55 Ad 2/2021

Rubrum

Č. j. 55 Ad 2/2021 - 62 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce: J.Z., narozený X bytem X zastoupeného advokátem Mgr. Michalem Fidrou sídlem Ant. Barcala 1446/26a, České Budějovice proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, sádlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2020 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Michalovi Fidrovi se přiznává odměna za zastupování ve výši 12 342 Kč, která bude proplacena z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 2 55 Ad 2/2021

Odůvodnění

1. Rozhodnutím žalované ze dne 20. 11. 2020 shora uvedeného jednacího čísla byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne X a bylo potvrzeno rozhodnutí, jímž žalobci byl od 12. 9. 2020 snížen invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 50 %.

2. Žalobce v žalobě poukázal na zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. Má za to, že jeho zdravotní stav se nezlepšil. Podle žalobce nebylo ani řádně zdůvodněno, proč posudkoví lékaři v minulosti pochybili, jestliže bylo pouze konstatováno, že v minulosti byl jeho zdravotní stav nadhodnocen. Podle žalobce nebyl ani řádně zjištěn jeho zdravotní stav, což je v rozporu s § 3 správního řádu. Proto je jím navrhováno, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s ohledem na posudek vypracovaný posudkovou komisí Ministerstva práce sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, dle něhož míra poklesu pracovní schopnosti představuje u žalobce 50 %.

4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí Ř v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 18. 6. 2021 učinila závěr, že u žalobce se jedná zejména o emočně nestabilní poruchu osobnosti – smíšená porucha osobnosti – disociální porucha osobnosti a o generalizovanou úzkostnou poruchu.

5. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí po prostudování dokumentace dospěla k závěru, že jde u žalobce o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje jeho psychické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je porucha osobnosti, přičemž projevy poruchy osobnosti žalobce jsou popsány velmi podrobně a kvalitně v psychologickém vyšetření při hospitalizaci 9. 10. 2020, stejně tak v nálezu z hospitalizace 2/2020. Projevy poruchy osobnosti žalobce má dlouhodobě, posudkově je vhodné ze starší dokumentace opakovat, že psychiatricky je léčen od roku 2005, kdy při jeho první psychiatrické hospitalizaci byla stanovena diagnóza akutní přechodná psychotická porucha, psychotické projevy se však v dalším čase již nemanifestovaly, dále veden jako porucha osobnosti, přičemž projevy poruchy jsou zhoršovány abusem návykových látek, na což žalobce nemá náhled.

6. Komise hodnotí žalobce identickým posudkovým kritériem, kterým byl hodnocen lékařem LPS OSSZ i lékařem LPS ČSSZ – tedy poruchou osobnosti, položkou pro středně těžké postižení – jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole V položka 7 b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. S ohledem na míru symptomatologie i na frekvenci situačních dekompenzací volí komise identicky horní hranici taxace MPPS 45 %, kvalifikační potenciál žalobce je zohledněn identicky, jako při jednání námitkovém na ČSSZ, tedy maximálním možným navýšením na 55 % MPPS. Tím je v maximální možné míře zohledněno dlouhodobě vyřazení žalobce z pracovního procesu.

7. Zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 3 55 Ad 2/2021 8. Projevy poruchy osobnosti žalobce nejsou na úrovni indikací uvedených v položce pro těžké postižení (V, 7c), kde je dána MPPS na 70 %, neboť tato položka je určena pro stavy, kdy je těžce narušen výkon většiny denních aktivit, což u žalobce nelze konstatovat. Je dále určeno pro poruchy osobnosti provázené jiným závažným duševním postižením, nebo kdy se psychopatologické projevy blíží jiným závažným duševním poruchám (simplexní schizofrenii, schizotypní poruše), což opět konstatovat nelze. Nejde také o nezvládnutelná primitivní pudová jednání nebo o stav během poskytování ústavní péče v nemocnici nebo v odborném léčebném ústavu za účelem léčení poruchy, kdy léčba má trvat déle než jeden rok.

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

10. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

11. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 4 55 Ad 2/2021 odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

12. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

13. Krajský soud vycházel při svém rozhodování ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudku vyhotoveného posudkovou komisí MPSV ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení. Dle soudu předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto je krajským soudem považován za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

14. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a se žalobcem udávanými zdravotními potížemi.

15. Dle posudkového zhodnocení se u žalobce nejedná o invaliditu, jestliže u něj došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze k poklesu pracovní schopnosti 50 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobce byl řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Žalobce proto nesplňuje zákonné podmínky pro dávku ve formě Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 5 55 Ad 2/2021 invalidního důchodu třetího stupně, jestliže dle posudkového zhodnocení se jedná u žalobce o pokles pracovní schopnosti pouze 50 %.

16. K námitce žalobce, že jeho stav se zhoršil a že má těžké depresivní stavy, soud odkazuje na posudek, ve kterém posudková komise správně poznamenala, že žalobce se neléčí s depresivní poruchou, neboť nikdy nebyla popsána symptomatologie depresivní poruchy spadající do kategorie afektivních poruch nálady tak, aby mohla být k hodnocení použita kapitola V položka 4. K tvrzení žalobce, že byl v minulosti hospitalizován, soud odkazuje na propouštěcí zprávu, kde se uvádí, že žalobce byl nespokojený s psychologickým vyšetřením, které nedokončil, a proto byla hospitalizace ukončena. Soud má za to, že zdravotní stav žalobce byl řádně posouzen posudkovou komisí a byl i řádně zjištěn jeho zdravotní stav z dostupné lékařské dokumentace a z lékařských zpráv, které byly zajištěny a jsou uvedeny v posudku. V minulosti došlo k nadhodnocení, neboť nebylo k dispozici psychologické vyšetření.

17. Soud dospěl k závěru, že závěr žalované, že se u žalobce jedná o invaliditu druhého stupně, je správný, když komise učinila závěr, že zdravotní stav žalobce představuje pokles pracovní schopnosti 50 %. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění a soud proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s., dle něhož úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Žalobce úspěšný nebyl, a proto mu náhrada nákladů řízení rovněž nemohla být přiznána s odkazem na § 60 odst. 1 s. ř. s.

19. Ustanovenému zástupci krajský soud dle § 35 odst. 10 s. ř. s. a s přihlédnutím k § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, přiznal odměnu za zastupování 3 × 3 100 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání doplnění žaloby a účast na jednání dne 26. 7. 2021) a v náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v částce 3 × 300 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky), celkem tedy částku 10 200 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně. Celkem jde tedy o částku 12 342 Kč, která bude proplacena z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Krajský soud při stanovení výše odměny přihlédl přiměřeně k nálezům Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19, č. 302/2019 Sb., ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 22/19, č. 28/2020 Sb., a ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 26/19, č. 176/2020 Sb., jakož i k závěrům obsaženým v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2020, 6 Ads 209/2019-39.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje J. M. 6 55 Ad 2/2021 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 26.07.2021 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J. M.