55 Ad 4/2022
č. j. 55 Ad 4/2022-35
V PLATNOSTIKrajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod, protože podle posudku posudkové komise MPSV ČR došlo k poklesu pracovní schopnosti o 50 %. Soud se opřel o § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, podle něhož se jedná o invaliditu druhého stupně, ne třetího. Posudek byl považován za úplný a přesvědčivý, neboť komise zohlednila všechny rozhodující skutečnosti a jejich odůvodnění. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., protože ve věci úspěch neměla.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní ve věci žalobkyně: X.X. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963 sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2022 č. j. X takto:
Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou dne 11. 3. 2022 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jejích námitkách proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 28. 6. 2002 tak, že námitky žalobkyně byly zamítnuty a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno s tím, že u žalobkyně se jedná o invaliditu II. stupně, jestliže pokles její pracovní schopnosti představuje 60 %.
2. Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní a stav na zdravotní obtíže, kterými trpí. Její zdravotní stav neumožňuje pracovat, neboť i s obtížemi vykonává pravidelně opakující se úkony nezbytné ke každodennímu běžnému životu. Její zdravotní stav je nevratný. Žalobkyně zejména poukázala na zrakové postižení, kdy trpí vrozenou tupozrakostí, což nebylo v předchozím řízení zohledněno. V důsledku posledku zdravotního postižení a omezení tělesných i duševních schopností se její zdravotní stav natolik zhoršil, že došlo k výraznému poklesu pracovní schopnosti vykonávat výdělečnou činnost. Má tedy za to, že splňuje předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu III. stupně, proto je žalobkyní navrhováno zrušení napadeného rozhodnutí s tím, aby jí byla věc vrácena žalované k dalšímu řízení.
3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to zejména s odkazem na posudek vypracovaný Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociální věcí ČR, dle něhož je u žalobkyně pokles pracovní schopnosti 50 %. Proto se u ní nejedná o invaliditu třetího stupně a žaloba je nedůvodná.
4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 2. 5. 2022 dospěla k závěru, že u žalobkyně se zejména jedná o funkční poruchu hybnosti pravé horní končetiny a o chronický algický subakromiální syndrom oboustranně, více vpravo, kdy žalobkyně byla operována v srpnu 2016, její stav odpovídá zmrzlému rameni. Dále se jedná u žalobkyně o stav po úrazu pravé ruky v 7 letech s omezením flexe IV a V prstu – poruchu úchopové funkce pravé ruky a dále o smíšenou úzkostně depresivní poruchu v ambulantní léčbě od roku 2008 a hypermetropii obou očí. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění při jednání dospěla k závěru, že jde u žalobkyně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje její fyzické a psychické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je funkční porucha PHK. Na první a druhé instanci byla k hodnocení použita kapitola XV, odd. B, položka 3 d, tedy položka určená pro ztuhnutí dvou kloubů HKK. De facto jde o ztuhnutí jednoho kloubu – pravého ramene, s ohledem na poruchu funkce celé PKK by bylo možno použít spíše funkční porovnání s tímto posudkovým kritériem. Pokud bude komise akceptovat skutečnost, že primárním spouštěčem dysfunkce PHK byl úraz pravé ruky, pak lze hodnocení použít posudkové kritérium určené pro funkční postižení po zlomeninách horní končetiny na úrovni postižení těžkého – kapitola XI, odd. B, položka 6c, kde je dána míra poklesu pracovní schopnosti na 30 – 40 %. Somatická problematika i pracovní kvalifikace použití horní hranice taxačního rozmezí, psychická problematika indikuje navýšení na maximálně možných 50 %. Toto hodnocení považuje komise za adekvátnější, výsledek hodnocení stran uznaného stupně invalidity je tak identický. Podle podkladové dokumentace i dle přešetření při jednání komise jde o problematiku kloubně-funkční, žalobce nemá lézi neurologickou – nelze tak použít některé posudkové kritérium z oblasti kapitoly VI určené pro postižení nervové soustavy. Samotné kořenové iritace s normálním EMG nálezem s až patologickým vnímáním bolesti nezdůvodňují použití posudkových kritérií určených pro postižení periferních nervů nebo pro postižení míchy a míšních kořenů. Ostatní poruchy zdravotního stavu uvedené v předchozích částech posudkové rozvahy pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stavu se podílí, žádná z vedlejších diagnóz nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě, v případě že by byla určena jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, zdůvodnila použití takového posudkového kritéria, které odpovídá invaliditě vyšší stupně, než jak je žalobkyní hodnocen a oční vada s uvedenou zrakovou ostrostí (VOL lehká a VOP střední slabozrakost) není důvodem k invalidizaci v žádném stupni – viz kapitola VII položka 1. K datu napadených rozhodnutí a) z důvodu zjištěného dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobce poklesla pracovní schopnost o 50 %, b) zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal druhému stupni invalidity. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dospěla k závěru, že posudkový závěr z posudkových jednání ze dne 8. 2. 2022 a 19. 1. 2022 ve smyslu uznání invalidity druhého stupně invalidity lze potvrdit.
5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s., vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
6. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.
7. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).
8. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu prvního či druhého stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).
9. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.
10. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně jedná o invaliditu III. stupně, jestliže u ní byl zjištěn pokles pracovní schopnosti 50 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen řádně ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Žalobkyně nesplňuje zákonné podmínky pro dávku invalidního důchodu III. stupně, jestliže dle posudkového zhodnocení se jedná u žalobkyně o pokles pracovní schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %.
11. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobkyně se nejedná o invaliditu III. stupně, napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítnuta.
12. U žalobkyně se tedy jedná o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Nejedná se o invaliditu III. stupně, neboť se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, kdy žalobkyně nedosahovala více než 69 %.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 30. května 2022 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.