55 Ad 18/2021

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci žalobkyně: E.L. bytem X zastoupené. Mgr. Petrem Smejkalem, advokátem Advokátní kancelář Kříženecký & partneři, s.r.o. se sídlem Na Sadech 21, České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 14. 9. 2021 č. j. X

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou dne 21. 10. 2021 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jejích námitkách proti rozhodnutí č. j. X ze dne 9. 7. 2021 tak, že námitky žalobkyně byly zamítnuty a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno s tím, že u žalobkyně se nejedná o invaliditu I. stupně, jestliže její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 30%.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, a to zejména s odkazem na posudek vypracovaný posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, dle něhož je u žalobkyně pokles pracovní schopnosti 30 %, proto se u ní nejedná o invaliditu I. stupně a žaloba je nedůvodná.

3. Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. Dále namítala, že se nelze při hodnocení invalidity opírat o reziduální AHI, neboť AHI i reziduální AHI považuje za rozdílné ukazatele. V obou lékařských zprávách EUC Klinika Plzeň s.r.o. není uvedeno AHI, ale reziduální AHI, kdy se jedná o to, že index AHI a index reziduální AHI jsou dva naprosto rozdílné ukazatelé. Jestliže tedy žalovaný vyměnil index reziduálního AHI za index AHI tak došlo k nesprávnému posouzení zdravotního stavu žalobkyně, a proto je rozhodnutí nesprávné. Dále poukázala na to, že její zdravotní stav se zhoršil, proto má za to, že nadále splňuje předpoklady pro dávky ve formě invalidního důchodu I. stupně.

4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 30. 11. 2021dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná o syndrom spánkové apnoe převážně obstrukčního typu, původně středně těžký, na léčbě CPAP uspokojivá kompenzace, kdy u žalobkyně se jedná dále o stp. plastice nosného septa pro deviaci v roce 2016, dále o obezitu I. stupně a o hypertenzi.

5. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění při jednání dospěla k závěru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který má vliv na pokles pracovní schopnosti žalobkyně. Rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je SAS převážně obstrukčního typu, před léčbou byla symptomatologie na úrovni středně těžkého postižení, při léčbě přetlakem je stav kompenzován, AHI v normě. Tíže onemocnění v případě OSA se stanovuje podle apnoe/hypopnoe indexu (AHI), tj množství anoí a hypopnoí za 1 hod : AHI 5 – 15 lehká OSA, 15 – 30 střední OSA a AHI 30 a vyšší těžká OSA. Před zahájením léčby měla žalobkyně AHI 24,5, při léčbě přetlakem měla dosud 4,7 – 1,0 – 2,7 – 2,9 – 3,7, tedy v normě. Pro posudkové hodnocení je přitom rozhodující míra postižení na léčbě.

6. Komise hodnotí žalobkyni identickým posudkovým kritériem, kterým byla hodnocena lékařem LPS ČSSZ při námitkovém řízení, tedy za použití posudkového kritéria určeného pro poruchy spánku (narkolepsie, hypersomnie, syndrom spánkové apnoe), položkou pro formu lehkou, což je hodnocení proklientské, neboť AHI je v normě – stran frekvence apnoických poruch ve spánku nejde ani o lehké postižení. Ve shodě s lékařem v námitkovém řízení je žalobkyně hodnocena za použití kapitoly VI, položka 5a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. S ohledem na komorbidity volí komise proklientsky nejen horní hranici taxace míry PPS 20 %, ale i maximální možné o taxační navýšení na 30 % MPPS. Stran SAS je stav dostatečně kompenzován léčbou, není důvod volit položky určené pro postižení ve středně těžké nebo těžké formě. V současnosti žádným vyšetřením není objektivizována zvýšená denní spavost. Ostatní poruchy zdravotního stavu uvedené v předchozích částech posudkové rozvahy pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílí jen v minimální míře, žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě, v případě, že by byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě nějakého stupně.

7. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí dospěla k závěru, že posudkový závěr ve smyslu neuznání žádného stupně invalidity lze potvrdit. Důvodem k oduznání invalidity je posudkové nadhodnocení při zjišťovací prohlídce roku 2019, kdy SAS byl léčbou dobře kompenzován, zbytkové AHI bylo v normě, invalidizace nebyla indikována.

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

9. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

11. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

12. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

13. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže u ní byl zjištěn pokles pracovní schopnosti pouze 30 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen řádně ke dni vydání napadeného rozhodnutí, když další lékařské zprávy po tomto datu nejsou pro přezkoumání napadeného rozhodnutí rozhodné. Žalobkyně nesplňuje zákonné podmínky pro dávku invalidního důchodu, jestliže dle posudkového zhodnocení se u ní jedná o pokles pracovní schopnosti pouze o 30 %.

14. K námitce žalobkyně, že se nelze při hodnocení invalidity opírat o reziduální AHI s tím, že AHI i reziduální AHI považuje za rozdílné, soud odkazuje na posudek posudkové komise, která se k uvedené námitce žalobkyně vyjádřila tak, že ve vyhlášce č. 359/2009 Sb. se v příslušném posudkovém kritériu nerozlišuje, zda jde o AHI nebo o reziduální AHI. Posudkově rozhodující skutečností je vždy stav na léčbě – funkční postižení trvající při léčbě, nikoliv funkční postižení přítomné v počátku léčby. Pro dokreslení komise uvedla, že například u kardiaků může jít v počátku jejich léčení o kardiální selhávání závažného stupně, po nasazení medikace lze stav kompenzovat na velmi dobrou kardiální výkonnost a až tento stav při léčbě je posudkově rozhodnou skutečností, stejně tak je tomu i u dalších systémových nemocí, to platí i pro SAS.

15. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Byl-li posudkem posudkové komise učiněn závěr, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., jestliže pokles její pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobkyně 30 %, byl Českou správou sociálního zabezpečení správně odňat žalobkyni od 12. 8. 2021 invalidní důchod. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice dne 20. prosince 2021 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.