55 Ad 8/2022

Rubrum

Č.j. 55Ad 8/2022-20 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně: Ing. X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2022 č. j. X takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 10. 5. 2022 č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 17. 6. 2022 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného čísla jednacího, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 3. 1. 2022, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek daných ustanovením § 38 zákona o důchodovém pojištění, neboť dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ze Shodu s prvopisem potvrzuje Z. S. 2 55Ad 8/2022 dne 13. 12. 2021 představuje pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u žalobkyně pouze 30 %.

2. Žalobkyně v žalobě uvádí, že při posouzení zdravotního stavu bylo vycházeno z nesprávných údajů, neboť v rozhodnutí při výčtu podkladů je uvedeno, že zpráva z psychiatrického vyšetření ze dne 18. 11. 2021 MUDr. X byla vydána po datu napadeného rozhodnutí, neboť napadené rozhodnutí je ze dne 3. 1. 2002. Z toho je evidentní, že zpráva MUDr. X nemohla být vydána po datu vydání napadené rozhodnutí, jak nesprávně žalovaná uvádí.

3. Další pochybení spatřuje žalobkyně v odůvodnění rozhodnutí žalované, jestliže vycházela z posouzení Posudkové komise MPSV ze dne 25. 1. 2022. Žalovaná tak postupovala nesprávně, jestliže neprovedla nové posouzení zdravotního stavu, ale s ohledem na soudní řízení vycházela z posouzení zdravotního stavu posudkovou komisí MPSV ČR, pracoviště České Budějovice ze dne 25. 1. 2022. Dále žalobkyně namítá nedodržení lhůty k vydání námitkového rozhodnutí, dále vydání rozhodnutí posudkového lékaře a napadeného rozhodnutí pouze na základě listin, kdy pokles její pracovní schopnosti nelze dostatečně objektivně posoudit. Aktuální lékařskou zprávu žalobkyně nepředkládá, neboť její ošetřující lékařka je pro ni opakovaně nekontaktní. Žalobkyně má za to, že by její zdravotní stav měl být posouzen opakovaně.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhovala zamítnutí žaloby.

5. Ze spisové dokumentace žalovaná zjistila, že žalobkyně prostřednictvím OSSZ České Budějovice uplatnila dne 3. 5. 2021 žádost o invalidní důchod. Žalobkyně podle posudku o invaliditě ze dne 14. 6. 2021 byla shledána invalidní pro invaliditu prvního stupně s datem vzniku invalidity 15. 4. 2021 s trvalou dobou platnosti posudku. Proto rozhodnutím žalované ze dne 21. 7. 2021 byl žalobkyni od 15. 4. 2021 přiznán invalidní důchod prvního stupně. Proti rozhodnutí podala žalobkyně námitky a domáhala se přiznání invalidního důchodu druhého stupně. V rámci námitkového řízení byl vypracován dne 30. 9. 2021 posudek o invaliditě, podle něhož se sice u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, ovšem žalobkyně nebyla invalidní, proto byla rozhodnutím žalované ze dne 18. 10. 2021 pro nesplnění podmínek zamítnuta žádost o invalidní důchod a současně byla zastavena i výplata invalidního důchodu. Proti tomuto rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu. Žaloba byla jako nedůvodná Krajským soudem v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 23. 2. 2022 č. j. 55 Ad 21/2021-36 zamítnuta, neboť pracovní schopnost žalobkyně poklesla pouze o 20 %.

6. Žalobkyně uplatnila dne 24. 11. 2021 novou žádost o invalidní důchod. Podle posudku o invaliditě ze dne 13. 12. 2021 nebyla žalobkyně shledána invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. Rozhodnutím žalované ze dne 3. 1. 2022 byla proto její žádost o invalidní důchod zamítnuta. I proti tomuto rozhodnutí si žalobkyně podala námitky. Žalovaná vzhledem k tomu, že žalobkyně namítala posouzení zdravotního stavu a tentýž předmět řízení byl veden před Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 55 Ad 21/2021, v rámci kterého bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně provedeno posudkovou komisí MPSV ČR v Českých Budějovicích dne 25. 1. 2022. Žalovaná proto poukázala na stranu 2 posudku, kde posudková komise uvedla, že následně dne 13. 12. 2021 posoudila opětovně zdravotní stav žalobkyně na základě její žádosti o invalidní důchod lékař OSSZ v Českých Budějovicích se závěrem, že podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění není invalidní. Žalobkyně nebyla shledána invalidní, neboť Shodu s prvopisem potvrzuje Z. S. 3 55Ad 8/2022 její schopnost poklesla pouze o 20 %, když tento závěr byl potvrzen i v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích. Proto žalovaná setrvala na svém rozhodnutí a navrhovala soudu zamítnutí žaloby.

7. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti.

8. Rozhodnutím ze dne 3. 1. 2022 žalovaná zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře OSSZ České Budějovice ze dne 13. 12. 2021 není žalobkyně invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %. Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala námitky, ve kterých namítala nesprávné posouzení jejího zdravotního stavu. Žalovaná vzhledem k tomu, že Posudková komise MPSV ČR v Českých Budějovicích dne 25. 1. 2022 posuzovala zdravotní stav žalobkyně, odkázala na to, že zdravotní stav žalobkyně byl opětovně posouzen se závěrem, že není invalidní. Proto žalovaná s odkazem na toto posouzení posudkové komise, kdy žalobkyně nebyla shledána invalidní pro pokles pracovní schopnosti pouze 20 % a tento závěr byl potvrzen i Krajským soudem v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 23. 2. 2022, námitky žalobkyně zamítla. Žalovaná tedy v rámci námitkového řízení vycházela z posudku posudkové komise ze dne 25. 1. 2022.

9. Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

10. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Česká správa sociálního zabezpečení a podle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pro účely přezkumného soudního řízení ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti.

11. Žalovaná tedy rozhoduje o nároku na invalidní důchod, případně o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení. Na její rozhodnutí jsou v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění.

12. V případě žalobkyně bylo vydáno rozhodnutí, kterým byla žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o kterých bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím, kdy žalovaná nesprávně vycházela z posudku posudkové komisem MPSV ČR v Českých Budějovicích ze dne 25. 1. 2022, přestože, jak vyplývá z § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., měl být zdravotní stav a pracovní schopnost žalobkyně pro účely námitkového řízení posouzen posudkovým lékařem ČSSZ. Z toho vyplývá, že v daném případě žalovaná při rozhodování o námitkách žalobkyně proti prvostupňovému správnímu rozhodnutí nesprávně vycházela z posudku posudkové komise MPSV ČR, neboť z tohoto posudku je možno vycházet až v případě přezkumného řízení soudního, kdy je zdravotní stav žalobkyně posuzován posudkovou komisí. V odvolacím řízení totiž posudkový lékař ČSSZ posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení. Postup žalovaného byl tedy nesprávný, jestliže před vydáním napadeného rozhodnutí ČSSZ neproběhlo posouzení zdravotního stavu žalobkyně v námitkovém řízení lékařem ČSSZ. Shodu s prvopisem potvrzuje Z. S. 4 55Ad 8/2022 13. Soud přisvědčil námitce žalobkyně, že se žalovaná dopustila nepřesnosti v případě, že uvedla, že zpráva z psychiatrického vyšetření ze dne 18. 11. 2021 MUDr. H. byla vydána po datu vydání napadeného rozhodnutí, jestliže žalovaná vydala rozhodnutí dne 3. 1. 2022. Z toho je zřejmé, že zpráva MUDr. X ze dne 18. 11. 2021 nebyla vydána po datu vydání napadeného rozhodnutí.

14. Žalobkyni nelze přisvědčit, že nebylo vedeno souběžně soudní řízení, neboť soudní řízení o předchozí žádosti bylo zahájeno dne 25. 11. 2021 a rozsudek krajského soudu byl vydán dne 23. 2. 2022, přičemž námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení jsou ze dne 2. 2. 2002. Soud v souvislosti s tím odkazuje na předchozí odstavec, dle něhož při rozhodování o námitkách nelze vycházet z posudku posudkové komise, který v rámci tohoto námitkového řízení použít nelze.

15. Lze rovněž přisvědčit žalobkyni, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v zákonem stanovené lhůtě dle § 71 správního řádu, jestliže žalobkyně podala námitky dne 2. 2. 2022, přičemž o jejích námitkách nebylo rozhodnuto v rámci třicetidenní, eventuálně šedesátidenní lhůtě, ale až dne 10. 5. 2022, aniž byl zkoumán lékařem ČSSZ její zdravotní stav.

16. Podle § 71 odst. 3 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do třiceti dnů od zahájení řízení, k nimž lze dle odstavce 3 písm. a) § 71 správního řádu připočítat až třicet dnů, jestliže bylo zapotřebí nařídit místní šetření nebo ústní jednání, případně pokud se jedná o zvlášť složitý případ.

17. Rovněž došlo k pochybení ze strany žalované, v případě, že bylo napadené rozhodnutí doručováno žalobkyni do datové schránky soudního tlumočníka a překladatele, neboť v rámci tohoto řízení žalobkyně je v postavení fyzické osoby. V daném případě dle § 20 odst. 1 mělo být správně žalobkyni jako fyzické osobě doručováno na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, neboť datová schránka, kterou má žalobkyně zřízenu, souvisí s její podnikatelskou činností. Uvedená písemnost s podnikatelskou činností nesouvisí, proto žalovaná do datové schránky doručovala nesprávně.

18. Soud se zabýval tím, zda správní orgán mohl v rámci správního řízení doručovat písemnosti do datové schránky žalobkyně.

19. Ustanovení § 3 až § 6 zákona č. 300/2008 Sb. dělí datové schránky do čtyř základních skupin. Pro projednávaný případ jsou podstatné datové schránky vymezené pod § 3 a 4 uvedeného zákona. Tyto nesou označení datová schránka fyzické osoby a datová schránka podnikající fyzické osoby. Zákon tedy striktně rozlišuje mezi datovou schránkou fyzické osoby a datovou schránkou podnikající fyzické osoby. Jedné a téže fyzické osobě mohou být zpřístupněny dvě samostatné datové schránky v závislosti na tom, zda vystupuje jako fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

20. Problematikou uvedeného rozlišování datových schránek fyzických osob z hlediska doručování se již zabýval i Nejvyšší správní soud, a to například v rozsudku ze dne 6. 1. 2016 č. j. 8 As 109/2015-38.

21. Pro posouzení věci je rozhodné, zda předmět správního řízení souvisel s podnikatelskou činností žalobkyně či jinak s jejím postavením podnikající fyzické osoby. V projednávané věci je předmětem řízení žádost žalobkyně o invalidní důchod. Žalobkyně v tomto řízení vystupuje jako účastnice řízení dle zákona o důchodovém pojištění. Z toho vyplývá, že není dána žádná zjevná souvislost tohoto sporu s tlumočnickou činností žalobkyně. Proto Shodu s prvopisem potvrzuje Z. S. 5 55Ad 8/2022 v dané věci nevyplývá souvislost s podnikáním žalobkyně či jinak s jejím postavením coby podnikající fyzické osoby.

22. Žalovaná nepostupovala v souladu se zákonem, pokud správní rozhodnutí doručovala žalobkyni prostřednictvím datové schránky, neboť její povinností bylo žalobkyni doručit napadené rozhodnutí prostřednictvím držitele poštovní licence. Datová schránka žalobkyně byla zřízena jakožto datová schránka podnikající fyzické osoby. V daném případě došlo k nedodržení zákonného postupu při doručování, což samo o sobě ještě neznamená, že se doručení musí opakovat. Rozhodující je, zda se předmětná písemnost dostala či mohla dostat do rukou adresáta, což bylo dovozeno i Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 6. 3. 2009 č. j. 1 Afs 148/2008-73. Sama žalobkyně v žalobě uvádí, že na tuto skutečnost ohledně nesprávného doručování do datové schránky žalovaného upozorňovala, ale žalovaná toto zcela ignorovala.

23. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a přistoupil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. ke zrušení rozhodnutí žalované a věc vrátil žalované k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s. Povinností žalované je respektovat vyslovený závazný právní názor krajského soudu, tedy že je nutno, aby v rámci námitkového řízení byla žalobkyně zejména posouzena lékařem ČSSZ. Teprve poté bude možno o námitkách žalobkyně v rámci námitkového řízení rozhodnout.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 věta první s. ř. s. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, měla nárok na náhradu nákladů řízení před krajským soudem, ovšem žádné náklady řízení jí nevznikly. Žalovaná nebyla ve věci procesně úspěšná, proto jí nemohla být soudem náhrada nákladů řízení přiznána.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. České Budějovice 2. září 2022 Mgr. Helena Nutilová v. r. Shodu s prvopisem potvrzuje Z. S. 6 55Ad 8/2022 samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje Z. S.