55 Ad 20/2021

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci Žalobce: T. W. proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11. 5. 2021 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Rozhodnutím žalované ze dne 14. 7. 2021 č. j. X byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované č. j. ze dne 11. 5. 2021 a bylo potvrzeno rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 38 zákona o důchodovém pojištění, neboť podle posudku lékaře OSSZ v Táboře ze dne 23. 4. 2021 není žalobce invalidní, jestliže poklesla jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %.

2. Žalobce považuje rozhodnutí za nesprávné. V žalobě zejména poukazuje na svůj zdravotní stav, má za to, že jeho psychický stav není dobý. Má silné deprese, úzkostné a panické stavy. Jeho psychický stav se ještě zhoršil ve výkonu trestu odnětí svobody, proto žádá, aby byl jeho zdravotní stav přešetřen psychiatrem. Dále poukázal na špatné rodinné zázemí, jeho matka byla ve výkonu trestu odnětí svobody a on vyrůstal v kojeneckém ústavu a následně v dětském domově.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s ohledem na posudek vypracovaný posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích, dle něhož nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.

4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích, která v posudku ze dne 22. 3. 2022 učinila závěr, že u žalobce se jedná o smíšenou poruchu osobnosti – v anamnéze anxiosně depresivní rozlady a histrónské chování, v anamnéze abusus psychoaktivních látek a toxická psychóza s tím, že se žalobce léčil pro syfilis v roce 2016.

5. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí po prostudování podkladové dokumentace v nepřítomnosti posuzovaného žalobce dospěla k závěru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje psychické schopnosti žalobce a má vliv na pokles jeho pracovní schopnosti.

6. Komise hodnotila žalobce identickým posudkovým kritériem, kterým byl hodnocen lékařem lékařské posudkové služby OSSZ i lékařem lékařské posudkové služby ČSSZ. U žalobce jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položka 7a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Toto posudkové kritérium je určeno pro lehké poruchy osobnosti, pro stavy se zhoršenou sociální adaptabilitou, zvýšenou konfliktností, disharmonickými postoji a chováním, s narušením vztahů a společenské komunikace nebo osobnosti anomální, akcentované. S ohledem na potřebu psychiatrické péče volí komise stejně, jak volil lékař v námitkovém řízení, horní hranici taxace míry poklesu pracovní schopnosti 10 %, na rozdíl od lékaře první instance neshledává komise důvod k taxačnímu navýšení. Zdravotní postižení není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti.

7. Posuzovaný žalobce nemá žádnou jinou významnou poruchu struktur a funkcí. V souladu s nálezem psychiatra ze dne 12. 4. 2021 komise považuje žalobce za schopného práce a neshledává důvod k invalidizaci.

8. K datu vydání napadených rozhodnutí a) z důvodu zjištěného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce poklesla jeho pracovní schopnost do 35 %, b) zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity.

9. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí dospěla k závěru, že posudkový závěr z posudkových jednání ze dne 23. 4. 2021 a ze dne 18. 6. 2021 ve smyslu neuznání žádného stupně invalidity lze potvrdit.

10. Žalobce byl zván ke komisi, byla s ním vedena korespondence, když opakovaně žádal o projednání v přítomnosti. Problematika jeho přítomnosti při jednání byla řešena i Vězeňskou správou. Dopisem doručeným dne 16. 3. 2022 pak požádal o projednání v nepřítomnosti. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

13. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

14. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008 č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

15. Krajský soud vycházel při svém rozhodování ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudku vyhotoveného posudkovou komisí MPSV ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení. Dle soudu předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto je krajským soudem považován za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

16. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a se žalobcem udávanými zdravotními potížemi.

17. Dle posudkového zhodnocení se u žalobce nejedná o invaliditu třetího stupně, jestliže u něj došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze k poklesu pracovní schopnosti o 10 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobce byl řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Žalobce proto nesplňuje zákonné podmínky pro dávku ve formě invalidního důchodu třetího stupně, jestliže dle posudkového zhodnocení se jedná u žalobce o pokles pracovní schopnosti pouze 10 %.

18. K námitkám žalobce uvedených v žalobě komise uvedl, že psychické potíže popsané v jeho odvolání (strach z lidí, strach, že mu někdo ublíží, noční můry, pocity křivdy) nemají vliv na pracovní potenciál. Žalobce udává, že má hlasy, tato symptomatologie by mohla svědčit pro poruchu psychotickou, ovšem ještě žádný odborný lékařský nález diagnózu patřící do okruhu poruch psychóz nezmínil. Žalobce uvádí silné deprese, ovšem lékařská dokumentace nedokládá diagnózu patřící do okruhu poruch nálady. Sexuální orientace žalobce nijak neovlivňuje vyhodnocení míry poklesu pracovní schopnosti. V odvolání pak popisuje i potřebu se schovávat, obavy vycházet ven a chodit mezi lidi. Tato symptomatologie je jedním z příznaků další nozologické jednotky, a to sociální fobie – lékařská dokumentace nedokládá diagnózu v tomto smyslu. Podle námitek se jeho zdravotní stav stále zhoršuje, což ale odborná lékařská dokumentace nedokládá. Komise nemá důvod jakkoliv rozporovat dostupné odborné nálezy. Soud s ohledem na stanovisko komise k námitkám žalobce rovněž uvedené námitky neshledal důvodnými.

19. Soud proto dospěl k závěru, že se u žalobce nejedná o invaliditu, když komise učinila závěr, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. o důchodovém pojištění, kdy byl komisí hodnocen pokles pracovní schopnosti 10 %, tak jak toto volil lékař LPS OSSZ, který rovněž hodnotil žalobce 10 % s navýšením na 20 %, ovšem posudková komise na rozdíl od lékaře neshledala důvod k taxačnímu navýšení, neboť zdravotní postižení u žalobce nebylo zjištěno takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění a soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s. ř. s., dle něhož úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Žalobce úspěšný nebyl, a proto mu náhrada nákladů řízení rovněž nemohla být přiznána s odkazem na § 60 odst. 1 s. ř. s.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 25. dubna 2022 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně