55 Ad 15/2024

Rubrum

č. j. 55 Ad 15/2024- 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci žalobce: R. K., narozený dne bytem zastoupeného Mgr. Michalem Vydrou, advokátem se sídlem Zátkovo nábř. 448/7, 370 01 České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 9. 2024, č.j. takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 2 55 Ad 15/2024

Odůvodnění

I. Vymezení věci a stručný obsah žaloby

1. Žalobou doručenou krajskému soudu dne 5. 11. 2024 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jeho námitkách proti rozhodnutí č.j. X ze dne 10. 6. 2024, kterým žalobci byl odňat invalidní důchod od 20. 6. 2024, neboť žalobce není invalidní, jestliže poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %.

2. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal, přičemž jeho námitky byly napadeným rozhodnutím žalované ze dne 6. 9. 2024 zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno, neboť lékař IPZS v rámci námitkového řízení zhodnotil pokles pracovní schopnosti 20 %, a proto se nejedná o invaliditu.

3. Žalobce v žalobě poukázal na zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. Podle žalobce posudkový lékař učinil tento závěr, aniž by podrobněji zkoumal jeho skutečný zdravotní stav. Na jednání nebyl přizván s tím, že bylo možno rozhodnout pouze na základě zdravotnické dokumentace. Podle žalobce si takto nemohl posudkový lékař učinit odpovídající představu o jeho zdravotním stavu. Dále uvádí, že pro doložení podkladů mu byla stanovena lhůta 20 dnů, která mu byla doručena dne 22. 7. 2024, přičemž lhůta pro dodání podkladů uplynula dne 12. 8. 2024. Žalobce má za to, že tato lhůta nebyla přiměřená s ohledem na dlouhé čekací lhůty u specializovaných lékařů.

4. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, a to s odkazem na posudek vypracovaný Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, dle něhož je u žalobce pokles pracovní schopnosti 20 %, proto se nejedná u žalobce o invaliditu a žaloba není důvodná.

5. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise MPSV ČR v Českých, která v posudkovém zhodnocení ze dne 11. 3. 2025 dospěla k závěru, že u žalobce se jedná zejména o anxiózně depresivní syndrom, poruchu osobnosti, v anamnéze abusus alkoholu, ambulantní léčení, o obezitu a o diabetes mellitus 2 typu se symptomy PNP a o hypertenzní nemoc.

6. Komise hodnotí žalobce identickým posudkovým kritériem, kterým byl hodnocen na IPZS dne 27. 5. 2024 a dne 5. 9. 2024, jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole V položka 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. S ohledem na dlouhodobost potíží je indikována volba horní hranice taxace – 20 % MPPS.

7. Komise neshledá za indikované použití položky V 5 c. Zde komise zdůrazňuje, že žalobce byl dlouhodobě vhodně pracovně zařazen, fungoval v běžných životních aktivitách, proto nelze konstatovat značně sníženou úroveň sociálního fungování a značné omezení výkonu některých denních aktivit. Dle zprávy z listopadu 2024 došlo dle psychiatra ke zhoršení stavu jako reakce na zátěž – odebrání invalidity, další soudní řízení s bývalou manželkou. Negativní psychická reakce na odebrání invalidity, tedy rentové chování není důvodem k ponechání invalidity. Psychiatrem byla žalobci vystaven DPN, což je u žalobce de facto podporuje vyhýbavé chování.

8. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál nelimitují a na DNZS se podílí jen nevýznamně. Žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, zdůvodnila použití Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 3 55 Ad 15/2024 takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě nějakého stupně. Je-li při tom příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry PPS stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají.

9. Na základě provedeného vyhodnocení dospěla PK MPSV k závěru, že posudkový závěr u posudkových jednání ze dne a ze dne ve smyslu neuznání žádného stupně invalidity lze potvrdit. PK MPSV při tom prostudovala lékařské nálezy doplněné v průběhu řízení, tyto nálezy neindikují změnový posudek. Důvodem k oduznání invalidity byla posudková nadhodnocení v minulosti.

10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

12. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 4 55 Ad 15/2024 správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

13. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu prvního či druhého stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012–18).

14. Posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

15. Dle posudkového zhodnocení se u žalobce nejedná o invaliditu, jestliže u něj byl zjištěn pokles pracovní schopnosti pouze 20 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že posudkový stav byl zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Komise vypracovala posudek na základě zdravotních zpráv, které byly zajištěny, když jak vyplývá z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 11. 3. 2025, tak žalobce byl přítomen tohoto jednání, když zdravotní stav žalobce byl posuzován zejména na základě zdravotnické dokumentace, když tímto způsobem si posudkový lékař mohl učinit představu o jeho zdravotním stavu ke dni napadeného rozhodnutí, tedy ke dni 6. 9. 2024, neboť pro rozhodnutí o žalobě je právě rozhodný skutkový stav, respektive zdravotní stav žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí, proto ani případné další lékařské zprávy po datu vydání napadeného rozhodnutí nemohou být vzaty v úvahu. Soud poznamenává, že ani s žalobou nebyly žádné lékařské zprávy žalobcem doloženy, proto je zcela nedůvodná i námitka ohledně krátké lhůty k doložení listinných podkladů. V případě, že by žalobce požádal o prodloužení lhůty k předložení podkladů bylo by mu zajisté ze strany posudkové komise nevyhověno. Žalobce však pro Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 5 55 Ad 15/2024 vypracování posudku posudkovou komisí žádné nové lékařské zprávy nedoložil, proto jeho námitka je zcela bezpředmětná a jak vyplývá ze závěru posudkového zhodnocení byl k datu vydání napadeného rozhodnutí stav dostatečně objektivizován obsáhlou lékařskou dokumentací, a proto mohla posudková komise učinit posudkový závěr. Lékařské zprávy, které by byly vydané po vydání napadeného rozhodnutí nelze zohlednit, neboť soud rozhoduje na základě skutkového stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí.

16. Soud dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje zákonné podmínky pro dávku invalidního důchodu, jestliže dle posudkového zhodnocení se jedná u žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 20 %.

17. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobce se nejedná o invaliditu II. stupně, napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítnuta.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobce ve věci úspěch neměl a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 23. dubna 2025 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M.