55 A 1/2021

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce: P.A. bytem X doručovací adresa X, zastoupen advokátem JUDr. Zdeňkem Vlčkem, sídlem Na Roudné 18, Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, sídlem Žižkova 57, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2020, čj. KUJI 109438/2020 takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2020, čj. KUJI 109438/2020 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Odůvodnění: Vymezení věci a stručný obsah žaloby 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 19. 1. 2021 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2020, čj. KUJI 109438/2020 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno usnesení Městského úřadu Pelhřimov ze dne 13. 10. 2020, čj. OVV/4987/2018 -31 D-743/18 (dále též „prvostupňové rozhodnutí“).

2. Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného v celém jeho rozsahu, považuje jej na nezákonné a požaduje jeho zrušení.

3. Žalobce namítá, že žalovaný neúplně zjistil skutkový stav a vyvodil z něj nesprávné závěry. Žalobce v prvé řadě vytýká, že mu nikdy nebylo doručeno prvostupňové rozhodnutí ani případné oznámení o uložení zásilky. Prvostupňové rozhodnutí bylo doručováno na adresu, na které žalobce nepobývá. Z tohoto důvodu se s ním žalobce nemohl seznámit a zaplatit uloženou pokutu, pročež prvostupňový správní orgán vydal exekuční příkaz, na základě něhož byl proveden odpis prostředků ze žalobcova bankovního účtu, včetně exekučních nákladů. Prvostupňový správní orgán na nesprávnou adresu doručoval přesto, že žalobce v rámci podání vysvětlení policii dne 3. 12. 2018 uvedl adresu pro doručování X, přičemž tato adresa je rovněž adresou žalobcova trvalého pobytu. V oznámení přestupku ze dne 19. 12. 2018, dodanému komisi k projednání přestupku, je tato adresa uvedena správně, přesto však následně prvostupňový správní orgán nesprávně doručoval na adresu žalobcova trvalého bydliště, tj. X, kde se žalobce nezdržuje. Jelikož bylo žalobci prvostupňovým správním orgánem doručováno na nesprávnou adresu, přestože policii svou doručovací adresu sdělil, nemohl se žalobce s prvostupňovým rozhodnutím seznámit a podat v zákonné lhůtě odvolání.

4. Z tohoto důvodu podal žalobce dne 20. 8. 2020 k prvostupňovému správnímu orgánu žádost o prominutí zmeškání úkonu. Žalobce prokázal v souladu s § 41 odst. 4 správního řádu existenci závažných důvodů jsoucích překážkou, která mu bránila úkon učinit. Tyto důvody nastaly bez jeho zavinění, neboť žalobce nemohl podat odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí, pokud mu nebylo doručeno. Prvostupňový správní orgán však žalobci i přes uvedené závažné důvody prvostupňovým rozhodnutím nevyhověl, proto jej žalobce napadl odvoláním, které žalovaný žalobou napadeným rozhodnutí jako opožděné zamítl. Žalobce považuje uvedená rozhodnutí z výše popsaných důvodů za nezákonná.

5. Žalobce se dozvěděl o prvostupňovém rozhodnutí i oznámení o zahájení exekuce a exekučním příkazu až po dni 23. 4. 2020, kdy došlo k zablokování jeho bankovního účtu. Správní orgán svým postupem porušil § 19 odst. 4 správního řádu, neboť nerespektoval žádost žalobce, aby mu bylo doručováno na adresu, kterou uvedl pro doručování. Tato žádost sice nebyla správnímu orgánu sdělena přímo, ale plyne z oznámení o přestupku, na jehož základě bylo přestupkové řízení zahájeno. V důsledku doručování na nesprávnou adresu jsou úkony správního orgánu neplatné a rozhodnutí nezákonné. Správní orgán nemůže zhojit vadné doručení tím, že jej následně doručí na správnou adresu a spojí s ním právní moc prvostupňového rozhodnutí. Postupem správního orgánu byla žalobci odebrána možnost účinné obrany ve správním řízení, neboť nemohl uplatnit opravný prostředek proti napadenému rozhodnutí, čímž byl zkrácen na svých právech. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný do vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí s tím, že napadené rozhodnutí považuje za věcně správné a zákonné. Prvostupňový správní orgán sice nejprve zaslal rozhodnutí na adresu X, následně své pochybení napravil zasláním tohoto rozhodnutí na adresu X, v souladu s § 20 odst. 1 správního řádu. Právě na této adrese byla uplatněna fikce doručení. Jelikož žalobce na této adrese nebyl zastižen, byl vyzván k vyzvednutí zásilky a poučen ve smyslu § 23 odst. 4 správního řádu. Žalobce si zásilku ve lhůtě 10 dnů nevyzvedl, proto mu ode dne 6. srpna 2019 běžela patnáctidenní lhůta pro podání odvolání, která však marně uplynula a prvostupňové rozhodnutí nabylo dne 21. srpna 2019 právní moci. Podstatný obsah správního spisu 7. Z Oznámení přestupku ze dne 19. 12. 2018 se podává, že žalobce uvedl pro doručování adresu X. V průběhu správního řízení bylo doručováno žalobcovu právnímu zástupci (Z.V., X), nicméně v záhlaví doručovaných písemností byla uváděna jako žalobcova doručovací adresa X, tedy adresa, kterou si žalobce nezvolil. Dne 15. 5. 2019 byla prvostupňovému správnímu orgánu doručena písemnost označená jako Odvolání plné moci zmocnitelem, kterou žalobce vypověděl plnou moc udělenou shora označenému právnímu zástupci. Téhož dne byl žalobci na jinou než doručovací adresu, tj. na X, zaslán záznam GPS o pohybu traktoru Fend, který měl žalobce předjíždět v době spáchání přestupku. Současně byla žalobci poskytnuta lhůta k vyjádření se k těmto podkladům s tím, že po uplynutí lhůty bude ve věci rozhodnuto.

8. Prvostupňové rozhodnutí, tj. usnesení Městského úřadu Pelhřimov ze dne 13. 10. 2020, čj. OVV/4987/2018 -31 D-743/18, bylo žalobci také chybně doručováno nejprve na adresu žalobcova trvalého bydliště (právní moc dne 21. 8. 2019). Následně bylo doručeno opětovně, tentokrát již na adresu uvedenou žalobcem jako adresa pro doručování. Tímto rozhodnutím prvostupňový správní orgán rozhodl o žalobcově žádosti o prominutí zmeškání úkonu dle § 41 správního řádu spočívajícího ve zmeškání podání odvolání tak, že zmeškání úkonu se nepromíjí. Z obálky, která je součástí spisu, je zřejmé, že žalobci zásilka doručena nebyla. Připravena k vyzvednutí byla dne 25. 7. 2019. Jelikož si žalobce zásilku nevyzvedl, byla po uplynutí lhůty 10 dnů, tj. dne 5. 8. 2019, považována za doručenou. Dne 8. 8. 2019 byla zásilka doručena zpět prvostupňovému správnímu orgánu, o čemž svědčí otisk razítka správního orgánu na obálce zásilky. Na doručence zásilky chybí údaj o tom, kdy a zda vůbec byla žalobci zanechána výzva k vyzvednutí zásilky. Na doručence je rovněž uveden pokyn: „Uložit jen 10 dní. Nevracet, vložit do schránky.“ Z obálky zásilky, na které je razítko správního orgánu s datem, kdy mu byla zásilka vrácena (8. 8. 2019), je však zřejmé, že zásilka nebyla vložena do schránky žalobce, ale byla vrácena zpět správnímu orgánu. Na obálce zásilky je dále přelepka doručovatele, tedy České pošty, kde se uvádí, že zásilka byla vrácena odesílateli z důvodu, že se adresát odstěhoval. Právní názor soudu 9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

10. Soud rozhodl bez jednání postupem dle § 76 odst. 1 s.ř.s.

11. Žaloba je důvodná.

12. Zásadní pro projednávanou věc je posouzení skutečnosti, zda žalobci bylo řádně doručeno prvostupňové rozhodnutí. Žalobce totiž namítá, že mu nikdy nebylo doručeno nejen prvostupňové rozhodnutí, ale ani případné oznámení o uložení zásilky, a tudíž se s ním nemohl seznámit a podat v zákonné lhůtě odvolání. Soud dospěl k závěru, že doručování vykazuje nedostatky způsobující pochybnost o tom, zda se žalobce mohl s prvostupňovým rozhodnutím řádně seznámit, resp. zda byl vůbec odpovídajícím způsobem vyrozuměn o uložení zásilky u provozovatele poštovních služeb.

13. Jak se podává ze správního spisu, prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno na adresu odlišnou od té, kterou uvedl jako adresu pro doručování. Toto pochybení prvostupňový správní orgán napravil, když žalobci doručil prvostupňové rozhodnutí opakovaně, podruhé již na správnou adresu, žalobcem označenou jako adresa pro doručování a místo trvalého pobytu.

14. V napadeném rozhodnutí se uvádí, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno, a jelikož nebyl zastižen, byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení ve smyslu § 23 odst. 4 správního řádu. S tímto závěrem žalovaného správní soud nesouhlasí.

15. Dle správního řádu (§ 24 odst. 1), „nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží“. Dle § 23 odst. 4 se adresát „vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil“. Dle odst. 5 téhož ustanovení je nutné „zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst.

2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu“.

16. Z ustanovení zákona v okamžiku, kdy nebyl adresát zásilky zastižen, jednoznačně plyne povinnost poskytovatele poštovních služeb uložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky (nebo na jiné vhodné místo) vyzvat adresáta k vyzvednutí zásilky a poučit jej. V projednávané věci však zjevně zákonný postup při doručování respektován nebyl.

17. Z předmětné zásilky, která je součástí správního spisu, nelze usoudit, že žalobce byl skutečně vyzván k vyzvednutí zásilky. Na obálce zásilky totiž chybí zásadní údaje, které by tuto skutečnost osvědčovaly. Doručenka obsahuje toliko datum, od něhož byla zásilka připravena k vyzvednutí. Pro projednávanou věc je zásadní, že zde chybí datum výzvy, resp. příslušná kolonka zůstala nevyplněna. Stejně tak na doručence absentuje otisk razítka a podpis vydávajícího pracovníka, což je problematické i ve vztahu k datu, od něhož měla být zásilka připravena k vyzvednutí. Absence příslušného razítka a podpisu pracovníka totiž relativizuje datum na doručence uvedené. Z uvedených skutečností vyvstává pochybnost, kdy a zda vůbec byl žalobce vyzván k vyzvednutí zásilky. Tato vada je zcela zásadní, neboť při neexistenci data výzvy nelze určit počátek běhu lhůty pro doručení prvostupňového rozhodnutí fikcí. Žalovaný zcela zásadně pochybil, když akceptoval závěry prvostupňového správního orgánu o fikci doručení, přestože doručenka zásilky neobsahovala zásadní údaje, které je poskytovatel poštovních služeb povinen vyplňovat. To ve vztahu k projednávané věci znamená, že nelze určit, od kterého dne a zda vůbec začala běžet lhůta pro podání odvolání. V takové procesní situaci proto žalovaný nemohl usoudit, že odvolání bylo podáno opožděně.

18. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že o problémech s doručováním předmětného rozhodnutí svědčí též skutečnost, že ačkoli je na obálce zásilky uvedeno „nevracet, vložit do schránky“, zásilka do schránky po 10 dnech uložení vhozena nebyla, a byla vrácena zpět odesílateli, tj. prvostupňovému správnímu orgánu. Současně je na přelepce zásilky označující důvod jejího vrácení vyznačeno, že se žalobce odstěhoval. Tato informace koliduje s tvrzením, že žalobci byla do domovní schránky vložena výzva obsahující oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky. Útržek obsahující výzvu je sice z doručenky odtržen, ale chybějící razítko a podpis vydávajícího pracovníka její skutečné vložení do žalobcovy schránky zpochybňují. Pokud by poskytovatel poštovních služeb vhodil do žalobcovy domovní schránky výzvu o uložení zásilky, neměl by důvod vyloučit pozdější vložení této zásilky do schránky z důvodu, že se žalobce odstěhoval. Uvedené informace jsou obsahově rozporné, což zpochybňuje jejich pravdivost, přestože na nich žalovaný vystavěl odůvodnění napadeného rozhodnutí.

19. K námitce nedostatků doručování ze strany prvostupňového správního orgánu soud uvádí, že správní orgán, když mu bylo dne 15. 5. 2019 doručeno Odvolání plné moci zmocnitelem, kterým žalobce vypověděl plnou moc udělenou shora označenému právnímu zástupci, doručil na nesprávnou adresu, tj. na X, listinu obsahující záznam GPS o pohybu traktoru Fend, který měl žalobce předjíždět v době spáchání přestupku, a současně žalobci poskytl lhůtu k vyjádření se k těmto podkladům s tím, že po uplynutí lhůty bude ve věci rozhodnuto. Žalobce tedy nebyl o těchto důkazech vyrozuměn, nemohl se s nimi seznámit, vyjádřit se k nim a neměl k dispozici ani informaci, že správní orgán hodlá v dohledné době učinit rozhodnutí ve věci.

20. Soud si je vědom příslušné judikatury Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí ze dne 20. 12. 2016, čj. 3 As 241/2014-41), která ve vztahu k fikci doručení konstatuje, že „na uplatnění fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu nemá vliv skutečnost, zda po uplynutí úložní doby došlo ke vhození doručované písemnosti do schránky adresáta“. V projednávané věci však primárně není předmětem sporu skutečnost, že zásilka nebyla vložena do žalobcovy domovní schránky po uplynutí příslušné lhůty, ale vadný postup poskytovatele poštovních služeb při doručování výzvy o uložení zásilky v návaznosti na postoj žalovaného, který zjevná a v odvolání namítaná pochybení i přes existenci důkazního materiálu ignoroval a žalobcovo odvolání zamítl. Žalobcovo odvolání bylo žalovaným zamítnuto, přestože ze spisového materiálu jednoznačně plyne, že prvostupňové rozhodnutí v souladu se zákonem doručeno nebylo. Tím se žalovaný dopustil zásadní procesní chyby, když považoval prvostupňové rozhodnutí přes pochybnosti popsané shora za doručené fikcí, od čehož následně nesprávně dovodil běh odvolací lhůty. Prvostupňové rozhodnutí se stalo pravomocným, čímž byla žalobci upřena práva procesní obrany proti němu. Závěr a náklady řízení 21. Na základě shora uvedeného se shrnuje, že žalovaný shora popsaným jednáním porušil ustanovení o řízení před správním orgánem a zatížil napadené rozhodnutí zásadní procesní vadou mající za následek nezákonné rozhodnutí. Soud na základě výše popsaného uzavřel, že žaloba je důvodná a napadené rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. zrušil.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě představují náklady řízení zaplacený soudní poplatek a odměnu advokáta.

23. Náklady zastoupení spočívají v odměně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) 2 x 3 100 Kč, celkem v částce 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky); celkem tedy 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobcův právní zástupce je plátcem DPH, zvyšuje se částka o 1428 Kč, celková částka nákladů zastoupení činí 8 228 Kč. K této částce se připočítává částka 3 000 Kč vynaložená na soudní poplatek. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 11 228 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích dne 11. května 2021 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.