55 A 7/2024

Rubrum

č. j. 55 A 7/2024- 24 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci žalobce: B. K., narozen bytem zastoupen advokátem Mgr. Danielem Šenkyříkem se sídlem Jana Wericha 576, 388 01 Blatná proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2024, č. j. KUJCK 61736/2024, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 17. 5. 2024, č. j. KUJCK 61736/2024, se ve výroku III. a IV., a rozhodnutí Městského úřadu Blatná ze dne 15. 3. 2024, č. j. MUBL 4857/2024, se ve výroku

I. A), ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 55 A 7/2024

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Blatná (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 15. 3. 2024, č. j. MUBL 4857/2024, (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), ve výroku I. písm. A) uznal žalobce vinným z přestupku podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, (dále jen „ZNP“), kterého se měl dopustit tím, že úmyslně narušil občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustil schválnosti, jestliže dne 14. 7. 2023 okolo 20:00 hodin na adrese T. čp. x úmyslně odstavil kontejner do vjezdu na pozemek T. K. a bránil mu tak ve volném užívání jeho pozemku, a následně dne 18. 7. 2023 okolo 11:00 hodin opětovně úmyslně odstavil kontejner do vjezdu na pozemek T. K.. Proti tomuto výroku prvostupňovému rozhodnutí se žalobce odvolal.

2. O tomto odvolání žalobce rozhodl ve výroku III. a IV. v záhlaví uvedeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že napadené rozhodnutí ve výroku I. písm. A) potvrdil a snížil výši uložené pokuty z 1 500 Kč na částku 1 000 Kč.

II. Shrnutí žaloby

3. Proti výroku III. a IV. napadeného rozhodnutí podal žalobce dne 6. 6. 2024 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

4. Dle žalobce je napadené rozhodnutí stiženo vadou nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatku důvodů a vadou nezákonnosti, neboť skutková podstata, ze které správní orgány vycházely je v rozporu s provedeným dokazováním, skutečnostmi doloženými žalobcem v odvolání, přičemž správní orgány odkazují na svědecké výpovědi (bratra žalobce T. K. a jeho přítelkyně V. Š.), avšak to byli právě svědci, co se léta snaží poškodit žalobce a proto nemohou být jejich výpovědi věrohodné a použitelné jako důkazy. Žalobce poukázal na opakované schválnosti v minulosti ze strany jeho bratra a přítelkyně.

5. Nepřezkoumatelnost žalobce namítal z důvodu, že správní orgány dostatečně neodůvodnily, z jakých důkazů a jakých skutkových zjištění dovodily, že žalobce předmětným kontejnerem znemožnil užívání sousedního pozemku. Správní orgány neodůvodnily, z čeho dovozovaly, že kontejner obsahoval hnůj, za situace, že kontejner je ve vlastnictví jeho společnosti, která nepracuje se zemědělskou výrobou a kontejner tak hnůj obsahovat vůbec nemohl. Žalobce maximálně připustil přítomnost zbytku zeleně v kontejneru. Zápach by navíc mohl obtěžovat žalobce stejně jako T. K.

6. Žalobcem brojí proti závěru správních orgánů, že kontejnery umístil schválně pouze za účelem znemožnění užívání sousedního pozemku ve vlastnictví T. K. Žalobce plánoval postavit plot, a proto kontejner umístil v blízkosti sousedního pozemku, neboť kontejner nemohl umístit jinak, aniž by nezasahoval do sousedního pozemku T. K. Kontejner umístil na svém pozemku, dostatečně daleko od domu T. K. T. K. nemohl využívat pozemek už kvůli jeho vozíku se dřevem, který se nacházel dokonce ještě blíž k domu T. K., což je patrné z fota.

7. Žalobce dodal, že na stavbu plotu upozorňoval T. K. opakovaně a dva roky čekal, dokud si T. K. zajistí přípojku vody do studny. Brojil proti závěrům správních orgánů, že nečinil žádné kroky ke stavbě plotu kromě umístění předmětných kontejnerů a připomněl, že kontejner se zeminou umístil dne 14. 7. 2023 a než si stihl připravit stavební techniku byl kontejner dne 16. 7.2023 odvezen P. K.. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 55 A 7/2024 8. Umístění kontejnerů rovněž nemůže splňovat podmínku nebezpečného jednání, jestliže byly umístěny dostatečně daleko od domu T. K. Naopak T. K. stále odkládá věci před svůj dům, a dokonce na pozemek žalobce. Odkázal na fotografii, kterou poskytl již ve správním řízení, ze které je potvrzeno, že T. K. vybudoval provizorní plot, před svým domem, parkuje tam osobní auto, a tam má naskladněné větší množství dřeva.

9. Žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného a replika žalobce

10. Ve vyjádření k žalobě žalovaný navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

11. Žalovaný se ve svém vyjádření plně odkázal na napadené rozhodnutí, kde bylo podle jeho názoru dostatečným a přezkoumatelným způsobem popsáno, jak se vypořádal s námitkami žalobce a jak své závěry odůvodnil.

12. Žalovaný dále ve vyjádření k žalobě uvedl, že mezi žalobcem a jeho bratry T. K. a P. K. existují dlouhodobé sousedské spory. Z přiložených fotografií je patrno, že umístění kontejneru ztěžovalo přístup T. K. a jeho přítelkyni k domu (konkrétně dne 18. 7. 2023 byl kontejner umístěn v těsné blízkosti u vchodu domu). Tento závěr rovněž plyne z místního šetření. Žalovaný se rovněž domnívá, že jednání žalobce nesměřovalo ke stavbě plotu, neboť nakonec nedošlo k zahájení stavebních prací.

13. Žalobce krajskému soudu doručil repliku k vyjádření žalovaného, ve které setrval na svém žalobním návrhu, neboť žalovaný neprokázal jeho úmysl činit schválnost svému bratrovi T. K. Dodal, že z důvodu odstranění kontejnerů nemohl začít plot stavět. Úmysl postavit plot plyne z korespondence mezi žalobcem a T. K. Zpochybnil i prokázání umístění kontejneru, neboť s ním bylo manipulováno, kontejner byl bez jeho souhlasu odvezen.

IV. Podstatný obsah správního spisu

14. Ze správního spisu vyplývá, že Policie České republiky oznámila správnímu orgánu I․ stupně podezření ze spáchání přestupku žalobcem, tak jak je uvedeno v bodu 1 tohoto rozsudku. V úředním záznamu ze dne 15. 7. 2023 je uvedeno, že žalobce odstavil schválně kontejner dne 14. 7. 2023, aby zabránil T. K. ve volném užívání pozemku (nemohl vyndat popelnici, vyjet s motorkou ani s mini-bagrem). Policejní hlídka na místě zdokumentovala umístění kontejneru, který byl umístěn na pozemku žalobce v těsné blízkosti se společnou hranicí sousedního pozemku. Z fotografické dokumentace rovněž plyne, že před domem T. K. je umístěno dřevo ve značném množství.

15. V úředním záznamu ze dne 18. 7. 2023 je uvedeno, že V. Š. oznámila, že žalobce umístil téhož dne další kontejner na dvůr před domem T. K. Policejní hlídka na místě zdokumentovala umístění tohoto kontejneru, který byl umístěn na pozemku žalobce v těsné blízkosti se společnou hranicí sousedního pozemku, tentokrát blíže k domu T. K. Z fotografické dokumentace je patrné, že před domem T. K. je umístěno dřevo. V úředním záznamu ze dne 20. 7. 2023 je uvedeno, že žalobce oznámil Policii ČR, že druhý kontejner byl neznámým způsobem přemístěn z jeho pozemku na sousední obecní pozemek. Součástí je katastrální mapa se zobrazením místa umístění druhého kontejneru, z něhož plyne, že se nacházel na pozemku žalobce. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 55 A 7/2024 16. Z listinných důkazů, např. protokolu o místním šetření ze dne 10. 10. 2023, je zcela zjevná existence dlouhodobých sousedských sporů mezi žalobcem a jeho bratry – T. K. a P. K.

17. Z protokolu o ústním jednání ze dne 6. 11. 2023 plyne, že žalobce umístil první kontejner z důvodu vytěžení zeminy za účelem výstavby plotu mezi jeho pozemkem a pozemkem T. K. Druhý kontejner umístil s materiálem na stavbu plotu. Nebyl upozorněn, že by umístěný kontejner nějak bránil vchodu. T. K. k věci uvedl, že nemohl kvůli kontejneru vyjet z garáže, nemohl jezdit na motorce a použít mini-bagr. Z výpovědi V. Š. plyne, že na otázku, zda vyrozuměla žalobce o tom, že jí druhý kontejner překážel, uvedla, že na něho neměla kontakt.

18. T. K. doručil správnímu orgánu I. stupně dne 8. 11. 2023 fotografie obou kontejnerů. První kontejner je prázdný, ve druhém kontejneru jsou železné pruty. Na fotce je viditelná popelnice a hromada dříví u garáže.

19. P. K. dne 20. 11. 2023 při výpovědi správnímu orgánu I. stupně, uvedl, že první kontejner byl umístění před domem T. K. a zapáchal, druhý kontejner odvezl za vrata na obecnou komunikaci.

20. Správní orgán I. stupně uznal žalobce dne 15. 3. 2024 vinným mimo jiné z přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3 ZNP. Žalobce nepopřel, že na pozemek kontejnery umístil. Správní orgán I. stupně neuvěřil žalobci, že tak učinil za účelem stavby plotu, jestliže k žádným stavebním pracím nakonec nedošlo. Správní orgán I. stupně vyšel z fotografické dokumentace a svědeckých výpovědí.

21. Žalobce v odvolání namítl, že měl záměr postavit plot už v roce 2021, ale čekal až si T. K. zřídí vlastní vodovodní přípojku. Žalobce doložil výzvu k připojení vody a oznámení o výstavbě plotu ze dne 11. 9. 2021, které bylo adresováno T. K., ze které plyne jeho úmysl kvůli eskalaci sporů vybudovat plot mezi pozemky. V napadeném rozhodnutí se žalovaný se správním orgánem I. stupně ztotožnil, že žalobce se dopustil uvedeného přestupku, pouze snížil pokutu na 1 000 Kč.

V. Právní hodnocení krajského soudu

22. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Ve věci krajský soud rozhodl bez jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s.

23. Žaloba je důvodná. V.A K námitce nepřezkoumatelnosti 24. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí, jejíž důvodnost by sama o sobě byla důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí, přičemž této námitce nevyhověl.

25. Předně krajský soud poznamenává, že v otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek ze dne 16. 6. 2006, č. j. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 55 A 7/2024 Jinými slovy z rozhodnutí správního orgánu musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2013 25). Z odůvodnění rozsudku musí vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Krajský soud neshledal žádnou z vad, pro kterou by bylo napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.

26. Žalobce měl za to, že žalovaný nedostatečně odůvodnil závěr ohledně znemožnění užívání sousedního pozemku a přítomnosti hnoje ve druhém kontejneru. K tomu krajský soud odkazuje na napadené rozhodnutí (na straně 4), ve kterém žalovaný uvedl, že při zjištění o nemožnosti užívat sousední pozemek vycházel obdobně jako správní orgán I. stupně z pořízených fotografií a výpovědí T. K. a jeho přítelkyně V. Š. Rovněž sám žalobce nepopíral umístění kontejneru. Popíral pouze, že by tak učinil schválně. Pořízené fotografie mohly sloužit jako dostatečný podklad pro zjištění o umístění kontejnerů. Z tohoto je zřejmé, o jaké důkazy žalovaný opřel své rozhodnutí, přičemž následně zdůvodnil, proč shledal tyto důkazy za dostatečné. Krajský soud proto nemohl přisvědčit námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí.

27. Nedůvodná je námitka žalobce, že žalovaný se přítomností hnoje v prvním kontejneru nezabýval dostatečně podrobně a pouhou jednou větou vypořádal, že první kontejner ze dne 14. 7. 2023 zapáchal. Tato skutečnosti není významná pro záměr ohledně spáchání přestupku. V.B K námitce prokázání úmyslu žalobce 28. Předmětem sporu je zjištění, zda bylo správními orgány dostatečně prokázáno, že žalobce se dopustil schválnosti tím, že oba kontejnery umístil za účelem znemožnit užívání sousedního pozemku svému bratrovi, nikoliv za účelem stavby plotu, tj. zda se dopustil přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3. ZNP.

29. Krajský soud předně zdůrazňuje skutečnost, že „[s]právní trestání je (obdobně jako soudní trestání) ultima ratio a princip subsidiarity správnětrestní represe vyžaduje, aby prostředky správního práva trestního byly v právním státě užívány jen tehdy, vyžaduje-li to intenzita a další okolnosti útoku, a jestliže by se užití prostředků občanského práva hmotného nejevilo jako dostačující (…).“ (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 1. 8. 2014, č. j. 50 A 4/2014-59).

30. Dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3. ZNP se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že úmyslně naruší občanské soužití tak, že se vůči jinému dopustí schválnosti.

31. Komentář k ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) bod 3. NP uvádí, že „[k] naplnění skutkové podstaty tohoto přestupku se předpokládá narušení občanského soužití hrubým jednáním. Narušení občanského soužití je obligatorním znakem této skutkové podstaty přestupku. Občanské soužití, jako tzv. neurčitý právní pojem, můžeme definovat jako určitý souhrn ustálených pravidel jednání a chování ve společnosti, který je založen na respektování práv ostatních lidí, jejichž Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 55 A 7/2024 dodržování v určitém čase a místě je ve společnosti obvyklé. Hrubé jednání můžeme definovat jako jednání, které má schopnost ohrozit nebo porušit zájem uvedený v § 7 a současně narušit občanské soužití. To znamená překročit rámec výše uvedených ustálených jednání a pravidel.“ (srov. VETEŠNÍK, Pavel. § 7 [Přestupky proti občanskému soužití]. In: JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 969, marg. č. 16.)

32. K otázce narušení občanského soužití se vyjádřil i Nejvyšší správní soud. „Pojmy „občanské soužití“ a „schválnost“ představují typické neurčité právní pojmy. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 As 13/2007 – 56, www.nssoud.cz, uvedl, že „(n)eurčitým právním pojmem je např. pojem veřejný zájem, veřejný pořádek, občanské soužití, pohoda bydlení apod., jejichž obsah musí případ od případu posuzovat správní orgán, a na základě všestranného posouzení dané situace rozhodnout, zda je v daném případě jeho obsah naplněn či nikoliv. Dospěje- li k závěru, že v souvislosti s předmětným skutkovým stavem je obsah daného neurčitého právního pojmu naplněn, musí dále postupovat způsobem, který pro takovou situaci předpokládá daná norma správního práva (Pomahač R., Průcha P. Lexikon - správní právo. 1. vydání, Ostrava: Sagit, 2002, str. 254). Výklad neurčitého právního pojmu správním orgánem je podroben soudnímu přezkumu. Při svém rozhodování správní soud řeší otázku, zda určitý jev reálného života byl správním orgánem správně podřazen pod neurčitý právní pojem. Soud musí mít možnost přezkoumat, zda interpretace a aplikace neurčitého právního pojmu správním orgánem je v souladu se zákonem, jaké podklady pro své rozhodnutí k tomu správní orgán soustředil, zda tak učinil v rozsahu, který mu umožnil ve věci správně rozhodnout a zda jeho zjištění s těmito podklady nejsou v logickém rozporu.“. Odborná literatura k těmto pojmům např. uvádí, že „(s)chválnostmi je zde třeba rozumět skutky spočívající v hrubých, zřejmých a neoprávněných zásazích do pokojného života jiného v úmyslu tento stav narušit. Schválnost musí mít povahu hrubého jednání narušujícího občanské soužití (…) (o)bčanské soužití lze obecně vymezit jako souhrn pravidel chování, jejichž zachování – nad rámec právních norem – je podle obecného názoru a přesvědčení nutnou podmínkou klidného a spořádaného soužití občanů v daném místě, čase a situaci. (…)“ (cit. Červený, Z., Šlauf, V., Tauber, M.: Přestupkové právo. Komentář k zákonu o přestupcích včetně textů souvisejících předpisů, Linde, Praha 2009, str. 125). Objektem skutkové podstaty přestupku (…) je tedy občanské soužití. Narušení občanského soužití je obligatorním znakem skutkových podstat přestupků proti občanskému soužití. Narušení občanského soužití je pak trestáno tehdy, dojde-li k jeho negativnímu zasažení jednáním určité intenzity, jež je svojí povahou typově odpovídá jednáním uvedeným v demonstrativním výčtu hrubých jednání v ust. § 49 zákona o přestupcích. Jednání stěžovatele by podle Nejvyššího správního soudu mohlo být jednáním narušujícím občanské soužití, pokud by bylo hrubým jednáním (schválností) a zároveň narušilo zájem společnosti, který je objektem přestupku podle citovaného ustanovení, čili pokud by stěžovatel schválností narušil poklidné soužití občanů v daném místě.“ (rozsudek NSS ze dne 2. 7. 2010, č. j. 7 As 12/2010-65; zvýraznění doplněno soudem).

33. Při zjišťování skutkového stavu věci by mělo být postupováno v souladu s právní úpravou a navazující judikaturou (§ 3 a násl. správního řádu, srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 14. 1. 2014, č. j. 5 As 126/2011-68, č. 3014/2014 Sb. NSS, a ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 As 24/2015-71, č. 3577/2017 Sb. NSS). Dle rozšířeného senátu „v řízení o přestupku postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o přestupku.“ V nyní posuzované věci správní orgány dostály tomuto požadavku. Shromážděné důkazy vytvořily bez důvodných pochybností představu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 55 A 7/2024 o průběhu jednání žalobce. Dle krajského soudu však v daném případě správní orgány nesprávně posoudily jednání žalobce jako přestupek.

34. Jak vyplývá z výše citované judikatury, jednání, aby naplňovalo znak přestupku dle § 7 odst. 1 písm. c) bod 3, ZNP, musí dosahovat určité intenzity. Jednání žalobce by tedy mělo vykazovat hrubý, zřejmý a neoprávněný zásah do pokojného života svého bratra T. K. Avšak jak bylo zjištěno ze správního spisu, oba kontejnery byly umístěny žalobcem na jeho pozemku. T. K. tvrdí, že mu tak bránil ve využívání jeho pozemku a kvůli kontejnerům nemohl ani vyjet z garáže, vyjet mini-bagrem a vynést popelnici, avšak chtěl tak učinit přes pozemek ve vlastnictví žalobce, čímž by naopak zasáhl do vlastnického práva žalobce, neboť nebylo prokázáno, že by T. K. měl břemeno právo chůze přes pozemek žalobce.

35. Správní orgán I. stupně ve výroku I. A) uvedl, že žalobce odstavil kontejner „na pozemek T. K.“ a „do vjezdu na pozemek T. K.“, avšak v odůvodnění je následně uvedeno, že „kontejnery sice byly umístěny na pozemku B. K., ale při hranici s pozemkem T. K.“. V rozhodnutí jsou tak údaje rozporné. Z důkazů ve správním spisu neplyne, že by předmětné kontejnery byly umístěny na pozemku T. K. Z pořízených fotografií však plyne, že předmětné kontejnery byly umístěny v blízkosti hranice pozemku T. K., na pozemku žalobce. Tvrzení T. K. při místním šetření, že druhý kontejner byl na jeho pozemku, nebylo žádnými důkazy prokázáno.

36. Předmětný zásah do užívání pozemku T. K. správní orgány odůvodňovaly tím, že kontejnery bránily ve využívání pozemku T. K. Avšak jak plyne z pořízených fotografií, tak z výpovědí svědků, na pozemku T. K. se nacházela velká hromada dřeva (o velikosti skoro stejné jako kontejner), která se nacházela blíže ke vchodu do domu T. K. a před jeho garáží. Z doložených fotografií je patrné, že užívání pozemku T. K. bylo značně omezeno již hromadou dříví, neboť je z nich patrné, že byl volný prostor pouze mezi dřevem a stavbou na pozemku o šířce o něco větší než umístěná popelnice, takže i dřevo mu bránilo v průjezdu. Správní orgán I. stupně rovněž ve svém rozhodnutí uvádí, že uskladněná hromada dřeva znemožňovala výjezdu z garáže (strana 4 prvostupňového rozhodnutí).

37. Krajský soud konstatuje, že pod pojem narušení občanského soužití nelze podřadit jednání žalobce, který na svém pozemku umístil kontejner, přičemž důkazy doložil soudu, že takto nečinil úmyslně, ale za účelem stavby plotu. Záměr žalobce postavit plot plyne ze správního spisu, a to z doloženého mailu ze srpna 2021, který žalobce adresoval T. K. Rovněž z výpovědi V. Š. vyplývá, že neupozorňovala žalobce, že by jím druhý kontejner překážel. Lze souhlasit s žalobcem, že zemina nemohla být prvním kontejnerem odvezena, neboť kontejner byl odvezen a nemohlo tak dojít k vývozu zeminy. Rovněž krajský soud přisvědčil žalobci, že kontejner umístil na jediném možném místě, když z doložené katastrální mapy plyne, že místo, kde se předpokládala stavba plotu je zúžené a žalobce tak neměl možnost jinam kontejner postavit, aby měl možnost průchodu ke své nemovitosti. Oba kontejnery byly umístěny na pozemku žalobce, užívání sousedního pozemku tak nemohlo být znemožněno. Pokud T. K. a V. Š. argumentují potřebou průchodu přes pozemek žalobce, tak toto nemůže obstát, neboť uvedený pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobce a není zatížen břemenem. Jednaní žalobce proto nevykazuje znaky přestupkového jednání, jde o občanskoprávní sousedský spor ohledně přístupu do domu. Nejde tak o jednání, které by vyžadovalo zásah ze strany správních orgánů. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 55 A 7/2024 VI. Závěr a náklady řízení 38. S ohledem na konstatovanou vadu krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaný je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

40. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě ve výši 2 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) a paušální náhradou hotových výdajů 2 × 300 Kč dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), celkem tedy 6 800 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně na částku 8 228 Kč. Celkem jde tedy o částku 11 228 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 30. září 2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.