55 Ad 9/2022

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně: M.K. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 4. 5. 2022 č. j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou dne 27. 6. 2022 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo rozhodnuto o jejích námitkách proti rozhodnutí ČSSZ č. j. X ze dne 1. 2. 2022 tak, že námitky žalobkyně byly zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno s tím, že se u žalobkyně nejedná o invaliditu I. stupně, jestliže pokles její pracovní schopnosti představuje 25 %.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, a to zejména s odkazem na posudek vypracovaný Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, dle něhož je u žalobkyně pokles pracovní schopnosti 25 %. Proto se u ní nejedná o invaliditu I. stupně a žaloba je nedůvodná.

3. Žalobkyně v žalobě poukázala na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. U žalobkyně se jedná o dlouhodobý špatný zdravotní stav, který se nelepší, spíše se potvrzuje lékaři očekávaný progres zhoršení a hrozící se zborcení hlezenního kloubu levé dolní končetiny s prognózou dézi. Žalobkyně uvádí, že její stav je opakovaně posuzován pouze z lékařských zpráv a neodpovídá závěrům posudkového řízení. Dále namítá, že z lékařských zpráv vyplývá, že operačně došlo u ní k narušení vazivových cévních svalových kostních a nervových struktur a tkáně, což vedlo ke vzniku vedlejších nechtěných defektů. Dále namítá, že pandemická situace a prodělání covidu v prosinci 2020 a v lednu 2022 u ní zanechaly rovněž následky na nejvíce oslabených místech těla. Uvádí, že končetina ji neustále bolí při pohybu v krajních pozicích po zátěži přesahující 30 minut a při dalších aktivitách spojených s nutností vyvinout svalovou či tlakovou sílu proti odporu. Dále při změně počasí. To vede žalobkyní k závěru, že pokles pracovní schopnosti je 35 % a výše. Proto se navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.

4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím Posudkové komise v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 3. 10. 2022 dospěla k závěru, že u žalobkyně se zejména jedná o polytrauma, kdy žalobkyně byla účastníkem autonehody dne 17. 5. 2010 a došlo u ní k otevřené tříštivé fraktuře distální části tibie a fibuly vlevo, k menší kontuzi mozku frontálně, kontuzi plic a otevřené rány rtu a dutiny ústní. Dále se u žalobkyně jedná o osteosyntézu zlomeniny distálního bérce ze dne 17 5. 201, s komplikovaným hojenm s tvorbou pakloubu – opakovaná operace v roce 2012, 204 a 2018. Dále se u žalobkyně jedná o chronickou axonální lézi n.peroneus a n.suralis vpravo vzniklou po odběru štěpu, bez parézy.

5. U žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující tělesné schopnosti významné pro pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost jsou následky komplikované zlomeniny obou kostí distálního bérce ze dne 17. 5. 2010. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kap. XV. odd. B, položce 13a, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pokles pracovní neschopnosti je uveden v rozmezí 10 – 15 %. Pro tíži postižení zvolena horní hranice. S ohledem na profesi žalobkyně (lektorka tělesné výchovy a sportu) navýšena horní hranice dle § 3 odst. 2 téže vyhlášky, celková hodnota činí 25 %. Zdravotní stav již nesplňuje podmínku položky 13 b – středně těžké postižení – deformita není značná, nejsou atrofie, omezení funkce končetiny není značné, aby některé denní aktivity byly vykonávány s obtížemi. Větší míru poklesu pracovní neschopnosti nezpůsobí ani artróza hlezna u žalobkyně podle kapitoly XIII, odd. A, pol. 1 a – 10 % poklesu pracovní schopnosti. Vývoj invalidizace žalobkyně kopíruje aktuální zdravotní stav dle lokálního nálezu – pakloub, hojení, recidiva pakloubu, hojení. Až nyní k plnému zahojení došlo. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. ke dni 4. 5. 2022 nešlo o invaliditu.

6. Posudek je shodný se závěry posudku z námitkového řízení ze dne 6. 4. 2022 i se závěrem posudku OSSZ ze dne 17. 1. 2022. S tím rozdílem, že komise neshledává takové komorbidity, které by měly být zohledněny navýšením horní hranice stanoveného rozmezí poklesu pracovní schopnosti. Zohledňuje takto ale profesní působení žalobkyně – lektorka tělesné výchovy a sportu. Zánik invalidity shodně datem 17. 1. 2022.

7. Rozhodující nejsou subjektivní potíže, ale objektivně zjištěný funkční stav. Ve shodě s odbornými nálezy z podkladové dokumentace byla na jednání zjištěna lehká deformita distálního bérce a hlezna, přetrvávající otok, omezená hybnost hlezna při těžké artrotizaci hlezenního kloubu a zkrat končetiny, senzitivní neurologický deficit, bez parézy. Tento stav odpovídá lehkému funkčnímu postižení. Další komorbidity nejsou důvodem k navýšení horní hranice, komise maximálně zohledňuje profesi žalobkyně. Zdravotní postižení v souvislosti s Covid 19 není z podkladové dokumentace zřejmé. Během odvolacího řízení bylo doloženo velké množství lékařských zpráv dokumentujících léčbu od data úrazu. Komise u posudku cituje zprávy, ze kterých je zřejmý vývoj v posledním období a výsledek léčby.

8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

9. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

11. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

12. Posudek posudkové komise MPSV ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

13. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně nejedná o invaliditu, jestliže u ní byl zjištěn pokles pracovní schopnosti pouze 25 %. Soud nemá pochybnosti o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, který nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl posouzen řádně ke dni vydání napadeného rozhodnutí, když další lékařské zprávy po tomto datu nejsou pro přezkoumání napadeného rozhodnutí rozhodné. Žalobkyně proto nesplňuje zákonné podmínky pro dávku invalidního důchodu, jestliže dle posudkového zhodnocení se u ní jedná o pokles pracovní schopnosti pouze o 25 %.

14. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobkyně se nejedná o invaliditu, jestliže pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobkyně 25 %, byla proto správně žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu zamítnuta.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 28. listopadu 2022 Mgr. Helena Nutilová v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.