55 Ad 15/2018

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce: L. B. bytem N. 13, 373 02 N. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 6. 2018 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Rozhodnutím žalované ze dne 8. 6. 2018 č. j. X byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované s. j. X ze dne 6. 2. 2018 a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze, kterým byl žalobci odňat invalidní důchod od 4. 3. 2018, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobce představuje pouze 30 %.

2. Žalobce v žalobě poukázal na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí s tím, že byl v pracovní neschopnosti, která u něho nadále trvá.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, a to s ohledem na posudek vypracovaný posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích, dle něhož míra poklesu pracovní schopnosti představuje u žalobce 30 %.

4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 5. 11. 2018 dospěla k závěru, že u žalobce se jedná zejména o chronickou disfunkci bederní páteře – bolestivý páteřní syndrom s intermitentní iritační kořenovou symptomatologií vpravo, bez zánikové kořenové motorické léze, bez léze míšní, o CB syndrom v anamnéze a o axonálně senzitivně motorickou polyneuropatii DKK v.s. smíšené etiologie – alkoholismus, nikotinismus, což bylo potvrzeno EMG v roce 1998. Posudková komise MPSV dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce je páteřová dysfunkce ve smyslu statodynamické poruchy s algiemi bez léze kořenové či míšní. Na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí i polyneuropatie DKK s poruchou výbavností reflexů. Stran patologie zjištěné při jednání komise se žalobcem prezentovaná dysfunkce jeví jako funkční, čili vs. účelová (např. fenomen palce pro DF vlevo +, avšak po patách stoj a chůze lze, poruchy čití jsou atypické). Klinický neurologický obraz odpovídá lehkému funkčnímu postižení. Komise hodnotila žalobce identickým posudkovým kritériem, kterým byl hodnocen lékařem lékařské posudkové služby OSSZ i lékařem lékařské posudkové služby ČSSZ – jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. S ohledem na kvalifikační potenciál a polymorbiditu volí komise identicky horní hranici taxace míry poklesu pracovní schopnosti 20 % s maximálním možným navýšením na 30 % míry poklesu pracovní schopnosti. Stran dorzopatie nelze použít položky, které umožňují invalidizaci, klinický nález u žalobce neodpovídá ani položce pro středně těžké postižení (XIII, E, 1c), neboť klinický neurologický nález nelze hodnotit jako závažný, nejsou známky poškození nervu, je přítomna porucha statiky a dynamiky páteře, která je zahrnuta v položce pro lehké funkční postižení. I když je pro žalobce jistě vhodné pracovní zařazení s respektováním omezení platných všeobecně pro vertebropaty, přesto posudkově nebyla shledána taková míra funkčního postižení, která by dle platné legislativy byla jednoznačnou indikací k invalidizaci. Logicky pak neodpovídá položce pro postižení těžké (XIII, E, 1d). Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Ostatní poruchy zdravotního stavu uvedené v předchozích částech posudkové rozvahy pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí jen v menší míře. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě – v případě, že by byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu – zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě nějakého stupně. Žalobce měl v průběhu posudkových jednání vždy jen lehký funkční nález. Legislativa platná do roku 2010 připouštěla přiznat u dorzopatie s lehkým funkčním postižením invaliditu částečnou, to v případě použití taxačního navýšení míry poklesu soustavné výdělečné činnosti. Legislativa platná od roku 2010 již toto nepřipouští. Při jednání lékaře lékařské posudkové služby v roce 2016 byl stav posudkově nadhodnocen, u žalobce nešlo o dorzopatii se středně závažným funkčním postižením, skutečnost, že byl dlouhodobě veden u úřadu práce, nebyla důvodem k použití položky určené pro středně těžké funkční postižení a ponechání invalidity I. stupně. Pokud je žalobcem zmiňována pracovní neschopnost, uchazeči o zaměstnání, kteří nejsou v ochranné lhůtě, nejsou účastni nemocenského pojištění, na pracovní neschopnost jim nárok nevzniká. Operace provedené v roce 2017 a 2018 (žlučník, kýla) nejsou důvodem k invalidizaci. Vyšetření plicních funkcí neprokázalo žádnou významnou poruchu ventilace či respirace, stran plicních problémů nelze konstatovat významný dopad na pracovní potenciál.

5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

6. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

7. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

8. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

9. Krajský soud vycházel při svém rozhodování ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudku vyhotoveného posudkovou komisí MPSV ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení. Dle soudu předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto je krajským soudem považován za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

10. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a se žalobcem udávanými zdravotními potížemi.

11. Dle posudkového zhodnocení se u žalobce nejedná o invaliditu, jestliže u něho došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze k poklesu pracovní schopnosti o 30 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Soud uzavřel, že zdravotní stav byl řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. K lékařským zprávám po dni vydání napadeného rozhodnutí nelze v rámci řízení před soudem přihlédnout, neboť je vždy rozhodný zdravotní stav žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

12. Žalobce namítá, že je v pracovní neschopnosti. K této skutečnosti soud uvádí, že tato okolnost nemá vliv na okolnosti ohledně přiznání invalidního důchodu. Soud se rovněž ztotožňuje se závěrem posudkové komise, že u žalobce nevznikl nárok na pracovní neschopnost, jestliže žalobce není účasten nemocenského pojištění a že operace, která byla u něho provedena v roce 2017 a 2018, není důvodem pro přiznání nároku na invalidní důchod. Současně poukazuje soud na to, že dle posudkového závěru byl zdravotní stav žalobce v roce 2016 posudkově nadhodnocen, kdy se u žalobce nejednalo o dorzopatii se středně závažným funkčním postižením. Rovněž ohledně plicních problémů nelze konstatovat, že by toto onemocnění mělo dopad na pracovní potenciál žalobce.

13. Soud proto dospěl k závěru, že je správný závěr žalované, že se u žalobce nejedná o invaliditu, jestliže komise učinila závěr, že zdravotní stav žalobce představuje pokles pracovní schopnosti 30 %. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2, zákona o důchodovém pojištění, a proto soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s., dle něhož úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Žalobkyně úspěšná nebyla, a proto jí náhrada nákladů řízení rovněž nemohla být přiznána s odkazem na § 60 odst. 1 s. ř. s. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 26. listopadu 2018 Mgr. Helena Nutilová v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje Z. S.