55 Ad 9/2023

Rubrum

č. j. 55 Ad 9/2023- 33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci žalobkyně: P. Š. bytem proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 5. 2023, č.j. X takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 55 Ad 9/2023 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 26. 6. 2023, předanou k poštovní dopravě dne 23. 6. 2023 se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované ze dne 24. 5. 2023, kterým bylo rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 31. 1. 2023 zčásti změněno tak, že slova „prvního“ se ve výroku rozhodnutí nahrazují slovy „druhého“. Ve zbytku bylo rozhodnutí prvostupňové potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 31. 1. 2023 bylo podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, rozhodnuto, že žalobkyni náleží od 14. 6. 2022 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Výše tohoto invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně zůstává beze změny. Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nadále žalobkyni náleží ve výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

2. Žalobkyně v žalobě poukázala na své zdravotní obtíže, kterými trpí s tím, že hluchota s poruchou komunikace po kochleární implantaci neposoudil lékař komplexně. Požadovala navýšení horní hranice o 10%. Dále poukázala na to, že není plně kompenzovaná, bez odezírání nerozumí, nemůže pracovat v administrativní činnosti, protože neporozumí písemnému projevu, nechápe jeho kontext, může pracovat pouze jako uklízečka či pomocná síla bez potřeby verbální komunikace. Dále uvedla, že je schopna soustavné výdělečné činnosti jen s podstatně menšími nároky na smyslové nebo duševní schopnosti. Toto koreluje s lékařskou dokumentací i se skutkovým stavem. K žalobě přiložila rovněž lékařské zprávy.

3. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta, neboť napadené rozhodnutí je věcně správné.

4. Krajský soud v rámci soudního řízení zajistil vypracování posudku prostřednictvím posudkové komise v Českých Budějovicích, která v posudkovém zhodnocení ze dne 7. 11. 2023 dospěla k závěru, že u žalobkyně se zejména jedná o oboustrannou hluchotu od útlého dětství, pravděpodobně kongenitální, dále o kochleární implantaci vlevo v roce 2020, o vestibulární neuropatii vlevo a o lehký kognitivní deficit při těžkém sluchovém handicapu a o úzkostně depresivní symptomatiku, reaktivní, bez nutnosti medikace.

5. Od 14. 6. 2022 (dnem mimořádné kontrolní prohlídky) lze konstatovat dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující smyslové schopnosti podstatné pro pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je oboustranná hluchota, řešená kochleární implantací dne 5. 1. 2020. Kochleární implantace v dospělém věku nemá takový efekt jako v nízkém dětském věku, stále chybí porozumění řeči, vázne řečový projev. Slyší zvuky, ale řeči rozumí. Komunikace výhradně odezíráním. Diferenciace jen obecných zvuků, detekce zvuku, rozumění minimální, komunikace na úrovni praktické hluchoty s použitím sluchadel. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v KAP. VIII odd. A, položce 4 c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pokles pracovní schopnosti zde v rozmezí 40 – 60 %, komise s ohledem na tíži postižení stanovuje horní hranici, tj. 60%. K dalšímu navýšení z důvodu profese či dalšího poškození zdravotního stavu neshledává důvod. Položka 4 c je maximum pro osoby s kochleární implantací. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 24. 5. 2023 šlo o invaliditu druhého stupně. Posuzovaná je schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na smyslové schopnosti, a to nejméně o jednu polovinu. Není schopna práce s nutností orientovat se sluchem, práce závislé na ústní komunikaci, není schopna prací, kde je v důsledku ztráty sluchu vystavena riziku úrazu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 55 Ad 9/2023 6. Od 2. 9. 2004 do 31. 12. 2009 byla částečně invalidní podle § 44 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., není plně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ji značně ztěžuje obecné životní podmínky. Nejde o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % ani o schopnost soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Od 1. 1. 2010 byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

7. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení.

8. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvojinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

9. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 55 Ad 9/2023 a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012 č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

10. Posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích zhodnotil krajský soud jako úplný a přesvědčivý, neboť se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a s udávanými zdravotními potížemi.

11. Dle posudkového zhodnocení se u žalobkyně jedná o invaliditu II. stupně, jestliže u ní byl zjištěn pokles pracovní schopnosti 60 %. Soud nemá pochybnost o tom, že skutkový stav byl v daném případě zjištěn řádně a v takovém rozsahu, že nedává prostor pro vznik žádných pochybností o správnosti posudkového závěru. Zdravotní stav žalobkyně byl i řádně posouzen ke dni vydání napadeného rozhodnutí. V posudkovém zhodnocení komise řádně i zdůvodnila proč se u žalobkyně jedná o pokles pracovní schopnosti 60 %. Žalobkyně tedy dle posudku posudkové komise ze dne 7. 11. 2023 splňuje zákonné předpoklady pro přiznání invalidního důchodu II. stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ovšem nejedná se u žalobkyně o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění.

12. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu jsou upraveny v § 38 a následující zákona o důchodovém pojištění. Bylo-li posudkem posudkové komise prokázáno, že u žalobkyně se jedná o invaliditu II. stupně, jestliže pokles pracovní schopnosti pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav činí u žalobkyně 60%, proto žalovaná rozhodla správně a změnila prvostupňové rozhodnutí, kdy žalobkyni byl přiznán invalidní důchod druhého stupně, a to od 14. 6. 2022, namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, neboť od 1. 1. 2010 se jednalo u žalobkyně o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 39 odst. 1, 2 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 55 Ad 9/2023 zákona o důchodovém pojištění, a proto byla žaloba jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnuta.

13. V daném případě byl žalobkyni plný invalidní důchod přiznán před 1. 1. 2010, přičemž při kontrolní lékařské prohlídce, která se konala dne 14. 6. 2022 byl žalobkyni zjištěn takový stupeň invalidity, který má za následek snížení výše invalidního důchodu, proto byl žalobkyni snížen výše invalidní důchod až od 13. splátky tohoto důchodu splatné po dni konání této prohlídky (článek II. bod 13 věty první zákona č. 306/2008 Sb.). O snížení výše invalidního důchodu v důsledku uvedené změny bude rozhodnuto žalovanou samostatně.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení účastník, který měl ve věci plný úspěch, přičemž správnímu orgánu ve věcech důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, nemocenského pojištění a nemocenské péče v ozbrojených silách a sociální péče tato náhrada nenáleží. Žalobkyně ve věci úspěch neměla a úspěšné žalované soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žádné náklady nad rámec své běžné činnosti nevynaložila, ostatně ani ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. takové náklady přiznat neumožňuje.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 11. prosince 2023 Mgr. Helena Nutilová v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.