55 Ad 5/2025

Rubrum

č. j. 55 Ad 5/2025- 56 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci žalobce: M.K., narozen bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 2. 2025, č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalované k žalobě

1. Česká správa sociálního zabezpečení žalobou napadeným rozhodnutím zamítla žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a uvedené rozhodnutí potvrdila. Shoda s prvopisem potvrzuje J.M. 2 55 Ad 5/2025 2. Správní orgány vycházely z posudků Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 6. 11. 2024 a 5. 2. 2024. Stav žalobce byl v obou případech hodnocen dle kap. XV., odd. B, položky 12b přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), s poklesem pracovních schopností o 30 %.

3. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 5. 2025 se žalobce domáhá toho, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil.

4. Žalobce namítá nedostatečné, nesprávné hodnocení jeho zdravotního stavu v rozporu se závěrem znaleckého posudku, který přikládá. Žalobce je schopen výkonu zaměstnání jen díky úpravě vozidla, kvůli porušeným nervům na noze trpí bolestmi, noha natéká, bere tlumící léky, má nehybné prsty. Stání a špatné našlápnutí je zdrojem bolestí. Posudkoví lékaři hodnotili jeho stav, aniž by jej viděli.

5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 3. 6. 2025 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

II. Posouzení věci krajským soudem

6. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

7. Žaloba není důvodná.

8. Dne 16. 2. 2026 proběhlo ve věci ústní jednání. Při jednání byl jako důkaz proveden protokol o jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“ či „komise“) ze dne 25. 11. 2025 a její posudek z téhož dne. Žalobce poukázal na jím předkládaný posudek a podrobnou činnost znalce, oproti letmému hodnocení posudkových lékařů.

9. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 25. 11. 2025 plyne, že tohoto dne zasedala posudková komise ve složení předsedy posudkové komise (posudkový lékař) a odborného lékaře (traumatolog). Žalobce byl jednání komise přítomen.

10. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a ) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

11. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, Shoda s prvopisem potvrzuje J.M. 3 55 Ad 5/2025 s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

12. Dle posudku shrnula komise dostupnou zdravotní dokumentaci, včetně předložených lékařských zpráv, zdravotní a pracovní anamnézu a uvedla diagnostický souhrn. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinu hodnotila shodně s předcházejícími posudky. V případě žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle kapitoly XV., odd. B, položky 12a přílohy vyhlášky – funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích – postižení končetin - lehké deformity a poruchy nohy/nohou - jednostranné nebo oboustranné, s narušením stereotypu chůze, s potřebou kompenzační pomůcky s rozpětím 10 – 20 %.

13. Žalobce byl při jednání posudkové komise vyšetřen, posudek shrnuje jednotlivé lékařské zprávy, ze kterých vychází (traumatologie, RTG, CT, magnetická rezonance, praktický lékař), jakož i obsah předkládaného znaleckého posudku. Komise vychází ze zdravotního stavu po autonehodě, zabývá se stavem nohy žalobce, ramenem, zmiňuje epilepsii. Popisuje zlomeninu nohy a zhojení. Stav žalobce hodnotí dle totožné položky jako posudkoví lékaři. Pokles pracovních schopností stanovila komise na horní hranici položky ve výši 20 %, což vysvětluje tíží postižení a onemocněním ramene, to vše s ohledem na profesi žalobce. Jinak by bylo zvoleno střední rozpětí, neboť deformita nohy je lehká, je postižena jedna noha a není potřeba kompenzačních pomůcek; narušení stereotypu chůze je jen naznačeno při zátěži. Proto nelze použít ani položku vyšší.

14. Krajský soud vyšel z tohoto posudku. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborných lékařů. Žalobce byl jednání posudkové komise osobně přítomen. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobce. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Podrobně rovněž uvedla, proč zvolila právě toto hodnocení i ve vztahu k dalším položkám, stejně tak odůvodnila, proč další žalobcem popisované potíže nemohou být převažující. Pokles pracovní schopnosti žalobce posudková komise stanovila shodně s posudkovými lékaři v řízení před správními orgány.

15. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními obtížemi žalobce, přičemž žalobce byl jednání posudkové komise osobně účasten, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož šlo v případě žalobce o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 20 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení. Shoda s prvopisem potvrzuje J.M. 4 55 Ad 5/2025 16. Dle shora citovaného § 39 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů dospěly k závěru, že žalobce není invalidní.

17. Co se týče žalobních námitek žalobce byl nyní přítomen hodnocení svého zdravotního stavu, byl při jednání posudkové komise vyšetřen.

18. K poukazu žalobce na jím předkládaný posudek soud uvádí, že smysl a účel tohoto posudku – zhodnocení míry poškození zdraví dle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) je odlišný od posudků posudkových lékařů. Úkolem posudkových lékařů, posudkové komise, je přesvědčivě a odůvodněně podřadit zjištěný zdravotní stav žalobce pod konkrétní položku přílohy vyhlášky a stanovit procentní míru poklesu jeho pracovních schopností. To posudková komise učinila a vycházela přitom ze shromážděných lékařských zpráv, i předloženého znaleckého posudku a vlastního vyšetření žalobce při jednání komise. Nelze mít za to, že trvalo-li ústní jednání komise kratší dobu, než po kterou se soudní znalec věnoval žalobci, byly by závěry komise ukvapené, předčasné či nesprávné. Uvádí-li žalobce konkrétně, že komisi zajímala než jeho dopravní nehoda to, zda má ploché nohy, lze obecně říci, že komise měla za úkol hodnotit úplný stav žalobce, nikoli se pouze zaměřovat na dopady dopravní nehody. I tímto poukazem je zjevné, že komise se zaměřila na nohy/nohu žalobce, jak plyne i ze zvolené položky.

III. Závěr a náklady řízení

19. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný. V případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. její náhradu nákladů řízení ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče vylučuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 16. února 2026 Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r. samosoudce Shoda s prvopisem potvrzuje J.M.