55 Ad 4/2021

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně: J. P. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12. 2. 2021 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 11. 3. 2021 krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jejích námitkách proti rozhodnutí shora uvedeného ze dne 7. 12. 2020 č. j. X tak, že námitky žalované byly zamítnuty a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno s tím, že u žalobkyně se nejedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles její pracovní schopnosti představuje 30 %.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to zejména s odkazem na posudek vypracovaný Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociální věcí ČR, dle něhož je u žalobkyně pokles pracovní schopnosti 30 %. Proto se u ní nejedná o invaliditu prvního stupně a žaloba je nedůvodná.

3. Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. Není schopna si najít vhodné zaměstnání a od 1. 3. 2021 je vedena na úřadu práce. Její zdravotní stav je takový, že nemůže vykonávat výdělečnou činnost na plný úvazek.

4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím posudkové komise v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 1. 6. 2021 dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná zejména o chronický vertebrogenní algický syndrom krčního a bederního úseku páteře, cervikokraniální a levostranný cervikobrachiální syndrom, o atopickou obličejovou neuralgii vlevo a dále o astma, nedoslýchavost a hypothyreosu a poruchu tukového metabolismu.

5. Posudková komise Ministerstva práce a sociální věcí v posudku uvedla, že se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ chronický vertebrogenní algický syndrom krčního a bederního úseku páteře. Posuzovaná byla schopna pracovního zařazení s vyloučením především práce v nepříznivých klimatických podmínkách a ve vynucených polohách. Byla schopna práce spíše lehčího charakteru s výše uvedeným omezením, například obsluhy jednoduchých strojů či přístrojů, kontroly výrobků, pomocné administrativní práce apod. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII oddíl E položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutím, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10 – 20 %, komise tento pokles stanoví na 20 %. Posudková komise MPSV volí horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení. V žádném případě se u žalobkyně nejednalo o středně těžké funkční postižení s funkčně významným neurologickým nálezem s poškozením nervu. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi posuzované využívá komise § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 % na celkovou hodnotu 30 % míry poklesu pracovní schopnosti. Pokud by v zájmu srovnatelnosti bylo zvoleno za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jiné zdravotní postižení (než vertebrogenní), tak by toto bylo hodnoceno nižší procentní mírou poklesu pracovní schopnosti, než je uvedeno při hodnocení výše. Tato ostatní zdravotní postižení (viz diagnostický souhrn výše) nejsou posudkově tedy tak významná jako komisí uvedená rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

8. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

9. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

10. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

11. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže u ní byl zjištěn pokles pracovní schopnosti pouze 30 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen řádně ke dni vydání napadeného rozhodnutí, když další lékařské zprávy po tomto datu nejsou pro přezkoumání napadeného rozhodnutí rozhodné. Žalobkyně proto nesplňuje zákonné podmínky pro dávku invalidního důchodu, jestliže dle posudkového zhodnocení se u ní jedná o pokles pracovní schopnosti pouze o 30 %.

12. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobkyně se nejedná o invaliditu, jestliže pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobkyně 30 %, byla proto správně žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítnuta.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 19. července 2021 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně