55 Ad 12/2025

Rubrum

č. j. 55 Ad 12/2025- 42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: P. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 8. 2025, čj. X, I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. V. L. 2 55 Ad 12/2025

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 3. 4. 2025, čj. X, zamítla žalobkyninu žádost o invalidní důchod dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Vycházela přitom z posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu ze dne 18. 3. 2025, dle něhož žalobkyně již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %.

2. Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím žalobkyniny námitky zamítla a prvoinstanční rozhodnutí potvrdila. Vycházela přitom z posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu ze dne 7. 7. 2025, dle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobkynina pracovní schopnost o 20 %.

II. Shrnutí žaloby

3. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 8. 9. 2025 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

4. Žalobkyně uvádí, že trpí chronickými bolestmi způsobenými artrózou, výhřezy plotének, bolestivým úchopem obou rukou a zakopáváním. Tyto obtíže podle ní zásadně omezují její denní aktivity i pracovní schopnost, a to i přes užívanou medikaci. Zmiňuje rovněž negativní dopad dlouhodobé bolesti na svůj psychický stav. Odkazuje na lékařské zprávy z neurologie, ortopedie a ambulance pro léčbu bolesti, které podle ní nebyly dostatečně zhodnoceny, včetně podezření na fibromyalgii.

5. Žalobkyně dále poukazuje na rozpor se staršími rozhodnutími. Změnu posouzení snížení pracovní schopnosti ze 30 % na 20 % považuje za nesprávnou.

6. V žalobě žádá soud o přezkoumání jejího zdravotního stavu a předkládá nové lékařské zprávy jako přílohu. Tvrdí, že její fyzický a psychický stav, doložený dlouhou anamnézou bolestí a doprovodných problémů, odůvodňuje vyšší pokles pracovní schopnosti, než jak jej stanovila žalovaná.

III. Shrnutí vyjádření žalované

7. Žalovaná nejprve shrnula dosavadní průběh řízení s tím, že napadené rozhodnutí se opírá o odborný posudek o invaliditě ze dne 7. 7. 2025. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VIII oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které je stanoven pokles pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra se dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky nemění. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Žalovaná uzavřela, že na svém rozhodnutí trvá. Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. V. L. 3 55 Ad 12/2025 IV. Právní hodnocení krajského soudu 8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

9. Žaloba není důvodná.

10. Krajský soud pro účely posouzení věci obstaral coby důkaz protokol o jednání a posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. 2. 2026. Z nich plyne, že žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna. Komise zasedala v řádném složení za přítomnosti specialistky z oboru neurologie. Posudková komise vycházela ze záznamů ve zdravotní kartě praktického lékaře a dalších žalobkyní doložených lékařských zpráv. Žalobkyně se též při jednání posudkové komise podrobila vyšetření.

11. Posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl v době vydání napadeného rozhodnutí u žalobkyně víceetážový bolestivý páteřový syndrom. To odpovídá postižení uvedenému v kapitole VIII oddílu E položce 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, kde je stanoveno rozmezí poklesu pracovní schopnosti 10-20 %. Posudková komise zvolila s ohledem na tíži postižení horní hranici uvedeného rozmezí, přičemž vzhledem k ostatním žalobkyniným zdravotním postižením přistoupila k navýšení této hodnoty o 10 procentních bodů dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity na celkovou hodnotu 30 %.

12. Krajský soud spolu s přípisem ze dne 2. 3. 2026 zaslal účastníkům protokol o jednání a posudek posudkové komise na vědomí a k případnému vyjádření ve lhůtě dvou týdnů; žádné vyjádření neobdržel.

13. Pokud jde o žalobkyní předložené lékařské zprávy, pak ty měla k dispozici i posudková komise a zohlednila je.

14. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“ 15. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší. Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. V. L. 4 55 Ad 12/2025 16. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti lékařky specialistky (neurologie). Posudková komise následně stanovila úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace, žalobkyně byla rovněž při jednání komise vyšetřena přizvanou lékařkou specialistkou. Výsledný posudkový závěr již krajský soud popsal shora.

17. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu na základě kompletní zdravotnické dokumentace, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a v návaznosti na to přistoupila k využití tzv. korekčních faktorů (§ 3 vyhlášky o posuzování invalidity), pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 30% pokles její pracovní schopnosti. Za podstatné krajský soud považuje také to, že posudková komise je co do zařazení žalobkynina zdravotního postižení v rámci vyhlášky o posuzování invalidity zcela ve shodě s předchozími posudkovými hodnoceními pořízenými v průběhu správního řízení (druhý z těchto posudků pouze neobsahuje navýšení dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity).

18. Uplatněné žalobní námitky pak směřují primárně do zjištěného skutkového stavu. Byť krajský soud v žádném ohledu nezpochybňuje závažnost žalobkynina zdravotního stavu ani jeho důsledky, v posuzované věci je vázán odborným lékařským posouzením, neboť sám medicínské otázky, na nichž případné stanovení invalidity a jejího stupně závisí, hodnotit nemůže. Stejně tak nemůže relevantní hodnocení učinit ani sama žalobkyně. Vzhledem k tomu, že posudek posudkové komise nevykazoval žádné vady a korespondoval co do stanovení invalidity s předchozími posudkovými hodnoceními žalobkynina zdravotního stavu, předestřeným námitkám do skutkového stavu soud nepřisvědčil.

V. Závěr a náklady řízení

19. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 25. března 2026 JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r. Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. V. L. 5 55 Ad 12/2025 samosoudce Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. V. L.