55 Ad 5/2023

Rubrum

č. j. 55 Ad 5/2023- 124 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce: X, narozený X bytem X zastoupeného Mgr. Jitkou Kadlčíkovou, advokátkou se sídlem Panská 854/2, Praha 1 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 8 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24. 1. 2023 č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 1. 2023 č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. Shoda s prvopisem: A.Z. 2 55 Ad 5/2023

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě tohoto nákladů řízení částku 12 828 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet advokátky Mgr. Jitky Kadlčíkové.

III. Žalované se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

Stručný obsah žaloby a shrnutí vyjádření žalované 1. Žalobce žalobou doručenou dne 20. 3. 2023 se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 4. 10. 2022 a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Žalobce namítá, že závěry posudkového lékaře OSSZ i závěry posudkového lékaře ČSSZ jsou v rozporu s lékařskými nálezy, když jeho zdravotní stav odpovídá invaliditě III. stupně. Žalobce zejména v žalobě poukázal na svůj zdravotní stav a zdravotní obtíže, kterými trpí. Není schopen pracovního zařazení, má proto za to, že byla nesprávně posouzena jeho pracovní schopnost. Dále namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů, když posuzující lékař nezjistil všechny posudkově významné skutečnosti, zejména si neopatřil nezbytné podklady ani neprovedl vlastní vyšetření. Rovněž se nevypořádal s lékařskými zprávami a v důsledku toho tak došlo i k nesprávnému posouzení.

3. Dále žalobce poukázal na to, že jeho rodiče podali návrh na omezení jeho svéprávnosti. Žalobce proto navrhoval, aby krajský soud rozhodnutí žalované zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že závěry považuje za dostatečně přesvědčivé, když rozhodnutí bylo vydáno na základě lékařského posudku ze dne 17. 1. 2023 vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem, který invaliditu žalobce posoudil tak, že se u žalobce jedná o invaliditu II. stupně. Tento posudek splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, proto žalovaná trvá na své rozhodnutí ze dne 24. 1. 2023. Právní názor soudu 5. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 16. 5. 2023 dospěla k závěru, že rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je hereditární postižení, přes podrobná vyšetření s nezjištěnou etiologií, kde dominující je mentální retardace na úrovni lehkého opoždění. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole V, položce 8 b – narušení adaptivního chování, značně snížená úroveň sociálních dovednosti, je přítomen náhled, sníženy jsou ovládací a rozpoznávací schopnosti, výkon některých denních aktivit je omezen. Zde je uveden rozsah poklesu pracovní schopnosti od 30 do 50 %. Komise vzhledem ke kombinované poruše s ohledem na symptomatiku i neurologickou využila horní hranice Shoda s prvopisem: A.Z. 3 55 Ad 5/2023 a stanovila na hodnotu 50 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 24. 1. 2023 šlo o invaliditu druhého stupně.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

7. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

8. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

9. Náležitosti posudku upravuje ustanovení § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení Shoda s prvopisem: A.Z. 4 55 Ad 5/2023 zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti.

10. Žalobce nesouhlasil se závěry tohoto posudkového zhodnocení s ohledem na svůj špatný zdravotní stav, když poukázal na to, že jeho zdravotní stav lékařské zprávy převážně dovozují střední mentální retardaci, případně hraniční stav, když jeho zdravotní stav se stále zhoršuje, proto považuje závěr posudkové komise za nesprávný. Soud proto zajistil vypracování srovnávacího posudku prostřednictví PK MPSV ČR v Praze. Podle tohoto posudku se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý stabilizovaný stav, jehož hlavní příčinou byla mentální retardace na organickém podkladě. Od 2. 9. 2020 do 23. 1. 2023 považuje posudková komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti postižení uvedené v kapitole V, položce 8b), příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., tj. mentální postižení lehkého stupně, pro které stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 45 %, (procentní rozmezí 30– 45 %). Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 cit. vyhlášky tuto hodnotu zvýšila o 5 % na celkových 50 %. Den vzniku invalidity byl stanoven nástupem přípravy pro budoucí povolání 2. 9. 2020. Do data vydání napadeného rozhodnutí volí posudková komise MPSV v Českých Budějovicích položku 8b), kapitoly V, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., tj. lehká mentální retardace, protože v tomto období odpovídal stanovený intelekt opakovaně dolní hranici lehké mentální retardace, jedenkrát pak hranici lehké až středně těžké mentální retardace. Pro hloubku popisovaného mentálního postižení na dolní hranici pásma až střední mentální retardace byla zvolena horní hranice procentního rozmezí. Horní hranice procentního rozmezí byla navýšena o 5 %, protože jeho zjištěná neobratnost jemné a hrubé motoriky při poruše koordinace pohybu byl pokles pracovní schopnosti pro lehkou mentální retardaci, jelikož kombinace duševního a tělesného postižení ho výrazně omezovala v provádění prací s nároky na duševní funkce, ale i při provádění manuální činnosti s nároky na zručnost. V tomto období nebylo možno mentální retardaci žalobce hodnotit jako středně těžkou dle kapitoly V, položky 8c), přílohy k vyhl. č. 359/20009 Sb., protože opakovaně provedená psychologická vyšetření takové postižení neprokázala. S narůstající životními nároky v průběhu vývoje bylo zřetelné prohlubující se selhávání žalobce a v kontextu testovaných úkolů se mentální retardace začala jevit při psychologických vyšetřeních v 2/2023 a 1/2024 jako středně těžká. Pro uvedený diagnostický závěr svědčí nejenom škálování zaměřené na vyhodnocení celkového IQ, ale také posouzení schopností týkajících se chování, proto bylo k těmto skutečnostem přihlédnuto při hodnocení stupně invalidity k datu vydání napadeného rozhodnutí. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. 24. 1. 2023 považuje posudková komise za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti postižení uvedené v kapitole V, položce 8c), příloze k vyhl. č. 359/2009 Shoda s prvopisem: A.Z. 5 55 Ad 5/2023 Sb., tj. mentální postižení středně těžkého stupně, pro které je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 70 %, (70 % - 80 %). Procentní míra poklesu pracovní schopnosti nebyla ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky měněna. K vydání napadeného rozhodnutí uznává posudková komise invaliditu III. stupně, přestože středně těžká mentální retardace byla prokázána psychologem 14. 2. 2023, protože tento stav byl s ohledem na charakter postižení přítomen i k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. 24. 1. 2023 a v dalším vývoji mělo mentální postižení tendenci k ustálení v pásmu středně těžké mentální retardace. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. 24. 1. 2023 šlo o invaliditu III. stupně. Byl schopen pracovat za zcela mimořádných podmínek. V úvahu přicházela chráněná dílna s asistentem, který by na něj dohlížel. Vzhledem k opožďování vývoje rozumových schopností v období dospívání je pravděpodobné ustálení intelektu v pásmu střední mentální retardace, nicméně určitý pokrok v rozvoji není vzhledem k věku vyloučen a není ani vyloučen příznivý vliv na rozvoj duševních funkcí, pokud by se povedlo umístit ho do chráněné dílny, kde by vykonával jednoduché práce pod dohledem, proto byla stanovena omezená doba platnosti s kontrolní lékařskou prohlídkou v 2/2027.

11. Dle posudkového zhodnocení se u žalobce jedná o invaliditu III. stupně, jestliže u něj byl zjištěn pokles pracovní schopnosti 70 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobce byl posouzen řádně ke dni vydání napadeného rozhodnutí. Žalobce splňuje zákonné podmínky pro dávku invalidního důchodu III. stupně, jestliže dle posudkového zhodnocení se jedná u žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.

12. Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů zjištěné a zejména pak z doplnění dokazování posudkem Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Praze, dle něhož se jedná u žalobce o invaliditu III. stupně, jestliže jeho pokles pracovní schopnosti představuje 70 % ke dni 24. 1. 2023, tedy k datu vydání napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, proto soud napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalobce splňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu III. stupně od 24. 1. 2023, tedy od data vydání napadeného rozhodnutí. Náklady řízení 13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy žalobce byl v řízení úspěšný, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, které jsou představovány náklady za právní zastoupení žalobce. Krajský soud dle § 35 odst.10 s. ř. s. a s přihlédnutím k § 7 bodu 5, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. b), c) a g), § 13 odst. 4 a § 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznal odměnu za zastupování 4 x 1 000 Kč za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastupování, sepis žaloby a účast na soudním jednáním dne 7. 8. 2023 a dne 25. 3. 2024), paušální náhradu hotových výdajů 4 x 300 Kč, tj. celkem 5 200 Kč. Jelikož je advokátka plátcem DPH bylo nutné uvedenou částku navýšit o sazbu této daně na výsledných 6 292 Kč. Při stanovení odměny advokáta dle advokátního tarifu, pak krajský Shoda s prvopisem: A.Z. 6 55 Ad 5/2023 soud vycházel z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2020 č. j. 6 Ads 209/2019–62, č. 1/2021 Sb. NSS.

14. Dále byla přiznána náhrada cestovného k jednání dne 25. 3. 2024 z Prahy do Českých Budějovic a zpět za 302 km, což představuje včetně DPH částku 2 780 Kč a dále soud přiznal cestovné k jednání dne 7. 8. 2023 za 302 km z Prahy do Českých Budějovic a zpět, a to ve výši 2 788 Kč včetně DPH, celkem tedy cestovné představuje částku 5 658 Kč. Rovněž byla přiznána náhrada za promeškaný čas za 8 půlhodin ve výši 968,- Kč včetně DPH. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 12 828 Kč.

15. Nad rámec uvedených úkonů právní služby právní zástupkyně žalobce požadovala úhradu za řízení před žalovanou za zastupování v řízení o námitkách. Náhrada nákladů řízení před správním orgánem v rámci tohoto soudního řízení nemohla být přiznána, neboť lze dle s. ř. s. pouze přiznat náhradu za řízení pouze před soudem v souvislosti se žalobou. Nelze také přiznat náhradu za cestu a za účast na jednání před posudkovou komisí, neboť nemůže být poskytována právní pomoc v případě odborného lékařského posouzení žalobce.

16. Dále žalobce požadoval úhradu porady s klientem dne 1. 11. 2022 ve věci námitek, tyto náklady nemohly být přiznány vzhledem k tomu, že se nejedná o náklady řízení před soudem.

17. Rovněž nelze přiznat úhradu porady s klientem dne 17. 5. 2023 před podáním žaloby, neboť soud má za to, že poradu s klientem před zahájením řízení zahrnuje právní úkon spočívající v převzetí a přípravě zastoupení. Za úkon právní služby v projednávané věci není možno pokládat i omluvu žalobce k jednání, neboť se nejedná o účelně vynaložený náklad, když tato omluva mohla být učiněna ústně při jednání, na které se advokátka dostavila. Soud poznamenává, že pokud jde o úkony právní služby, za které právní zástupkyně žalobce požaduje odměnu, soud při řešení otázky nezbytností úkonů právní služby, spočívajících v úkonech a poradách advokáta se žalobcem, je potřeba v konkrétních poměrech zkoumat, co bylo účelem těchto porad advokáta s klientem. Například v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2016 sp. zn. 21 Cdo 444/2016 a ze dne 9. 3. 2017 sp. zn. 21Cdo 205/2017 bylo vysvětleno, že účelem dalších porad advokáta s klientem je zejména, aby advokát byl od účastníka vybaven skutkovými poznatky potřebnými k jeho řádnému zastupování (zvláště ve skutkově složitějších věcech), aby účastník byl od advokáta informován o výsledcích řízení v jeho jednotlivých stádiích a aby s touto znalostí věci mohl vydat advokátu pokyn k dalšímu zastupování. Současně však platí, že i při zohlednění informační povinností advokáta vůči klientovi nelze mít za potřebnou pro obranu práv žalobce v řízení každou schůzku uskutečněnou mezi advokátem a klientem. Není tedy nutné konat poradu s klientem přesahující jednu hodinu za účelem jeho informování o závěrech posudkové komise, neboť nevyžaduje získání jiných pokynů, než jaké byly advokátu dány při převzetí věci. V daném případě je zřejmé, že porada dne 21. 3. 2024 předcházela jednání u soudu dne 25. 3. 2024. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za konání porady dne 21. 3. 2024 od 16,00 do 17,30 hodin., neboť se nejedná o účelně vynaložený náklad v tomto řízení. Navíc v posudku je jednoznačný závěr na straně 11, že se k datu vydání napadeného rozhodnutí jedná u žalobce o invaliditu III. stupně. Proto pro další postup v řízení nebyla tato porada účelná.

18. Pokud jde o repliku, tak rovněž soud nepovažuje toto podání za účelně vynaložený náklad, neboť se jedná pouze o upřesnění žaloby, která má být v době zahájení řízení bezvadná. Shoda s prvopisem: A.Z. 7 55 Ad 5/2023 19. Proto soud za tyto úkony uvedené shora náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V Českých Budějovicích dne 25. března 2024 Mgr. Helena Nutilová v.r. samosoudkyně Shoda s prvopisem: A.Z.