem lhůty k podání námitek bylo 6. 6. 2016, námitky sepsané dne 8. 6. 2016 byly uplatněny opožděně, a to s odkazem na § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná proto podané námitky jako opožděné zamítla. Žalovaná zároveň zkoumala, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení nebo pro obnovu řízení a došla k závěru, že tyto podmínky splněny nebyly. Pokud se žalobce domnívá, že došlo ke zhoršení zdravotního stavu, má možnost uplatnit u příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení novou žádost o změnu výše invalidního důchodu. Žalovaná navrhla vzhledem ke skutečnosti, že o námitkách žalobce nebylo rozhodnuto meritorně, žalobu odmítnout. III. Obsah správních spisů 4) Česká správa sociálního zabezpečení vydala dne 29. 4. 2016 pod čj. 580 129 2167 rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Podle § 41 odst. 3 a § 39 odst. 2 písm. c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zpd“) žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítla. Žalobci i nadále náleží důchod pro invaliditu II. stupně. Rozhodnutí žalobce převzal dne 5. 5. 2016, o čemž svědčí dodejka, která je připojena k rozhodnutí. 5) Žalobce se dostavil dne 8. 6. 2016 na Okresní správu sociálního zabezpečení a požádal o sepsání námitek proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 4. 2016. Uvedl, že není schopen vykonávat žádné zaměstnání, neboť nevydrží větší zatížení. Při dlouhodobé zátěži je vyčerpán a musí být i několik dnů upoután na lůžku. Dále uvedl, že v posudku o invaliditě není přihlédnuto k obsahu lékařské zprávy MUDr. D. ze dne 15. 2. 2016, kde je uvedena deg. spondylosa přemosť- C5 až 6, kdy MUDr. K. upozorňuje na možnou poruchu relaxace levé komory, stopová mitrální insuficience, která byla diagnostikována již v roce 2001 MUDr. B., v posudku uvedena není. Dále nebyl objektivně zhodnocen plicní nález, problémy s dýcháním- obstrukce na periferii, plíce bez čerstvých ložiskových změn, plicní emfyzém, zhruběla, fibrózní plicní kresba oboustranně bazálně. Žalobce navrhuje nové posouzení zdravotního stavu a uznání invalidity III. stupně. Námitky byly zaslány České správě sociálního zabezpečení poštou a byly doručeny dne 14. 6. 2016. 6) Česká správa sociálního zabezpečení rozhodla o námitkách žalobce rozhodnutím ze dne 18. 7. 2016 čj. 580 129 2167/315-LP tak, že se námitky žalobce jako opožděné zamítají. Důvodem tohoto postupu byl odkaz na ustanovení § 88 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého lze podat proti rozhodnutí řádný opravný prostředek, a to námitky ve lhůtě 30 dnů. Žalobci bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno dne 5. 5. 2016, poslední den k uplatnění námitek byl 6. 6. 2016 a žalobce námitky podal teprve dne 8. 6. 2016, kdy se osobně dostavil na Okresní správu sociálního zabezpečení a požádal o jejich sepsání. Zmeškání lhůty nelze prominout. Z toho důvodu, že jednalo se o opožděné námitky, Česká správa sociálního zabezpečení postupovala podle § 92 odst. 1 správního řádu a tyto námitky zamítla. IV. Právní názor soudu 7) V dané záležitosti soud postupoval podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla, a proto ji zamítl. 8) V dané záležitosti bylo předmětem řízení přezkoumání rozhodnutí žalované, kterým zamítla námitky žalobce jako opožděné a věcně se těmito námitkami nezabývala. Žalobce v žalobě proti tomuto postupu nikterak nebrojil, zpochybňoval věcné rozhodnutí, kdy vyjádřil nesouhlas s postupem správního orgánu, který mu neuznal invaliditu III. stupně. Soud k tomu poznamenává, že žalobce v žalobě nesprávně označil žalobou napadené rozhodnutí, neboť uvedl, že správní žalobu podává proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu III. stupně ze dne 29. 4. 2016 čj. 580 129 2167. Přitom při identifikaci tohoto rozhodnutí soud zjistil, že jedná se o rozhodnutí, kterým nedošlo k odnětí invalidního důchodu III. stupně žalobci, ale jednalo se o rozhodnutí, kterým žalobci byla zamítnuta jeho žádost o zvýšení invalidity II. stupně na invaliditu III. stupně. 9) Soud proto v prvé řadě posuzoval otázku, v jakém rozsahu může přezkoumávat rozhodnutí, kterým odvolací správní orgán zamítl námitky žalobce jako opožděné podle § 92 odst. 1 správního řádu. 10) Podle § 92 odst. 1 správního řádu „opožděné nebo nepřípustné odvolání (námitky) odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí“. 11) To jinými slovy znamená, že opožděné nebo nepřípustné odvolání (námitky) odvolací správní orgán zamítne, aniž by je přezkoumával postupem stanoveným v § 89 odst. 2 správního řádu, tzn. z hlediska jejich obsahu a řízení předcházejícího jeho vydání. 12) Soud odkazuje na vztahující se na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který kupříkladu ve svém rozsudku sp. zn. 5As 41/2009 uvedl, že „Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že rozhodnutí odvolacího orgánu o zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost podle § 92 odst. 1 správního řádu není rozhodnutím, v němž by se správní orgán věcně zabýval odvoláním účastníka řízení. Rozhodnutím podle § 92 odst. 1 správního řádu odvolací orgán zamítá odvolání z důvodu jeho opožděnosti, či nepřípustnosti, tj. z důvodu nenaplnění jedné ze základních procesních podmínek, bez nich nelze podané odvolání meritorně posoudit, proto také není odvoláním napadené rozhodnutí na základě opožděného či nepřípustného odvolání současně potvrzováno. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je tedy soud v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu….“. 13) V dané záležitosti žalovaná zamítla námitky žalobce (řádný opravný prostředek proti prvostupňovému rozhodnutí) podle v § 88 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů jako opožděné, neboť žalobci bylo prvostupňové rozhodnutí doručeno dne 5. 5. 2016, posledním lhůty k podání opravného prostředku byla sobota 4. 6. 2016 a ve smyslu § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu připadl poslední den lhůty na nejbližší příští pracovní den, což bylo pondělí dne 6. 6. 2016. Žalobce se však dostavil na Okresní správu sociálního zabezpečení osobně až dne 8. 6. 2016, kdy požádal o sepsání námitek. Námitky byly proto žalovanou hodnoceny jako opožděné a byly ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu zamítnuty. Krajský soud byl proto oprávněn přezkoumat zákonnost napadeného rozhodnutí pouze v tom směru, zda námitky žalobce byly podány skutečně opožděně či nikoliv. K tomuto závěru žalované žalobce žádnou konkrétní žalobní námitku nevznesl. Závěr žalované o tom, zda odvolání bylo podáno opožděně, žalobce totiž vůbec nerozporoval. Jeho stručné námitky směřovaly pouze k meritornímu posouzení věci, kdy nesouhlasil s posudkovým závěrem o tom, že je nadále invalidní ve II. stupni. Těmito námitkami se však soud s ohledem na shora uvedenou platnou právní úpravu zabývat nemohl. 14) Současně soud poukazuje i na jednu ze základních zásad, kterými je ovládáno správní soudnictví a touto zásadou je zásada dispoziční. Podle § 75 odst. 2 s.ř.s. totiž správní soud v případě žaloby proti rozhodnutí správního orgánu přezkoumává napadené výroky rozhodnutí pouze v mezích žalobních bodů. Žalobce žádnou žalobní námitku, kterou by rozporoval závěr žalovaného, že námitky byly podány opožděně, vůbec nevznesl, proto soud nemohl k posouzení této otázky přistoupit, neboť by tím sám porušil zásady přezkumu před správními soudy. 15) Nad rámec nutného však soud konstatuje, že důvody, pro které žalovaná námitky žalobce jako opožděné zamítla, byly správné. Žalovaný správní orgán svou úvahu v žalobou napadeném rozhodnutí popsal, tato úvaha odpovídá zákonu. Skutková zjištění tak, jak je jimi žalobou napadeném rozhodnutí argumentováno, odpovídají vyvozenému právnímu závěru. Soud z toho důvodu nemohl právní závěr žalovaného o opožděnosti námitek nikterak zpochybnit. Neučinil tak ostatně ani sám žalobce v žalobě. 16) Soud proto uzavřel, že žalobu neshledal důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. V. Závěr, náklady řízení. 17) Jak již bylo podrobně výše uvedeno, žaloba žalobce důvodná nebyla, a proto byla podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta. 18) Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., podle kterého má právo na náhradu nákladů důvodně vynaložených účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. V souzené záležitosti žalobce ve věci úspěch neměl a úspěšné žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. listopadu 2016 Samosoudkyně: JUDr. Marie T r n k o v á v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.