55 Ad 7/2021

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobce: L. Š. bytem X proti žalované Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 2. 2018 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 29. 4. 2021 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto jeho námitkách proti rozhodnutí ze dne 27. 11. 2020 č. j. X, tak že námitky žalobce byly zamítnuty a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno s tím, že u žalobce se nejedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles jeho pracovní schopnosti představuje 20 %.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to zejména s odkazem na posudek vypracovaný posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, dle něhož je u žalobce pokles pracovní schopnosti 20 %. Proto se u něho nejedná o invaliditu prvního stupně a žaloba je nedůvodná.

3. Žalobce v žalobě vyslovil nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu. V žalobě poukázal na svůj zdravotní stav a na své zdravotní obtíže, kterými trpí a na odlišnost závěrů mezi oběma stupni správního rozhodování, kdy se liší stanovisko LPS OSSZ v řízení v prvním stupni a LPS na pracoviště ČSSZ v řízení o námitkách. Dále žalobce namítá, že nebyla vyhodnocena lékařská zpráva ze dne 21. 9. 2020. X, kde je zdokumentováno další závažné chronické onemocnění, kdy se jedná o Scheuermannovu chorobu v pokročilém stádiu. Žalobce se dlouhodobě léčí s celoroční alergickou Rhinokonjuctivitodou medikovanou kortikosteroidy s funkčním dopadem na průběh astmatického postižení, což se uvádí ve zprávě ze dne 6. 8. 2020 X, když toto onemocnění nebylo v posudku vyhodnoceno.

4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 15. 6. 2021 dospěla k závěru, že u žalobce se jedná o astma bronchiale pod kontrolou při minimální léčbě a o chronický bolestivý páteřní syndrom při poruše statiky, proběhlá Scheuermannovu choroba.

5. Posudková komise MPSV ČR v Českých Budějovicích v posudku uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je bronchiální astma, plně pod kontrolou při minimální léčbě s normálními spirometrickými hodnotami. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole X oddíl B, položka 1a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pokles pracovní schopnosti je zde stanoven 10 %. Pro další poškození zdravotního stavu s dopadem na pracovní schopnost – chronické bolesti páteře navýšena tato hodnota dle § 3 odst. 1 téže vyhlášky na celkovou hodnotu 20 %. Tímto navýšením je zohledněna i dělnická profese žalobce. Nejde o položku 3 b) – netrpí exacerbacemi, hodnota FEV 1 není menší než 80 % (naměřeno 85,39), záchvaty nemá. Bolestivý páteřní syndrom se statickou poruchu páteře bez příznaků neurologických odpovídá kapitole XIII, oddíl E, položka 1a), minimální funkční postižení jednoho či více úseků páteře, občasné blokády, svalová dysbalance s poklesem pracovní schopnosti 5 %. Posudková komise považuje shodně s posudkem OSSZ za rozhodující příčinu bronchiální astma, toto však nesplňuje kritéria položky 1b). Stanovením jiné rozhodující příčiny poklesu pracovní schopnosti se liší od posudku ČSSZ v námitkovém řízení. V žalobě ze dne 29. 4. 2021 na prvním stupni a v námitkovém řízení nebylo posouzeno: MB Scheuermann, Rhinokonjunctivitida, Schmorlovy uzly, vertebrogenní algický syndrom, polyvalentní alergie, vše jsou dlouhodobá onemocnění. Vzhledem k jeho možnostem a schopnostem nebylo přihlédnuto ani k jeho dosavadním dělnickým profesím. Dále uvádí rozpory výroků v rozhodnutí ČSSZ s posudkem OSSZ, rozpor s přílohou vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity a rozpor s jeho vlastním stanoviskem. Přikládá lékařské zprávy ze dne 6. 8. 2020 X ze dne 21. 9. 2020 X, ze dne 3. 12. 2019 X. Posudková komise konstatuje, že Scheuermannova chorba je záležitostí dospívání, nyní trpí jejími následky kyfotizací a bolestmi hrudní páteře, součástí jsou i Schmorlovy uzly, jako rentgenologický nález. Samotný bolestivý páteřní syndrom se statickou poruchou páteře bez neurologických příznaků by odpovídal pětiprocentnímu poklesu pracovní schopnosti. Alergická rýma a alergický zánět spojivek nemají na pracovní schopnost z dlouhodobého hlediska žádný dopad. Postihují velkou část populace, jsou léčitelné a není třeba kvůli nim měnit zaměstnání. Komise považuje za rozhodující příčinu poklesu pracovní schopnosti bronchiální astma dle zásady, že toto hodnocení je pro žalobce s ohledem na míru výhodnější. Navýšením použité hodnoty o 10 % jsou zohledněna obě zdravotní postižení, ale také dělnická profese žalobce.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

8. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

9. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

10. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

11. Jak vyplývá z obsahu posudkového zhodnocení, posudková komise se zabývala lékařskými zprávami X, X a X, na které žalobce poukazoval a náležitě se v posudku s jejich obsahy vypořádala. Jestliže posudky Okresní správy sociálního zabezpečení, České správy sociálního zabezpečení i Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí shodně zhodnotily míru funkčního postižení tak, že nedosahuje 35 %, je pak správný závěr, že žalobce nesplňuje předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu.

12. Dle posudkového zhodnocení se u žalobce nejedná o invaliditu, jestliže u něho byl zjištěn pokles pracovní schopnosti pouze 20 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobce byl posouzen řádně ke dni vydání napadeného rozhodnutí, když další lékařské zprávy po tomto datu nejsou pro přezkoumání napadeného rozhodnutí rozhodné. Žalobce proto nesplňuje zákonné podmínky pro dávku invalidního důchodu, jestliže dle posudkového zhodnocení se u něho jedná o pokles pracovní schopnosti pouze o 20 %.

13. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobce se nejedná o invaliditu, jestliže pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobce 20 %, byla proto správně žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta.

14. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnuta.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobce ve věci úspěch neměl a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 16. srpna 2021 samosoudkyně Mgr. Helena Nutilová v. r.