55 A 6/2019

Plný text

č. j. 55 A 6/2019 - 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci žalobce: J.P. bytem X zastoupen Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8 – Dolní Chabry proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2019, č. j. KUJCK 50693/2019 takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2019, č. j. KUJCK 50693/2019 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů částku 9 800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Václava Voříška. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 55 A 6/2019 odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se včas podanou žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2019, č. j. KUJCK 50693/2019 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změnil výrokovou část rozhodnutí Městského úřadu Kaplice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 16. 5. 2018, č. j. ODSH-334/2017/Ce-37854 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterých se měl dopustit z nedbalosti tím, že dne 22. 11. 2017 v čase 7:19 hodin jel jako řidič vozidlem tov. zn. X ve směru na obec Markvartice, a nerespektoval nejvyšší dovolenou rychlost v obci stanovenou na 50 km/h, přičemž mu byla silničním laserovým rychloměrem RAMER 10 C naměřena rychlost jízdy 71 km/h, po odečtu možné odchylky měření 68 km/h. Tímto přestupkem žalobce porušil ustanovení § 4 písm. b) a § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu. Za uvedený přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč podle § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu a povinnost uhradit náklady řízení stanovené paušální částkou 1 000 Kč.

2. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný změnil výrokovou část prvostupňového rozhodnutí tak, že část věty „po silnici č. III/15710 ve směru od obce Velešín nádraží na obec Markvartice řídil motorové vozidlo tovární značky X, kdy v obci Velešín nádraží byla vozidlu naměřena radarem Ramer 10C rychlost 71 km/h“ změnil takto: „po silniči č. III/15710 v obci Velešín, ulice Nádraží, u autobusové zastávky ČSAD – výkupní záv., ve směru na obec Markvartice řídil motorové vozidlo tovární značky X, kdy byla vozidlu naměřena radarem Ramer 10C rychlost 71 km/h“.

3. V napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že výrok prvostupňového rozhodnutí není přesný, nicméně je z něj seznatelné místo spáchání přestupku. Správní orgán I. stupně specifikoval místo spáchání přestupku jednak číslem dané komunikace – silnice III/15710 a obcí, kterou daná komunikace prochází, tedy obec Velešín, ulice Nádraží. Dále byla specifikace místa přestupku zpřesněna směrem jízdy měřeného vozidla textem „ve směru od obce Velešín nádraží na obec Markvartice.“ Z úředního záznamu a Záznamu o přestupku je pak zřejmé, že k přestupku došlo v blízkosti autobusové zastávky ČSAD – výkupní záv. Změnou, které provedl ve výroku žalovaný, došlo pouze k upřesnění místa spáchání přestupku.

4. Žalobce namítá měření rychlostí, které proběhlo v rozporu s Návodem k obsluze. Žalobce tvrdí, že již v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí uváděl, že vozidlo se na výstupu z rychloměru nacházelo mimo svazek paprsků, že je v pravém dolním rohu vysoká zeleň, která způsobuje reflexi a že registrační značka je zcela nečitelná. Dle žalobce není možné založit správnost měření pouhým tvrzením, že proběhlo v souladu s Návodem k obsluze, přičemž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2016, č. j. 7 As 27/2016 – 31 a na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2014, č. j. 58 A 33/2012 – 26. Podle závěrů uvedených v těchto rozsudcích je správní orgán povinen provést Návod k obsluze jako důkaz, pokud tvrdí, že bylo měřeno v souladu s tímto Návodem k obsluze. Žalobce s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 55 A 6/2019 16. 3. 2016, č. j. 3 As 77/2015 – 37 konstatuje, že ani samotný fakt o proškolení policistů nemusí znamenat, že konkrétní policista skutečně provádí měření správně. Podle žalobce tak došlo k procesní vadě, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť nebyl proveden žalobcem navržený důkaz, aniž by tato skutečnost byla ze strany správních orgánů náležitě odůvodněna.

5. Žalobce následně namítá, že ke změně výroku nemělo dojít bez vyrozumění žalobce. Tímto opomenutím došlo k podstatnému zásahu do práva žalobce na obhajobu. Žalobce ve správním řízení upozorňoval na nepřesné místo měření a na skutečnost, že v různých částech dané silnice je odlišná úprava nejvyšší povolené rychlosti. Žalobce svou argumentaci ohledně nejvyšší povolené rychlosti v místě měření nemohl v řízení adekvátně uplatnit, neboť se až z výroku napadeného rozhodnutí dozvěděl o místě, kde měl být přestupek spáchán. Žalobce má tudíž za to, že postup správních orgánů je v rozporu s právem na spravedlivý proces, neboť jedním z aspektů této zásady je přesné sdělení obvinění tak, aby se obviněný mohl řádně hájit. Žalobce v kontextu s uvedenou námitkou odkazuje na rozsudky správních soudů, konkrétně na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2014, č. j. 62 Af 91/2013 – 89 a na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 11. 2011, sp. zn. 30 Ca 394/99, a dále na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. 1 Afs 58/2009 – 541 a ze dne 22. 5. 2013, č. j. 6 As 22/3013 – 27.

6. Žalobce dále namítá, že správní orgány neprokázaly spáchání přestupku právě žalobcem. Na výstupu z rychloměru je registrační značka zcela nečitelná a navíc ve stejnou dobu jely za sebou tři totožné dodávky, které vezly zboží objednateli. Není tak zřejmé, které z těchto tří vozidel překročilo nejvyšší dovolenou rychlost.

7. Žalobce v předposledním bodě žaloby rozporuje formální stránku prvostupňového o napadeného rozhodnutí. Prvostupňové rozhodnutí je dle žalobcova tvrzení podepsáno jinou osobou, než oprávněnou úřední osobou. Oprávněná úřední osoba byla I. C., která však prvostupňové rozhodnutí podepsala jako osoba odpovídající za správnost vyhotovení, zatímco samotné rozhodnutí bylo podepsáno J.Z., vedoucím odboru, který ale nebyl oprávněnou úřední osobou. Stejně tomu tak bylo v případě napadeného rozhodnutí, které podepsal vedoucí odboru, J.K., nikoliv vyřizující oprávněná úřední osoba, P.V.

8. Závěrem žalobce a jeho právní zástupce vyslovili nesouhlas s publikací svých osobních údajů na webových stránkách Nejvyššího správního soudu. Vyjádření žalovaného 9. Ve vyjádření k žalobě žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaný odmítl námitku, že měření neproběhlo v souladu s Návodem k obsluze. Správnost provedených měření plyne z výstupů použitého měřiče, které obsahovaly veškeré údaje o samotném měření. Měření, které bylo provedeno proškolenými policisty, nelze bez relevantních důvodů zpochybnit, a v případě, že nejsou zřejmé okolnosti porušení povinností policistů, je doklad o jejich proškolení dostatečným podkladem pro kladné vyhodnocení jejich postupu při samotném měření. Žalovaný má za to, že důkaz Návodem k obsluze by neprokázal případný rozporný postup policistů. Z podkladů obsažených ve spise nevyvstaly žádné pochybnosti o správnosti provedených měření.

10. Žalovaný nesouhlasí ani s námitkou, dle které nebylo možné změnit výrok rozhodnutí bez předchozího vyrozumění žalobce. Žalovaný výrok doplnil, což není v rozporu se správním Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 55 A 6/2019 řádem, neboť správní řízení tvoří jeden celek do pravomocného rozhodnutí a nepřesnosti prvostupňového rozhodnutí lze v odvolacím řízení odstranit. Nadto z výrokové části prvostupňového rozhodnutí je zřejmé, že k přestupku došlo v obci Velešín v ulici Nádraží, nikoliv v obci Velešín nádraží, jak se nesprávně domníval žalobce. Žalovaný má za to, že specifikace místa přestupku je ve správních rozhodnutích zcela dostačující a srozumitelná. Správnost postupu žalovaný opřel o komentářovou literaturu – Josef Vedral, Správní řád – komentář, II. vydání, Praha: Bova Polygon, str. 772.

11. Žalovaný odmítá námitku, že správní orgány neprokázaly spáchání přestupku právě žalobcem. Policejní hlídka se za vozidlem žalobce ihned po změření rozjela, vozidlo zastavila a žalobce byl ztotožněn dle dokladů. Tvrzení žalobce o jízdě tří totožných dodávek je nepodložené a jeví se jako účelové.

12. Žalovaný rozporuje i poslední námitku, která se týká nepodepsání obou správních rozhodnutí oprávněnou úřední osobou. Oprávněné úřední osoby byly stanoveny zákonným postupem a je zcela v souladu se správním řádem, že rozhodnutí podepisuje vedoucí daného odboru. Obsah správních spisů 13. Z úředního záznamu ze dne 22. 11. 2017, č. j. X se podává, že téhož dne v době od 6:45 hod. do 7:20 hod. prováděla policejní hlídka měření rychlosti zařízením RAMER 10C v obci Velešín Nádraží, sil. III/15710, kde je maximální povolená rychlost 50 km/h. V čase 7:19 hodin zde byla vozidlu žalobce naměřena rychlost 71 km/h, po odečtení odchylky 68 km/h, přičemž vozidlo policistů se ihned rozjelo za vozidlem žalobce. Vozidlo bylo zastaveno na odstavné ploše v obci Velešín Nádraží za světelným železničním přejezdem, přičemž jej měla policie po celou dobu na dohled. Žalobce byl ztotožněn dle předložených dokladů a odmítl podepsat oznámení o přestupku. Skutkové okolnosti jsou rovněž zachyceny v záznamu o přestupku s fotografickým výstupem z měřícího zařízení.

14. Ve spise je založen ověřovací list rychloměru RAMER 10C č. 62/2017 ze dne 24. 3. 2017 a osvědčení způsobilosti obsluhy silničních rychloměrů.

15. Správní orgán I. stupně na základě doložených podkladů (úřední záznam, oznámení přestupku, záznam o přestupku s fotografickým výstupem z měření, ověřovací list, výpis z evidenční karty řidiče) zahájil řízení o přestupku a předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 28. 3. 2018. K ústnímu jednání se dostavil zmocněnec žalobce, M.J.

16. Rozhodnutím ze dne 16. 5. 2018, č. j. ODSH-344/2017/Ce-37854 byl žalobce uznán vinným ze shora popsaného přestupku, proti čemuž brojil dne 14. 11. 2018 blanketním odvoláním, které bylo dne 11. 12. 2018 doplněno. Žalobce v odvolání poukázal na nesrozumitelný výrok spočívající v nedostatečném určení místa spáchání přestupku. Dále žalobce namítal nesoulad měření s Návodem k obsluze a nebyl zjištěn skutkový stav bez důvodných pochybností. O odvolání bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím. Právní hodnocení soudu 17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v mezích daných žalobními body. O žalobě soud rozhodl postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť žalobce a žalovaná s takovým postupem projevili souhlas. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 55 A 6/2019 18. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

19. V prvé řadě krajský soud konstatuje, že z podané žaloby nebylo zřejmé, zda žalobce trvá na jednání, nebo souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. V bodě [45] podané žaloby žalobce projevil souhlas s rozhodnutím věci bez jednání, zatímco v bodě [46] žalobce trvá na jednání z důvodu dokazování. Krajský soud s ohledem na tuto nejasnost vyzval zástupce žalobce přípisem ze dne 21. 8. 2019, č. j. 55 A 6/2019 – 26, aby soudu ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení přípisu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Přípis byl zástupci žalobce doručen do datové schránky dne 21. 8. 2019 a nebylo na něj nikterak reagováno. Krajský soud má za to, že žalobce nepožaduje ve věci nařídit jednání, a proto rozhodl postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání.

20. Krajský soud musí přisvědčit námitce uvedené žalobcem v bodě III. podané žaloby, kde namítá, že správní orgány neprokázaly spáchání předmětného přestupku právě žalobcem. Své tvrzení žalobce zakládá na nečitelnosti registrační značky vozidla zachyceného na záznamu o přestupku.

21. Záznam o přestupku, který je na č. l. 7 spisu správního orgánu I. stupně, obsahuje celkem tři fotografie a tabulku s údaji. První velký snímek zachybuje celou zadní část změřeného vozidla a zároveň je opatřen údaji z rychloměru a oblastí radarového svazku, která je ohraničena svislými čarami. Vozidlo se na snímku nachází v pravé části oblasti radarového svazku, přičemž převážná část zachycené části vozidla je mimo tento radarový svazek. Registrační značka vozidla je pak zcela mimo radarový svazek a na fotografii je prakticky nečitelná. Další dvě menší fotografie jsou výřezy pořízené z velkého snímku a v detailu zachycují jednak pravý roh dodávky, na kterém je umístěno logo obchodní firmy a jednak již čitelný detail registrační značky. V tabulce umístěné pod snímky jsou zaznamenány údaje z radaru a dále údaje o měřeném vozidle, kde je uveden typ a bílá barva vozu. Krajský soud je toho názoru, že ze snímků, ač jsou v záznamu o přestupku pořízené barevně, nelze jednoznačně a bez pochybností určit barvu měřeného vozidla. Lze seznat, že se jedná o vozidlo světlé barvy, nicméně dle soudu nelze jednoznačně určit, že se skutečně jedná o vozidlo bílé barvy. Co se pak týče registrační značky, ta na snímku celého vozidla není čitelná vůbec, neboť je zobrazena jako bílý přesvětlený pruh. V detailu registrační značka čitelná je, nicméně výřez je tmavý a zcela oprávněně budí pochybnost, zda se jedná o totožnou registrační značku, jako na velké fotografii.

22. V kontextu uvedených pochybností je oprávněna námitka žalobce, že nebylo postaveno najisto, zda se všechny snímky vztahují k jednomu vozidlu. Správní orgán I. stupně se v prvostupňovém rozhodnutí tímto rozporem a nečitelností registrační značky nezabýval vůbec a žalovaný správní orgán v napadeném rozhodnutí uvedl, že špatná čitelnost registrační značky nemá žádný vliv na posouzení správnosti měření. Dle žalovaného je zřejmé, že došlo k přesvícení bílé obrazové plochy registrační značky, což následně způsobilo horší čitelnost registrační značky. Použitím filtru na výřezové fotografii pak bylo toto přesvícení potlačeno a značka je dobře čitelná.

23. Krajský soud se neztotožňuje se závěrem správních orgánů, že skutkový stav byl zjištěn bez pochybností a že nečitelná registrační značka neměla vliv na závěry správních orgánů. Byť si je vědom, že pro tvrzení o spáchání přestupku nelze vycházet jen ze záznamu o přestupku, neboť existují další podklady, jako úřední záznam, oznámení přestupku, ověřovací list, atd., ve věci nebyly provedeny výpovědi zasahujících policistů, které by listinné důkazy jednoznačně potvrdily. Správními orgány nebyl popsán ani postup Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 55 A 6/2019 ukládání snímků radaru. Proto dle krajského soudu není zcela čitelné, že se na fotografiích skutečně jedná o vozidlo žalobce. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 14. 5. 2020, č. j. 9 As 94/2019 – 43 posuzoval skutkově obdobnou věc, kdy fotografie měřeného vozidla rovněž obsahovala nečitelnou SPZ, nicméně v dané věci byly ve spise obsaženy svědecké výpovědi zasahujících policistů, kteří hodnověrným způsobem popsali celý průběh měření a následného zastavení vozidla a ztotožnění řidiče. Dále policisté podali svědeckou výpověď ohledně postupu při ukládání snímků na pevném disku radarového měřiče a práci obsluhy radaru. Nejvyšší správní soud proto v uvedené věci neshledal žádné pochybnosti stran dostatečného zjištění skutkového stavu.

24. V nyní posuzované věci však krajský soud nemá k dispozici relevantní svědecké výpovědi, případně jiné důkazy, aby mohl s jistotou konstatovat, že správní orgány nikterak nepochybily a skutkový stav zjistily bez důvodných pochybností. Pro správní právo platí, že správní akty musí vyhovovat zásadám přiměřenosti, účelnosti a proporcionality, aby je nebylo možné podřadit pod projev libovůle či svévole správního orgánu, obzvlášť rozhoduje-li se o vině a trestu. Správní orgán nese odpovědnost za zjištění skutkového stavu, a proto je dle § 3 správního řádu povinen postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci bez důvodných pochybností v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku. V řízení o přestupku je správní orgán povinen postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a za tímto účelem si opatřuje potřebné podklady pro vydání rozhodnutí a zjišťuje veškeré okolnosti daného případu svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Správní orgán rovněž provádí důkazy v potřebném rozsahu. Správní orgány v nyní posuzované věci toliko konstatovaly, že nemají pochybnosti o tom, že překročená rychlost byla naměřena právě u vozidla žalobce, a že se všechny snímky vztahují k měřenému vozidlu, aniž by dalšími důkazy přesvědčivě odstranily pochybnosti způsobené existencí nečitelné registrační značky. Žalovaný nevyvrátil přesvědčivým způsobem námitku, že detail registrační značky není výřezem z hlavní fotografie. Uvedené nedostatky způsobují nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Obdobné závěry konstatoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 20. 2. 2020, č. j. 6 As 182/2019 – 38 ve vztahu k rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 17 A 70/2018 – 70. Byť NSS shledal nepřezkoumatelnost rozsudku, jím uvedené závěry týkající se skutkové shodné věci lze vztáhnout i na rozhodnutí správního orgánu. Závěr a náklady řízení 25. Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům v podkladech, z nichž správní orgány při vydání rozhodnutí vycházely, krajský soud napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro vady řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. Závěr o nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí brání v přezkoumání dalších žalobních námitek, proto soud další žalobní námitky věcně nevypořádal.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem a odměnou advokáta.

27. Náklady zastoupení spočívají v odměně za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) celkem v částce 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 7 55 A 6/2019 d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 6 800 Kč. K této částce se připočítává částka 3 000 Kč vynaložená na soudní poplatek. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 9 800 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 29. května 2020 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.