56 A 7/2017

Rubrum

56 A 7/2017 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci žalobce: M. L. Č. X, T. X – M. zastoupený advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 5. 2017, KUJCK 57919/2017/ODSH takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne ze dne 5. 5. 2017, č.j. KUJCK 57919/2017/ODSH, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč do 30 dnů ode dne právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola, sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2 56 A 7/2017

Odůvodnění

1. Rozhodnutím ze dne 5. 5. 2017, KUJCK 57919/2017/ODSH (dále jen „napadené rozhodnutí“), vydaným podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 10. 3. 2017, č. j. SO/20370/2016, jako opožděné. Prvostupňovým správním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku v dopravě.

2. Proti napadenému rozhodnutí brojil žalobce správní žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 7. 2017.

3. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný podle jeho názoru bez jakéhokoli podkladu dospěl k závěru, že prvostupňové správní rozhodnutí bylo žalobci, resp. jeho obecnému zmocněnci Ing. J. doručeno dne 16. 3. 2017. Žalobce je v souladu s níže uvedeným přesvědčen, že uvedeného dne mu nebylo rozhodnutí doručeno, když jej „převzala“ třetí osoba.

4. Žalobce namítá, že prvostupňové správní rozhodnutí bylo nesprávně doručováno, neboť podle § 19 odst. 5 ve spojení s § 72 odst. 1 správního řádu mu mělo být toto rozhodnutí doručováno do vlastních rukou (pozn. soudu: žalobce míní § 19 odst. 4 správního řádu v rozhodném znění). Toto pochybení má pak podle žalobce vliv na stanovení počátku lhůty pro podání odvolání a tedy i posouzení včasnosti jeho odvolání, které dle svého názoru podal včas.

5. Žalobce namítá, že prvostupňové správní rozhodnutí nebylo zasláno do vlastních rukou jeho obecného zmocněnce Ing. J., který má zřízenou datovou schránku. Doručení rozhodnutí bylo způsobeno přihlášením pověřené osoby nemající oprávnění číst zprávy do vlastních rukou. Vadný způsob doručování ze strany správního orgánu tak způsobil „předčasné“ doručení rozhodnutí, které se přitom nedostalo do sféry obecného zmocněnce, který jediný by k ní měl přístup a mohl způsobit její doručení při správném doručování do vlastních rukou, pokud by se do své datové schránky sám přihlásil.

6. Žalobce je přesvědčen, že rozhodnutí bylo doručeno dne 17. 3. 2017, když se sám obecný zmocněnec přihlásil do datové schránky, tj. v okamžiku, kdy se „rozhodnutí dostalo do dispozice osoby, která byla podle zákona k přijetí takové písemnosti oprávněna“. Žalobce namítá, že pochybení správního orgánu při doručování rozhodnutí mu nemůže být kladeno k tíži.

7. Z uvedených důvodů žalobce považuje podané odvolání za včasné, neboť při doručení rozhodnutí dne 17. 3. 2017 lhůta pro podání žaloby uplynula dne 3. 4. 2017. Právě tohoto dne žalobce své odvolání podal.

8. K prokázání svých tvrzení žalobce uvedl, že na jednání předloží sdělení Ministerstva vnitra, správce informačního systému datových schránek. 3 56 A 7/2017 9. Závěrem žalobce vyjadřuje své přesvědčení, že žalovaný jej měl před vydáním rozhodnutí vyrozumět o tom, že jeho dovolání bude posouzeno jako opožděné tak, aby mohl na tuto skutečnost reagovat.

10. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Po shrnutí procesního stavu věci a právní úpravy obsažené ve správním řádu a zákoně č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o „elektronických úkonech“) žalovaný uvedl, že prvostupňové správní rozhodnutí bylo doručováno v souladu s právními předpisy, dle doručenky se dne 16. 3. 2017 do datové schránky přihlásila pověřená osoba a toto přihlášení mělo za následek doručení rozhodnutí.

11. Žalovaný neshledává nepřezkoumatelnost vlastního rozhodnutí, neboť je z něho seznatelné, že bylo vycházeno z příslušné doručenky založené ve správním spise.

12. Rovněž tak žalovaný odmítá námitku žalobce, že by byl povinen jej vyrozumívat před vydáním rozhodnutí o tom, že odvolání bude posouzeno jako opožděné.

13. Ze správního spisu vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Provstupňovým správním rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku v dopravě. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručováno prostřednictvím jeho zmocněnce Ing. J. do jeho datové schránky. Plná moc obecného zmocněnce byla udělena dne 1. 3. 2017, a to pro zastupování v plném rozsahu.

14. Z připojené doručenky plyne, že datová zpráva s prvostupňovým správním rozhodnutím byla do datové schránky (ID DS: x) obecného zmocněnce dodána dne 15. 3. 2017, přičemž dne 16. 3. 2017 byla doručena, když se do schránky přihlásila pověřená osoba s právem přístupu ke zprávě ve smyslu § 8 odst. 6 zákona o elektronických úkonech. Datová zpráva nebyla dle uvedených údajů zaslána do vlastních rukou. ID datové zprávy je x.

15. Dne 3. 4. 2017 obdržel prvostupňový správní orgán blanketní odvolání.

16. Podané odvolání bylo prvostupňovým správním orgánem dne 4. 4. 2017 posouzeno jako opožděné a bylo předloženo žalovanému.

17. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval opožděnost odvolání podaného dne 3. 4. 2017, neboť lhůta pro jeho podání započala svůj běh doručením rozhodnutí do DS dne 16. 3. 2017 a marně uplynula dne 31. 3. 2017. Sdělením ze dne 22. 5. 2017 žalovaný oznámil žalobci, že neshledává důvod k zahájení přezkumného řízení.

18. Krajský soud si pro účely posouzení důvodnosti žaloby vyžádal informace od Ministerstva vnitra ČR jako orgánu, který spravuje datové schránky. K žádosti soudu bylo tomuto dne 26. 3. 2018, dne 28. 3. 2018 a dne 29. 3. 2018 písemně sděleno, že rozhodnutí prvostupňového orgánu bylo obecnému zmocněnci žalobce doručeno do datové schránky, přičemž se jednalo o datovou zprávu, která nebyla určena do vlastních rukou příjemce. Tuto datovou zprávu dne 16. 3. 2017 v 10:27:03 hod. otevřela paní L. Ř., která v případě datové schránky obecného zmocněnce žalobce, M. J., DS ID: x, neměla přiděleno oprávnění číst „zprávy do vlastních rukou“. Tímto jejím přihlášením bylo způsobeno doručení prvostupňového rozhodnutí. Obecný zmocněnec žalobce se do uvedené datové schránky přihlásil až dne 17. 3. 2017. 4 56 A 7/2017 19. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).

20. Ve věci bylo na den 23. 4. 2018 (13:00 hod.) nařízeno ústní jednání, ke kterému se žalobce ani žalovaný bez omluvy nedostavili.

21. Krajský soud obdržel bezprostředně před tímto jednáním sdělení žalovaného datované ke dni 23. 4. 2018 č.j. KUJCK 55598/2018/ODSH, v němž uvádí, že hodlá požádat Ministerstvo dopravy ČR o udělení souhlasu k uspokojení žalobce v rámci přezkumného řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v rámci vyjádření k žalobě uvedl, že tato je nedůvodná, pročež by měla být soudem zamítnuta, a postup, v jehož rámci hodlal uspokojit žalobce v přezkumném řízení, zaujal až těsně před nařízeným ústním jednáním, nebylo soudem k výše uvedenému sdělení přihlédnuto. Žalovaný byl tudíž již ke dni 19. 9. 2017, kdy bylo soudu zasláno jeho písemné vyjádření k žalobě, obeznámen s obsahem žalobních námitek a na tyto mohl adekvátně reagovat dlouhou dobu před nařízeným ústním jednáním ve věci. Soud poznamenává, že z vyjádření žalovaného ze dne 23. 4. 2018 je navíc patrné, že teprve hodlá požádat Ministerstvo dopravy o udělení souhlasu s uspokojením žalobce v přezkumném řízení. Není tudíž zřejmé, zda této žádosti bude vyhověno či nikoliv. Soud proto i s ohledem na zásadu procesní ekonomie a hospodárnosti řízení k uvedenému sdělení nepřihlédl a rozhodl tak, jak je uvedeno shora.

22. Žaloba je důvodná.

23. Krajský soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů nastává v situaci, kdy se správní orgán nevypořádá se všemi námitkami účastníka řízení, své rozhodnutí neodůvodní nebo jej odůvodní pouze zcela nedostatečným způsobem. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 4. 2013, č. j. 1 As 158/2012 - 63, shrnul, že z „ustálené judikatury správních soudů vyplývá, že z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje pouze obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá, zcela chybějí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008-71).“ Takováto situace v přezkoumávané věci nenastala.

24. Žalobce nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí shledává v tom, že není zřejmé, na základě jakého podkladu žalovaný dovodil, že prvostupňové správní rozhodnutí bylo doručeno zrovna 16. 3. 2017, s tímto se však nelze ztotožnit. Je sice pravda, že žalovaný výslovně neuvádí, že ke svému závěru dochází na základě konkrétně identifikované doručenky, stejně jako se nezabývá konkrétní osobou, jejíž přihlášení do datové schránky žalobce mělo za následek doručení prvostupňového správního rozhodnutí, to však nezpůsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Z podstaty věci je zcela zřejmé, že žalovaný vycházel z příslušné doručenky připojené k prvostupňového správnímu rozhodnutí. Ve vztahu ke zbytku námitky žalobce je nutno konstatovat, že tato se týká správnosti závěrů žalovaného, nikoli přezkoumatelnosti rozhodnutí jako takového. Nenamítal-li žalobce v podaném odvolání nesprávnost doručování rozhodnutí, nelze 5 56 A 7/2017 žalovanému vyčítat, že sám z úřední povinnosti nezjistil, jaká osoba zasílané rozhodnutí „převzala“.

25. Krajský soud v rámci ověření zjištěného skutkového stavu přikročil k dotázání Ministerstva vnitra ČR (dále jen „ministerstvo“), které dle § 2 odst. 2 zákona o elektronických úkonech datové schránky zřizuje a spravuje.

26. Na základě sdělení odboru eGovermentu ministerstva ze dne 26. 3. 2018, č. j. MV- 36163- 2/EG-2018 (č. l. 22 soudního spisu), krajský soud při provedeném dokazování zjistil, že datová zpráva ID x byla doručena přihlášením L. Ř., nar. X, bytem B. X, P. X. Z ministerstvem předložené doručenky se dále podává, že datová zpráva nebyla zaslána do vlastních rukou, což ostatně plyne i z doručenky založené ve správním spise.

27. Krajský soud se dále ministerstva dotázal, jaké jsou oprávnění L. Ř. ve vztahu k datové schránce Ing. J. Z úředního záznamu ze dne 28. 3. 2018 (č. l. 26 soudního spisu) o telefonickém dotázání ministerstva plyne, že tato osoba má oprávnění „číst zprávy, zobrazovat dodejky atd., což se nevztahuje na oprávnění zobrazovat zprávy do vlastních rukou“. Téhož dne krajský soud obdržel prostřednictvím e-mailu sdělení ministerstva (č. l. 27 soudního spisu), že L. Ř. „nemá v případě DS ID: x přiděleno oprávnění číst zprávy do vlastních rukou“.

28. Krajský soud se následně ministerstva dotázal, kdy došlo k přihlášení Ing. J. k jeho datové schránce. Přípisem ze dne 29. 3. 2018 (č. l. 30 soudního spisu) bylo krajskému soudu sděleno, že „M. J. se do své datové schránky přihlásil v období 16. – 17. 3. 2017 až dne 17. 3. 2017.“ 29. Krajský soud úvodem konstatuje, že považuje za nesporné, že obecný zmocněnec žalobce byl oprávněn k přejímání korespondence za žalobce, neboť tato skutečnost není zpochybňována a plyne z plné moci založené ve správním spise. Vzhledem k tomu, že správní orgán zjistil, že tato osoba má zřízenou datovou schránku, bylo jí do zjištěné datové schránky bez dalšího v souladu s § 19 odst. 2 správního řádu doručováno.

30. Pro doručování meritorního rozhodnutí v řízení o přestupku se uplatní obecná právní úprava obsažená v § 19 odst. 4 správního řádu, jenž stanovuje, že do vlastních rukou adresáta se doručují písemnosti podle § 59, § 72 odst. 1, písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední osoba. Podle § 72 odst. 1 téhož zákona se rozhodnutí účastníkům doručuje mj. doručením stejnopisu písemného vyhotovení. Není pochyb o tom, že rozhodnutí o přestupku, tj. rozhodnutí o vině a trestu, kterým je zasahováno do veřejných subjektivních práv přestupce, musí být doručováno do vlastních rukou přestupce, ev. jiné určené osoby, např. jeho obecnému zmocněnci jako v nyní přezkoumávané věci.

31. Podle § 19 odst. 2 zákona o elektronických úkonech se dokumenty určené do vlastních rukou adresáta vyznačí v datové zprávě. Jak uvedl již Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 1. 12. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2594/11, publikovaný ve Sb. ÚS pod č. 3588/2011, s odkazem na komentář k uvedenému ustanovení dostupného v programu ASPI „informační systém datových schránek umožní odesílateli datové zprávy nastavit příznak, zda se jedná o datovou zprávu určenou pouze do vlastních rukou adresáta (obdoba tzv. zásilky s červeným pruhem). Následně informační systém datových schránek zajistí, aby měl k datové zprávě skutečně přístup pouze adresát a nikoli další oprávněné osoby (odpovídající příznak bude součástí hlavičky datové zprávy a adresátovi se zobrazí informace o tom, že zpráva je určena pouze do vlastních 6 56 A 7/2017 rukou adresáta). (…) má-li přístup do jedné datové schránky více fyzických osob, bude prostřednictvím informačního systému datových schránek zajištěno, že každá z nich bude mít možnost se seznámit s obsahem pouze těch datových zpráv, které budou odpovídat rozsahu jejího oprávnění.“ 32. Na základě uvedeného je krajský soud na tomto místě nucen konstatovat vadu doručování prvostupňového správního rozhodnutí, neboť prvostupňový správní orgán v rozporu s § 19 odst. 2 zákona o elektronických úkonech neoznačil datovou zprávu obsahující rozhodnutí, jež je nutno v souladu s uvedenými ustanoveními správního řádu doručovat do vlastních rukou, příznakem do vlastních rukou. Označení zprávy tímto příznakem limituje okruh osob oprávněných k navození účinku doručení zprávy, a to zcela obdobným mechanismem jako při doručování prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb.

33. Zjištěné pochybení má dopad na určení okamžiku doručení prvostupňového správního rozhodnutí a na počátek běhu lhůty k podání odvolání, stejně jako na posouzení včasnosti odvolání žalobce.

34. Pro doručování prostřednictví datové schránky podle § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech platí, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, přičemž takovéto doručení má podle odst. 6 téhož ustanovení stejné právní účinky, jako doručení do vlastních rukou.

35. Podle § 8 odst. 1 zákona o elektronických úkonech je k přístupu do datové schránky fyzické osoby oprávněna fyzická osoba, pro niž byla datová schránka zřízena (zde obecný zmocněnec žalobce). V souladu s § 8 odst. 6 písm. a) téhož zákona pak platí, že u datové schránky fyzické osoby je k přístupu do datové schránky oprávněna osoba pověřená, a to v rozsahu jí stanoveném (zde L. Ř.).

36. Jak krajský soud zjistil z informací poskytnutých ministerstvem, předmětná datová zpráva obsahující prvostupňové správní rozhodnutí byla dle systému datových schránek doručena přihlášením L. Ř. Tato osoba nemajíc oprávnění číst zprávy do vlastních rukou způsobila doručení prvostupňového správního rozhodnutí v právním slova smyslu v návaznosti na konstatované pochybení prvostupňového správního orgánu, který, ač k tomu byl povinen, nevyznačil u datové zprávy příznak do vlastních rukou, když doručovanou listinu bylo nutné doručovat do vlastních rukou jejího adresáta.

37. Krajský soud je přesvědčen, že pochybení prvostupňového správního orgánu v postupu při doručování rozhodnutí nelze přičítat k tíži žalobci. Jak plyne z uvedeného § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech, L. Ř. by v případě řádného doručování odvoláním napadeného rozhodnutí nezpůsobila právní účinky jeho doručení a nezapočala by tak běh lhůty k podání odvolání.

38. Z uvedených důvodů krajský soud uzavírá, že s přihlášením L. Ř. k datové schránce obecného zmocněnce žalobce nelze v tomto případě spojovat započetí běhu lhůty k podání odvolání, neboť prvostupňové správní rozhodnutí bylo formálně vadně doručeno, přičemž k doručení v materiálním slova smyslu zde nedošlo, resp. úvahy o doručení v materiálním slova smyslu by byly čirými spekulacemi. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v právní větě ke svému rozsudku ze dne 26. 8. 2015, č. j. 3 Ads 21/2015 – 44, „při doručení do datové schránky je nezbytné pokládat materiální funkci doručení za splněnou, jsou-li splněny podmínky 7 56 A 7/2017 doručení plynoucí ze zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, a k doručení došlo přihlášením adresáta, respektive osoby oprávněné k přístupu do datové schránky...“ Krajský soud uzavírá, že tato situace však v případě přihlášení L. Ř. nenastala, a to právě z důvodu vadného odeslání datové zprávy s prvostupňovým správním rozhodnutím, když toto rozhodnutí, ač určeno do vlastních rukou obecného zmocněnce, bylo zasláno bez patřičného příznaku, čímž bylo umožněno jeho doručení i pověřené osobě bez práv ke čtení zpráv do vlastních rukou. Pro úplnost krajský soud dodává, že i pověřená osoba může získat oprávnění číst zprávy do vlastních rukou, tato situace však v dané věci nenastala, proto se touto eventualitou krajský soud nezabýval.

39. Z informací poskytnutých ministerstvem krajský soud ověřil tvrzení žalobce, že jeho obecný zmocněnec se k datové schránce přihlásil dne 17. 3. 2017. V tento den by v případě bezvadného doručování prvostupňovým správním orgánem došlo k účinnému doručení ve smyslu § 17 odst. 3 zákona o elektronických úkonech. Vzhledem k tomu, že v okamžik přihlášení obecného zmocněnce žalobce je nutno s nezpochybnitelnou jistotou předpokládat i materiální účinky doručení, zejména uvádí-li žalobce sám, že toho dne se jeho obecný zmocněnec s doručovaným rozhodnutím seznámil, je krajský soud souhlasně s žalobcem přesvědčen, že právě dne 17. 3. 2017 započala běžet lhůta k podání odvolání.

40. Na základě shora uvedeného je nutno konstatovat, že podal-li žalobce své odvolání v pondělí dne 3. 4. 2017, učinil tak včas. Lhůta pro podání odvolání započala svůj běh dne 17. 3. 2017, přičemž poslední den lhůty podle § 83 odst. 1 správního řádu (15 dnů) připadl na sobotu dne 1. 4. 2017. V souladu s pravidly počítání lhůt podle § 40 odst. 1 písm. c) téhož zákona je pak posledním dnem lhůty nejbližším pracovní den, tj. pondělí dne 3. 4. 2017.

41. Závěrečnou námitku žalobce, že jej měl správní orgány seznámit s tím, že jeho odvolání bude hodnoceno jako opožděné, krajský soud považuje za nedůvodnou, neboť tato povinnost není žalovanému právním předpisem ukládána a krajský soud neshledává důvodu, proč by tak měl žalovaný například v rámci zásad dobré správy činit. Žalobce se ve své podstatě domáhá analogické aplikace § 36 odst. 3 správního řádu, nicméně za dané situace v rámci hodnocení včasnosti podaného odvolání se toto ustanovení z povahy věci nepoužije. Základní procesní právo obsažené v tomto ustanovení pramenící z č. l. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod se vztahuje k meritornímu rozhodování o věci samé.

42. Vzhledem k tomu, že odvolání žalobce bylo krajským soudem posouzeno jako včasné, je žalovaný povinen se v dalším řízení podaným odvoláním zabývat věcně, jsou-li splněny další předpoklady pro jeho projednání. Za tímto účelem je však žalovaný na prvním místě povinen zkoumat, zda nedošlo k zániku odpovědnosti žalobce za jeho údajný přestupek ve smyslu § 20 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v rozhodném znění.

43. Vzhledem k tomu, že se správní orgány dopustily v řízení procesních vad, které měly vliv na zákonnost jejich rozhodnutí, zrušil krajský soud napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a věc na základě § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný je v dalším řízení vázán závazným právním názorem krajského soudu podle § 78 odst. 5 s. ř. s. tak, jak byl vysloven shora. 8 56 A 7/2017 44. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1, věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

45. K nákladům řízení žalobce náleží odměna advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) celkem v částce 6 200 Kč [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za dva úkony právní služby v částce 600 Kč [§ 13 odst. 3 téže vyhlášky]. Náklady zastoupení tak činí celkovou částku 6 800 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, což doložil účinným rozhodnutím o registraci plátce daně z přidané hodnoty, přistoupil soud ke zvýšení odměny o příslušnou částku DPH o celkové výši 1 428 Kč, tj. celkem 8 228 Kč. K této částce se připočítává částka důvodně vynaložená na soudní poplatky ve výši 3 000 Kč, celkem tedy 11 228 Kč.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. 23. dubna 2018 České Budějovice JUDr. Tereza Kučerová samosoudkyně