Krajský soud v Českých Budějovicích · Rozsudek

55 Ad 6/2023

č. j. 55 Ad 6/2023-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-06-21 · ECLI:CZ:KSCB:,2023:55.Ad.6.2023.42

Citované zákony (5)

Rubrum

č. j. 55 Ad 6/2023- 42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně: X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2023 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 13. 4. 2023 se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované ze dne 1. 3. 2023, kterým bylo rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 16. 9. 2022 změněno tak, že se podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona 2 Error! Reference source not found. o důchodovém pojištění, zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.

2. Žalobkyně si podala žádost o zvýšení invalidního důchodu, přičemž Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 16. 9. 2022 č. j. X zvýšila žalobkyni od 24. 5. 2022 invalidní důchod I. stupně na invalidní důchod II. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl zjištěn její pokles pracovní schopnosti o 50 %. Žalobkyně si podala námitky proti uvedenému rozhodnutí. Rozhodnutím žalované ze dne 1. 3. 2023, kdy byl zjištěn pokles pracovní schopnosti u žalobkyně o 30 %, bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím tak, že byla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítnuta, a proto bylo prvostupňové rozhodnutí změněno. Dle lékaře České správy sociálního zabezpečení se jednalo u žalobkyně o pokles pracovní schopnosti 30 %, a proto byl učiněn jím závěr, že žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Žalovaná tedy zjistila, že žalobkyně není již invalidní, a proto nejsou splněny podmínky pro zvýšení jejího invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. či III. stupně.

3. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že má být vycházeno z posudku posudkové komise, který byl soudem vyžádán.

4. Žalobkyně v žalobě zejména poukázala na svůj zdravotní stav s tím, že došlo k jeho zhoršení. V důsledku toho pracuje pouze na částečný úvazek. Má za to, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, aniž by bylo přihlédnuto k § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.

5. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 23. 5. 2023 dospěla k závěru, že se u žalobkyně jedná o amyotrofický syndrom pravé horní končetiny, akroparezu středně těžkého stupně pravé horní končetiny – stav po poranění krční míchy v dětství a o chronický vertebrogenní algický syndrom s lehkou poruchou statiky a dynamiky páteře, o polyneuropatii a hallux valgus, o syndrom neklidných nohou a syndrom karpálního tunelu oboustranně v anamnéze.

6. Posudková komise ministerstva práce a sociálních věcí došla k závěru, že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ amyotrofický syndrom pravé horní končetiny s akroparezou středně těžkého stupně. Byla schopna práce lehčího charakteru s výše uvedeným omezením. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole VI, položka 8f přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 30 – 35 %, komise tento pokles stanoví na 35 %. Posudková komise volí horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k tíži výše uvedeného zdravotního postižení. Nebyl zjištěn důvod pro další využití § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České Budějovice hodnotí na rozdíl od lékaře ČSSZ dle výše uvedené položky, neboť za dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokládá amyotrofický syndrom pravé horní končetiny s akroparezou středně těžkého stupně, kdy byla patrná hypotrofie drobných svalů ruky, opičí konfigurace – drápovitá ruka, oslabení stisku vpravo. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 3 Error! Reference source not found. znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

7. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

8. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

9. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 4 Error! Reference source not found. stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

10. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

11. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně jedná o invaliditu I. stupně, jestliže u ní byl zjištěn pokles pracovní schopnosti 35 %. Soud nemá pochybnost o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, že nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl i řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. V posudkovém zhodnocení komise řádně i zdůvodnila proč se neshodla se závěrem lékaře v rámci námitkového řízení, který dospěl k závěru, že u žalobkyně se jedná o pokles pracovní schopnosti 30 %, neboť posudková komise pokládá za dominující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu amyotrofický syndrom PHK s akroparezou středně těžkého stupně. Žalobkyně tedy dle posudku posudkové komise ze dne 23. 5. 2023 splňuje zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ovšem nejedná se u žalobkyně o invaliditu druhého nebo třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona o důchodovém pojištění.

12. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobkyně se jedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobkyně 35 %, proto byla správně žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu na druhý eventuálně na třetí stupeň zamítnuta. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítnuta.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M. 5 Error! Reference source not found. nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 21.června 2023 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.