55 A 11/2024

Rubrum

č. j. 55 A 11/2024–19 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci žalobce: L. M., narozený dne bytem zastoupen Mgr. Jiřím Reisnerem, advokátem se sídlem Růžová 41, 377 01 Jindřichův Hradec proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 06 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2024 č.j.- KUJCK 92957/2024 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 29. 7. 2024 č.j. KUJCK 92957/2024 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9 800 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Shoda s prvopisem: J. M. 2 55 A 11/

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Jindřichův Hradec (dále jen správní orgán I. stupně) rozhodnutím ze dne 6. 6. 2024 č.j. OKS/5747/2023 uznal žalobce vinným z přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona č. 251/2016 Sb., kterého se dopustí fyzická osoba tím, že úmyslně naruší občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustí schválnosti. Tohoto přestupku se žalobce dopustil úmyslně tím, že v J. H. v ulici H. před domem č.p. XA v době od 17. 8. 2023 do 23. 8. 2023 nejméně v pěti případech vyndal z betonového odpadkového koše plechovou vložku i s obsahem odpadu, obsah této vložky vysypal přímo do betonové nádoby a plechové opláštění vrátil zpět dnem vzhůru, čímž znemožnil jeho řádné užívání pro veřejné účely. Za toto přestupkové jednání byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal, o odvolání rozhodl žalovaný tak, že odvolání žalobce jako nedůvodné zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil, kdy žalovaný rovněž dospěl k závěru, že jednání žalobce uvedené ve výroku prvostupňového rozhodnutí bylo prokázáno. II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného.

2. Žalobce namítá, že se zejména žalovaný nezabýval tím, že u jednání žalobce absentuje základní materie znaků skutkové podstaty přestupku proti občanskému soužití, jelikož chybí znak v podobě jednání s vyšší intenzitou poškození.

3. Dále namítá, že se odvolací správní orgán nevypořádal s dalšími odvolacími důvody, kdy žalovaný uvádí, že žalobce vždy pouze jen vyjme plechovou vložku odpadkové koše a otáčí ji dnem vzhůru a vkládá zpět, když neuvedl v odůvodnění, že by ze záznamu bylo patrné, že v kovové vložce odpadkového koše je směsný odpad, který žalobce vysype do betonové konstrukce odpadkového koše a na to vloží otočenou plechovou vložku odpadkového koše. Dále v odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvádí, že dle záznamu č. 4 ze dne 23. 8. 2023 v 0:39 hodin žalobce odchází s plechovou vložkou koše k domu č.p. 32, když žalobce ovšem obsah tohoto koše nese vysypat do kontejneru u domu č.p. 32 a následně do odpadkového koše vkládá plechovou vložku prázdnou. Žalobce poukazuje na to, že odpadkový koš byl umístěn pod okny domu, přičemž v letním období tyto odpadky velmi zapáchají a tento zápach stoupá do oken bytů. Žalobce požadoval Městský úřad o odstranění či přemístění odpadkového koše, když o tomto požadavku informoval shromáždění vlastníků jednotek na domovní schůzi. Následně byl odpadkový koš odstraněn, proto chybí i u přestupku společenská nebezpečnost.

4. Žalobce uvádí, že svědkyně M. K., která vypovídala ohledně jeho přestupku, je zaměstnancem Městského úřadu v Jindřichově Hradci, odboru životního prostředí, rovněž tak osoba projednávající přestupek M. S., bydlí v sousedním domě na adrese H. č.p. XB, proto žalobce má za to, že tyto osoby jsou podjaté, jelikož se zde může projevovat osobní msta vůči obviněnému z přestupku, z obtěžování žalobce v jeho jednání v podobě, že „stále Shoda s prvopisem: J. M. 3 55 A 11/ něco chce“. Podle žalobce není jasné, z jakého důvodu se projednání přestupku účastnila i Š. M., jeho bývalá manželka, a její právní zástupkyně.

5. Dále žalobce namítá, že se správní orgán nezabýval naplněním jednotlivých znaku přestupkového jednání a dospěl pouze k závěru, že jednání bylo prokázáno kamerovým záznamem. Žalobce má za to, že tímto svým jednáním pouze donutil jednat Městský úřad v Jindřichově Hradci, aby odpadkový koš odstranil. Jeho jednání nenaplňuje znaky skutkové podstaty přestupku, jestliže mu nebylo prokázáno, že by odpadky z odpadkového koše vyhazoval na zem, ale naopak bylo prokázáno, že žalobce odnášel odpadky do odpadkového kontejneru a tím odstranil zápach z koše. Proto žalobce navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, ve vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Má za to, že se řádně zabýval všemi odvolacími námitkami žalobce. Rozhodnutí považuje za přezkoumatelné, neboť jej odůvodnil, že materiální stránka přestupku byla naplněna, rovněž i byly vypořádány námitky podjatosti vůči svědkyni K. i vůči oprávněné úřední osobě. Správní orgány vycházely z výpovědi svědkyně a z kamerových záznamů, ze kterých je patrno, že v některých případech nedocházelo jen k otočení vložky, ale i k vysypání obsahu vložky do betonového koše. Šlo pravděpodobně o menší množství odpadků, protože k otáčení vložky docházelo v dané době opakovaně. Menší množství odpadků pak nemohlo zabránit umístění vložky do koše dnem vzhůru. Na videozáznamu sice nejsou vidět přímo odpadky v koši (vložce), ale ze způsobu otáčení je zřejmá, že vložka nějaké odpadky obsahovala. V jednom případě byl vynesen celý obsah koše, vložka je však dána opačně. Již samotné otáčení vložky je přestupkem, kdy navíc docházelo v některých případech i k vysypání obsahu vložky s odpadem do betonového koše.

III. Právní hodnocení krajského soudu

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci krajský soud rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s.

8. Žaloba je důvodná. K námitce nepřezkoumatelnosti 9. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí, jejíž důvodnost by sama o sobě byla důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, přičemž této námitce nevyhověl.

10. Předně krajský soud poznamenává, že v otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek ze dne 16. 6. 2006, č. j. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní Shoda s prvopisem: J. M. 4 55 A 11/ orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2013 25). Z odůvodnění rozsudku musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Krajský soud neshledal žádnou z vad, pro kterou by bylo napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.

11. Dle soudu je tato námitka žalobce nedůvodná, neboť se žalovaný zabýval jeho námitkami, z rozhodnutí je patrno, v čem je spatřován přestupek žalobce, kterého se měl dopustit v době od 17. 8. 2023 do 23. 8. 2023. Předmětem sporu je, zda bylo správními orgány dostatečně prokázáno, že se žalobce dopustil schválnosti tím, že nejméně v pěti případech vyndal z betonové odpadkové nádoby plechovou vložku a tento odpad vysypal do této betonové nádoby a plechovou nádobu vrátil zpět do betonové nádoby dnem vzhůru, čímž znemožnil jeho řádné užívání pro veřejné účely.

12. Podle § 68 odst. 2 správního řádu se ve výrokové části uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno a označení účastníků podle § 27 odst. 1.

13. Z § 93 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu, uvede popis skutku s označením místa, času a způsobí jeho spáchání a jeho právní kvalifikace skutku. Dále vyslovení viny, forma zavinění, druh a výměra správního trestu a výrok o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

14. Smyslem požadavků na vymezení předmětu řízení ve výroku rozhodnutí je specifikovat delikt tak, aby sankcionované jednání nebylo zaměnitelné s jednáním jiným. V rozhodnutí trestního charakteru, kterým je i rozhodnutí o přestupku, je tedy nezbytné postavit najisto, za jaké konkrétní jednání je subjekt postižen. To lze zaručit pouze konkretizací údajů obsahujících popis skutku s uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměnit s jiným. Taková míra podrobnosti je nezbytná pro vyloučení dvojího postihu pro týž skutek, vyloučení překážky věci rozhodnuté, a rovněž pro zajištění řádného práva na obhajobu v případě podaného odvolání. Rozhodnutí musí již ve výroku jednoznačně obsahovat čeho se pachatel dopustil a v čem jím spáchaný delikt spočívá. Proto je nutno odmítnout úvahu, že postačí, jsou-li podstatné náležitosti výroku rozhodnutí o správním deliktu uvedeny až v odůvodnění rozhodnutí. Identifikace skutku neslouží jen k vědomosti pachatele o tom, čeho se měl dopustit a za jaké jednání je sankcionován. Řádně formulovaný výrok, v něm na první místě konkrétní popis skutku, je proto dle soudu nezastupitelnou částí rozhodnutí, neboť je nutno z něj zjistit, zda a jakým způsobem povinnost byla porušena a jaké opatření či sankce byla uložena. Shoda s prvopisem: J. M. 5 55 A 11/ 15. Soud se proto zabýval k námitce žalobce tím, zda v tzv. skutkové větě je řádně skutek, kterého se měl žalobce dopustit, popsán a dospěl k závěru, že nikoliv. Z kamerového záznamu č. 4, je patrno, že dne 23. 8. 2023 v 00:39 hodin žalobce odchází s plechovou vložkou koše k domu č.p. XB, kdy žalobce obsah koše nese vysypat do kontejneru u domu č.p. XB, přičemž následně dle záznamu č. 5 do odpadkového koše vkládá zpět plechovou vložku prázdnou, a to dnem vzhůru. Ve skutkové větě je uvedeno však nesprávně, že nejméně v pěti případech žalobce vyndal z betonového odpadkového koše plechovou vložku a odpad vysypal do této betonové nádoby, jestliže ze záznamu č. 4 vyplývá, že žalobce odnáší plechovou vložku koše vysypat do kontejneru. Z kamerového záznamu rovněž vyplývá, že žalobce pouze ve čtyřech případech vyndal z betonového odpadkového koše plechovou vložku nikoli v pěti případech, jak je ve skutkové větě uvedeno. K tomu soud poznamenává, že z úředního záznamu ze dne 28. 8. 2023 Městské Policie Jindřichův Hradec rovněž vyplývá, že byl dne 24. 8. 2023 vyhodnocen záznam pro přestupkové řízení mobilním kamerovým bodem a ze záznamu bylo zjištěno, že žalobce ve čtyřech případech otočil kovovou nádobu odpadkového koše dnem vzhůru, a to dne 21. 8. 2023 v 16: 40 hodin, dne 21. 8. 2023 v 19:14 hodin, dne 22. 8. 2023 v 00:09 hodin a dne 23. 8. 2023 v 00:39 hodin s tím, že tento den vyndal vnitřní kovovou nádobu, kterou odnáší mimo záběr kamery a následně v 00:41 hodin ze stejného směru se vrací a zasouvá nádobu zpět do koše dnem vzhůru. Z toho je zřejmo, že z kamerového záznamu vyplývá, že žalobce se měl dopustit protiprávního jednání pouze ve čtyřech případech nikoli v pěti, jak je nesprávně ve skutkové větě uvedeno.

16. Výrok je dle soudu klíčovou částí rozhodnutí, na kterou musí být kladeny vysoké formální požadavky, proto soud s ohledem na shora uvedená pochybení ve skutkové větě uzavřel, že při vymezení skutku ve výrokové části se dopustil správní orgán takové chyby, která má za důsledek nezákonnost rozhodnutí. V daném případě je tedy nesprávně uvedeno, že se žalobce protiprávního jednání dopustil v pěti případech, když popsaný skutek, kterého se měl žalobce dopustit dne 23. 8. 2023 neodpovídá důkazu, který byl o tom pořízen. Tento nesprávný obsah skutkové věty ve výrokové části může mít pak dopad též na výše uložené sankce.

17. Námitka žalobce, že požadoval jednak na Magistrátu města Jindřichův Hradec i na domovní schůzi vlastníků jednotek odstranění koše, je zcela nerozhodná pro závěr, zda se žalobce dopustil uvedeného přestupku či nikoliv. Svědkyně M. K. vypovídala v rámci přestupkového řízení jako svědek, necítila se být podjatá, rovněž tak žalobce nevznesl před prvostupňovým správním orgánem námitku podjatosti. Skutečnost, že je svědkyně zaměstnancem Městského úřadu v Jindřichově Hradci rovněž nedokládá její podjatost, rovněž skutečnost, že M. S. bydlí v sousedním domě na adrese H. č.p. XB J. H., nezakládá jeho podjatost, neboť nebylo zjištěno, že by měl nějaký poměr k věci či účastníkům řízení. Kamerový záznam nebyl pořízen touto osobou, ale městskou policií. Š. M., bývalá manželka žalobce, se zúčastnila jednání vzhledem k tomu, že bylo vedeno společné řízení o dalším přestupku, které bylo následně zastaveno.

IV. Závěr a náklady řízení

18. S ohledem na uvedenou procesní vadu krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaný je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). Shoda s prvopisem: J. M. 6 55 A 11/ 19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

20. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě ve výši 2 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) a paušální náhradou hotových výdajů 2 × 300 Kč dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), celkem tedy 6 800 Kč. Celkem jde tedy o částku 9 800 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 27. listopadu 2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem: J. M.