55 Ad 14/2023

Plný text

Č. j. 55 Ad 14/2023- 42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce: X bytem X zastoupeného Mgr. Karolínou Kokešovou, advokátkou U Malše 8, 370 01 České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 14. 7. 2023 č. j. X, takto: Shoda s prvopisem: J. M. 2 55 Ad 14/2023

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou dne 15. 9. 2023 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jeho námitkách proti rozhodnutí ČSSZ č. j. X ze dne 30. 3. 2023 tak, že námitky žalobce byly zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno s tím, že u žalobce se nejedná o invaliditu III. stupně, jestliže pokles jeho pracovní schopnosti představuje 50 %.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to s odkazem na posudek vypracovaný Posudkovou komisí ministerstva práce a sociálních věcí ČR, dle něhož je u žalobce pokles schopnosti 50 %, proto se jedná o invaliditu II. stupně a žaloba není důvodná.

3. Žalobce v žalobě poukázal na svůj zdravotní stav a zdravotní obtíže, kterými trpí. Má za to, že jeho zdravotní stav byl nesprávně vyhodnocen, a to především ohledně Parkinsonovy choroby. Tato nemoc žalobci ztěžuje běžné fungování. Má zejména dopad na jeho motoriku. Rovněž se mu v posledních měsících zhoršil zrak a má diagnostikovanou i ischemickou srdeční chorobu, v důsledku čehož má zhoršený výkon srdce. Žalobce má za to, že je potřeba, aby byl komplexně vyšetřen a jeho zdravotní stav opětovně posouzen. Jeho zdravotní stav se od doby, kdy byla jeho pracovní schopnost posuzována zhoršil. Přestože mu byla nově diagnostikována od posledního posouzení v roce 2001 Parkinsonova choroba, procentuální ohodnocení zůstalo dle posudkových lékařů stále stejné. Dlouhodobě se snaží nalézt zaměstnání, ovšem s ohledem na jeho zdravotní stav zaměstnavatel ho zaměstnat nemůže. Žalobce doložil novou lékařskou zprávu z Nemocnice Český Krumlov, kde byl vyšetřen dne 31. 8. 2023.

4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích, která v posudkové zhodnocení ze dne 13. 12. 2023 dospěla k závěru, že u žalobce se jedná zejména o operaci hernie C5/6 + artoplastiku (náhradu umělým diskem) 7/2026, v čase vzniku fuze C5-6 (popsaná při MR 2021), trvající CB syndrom iritační, myofasciální syndrom, dále Parkinsonovu chorobu, levostranný hemi syndrom – rigiditu, bradykinézu, flekční držení těla, SKT oboustranný lehký stupeň – senzitivní formu, Cefaleu v anamnéze, organickou úzkostnou poruchu, poruchu přizpůsobení, semiptózu horního víčka LO, obezitu I. stupně alimentární, hypertenzní nemoc, ICHS – stenózu 2 tepen, 2020 PCI + stenty, diabetes mellitus 2 typu, hepatopattii, abusus alkoholu v anamnéze, stav po fraktuře zevního kotníku PDK v listopadu roku 2015, bez významných funkčních následků.

5. Komise hodnotí žalobce identickým posudkovým kritériem, kterým byl hodnocen lékařem LPS OSSZ i lékařem LPS ČSSZ, kdy jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/20009 Sb. S ohledem na pracovní kvalifikaci volí komise identicky horní hranici taxace MPPS, tj 40 %. Komorbidity komise zohledňuje použitím § 3 vyhl. 359/2009 Sb., dle kterého v případě, že příčinou DNZS pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze horní hranici taxačního rozmezí MPPS zvýšit až o 10procentních bodů. MPPS tak u žalobce činí 50 %. Shoda s prvopisem: J. M. 3 55 Ad 14/2023 6. Míra funkčního postižení při jeho páteřové dysfunkci není na úrovni indikací postižení uvedeného v kapitole XIII. odd. E, položka 1d. Dále u žalobce nejde o těžké postižení více úseků páteře, klinicky ani dle EMG nejde o těžké poškození nervů, nelze konstatovat přítomnost závažné parézy, svalových atrofií, nejde o závažnou poruchu hybnosti končetin ani o závažnou poruchu funkce svěračů. Míra poklesu celkové výkonnosti a míra omezení denních aktivit není na úrovni těžkého omezení. Míra kořenových iritací je přitom plně zohledněna v posudkovém kritériu, kterým je komisí hodnocen. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se podílí jen v menší míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě, v případě, že by byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě vyššího stupně, než jak je žalobce hodnocen. Na základě takto provedeného hodnocení dospěla PK MPSV k závěru, že posudkový závěr z posudkových jednání ze dne 27. 3. 2023 a ze dne 20. 6. 2023 ve smyslu uznání II. stupně invalidity, lze potvrdit. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

9. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, Shoda s prvopisem: J. M. 4 55 Ad 14/2023 kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

10. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012–18).

11. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

12. Dle posudkového zhodnocení se u žalobce jedná o invaliditu II. stupně, jestliže u něj byl zjištěn pokles pracovní schopnosti 50 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobce byl posouzen řádně ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Žalobce nesplňuje zákonné podmínky pro dávku invalidního důchodu III. stupně, jestliže dle posudkového zhodnocení se jedná u žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu Shoda s prvopisem: J. M. 5 55 Ad 14/2023 nejméně o 50 %. Skutečnost, že žalobce nemůže nalézt vhodné zaměstnání s ohledem na svůj zdravotní stav, nelze v tomto řízení zohlednit. Rovněž lékařskou zprávu vydanou po vydání napadeného rozhodnutí nelze zohlednit, neboť soud rozhoduje na základě skutkového stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

13. U žalobce se tedy jedná o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Nejedná se o invaliditu III. stupně, neboť se jedná o pokles pracovní schopnosti 50 %, kdy žalobce nedosahoval více než 69 %.

14. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobce se jedná o invaliditu II. stupně, napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítnuta.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobce ve věci úspěch neměl a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 29. ledna 2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem: J. M.