55 Ad 4/2023

Rubrum

č. j. 55 Ad 4/2023- 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní ve věci žalobkyně: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29.12.2022 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 3. 3. 2023, domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované ze dne 29. 12. 2022, kterým byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 2 55 Ad 4/2023 ze dne 30. 8. 2022 a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno s odůvodněním, že novým posudkem o invaliditě vypracovaným lékařem ČSSZ na základě posouzení ze dne 9. 11. 2022 byl zjištěn pokles pracovní schopnosti u žalobkyně 25 % , a to v souvislosti s úrazem ze dne 3. 7. 2021.

2. Žalobkyně v žalobě zejména poukázala na svůj zdravotní stav a na zdravotní potíže, kterými trpí s tím, že má za to, že její zdravotní stav odpovídá kapitole XV, odd. B, položka 10 b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Má za to, že se jedná o značnou nestabilitu i přes používání kompenzačních pomůcek, s výrazným porušením stereotypu funkce končetiny pro chůzi a stání. Podle žalobkyně napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu s cílem zamítnut její žádost, přičemž neuvádí, jakým způsobem by měl být skutkový stav dostatečně zjištěn.

3. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 29. 5. 2023 dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná o posttraumatickou disfunkci levého kolenního kloubu, jako následek úrazu ze dne 3. 7. 2021, přičemž dne 15. 7. 2021 byla provedena revize a sutura čéšky, dána odlehčovací cerklážní smyčka s jistícím šroubem, zavedeným do holení kosti při základní diagnóze ruptura mediálního kolaterálního vazu, předního zkříženého vazu, ligamenta čéšky a mediálního a laterálního menisku levého kolene. Dne 26. 8. 2021 byl odstraněn zevní fixátor. Dále se jedná u žalobkyně o distorzi levého hlezna a kontuzi a distorzi LS páteře anamnéze.

4. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí došla k závěru, že se jednalo u žalobkyně o omezení hybnosti levého kolene velmi lehkého stupně a viklavost levého kolene při nedostatečnosti vnitřního postranního a předního křížového vazu, jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ potraumatická dysfunkce levého kolenního kloubu při poškození vazivového aparátu kolena s omezením hybnosti levého kolena velmi lehkého stupně a nestabilitou kolena až středně těžkého stupně (jako následek úrazu ze dne 3. 7. 2021). Žalobkyně byla schopna pracovního zařazení s vyloučením trvalé práce ve stoje, s nutností delší chůze, zejména chůze v nerovném terénu.

5. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XV, odd. B, položka 10a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 10 – 15 %, komise tento pokles stanoví na 15 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí volí horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení. Vzhledem k dalším zdravotním postižením a původní profesi žalobkyně využívala komise § 3 vyhlášky 359/2009 Sb., v platném znění a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 % na celkovou hodnotu 25 % míry poklesu pracovní schopnosti. V žádném případě se u žalobkyně nejednalo o poškození vazivového aparátu kolena se značnou nestabilitou i přes užívání kompenzační pomůcky s výrazným porušením stereotypu funkce končetiny pro chůzi a stání. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

6. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 55 Ad 4/2023 po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

7. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

8. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 55 Ad 4/2023 V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

9. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

10. Dle posudkového zhodnocení se tedy u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže u ní byl zjištěn pokles pracovní schopnosti 25 %. Soud nemá pochybnost o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, že nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl i řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí, kdy v posudkovém zhodnocení komise řádně i zdůvodnila proč byl u žalobkyně stanoven pokles 25 %. Žalobkyně nedůvodně namítala nedostatečné zjištění skutkového stavu, jestliže neuvedla, jak by měl být tento skutkový stav doplněn a proč nebyl řádně zjištěn. Tato její námitka byla pouze obecného charakteru.

11. Žalobkyně dle posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR tedy nesplňuje zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu. Dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť byl u ní zjištěn pokles pouze 25 %, a proto soud pouze obecně také uvádí, že stav byl zjištěn řádně.

12. Podmínky pro přiznání důchody jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo -li posudkem posudkové komise prokázáno, že se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobkyně celkovou hodnotu 25 %, proto byla správně žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu zamítnuta. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje.

Poučení

Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 5 55 Ad 4/2023 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 10. července 2023 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.