55 Ad 10/2018

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně : V. H. bytem X zastoupené JUDr. Karlem Kudrnou, advokátem sídlem Velké náměstí 116, Písek proti žalované : Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16. 4. 2018 č. j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 16. 4. 2018, č. j. X žalovaná zamítla námitky žalobkyně proti rozhodnutí č. j. X ze dne 16. 1. 2018 a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze, kterým byl žalobkyni odňat invalidní důchod od 24. 2. 2018, neboť její pokles pracovní schopnosti představuje pouze 20 %.

2. Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a na své zdravotní obtíže, kterými trpí, má za to, že její zdravotní stav nelze hodnotit pouze dle objektivních nálezů, ale je třeba přihlížet i k samotnému průběhu onemocnění. Má za to, že bylo třeba vyhodnotit dopady jejího psychiatrického onemocnění, neboť i z lékařské zprávy vyplývá, že onemocnění brání navrhovatelce v pracovní činnosti a snaha pracovat následně zhoršuje její onemocnění. Proto bylo navrhováno vypracování nového posudku ohledně zdravotního stavu.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, a to zejména s ohledem na posudek vypracovaný posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, dle něhož rovněž celková míra poklesu pracovní schopnosti představuje u žalobkyně 20 %.

4. Krajský soud zajistil v rámci soudního řízení vypracování posudku prostřednictvím posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 5. 9. 2018 dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná o roztroušenou sklerózu, dále o intermitentní CB syndrom vpravo s kořenovou iritací C5/6 a o anxiózně depresivní poruchu.

5. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je roztroušená skleróza mozkomíšní (RS) s minimálním funkčním postižením (bez hrubší poruchy funkce s malým neurologickým nálezem EDSS 2 – 3). Jedná se o zdravotní postižení uvedené v kapitole VI, položce 6 a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Pokles pracovní schopnosti je zde stanoven na 10 %. Pro další poškození zdravotního stavu dlouhodobou sekundární neurotizací ve smyslu anxiózně depresivního syndromu až charakteru panických atak je tato hodnota dle§ 3 odst. 1 téže vyhlášky navýšena o 10 % na celkovou hodnotu 20 % poklesu pracovní schopnosti. Vyšší klasifikaci dle položky 6b nelze zdůvodnit, nejsou parézy, okohybné poruchy, sfinkterové potíže, funkčně stav není omezen na EDSS 4. Duševní porucha charakteru anxiózně depresivního syndromu je stav sekundární, nasedající na neurologické postižení a kolísající se somatickým stavem. Závažnější a hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je považováno onemocnění neurologické. K datu vydání napadeného rozhodnutí nešlo o invaliditu.

6. Dle České správy sociálního zabezpečení LPS, (námitkové řízení pracoviště České Budějovice) žalobkyně není invalidní, rozhodující příčinou je roztroušená skleróza, dle EDSS jde o lehké funkční postižení. V posudku bylo přihlédnuto k průběhu onemocnění, osobnostní problematice žalobkyně, reaktivním neurotickým příznakům, potížím s páteří. Bylo použito položky VI, 6b, zvolena střední taxace poklesu pracovní schopnosti 30 % dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Anamnéza invalidizace je dlouhodobá a proměnlivá, dle toho, zda převažují symptomy neuralgické či psychické. Posouzení do roku 2009 proběhlo dle tehdy odlišných posudkových kritérií. V následném období byl neurologický nález ve vztahu k současným kritériím nadhodnocen (EDSS tehdy 2,5 odpovídá minimálnímu funkčnímu postižení). Případně byla neadekvátně zvolena rozhodující příčinou sekundární porucha psychická. Komise se ztotožňuje s posudkem Okresní správy sociálního zabezpečení Písek ze dne 8. 1. 2018, neboť odpovídá použité položce. Lze akceptovat i posouzení v námitkovém řízení ze dne 28. 2. 2018 jako lehké postižení s tím, že při splnění pouze minima kritérií dané položky je nutno použít dolní hranici, tj. 25 % poklesu pracovní schopnosti. V obojím je PK MPSV zajedno, že se o invaliditu nejedná.

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

9. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

10. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

11. Krajský soud vycházel při svém rozhodování ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudku vyhotoveného posudkovou komisí MPSV ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení. Dle soudu předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto je krajským soudem považován za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

12. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a se žalobkyní udávanými zdravotními potížemi.

13. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže u ní došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze k poklesu pracovní schopnosti o 20 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Soud uzavřel, že zdravotní stav byl řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. K lékařským zprávám po dni vydání napadeného rozhodnutí nelze v rámci řízení před soudem přihlédnout, neboť je vždy rozhodný zdravotní stav žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

14. Žalobkyně namítá, že nebylo zohledněno, že trpí anxiosně depresivní poruchou, jak vyplývá z lékařské zprávy MUDr. M. P. Jedná se přitom o středně těžkou poruchu, která žalobkyni výrazně znevýhodňuje při sociální soutěži. Uvedené psychiatrické onemocnění do značné míry souvisí se základním onemocněním roztroušené sklerózy a jeho průběhem. Rozhodnutí se blíže nezabývá dopady celkového zdravotního stavu žalobkyně na její schopnost soustavně pracovat. Podle posudkové komise dopad zdravotního stavu na schopnost pracovat je dán kritérii přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s tím, že stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti se řídí mírou funkčního postižení. Objektivně zjištěný zdravotní stav doložený řadou nálezů z odborného pracoviště i ověřený vyšetřením na jednání komise splňuje kritéria položky 6a, tj. minimální funkční postižení. Tato kritéria jsou postavena na klinickém nálezu. Psychická porucha je sekundární, neurotická, porucha anxiózně depresivní, její míra kolísá v závislosti na somatickém stavu, aktuálně popsána jako středně těžká, před několika měsíci jako lehká. Svou závažností ve srovnání s onemocněním neurologickým nemůže být rozhodující příčinou. K této diagnóze bylo přihlédnuto navýšením stanovené hodnoty. Komise vycházela také z nálezů, které žalobkyně v průběhu řízení doložila. Proto uvedená námitka důvodná není.

15. K námitce žalobce, že nebyl správně posouzen jeho zdravotní stav, soud uvádí, že se jedná o subjektivní pocit žalobkyně, který je v rozporu s objektivním posouzením odborných lékařů a posudkovou komisí, jestliže pokles soustavné výdělečné činnosti žalobkyně činí 20 %. Subjektivní přesvědčení žalobkyně, že se u něho jedná o invaliditu, nemá oporu ve výsledcích dokazování. Nebylo proto možné přisvědčit žalobkyni, že splňuje zákonné podmínky pro přiznání invalidního důchodu, jestliže posudkové zhodnocení je opačného názoru. Soud poznamenává, že z vyjádření posudkové komise vyplývá, že měla k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci žalobkyně rozhodnou ohledně zdravotního stavu žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

16. Soud proto dospěl k závěru, že je správný závěr žalované, že se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže komise učinila závěr, že zdravotní stav žalobkyně představuje pokles pracovní schopnosti 20 %. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2, zákona o důchodovém pojištění, a proto soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s., dle něhož úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Žalobkyně úspěšná nebyla, a proto jí náhrada nákladů řízení rovněž nemohla být přiznána s odkazem na § 60 odst. 1 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 24. září 2018 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.