55 Ad 10/2017
č. j. 55 Ad 10/2017-35
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Rubrum
55Ad 10/2017 - 35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně M.L., bytem X proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2017 čj. X, t a k t o :
Výrok
Žaloba se zamítá. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
Rozhodnutím ze dne 20. 4. 2017 shora uvedeného jednacího čísla žalovaná zamítla námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 8. 11. 2016 a potvrdila uvedené rozhodnutí, kterým pro nesplnění podmínek žalobkyni byl odňat od 25. 4. 2016 invalidní důchod podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Písek ze dne 25. 4. 2016 žalobkyně již není invalidní, jestliže poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu, ve které poukázala na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. Proto není schopná vykonávat žádnou práci. Žalobkyně se léčí od roku 1998 u psychiatra, neboť trpí smíšenou anxiózně depresivní poruchou. Není schopna dlouhodobě vykonávat nějakou práci a není ani schopna plně Pokračování - 2 - 55Ad 10/2017 zvládnout běžné pracovní zatížení. U žalobkyně došlo ke zhoršení jejího duševního zdraví, tedy došlo k výraznému zhoršení jejího zdravotního stavu, trpí bolestmi hlavy, rovněž tak krční a bederní páteře. Žalovaná navrhovala zamítnutí návrhu s tím, že skutkový stav byl zjištěn dostatečným způsobem. S ohledem na závěr posudkové komise navrhovala zamítnutí žaloby. Krajský soud zajistil v rámci soudního řízení vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 4. 10. 2017 dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná o reziduálně středně těžkou axonální lézi v areálu n. medianus sin. v obl. KT, o senzitivně motorickou lézi n. medianus dx., stp. operaci vpravo 3. 5. 2005, o bolestivý vertebrogenní syndrom C, Th páteře, stp. N. Scheuermann LS páteře, o chronický VAS bederní páteře s degenerativními změnami a o extruzi L4/5, spondylózu a spondylartrózu LS, CC syndrom. U žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Jeho rozhodující příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení dne 20. 4. 2017 reziduální středně těžká axonální léze v areálu n. medianus vlevo v oblasti karpálního tunelu. Ostatní komorbidita, tj. bolestivý polytopní vertebrogenní syndrom páteře s degenerativními změnami, extruze L4/5, spondylóza a spondylartróza LS, cervikokraniální syndrom a dále radiální epikondylitida, arteriální hypertenze a smíšená anxiozně depresivní porucha výrazným způsobem neomezují aktivní hybnost žalobkyně a nemají podstatný vliv na pracovní schopnost. Smyslové schopnosti postiženy nejsou vůbec. Posledně provedená ambulantní neurologická vyšetření jsou ze dne 14. 3. 2017 (MUDr. V., neurologická ambulance Písek), když ve zprávě jsou citovány subjektivní obtíže, chronické bolesti hlavy, C a LS úseku páteře s vhodnosti šetření páteře. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala v době rozhodné pro posouzení zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII, oddíl C, položka 4, písm. b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena v rozmezí 15 až 20 %. Komise tento pokles stanoví na 20 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích zvolila horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži obtíží. Vzhledem ke komorbiditě a dělnické profesi žalobkyně komise využila § 3 výše citované vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o 10 % na celkových 30 %, neboť dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav snižuje její schopnost využívat předchozí zkušenosti v dosavadní profesi a pokračování v předchozí výdělečné činnosti. Žalobkyně (56 let) je schopna rekvalifikace. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o Pokračování - 3 - 55Ad 10/2017 tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles Pokračování - 4 - 55Ad 10/2017 pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudku, který byl vyhotoven posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení. Dle soudu posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právním úpravou, a proto jej krajský soud považuje za důkaz osvědčující řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudek posudkové komise MPSV zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi. Posudek obsahuje náležité zdůvodnění posudkového závěru, přičemž závěry posudkové komise MPSV se shodují se závěry uvedenými lékaři OSSZ. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže u ní došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k poklesu pracovní schopnosti pouze o 30 %, což neodpovídá žádnému stupni invalidity. Krajský soud zhodnotil, že posudkový závěr je ve vzájemné shodě s posouzením zdravotního stavu žalobkyně u lékaře ČSSZ. Soud proto nemá žádné pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Krajský soud má za prokázané, že u žalobkyně se nejedná o invaliditu, jestliže pokles její pracovní schopnosti představuje 30 %. Soud vycházel z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která učinila závěr, že u žalobkyně se o invaliditu nejedná, proto soud nemá žádné pochybnosti o správnosti zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně. Zdravotní stav žalobkyně byl správně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí, kdy soud neshledal v postupu správních orgánů žádná pochybení, která by měla za následek nezákonnost rozhodnutí. K okolnosti, že žalobkyně není schopna pracovního zařazení, nelze v případě rozhodování o přiznání invalidního důchodu přihlížet. Tato okolnost je zcela irelevantní. K námitce, že byl nesprávně posouzen zdravotní stav žalobkyně, respektive míra snížení pracovní schopnosti, soud uvádí, že se jedná o subjektivní pocit žalobkyně, který je zcela v rozporu s objektivním posouzením odborných lékařů a posudkové komise. Jestliže zdravotní stav žalobkyně byl posouzen tak, že pokles pracovní schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně činí 30 %, nemá subjektivní přisvědčení žalobkyně, že je invalidní, oporu ve výsledcích dokazování. Proto nelze přisvědčit žalobkyni, že splňuje zákonné podmínky pro přiznání invalidního důchodu, jestliže posudkový závěr je zcela opačného názoru. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 30 %, pak žalobkyně invalidní není. Napadené rozhodnutí nebylo proto vydáno v rozporu s § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění, a proto krajský soud žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s., dle něhož úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Žalobkyně úspěšná nebyla, a proto jí náhrada nákladů řízení rovněž přiznána dle § 60 odst. 1 s.ř.s. nebyla. Pokračování - 5 - 55Ad 10/2017
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Krajský soud v Českých Budějovicích Dne 30. října 2017 Mgr. Helena Nutilová v. r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení : P. J.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.