55 Ad 11/2025

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci žalobkyně: J. H., narozena bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 6. 2025, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalované ze dne 26. 6. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 90 Kč ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalované k žalobě

1. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 25. 2. 2025, č. j. X, snížila žalobkyni výši invalidního důchodu postupem dle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Vycházela přitom z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 11. 2. 2025, dle něhož byl stav žalobkyně hodnocen dle položky kapitoly II., odd. A, pol. 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) s poklesem pracovní schopnosti o 45 %.

2. V námitkovém řízení žalovaná vycházela z posudku IPZS ze dne 27. 5. 2025, dle něhož byl stav žalobkyně hodnocen podle kapitoly II., odd. A, pol. 1b přílohy k vyhlášce s mírou poklesu pracovní schopnosti 25 % - navýšeno o 10procentních bodů na celkových 35 %.

3. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a uvedené rozhodnutí potvrdila.

4. Žalobou ze dne 11. 8. 2025 žalobkyně navrhuje, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalobkyně namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu – nesprávné hodnocení svého zdravotního stavu. Popisuje dopady svých onemocnění a léčby na aktuální stav.

5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 15. 9. 2025 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

II. Posouzení věci krajským soudem

6. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

7. Žaloba je důvodná.

8. Krajský soud rozhodl bez jednání postupem dle § 51 s. ř. s.

9. Z protokolu o jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích ze dne 28. 4. 2026 plyne, že tohoto dne zasedala posudková komise v řádném složení (předseda – posudkový lékař, internista, tajemnice). Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla vyšetřena. V protokolu o jednání se popisují dosavadní posudkové závěry, obsah žaloby, pracovní anamnéza, popis problémů žalobkyně a nově doložené lékařské zprávy.

10. Dle posudku posudkové komise z téhož dne se v případě žalobkyně jednalo o invaliditu II. stupně. Stav žalobkyně komise hodnotila jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav; rozhodující příčinou byl v době vydání napadeného rozhodnutí duplexní karcinom pravého prsu s pozitivní rodinnou anamnézou, bez známek recidiv po léčbě s lymfedémem PHK. Stav komise hodnotila dle kapitoly II., odd. A, pol. 1c přílohy vyhlášky. Posudek obsahuje diagnostický souhrn, seznam podkladů a jejich hodnocení, popis nálezu při jednání posudkové komise a samotný posudkový závěr. Ten je stroze založen na výsledném hodnocení, podřazení stavu žalobkyně pod uvedenou položku s příslušnou volbou míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně za současného navýšení o 10procentních bodů postupem podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity na celkových 55 % z důvodu dalších zdravotních postižení a původní profesy žalobkyně (dělnice).

11. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

12. Rozhodnutí o invalidním důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

13. Dle posudku shrnula komise dostupnou zdravotní dokumentaci, včetně předložených lékařských zpráv, zdravotní a pracovní anamnézu a uvedla diagnostický souhrn. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle příslušné kapitoly. Žalobkyně se jednání posudkové komise osobně zúčastnila a byla při jednání vyšetřena.

14. Žalovaná ve svém vyjádření k posudku ze dne 8. 6. 2026 namítla, že posudková komise hodnotí stav žalobkyně jako invaliditu II. stupně a rozhodující zdravotní postižení podřazuje pod položku 1c, ačkoli posudek ze dne 27. 5. 2025 hodnotí totéž onkologické postižení podle položky 1b. Podle žalované komise dostatečně neobjasňuje, které konkrétní předpoklady stanovené pro použití položky 1c jsou u žalobkyně naplněny, ani neuvádí, jak se při volbě této položky vypořádává s jednotlivými posudkovými hledisky. Z posudku podle žalované rovněž není patrné, z jakých odborných důvodů se komise odchyluje od závěru IPZS, podle něhož základní onkologická diagnóza položce 1c neodpovídá. Pouhý odkaz komise na tíži zdravotního postižení při volbě horní hranice příslušného procentního rozpětí žalovaná nepovažuje za dostačující. Dovozuje proto, že posudek v předložené podobě nepředstavuje způsobilý podklad pro přesvědčivé a přezkoumatelné rozhodnutí.

15. Krajský soud se s výhradami žalované ztotožňuje pouze zčásti. Posudková komise výslovně neprovedla podrobné slovní porovnání všech znaků položek 1b a 1c ani samostatně nereagovala na závěr posudku ze dne 27. 5. 2025, podle něhož základní onkologická diagnóza položce 1c neodpovídala. Odůvodnění posudkového závěru je velmi stručné a pohybuje se na samé hranici požadavků kladených na úplnost a přesvědčivost posudku. Posudek však obsahuje konkrétní objektivní funkční nález, jeho posudkové zhodnocení a vymezení pracovních omezení žalobkyně. Z návaznosti těchto zjištění na následné zatřídění rozhodujícího zdravotního postižení pod položku 1c je podle soudu ještě seznatelné, na jakém odborném základě komise k tomuto závěru dospěla. Ačkoli posudek není obsahově ideální, může sloužit jako podklad rozhodnutí.

16. Při hodnocení úplnosti a přesvědčivosti posudku krajský soud přihlédl rovněž k protokolu o jednání posudkové komise. Protokol zachycuje zejména anamnestické údaje a žalobkyní uváděné obtíže, zatímco vlastní objektivní nález je obsažen v posudku. Z obou listin ve vzájemné souvislosti vyplývá, že komise nezaložila volbu položky 1c pouze na prodělaném onkologickém onemocnění, nýbrž na jeho přetrvávajících funkčních následcích, zejména na lymfedému pravé horní končetiny, omezení hybnosti pravého ramene, snížení síly pravé ruky a navazujícím omezení běžných a pracovních činností. Uvedená omezení přitom nebyla poprvé zachycena až při jednání komise v roce 2026, neboť jejich existence vyplývala již ze zdravotnické dokumentace vztahující se k období před vydáním napadeného rozhodnutí. Nález učiněný při jednání komise měl podpůrný význam.

17. Rozdíl mezi posudkem IPZS ze dne 27. 5. 2025 a posudkem posudkové komise nespočívá v odlišném hodnocení samotného onkologického onemocnění, nýbrž v rozdílném odborném posouzení závažnosti jeho přetrvávajících funkčních následků. Zatímco IPZS podřadil onkologické postižení pod položku 1b a další obtíže zohlednil zvýšením míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 vyhlášky, posudková komise zahrnula lymfedém a funkční omezení pravé horní končetiny již do rozhodujícího zdravotního postižení a hodnotila je podle položky 1c. Osobní vyšetření žalobkyně představovalo jeden z podkladů tohoto odlišného hodnocení. Posudek IPZS svůj závěr, že základní onkologická diagnóza položce 1c neodpovídá, blíže nerozvedl. Tato okolnost nesnižuje požadavky kladené na úplnost a přesvědčivost posudku komise, znamená však, že komise nemusela vést rozsáhlou polemiku s podrobně formulovanou konkurenční odbornou úvahou; postačovalo, aby z jejího vlastního posudku bylo dostatečně seznatelné, z jakých funkčních zjištění při volbě položky 1c vycházela.

18. Za tohoto stavu krajský soud vyšel z odborného závěru posudkové komise, podle něhož byla žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní ve druhém stupni při poklesu pracovní schopnosti o 55 %. Žalovaná naproti tomu při rozhodování vycházela z nesprávného posudkového závěru, podle něhož pracovní schopnost žalobkyně poklesla pouze o 35 % a odpovídala invaliditě prvního stupně. Napadené rozhodnutí proto nemůže obstát.

III. Závěr a náklady řízení

19. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

20. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobkyně dle soudního spisu představuje poštovné ve výši 90 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 24. července 2026 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: J. M.