Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

55 Ad 3/2023

č. j. 55 Ad 3/2023-28

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-05-15 · ECLI:CZ:KSCB:2023:55.Ad.3.2023.28

Strojový souhrn generováno LLM

Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zamítnutí žádosti o zvýšení invalidního důchodu. Soud se opřel o posudek posudkové komise MPSV, který prokázal pokles pracovní schopnosti žalobkyně o 45 %, což odpovídá invaliditě I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu II. nebo III. stupně nebyly splněny, proto bylo rozhodnutí správně. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s.

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963 sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 25. 1. 2023 se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované ze dne 19. 8. 2022 č. j. X, neboť námitky žalobkyně byly zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno s tím, že u Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. žalobkyně nebyl shledán důvod pro změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

2. Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 19. 8. 2022 zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu, neboť podle posudku OSSZ Prachatice dne 17. 8. 2022 její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla o 45 %, tedy šlo nadále o invaliditu I. stupně. Dle posudku České správy sociálního zabezpečení však v případě žalobkyně dne 17. 8. 2022 došlo k zániku invalidity, neboť po přezkoumání celkového zdravotního stavu činí z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu od 17. 8. 2022 její pokles pracovní schopnosti 20 %, proto nejsou splněny podmínky pro zvýšení jejího invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. či III. stupně. Jestliže napadeným rozhodnutím ze dne 19. 8. 2002 bylo rozhodnuto, že žádost žalobkyně se zamítá pro nesplnění podmínek ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona o důchodovém pojištění, toto rozhodnutí není v rozporu s právními předpisy, s tím, že o případném odnětí invalidního důchodu bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.

3. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že má být vycházeno z komisionálního posudku, který byl soudem vyžádán.

4. Žalobkyně v žalobě zejména poukázala na svůj zdravotní stav s tím, že došlo k jeho zhoršení, přestože navštěvuje odborné lékaře, její zdravotní stav se nelepší.

5. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 3. 4. 2023 dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná zejména o levostrannou poúrazovou gonartrózu III. stupně, dále VAS C a LS páteře – výhřez disku L4/5 paramediálně vpravo s impresí kořene L5 vpravo, dle magnetické rezonance ze dne 22. 3. 2022. K datu napadených rozhodnutí z důvodu zjištěného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně poklesla pracovní schopnost o 45 %, zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal I. stupni invalidity. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí dospěla k závěru, že se shoduje se závěrem lékaře LPS OSSZ ze dne 17. 8. 2022 v plné šíři a dále se neshoduje se závěrem lékaře námitkového řízení ze dne 31. 10. 2022. K tomuto posudkovému závěru komise dospěla na podkladě lékařské dokumentace, která byla k dispozici při jednání na OSSZ a ČSSZ, včetně nálezů nově doplněných žalobkyní a vyšetření žalobkyně při jednání komise. Komise uvedla, že v minulosti došlo k různým posudkovým omylům, dále pak byl stav žalobkyně spíše posudkově nadhodnocován. Nicméně zdravotní stav žalobkyně se v čase zhoršoval. Na rozdíl od lékaře námitkové řízení komise nepovažuje současné postižení kolenních kloubů žalobkyně za lehkou formu osteoartrózy. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

6. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

7. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

8. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

9. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

10. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně jedná o invaliditu I. stupně, jestliže u ní byl zjištěn pokles pracovní schopnosti 45 %. Soud nemá pochybnost o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, že nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl i řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. V posudkovém zhodnocení komise řádně i zdůvodnila proč se neshodla se závěrem lékaře v rámci námitkového řízení ze dne 31. 10. 2022, který dospěl k závěru, že u žalobkyně se jedná o pokles pracovní schopnosti 20 %, neboť posudková komise nepovažuje současné postižení kolenních kloubů za lehkou formu osteoartrózy. Žalobkyně tedy dle posudku posudkové komise ze dne 3. 4. 2023 splňuje zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ovšem nejedná se u žalobkyně o invaliditu druhého nebo třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona o důchodovém pojištění.

11. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobkyně se jedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobkyně 45 %, proto byla správně žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu na druhý eventuálně na třetí stupeň zamítnuta. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítnuta.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 15. května 2023 Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.