55 Ad 4/2019

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně: H. S. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení Praha sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 18. 12. 2018, č.j. x takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Rozhodnutím ze dne 18. 12. 2018, č.j. X žalovaná zamítla námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 9. 2018, č.j. X a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kdy její pracovní schopnost poklesla pouze o 30%. Žalobkyně v žalobě uvedla, že má dlouhodobě trvalé potíže s páteří a to i psychické. Není schopna pracovat v plném pracovním rozsahu, proto požaduje o přiznání invalidního důchodu I. stupně. Požadovala přezkoumání jejího zdravotního stavu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to zejména s ohledem na posudek vypracovaný Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, dle něhož je u žalobkyně pokles pracovní schopnosti 20%, proto žalobkyně není invalidní. Odlišně přistoupila Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí k navýšení horní hranice dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., což nepovažuje za odůvodněné.

3. Krajský soud zajistil v rámci soudního řízení vypracování posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 26. 6. 2019 dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná o vertebrogenní algický syndrom, LS syndrom s nekonstantní oboustrannou projekcí do dolních končetin, bez zániku, o CB syndrom na podkladě víceetážových foraminostenóz a o anxiózně depresivní poruchu situačního charakteru a počínající artrotické změny kyčelních kloubů věku přiměřené. Rozhodující příčinou je chronický vertebrogenní algický syndrom postihující více úseků páteře s porušenou statikou a dynamikou mírného stupně, nekonstantní projekci do dolních končetin, bez svalových atrofií, bez motorických deficitů, bez sfinkterových potíží. Neurologický nález je minimální. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v KAP. XIII, odd. E, položce 1 b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., zde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti od 10 do 20%. Komise volí horní hranici t.j. 20% poklesu pracovní schopnosti. Použití horní hranice odráží tíži obtíží i profesi posuzované. Další navýšení pro jiná zdravotní postižení není odůvodněné, protože žádná funkčně závažná nejsou. Horní hranice nelze zdůvodnit ani exponovaností profese posuzované. Vyšší taxaci dle položky 1 c využít nelze – není funkčně významný neurologický nález, není symptomatologie neurogenního močového měchýře. K datu vydání napadeného rozhodnutí tj. k 18. 12. 2018 nejde o invaliditu. Výsledek posouzení se závěrem, že žalobkyně není invalidní, je ve shodě s posudkem Okresní správy sociálního zabezpečení i České správy sociálního zabezpečení. Odlišně přistupuje Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí k navýšení horní hranice dle § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., toto nepovažuje za odůvodněné. Na výsledku to však nic nemění.

4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

6. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

7. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

8. Krajský soud vycházel při svém rozhodování ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, dále z posudku vyhotoveného posudkovou komisí MPSV ČR v Českých Budějovicích zasedající v řádném složení. Dle soudu předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou, a proto je krajským soudem považován za důkaz osvědčující náležitě a řádně zjištěný skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované.

9. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a se žalobcem udávanými zdravotními potížemi.

10. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže u ní došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze k poklesu pracovní schopnosti o 20%. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně k žalobě předložila lékařskou zprávu ze dne 16. 1. 2018 od MUDr. J. M., když v souvislosti s tím požadovala přezkoumání jejího zdravotního stavu. Z posudkového hodnocení vyplývá, že potíže žalobkyně jsou skutečně doloženy včetně neurologických nálezů, ze kterých lze nejlépe zhodnotit klinický funkční stav. Zobrazovací metody – MR jsou podklady podpůrné, které nemusí s klinickým nálezem koreovat. Pokud jde o psychické potíže, o úzkostně depresivní poruchu neurotickou, tak ta je situačního charakteru. Soud proto uzavřel, že zdravotní stav žalobkyně byl řádně posouzen. Subjektivní přesvědčení žalobkyně, že se u ní jedná o invaliditu, nemá oporu ve výsledcích dokazování. Nebylo proto možné přisvědčit žalobkyni, že splňuje zákonné podmínky pro přiznání invalidního důchodu, jestliže dle posudkového zhodnocení se jedná u žalobkyně o pokles pracovní schopnosti pouze 20%.

11. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a násl. zákona o důchodovém pojištění. Je-li posudkem posudkové komise prokázáno, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí 20 %, pak se u žalobkyně se nejedná o invaliditu.

12. Soud proto dospěl k závěru, že je správný závěr žalované, že se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže komise učinila závěr, že zdravotní stav žalobkyně představuje pokles pracovní schopnosti 20 %. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2, zákona o důchodovém pojištění, a proto soud žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 2 s.ř.s., dle něhož úspěšné žalované nelze ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Žalobce úspěšný nebyl, a proto mu náhrada nákladů řízení rovněž nemohla být přiznána s odkazem na § 60 odst. 1 s.ř.s.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 29. července 2019 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.