55 Ad 10/2016
č. j. 55 Ad 10/2016-34
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí o změně stupně invalidity z třetího na druhý. Soud se opřel o posudek posudkové komise MPSV, který vyjádřil pokles pracovní schopnosti na 50 %. Podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění jde o invaliditu druhého stupně, což odpovídá zjištěnému stavu. Posudek byl považován za úplný, přesvědčivý a náležitě odůvodněný. Žalobkyně neměla právo na náhradu nákladů řízení, protože v řízení neuspěla.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně D.N., bytem P., X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 8. 2016 čj. X, t a k to : Žaloba se zamítá. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Rozhodnutím ze dne 5. 8. 2016 čj. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 23. 5. 2016 čj. X, kterým byla žalobkyni snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 3. 10. 2016 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalobkyně v žalobě uvádí, že posudkový lékař učinil závěr, aniž by přihlédl ke zjevným skutečnostem uvedených v odborných lékařských vyšetřeních, ze kterých vyplývá, že se jedná u žalobkyně o stav s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, kdy její aktuální zdravotní stav nedovoluje v současné době systematickou práci. Posudkový lékař nezhodnotil její celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. Žalobkyně poukázala na svůj zdravotní stav a uvedla obtíže, kterými trpí. Dále poukázala na to, že její zdravotní stav se nadále zhoršuje. Má za to, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla její zamítnutí pro nedůvodnost. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku vypracovaného pro účely řízení o námitkách, s tím, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a to o invaliditu druhého stupně. Ke stejnému závěru dospěla i posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích, která rovněž došla k závěru, že u žalobkyně se jedná o invaliditu druhého stupně. Krajský soud zajistil v rámci soudního řízení vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 21. 12. 2016 dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná o poruchu osobnosti středně těžkou až těžkou, rysy úzkostné, vyhýbavá, pasivní, histrionská osobnost a o organické poškození CNS v pásmu mírné duševní zaostalosti a o obezitu druhého stupně. Posudková komise dospěla k závěru, že se jednalo u žalobkyně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení porucha osobnosti středně těžká až těžká, smíšená, rysy úzkostné (střední deprese s intenzivními fobickými reakcemi, tělesnými projevy a hypochondrickými obavami), vyhýbavá, pasivní, histrionská osobnost. Žalobkyně byla schopna pracovního zařazení s vyloučením především práce kladoucí zvýšené nároky na psychické funkce. Byla schopna práce spíše lehčího charakteru, zvláště vhodná se jeví domácí práce. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V, položka 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 30 až 45 %, komise tento pokles stanoví na 45 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích volí horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k chronifikaci tíže výše uvedeného zdravotního postižení. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi žalobkyně (ve smyslu minimálního využití dosaženého vzdělání, zkušenosti a znalosti, schopnosti pokračovat v předchozí výdělečné činnosti) využíváme § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění byla zvýšena horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 5 % na celkovou hodnotu 50 % míry poklesu pracovní schopnosti. Toto je v souladu se závěrem předchozího hodnocení lékaře České správy sociálního zabezpečení a Okresní správy sociálního zabezpečení. Pojištěnec je schopen vykonávat po vzniku invalidity druhého stupně výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti, eventuálně v podstatně menším rozsahu a intenzitě. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání, konaném dne 30. 1. 2017. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise ze dne 21. 12. 2016. Žaloba není důvodná. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudku, který byl vyhotoven posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení. Dle soudu posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právním úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující, náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudek posudkové komise MPSV zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru, přičemž závěry posudkové komise MPSV se shodují se závěry provedenými lékaři OSSZ. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně jedná o invaliditu druhého stupně, jestliže u ní došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesu pracovní schopnosti pouze o 50 %. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala zdravotnímu postižení uvedené v kapitole V, položka 7b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 až 45 %, přičemž komise tento pokles stanovila na 45 %, tedy volila horní hranici míru poklesu pracovní schopnosti s tím, že vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi žalobkyně využila v § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 5 %, tedy na celkovou hodnotu 50 % míry poklesu pracovní schopnosti. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 50 %, pak žalobkyně je invalidní ve druhém stupni ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovanou, tak té nelze náhradu nákladů řízení přiznat podle § 60 odst. 2 s. ř. s.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 30. ledna 2017 Mgr. Helena Nutilová v. r. Za správnost vyhotovení : Prázdná Jaroslava samosoudkyně
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.