56 Ad 7/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou v právní věci žalobkyně M. N., zastoupené JUDr. Zdeňkem Drábkem, advokátem se sídlem České Budějovice, U Malše 9, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2016, č. j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 6. 2016, č. j. X, se z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 900 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Zdeňka Drábka.

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 28. 6. 2016, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaná podle § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítla námitky žalobkyně a tím potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 4. 2016, č. j. X, kterým byla podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. b) a c) téhož zákona zamítnuta žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu a kterým byl žalobkyni ponechán nadále invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 18. 8. 2016 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu ze dne 23. 6. 2016 a požaduje, aby její zdravotní stav by přehodnocen. Žalobkyně spatřuje zhoršení svého zdravotního stavu v tom, že u ní bylo nově zjištěno závažné onemocnění roztroušenou sklerózou. Žalobkyně v žalobě shrnula, jakou medikaci užívá, a konstatovala, že toto onemocnění přináší komplikace v běžném životě. Žalobkyně má třes a křeče v rukou, hřátí a sníženou citlivost pravé nohy, bolesti lýtek a bederní páteře, zhoršenou citlivost a hřátí levé části trupu. Nevydrží dlouho stát ani sedět. Zpomalila se jí chůze, pomaleji mluví a zadrhává, trpí nespavostí. Trpí častými bolestmi hlavy, zvýšenou únavou. Žalobkyně je od 7. 5. 2015 v pracovní neschopnosti. Žije sama s jedenáctiletým synem. Pokud jde o chod domácnosti a obstarávání běžných záležitostí, tak je žalobkyně závislá na pomoci svých rodičů. Žalobkyně je toho názoru, že pokles pracovní schopnosti u ní dosahuje nejméně 70 %. Žalobkyně namítá, že posudkový lékař si ji sice přizval, ale vůbec ji nevyslechl. Žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně k žalobě přiložila několik svazků lékařských zpráv. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku, který objektivně zhodnotil zdravotní stav žalobkyně. Žalovaná navrhla pro účely soudního řízení opatření posudku od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise MPSV“) a v této souvislosti ponechala konečné rozhodnutí na úvaze soudu. Z předložených správních spisů vyplynuly pro nyní projednávanou věc následující podstatné skutečnosti: Žalobkyně podala dne 9. 4. 2014 žádost o přiznání invalidního důchodu. Posudkem OSSZ České Budějovice ze dne 22. 5. 2014 byla žalobkyně shledána invalidní v prvním stupni, neboť se u ní jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (vertebrogenní algický syndrom), který způsobil pokles její pracovní schopnosti o 35 %. Její zdravotní postižení bylo podřazeno pod kapitolu XIII., oddíl E, položku 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Dne 16. 9. 2015 podala žalobkyně žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Dne 29. 10. 2015 byl lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice MUDr. B. vypracován posudek o invaliditě. Bylo zhodnoceno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobkyně je invalidní. Jde nadále o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činí 35 %. Datum vzniku invalidity od 7. 4. 2014 i nadále trvá. Bylo uvedeno, že posuzovaná je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 35 %, přičemž procentní výměra se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Na základě tohoto posudku bylo vydáno dne 6. 11. 2015 rozhodnutí, kterým byla žádost o zvýšení invalidního důchodu zamítnuta, přičemž bylo uvedeno, že žalobkyně je nadále poživatelkou invalidního důchodu prvního stupně. Dne 3. 3. 2016 podala žalobkyně novou žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Dne 24. 3. 2016 byl lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice MUDr. B. vypracován posudek o invaliditě, ze kterého vyplynula skutková zjištění o zdravotním stavu a pracovní schopnosti žalobkyně, a sice: vertebrogenní algický syndrom LS páteře jako stav po úrazu bederní páteře 5/2012, stav po operovaném epidurálním výhřezu disku L4/5 vlevo 5/2015, nově pravostranné postižení s oslabením kořene L5/S1, oslabená chůze po pravé špičce, hyperstezie v dermatomu S1 vpravo, fen. palce vpravo + -, rr L2/S2 symetrické. Bylo zhodnoceno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobkyně je invalidní. Jde nadále o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činí 40 %. Datum vzniku invalidity od 7. 4. 2014 i nadále trvá. Bylo uvedeno, že posuzovaná je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položce 1c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 40 %, přičemž procentní výměra se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Na základě tohoto posudku vydala Česká správa sociálního zabezpečení dne 7. 4. 2016 rozhodnutí, kterým byla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu zamítnuta, přičemž bylo uvedeno, že žalobkyně je nadále poživatelkou invalidního důchodu prvního stupně. Dne 23. 6. 2016 byl v námitkovém řízení zpracován posudek o invaliditě podle § 8 odst. 9 zákona o organizaci sociálního zabezpečení, a to lékařem České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České Budějovice MUDr. K. Posudek obsahuje výčet rozhodujících podkladů. Po skutkové stránce byl shledán chronický VAS LS páteře na podkladě výhřezu L4/5 – stav po operaci výhřezu disku L4, L5 vlevo 13. 5. 2015 s přetrvávajícím kořenovým postižením L5 s oslabením chůze po pravé špičce s hypestézií v dermatomu S1 vpravo. Demyelinizační onemocnění typu RS. Stav po herpetické encefalitidě. Bylo shledáno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle § 26 zákona o důchodovém pojištění a že žalobkyně byla k datu vydání prvostupňového rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 téhož zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 40 %. Jde nadále o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Datum vzniku invalidity trvá. Bylo uvedeno, že posuzovaná je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. V odůvodnění posudku byl konstatován obsah předchozích zdravotních posouzení žalobkyně od roku 2013 dále. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla stanovena jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl E, položce 1c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Bylo uvedeno, že demyelinizační onemocnění a stav po herpetické encefalitidě se na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu podílejí nevýznamnou měrou. Byla zvolena horní hranice taxace 40 % vzhledem k profesi a dalším postižením. Procentní míra se podle § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Bylo uvedeno, že se jedná o středně těžké funkční postižení. Dále bylo uvedeno, že nebyla užita vyšší položka 1d), neboť nejsou naplněna posudková kritéria. Bylo též uvedeno, že demyelinizační onemocnění typu RS a herpetická encefalitida nesplňují kritéria dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Na základě tohoto posudku bylo dne 28. 6. 2016 žalovanou vydáno napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 4. 2016 bylo potvrzeno. Posudkem o invaliditě ze dne 23. 6. 2016 bylo zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti o 40 %. K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl E (dorzopatie a spondylopatie), položce 1 (bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének), písm. c) (se středně těžkým funkčním postižením, závažné postižení jednoho nebo více úseků páteře, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologický nálezem, s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení, některé denní aktivity omezeny) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 – 40 %, přičemž lékař ČSSZ zvolil horní hranici taxace 40 %, přičemž míru poklesu pracovní schopnosti dále nezměnil podle § 3 citované vyhlášky. V napadeném rozhodnutí byly zopakovány závěry posudkového lékaře z posudku ze dne 23. 6. 2016 o tom, proč případ žalobkyně nesplňuje posudková kritéria pro podřazení do jiné položky. Krajský soud nechal v soudním řízení vyhotovit posudek, který vypracovala posudková komise MPSV dne 24. 10. 2016 a v němž dospěla k následujícímu posudkovému hodnocení k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jednání se konalo za přítomnosti žalobkyně i jejího zástupce. V průběhu jednání byla žalobkyně vyšetřena odbornou lékařkou. Posudková komise se usnesla na závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %. Z posudkového hodnocení vyplývá následný diagnostický souhrn: lumboischiadický syndrom, kořenový L5 vpravo iritačně zánikový, porucha statiky i dynamiky páteře, operace epidurálního výhřezu L4/5 vlevo 13. 5. 2015. Demyelinizační onemocnění typu roztroušené sklerózy se spasticitou dolních končetin s pravostrannou převahou, po odléčení paraparézy dolních končetin v 4/2016. Herpetická encefalitida v 4/2016. V posudku je přehled podkladů, ze kterých posudková komise MPSV vycházela, přičemž se konstatuje, že výslovně jsou citovány jen časově a posudkově aktuální lékařské zprávy, a dále jen ty, které zaznamenávají nějakou změnu zdravotního stavu a výsledky léčby. Posudková komise MPSV v posudkovém závěru velmi podrobně popsala zjištěný zdravotní stav žalobkyně, přičemž bylo konstatováno, že bolestivý páteřní syndrom odpovídá středně těžkému postižení, je závažně porušená statika a dynamika páteře, je dán funkčně významný neurologický nález, je dáno poškození nervu. Demyelinizační onemocnění typu roztroušené sklerózy odpovídá maximálně lehkému funkčnímu postižení. Posudková komise MPSV zhodnotila, že u žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje její tělesné schopnosti a má vliv na pokles její pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je i nadále bolestivý páteřní syndrom, stav po operaci páteře se středně těžkým funkčním postižením. Posudková komise MPSV shledala, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole VIII. (správně XIII. – viz níže), oddíle E, položce 1c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Zde je uvedeno rozmezí poklesu pracovní schopnosti od 30 % do 40 %. Pro tíži postižení a progredující symptomatiku byla zvolena horní hranice daného rozmezí a pokles pracovní schopnosti byl stanoven 40 %. Pro další poškození zdravotního stavu posudková komise MPSV podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o deset procentních bodů na celkovou hodnotu 50 %. Dále bylo zdůvodněno, že pro onemocnění nelze užít položku 1d) téhož oddílu a kapitoly, neboť není splněna většina tam uvedených kritérií. Onemocnění demyelinizační se stanovenou klasifikací odpovídá kapitole VI., položce 6b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity při hranici mezi minimálním a lehkým funkčním postižením, což by znamenalo pokles pracovní schopnosti v rozsahu 25 %. Ve vztahu k poklesu pracovní schopnosti se nejedná o rozhodující příčinu. Posudková komise toto postižení zhodnotila v celkovém hodnocení poklesu pracovní schopnosti. Posudková komise zhodnotila, že žalobkyně je schopna vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě, nejméně o jednu polovinu. Je přitom schopna využívat své maturitní vzdělání a je schopná se rekvalifikovat. Nemůže vykonávat práce spojené s větší fyzickou zátěží, práci spojenou s delší chůzí, stáním, manipulací s břemeny, ve vynucených polohách, v nepříznivých klimatických podmínkách. Není vhodný pobyt v prostředí s velkým rizikem styku s infekcí. Vznik invalidity druhého stupně byl stanoven od 9. 5. 2016, kdy byla zahájena léčba pro další funkčně významný stav chronickou léčbu demyelinizačního onemocnění. Posudková komise se odklonila od závěrů předcházejících posudků, neboť roztroušenou sklerózu považuje při trvání klinického nálezu i po přeléčení první ataky za stav dlouhodobě nepříznivý, který má vliv na pracovní schopnost žalobkyně. Pokud jde o žalobní námitky, tak posudková komise zohlednila jak bolestivý syndrom páteře, tak demyelinizační onemocnění, a vyhodnotila, že psychické potíže, ani obtíže s řečí nemají objektivní podklad v odborných nálezech. Hodnocení 70 % poklesu pracovní schopnost je neadekvátní, neboť žalobkyně nesplňuje posudková kritéria položky 1d) stejného oddílu a kapitoly citované vyhlášky o posuzování invalidity. Demyelinizační onemocnění typu roztroušené sklerózy je funkčně významné a z toho důvodu byl navýšen pokles pracovní schopnosti o dalších deset procentních bodů na celkovou hodnotu 50 %. Bylo též uvedeno, že platnost posudku je limitována, neboť obojí jsou stavy další léčnou ovlivnitelné a zmírnit jejich dopad na pracovní schopnost lze i vhodnou rekvalifikací mladé ženy (nyní posuzována jako prodavačka s maturitou). Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“). Soud ověřil zároveň i to, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání, konaném dne 28. 11. 2016. Krajský soud provedl dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 24. 10. 2016. Krajský soud neprováděl samostatně dokazování žalobkyní předloženými lékařskými zprávami za období od roku 2007 do roku 2016, neboť všechny tyto lékařské zprávy měla k dispozici posudková komise MPSV a staly se podkladem zpracovaného posudku. Zástupce žalobkyně při jednání předložil lékařskou zprávu Nemocnice České Budějovice, a. s., MS centra z 14. 11. 2016 týkající se léčby žalobkyně s roztroušenou sklerózou s tím, že ji požaduje založit do spisu. K této listině krajský soud při hodnocení věci nepřihlížel, neboť věc posuzoval podle skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí. Žaloba je důvodná. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění, které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován. Podle ustanovení § 39 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění platí, že za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (tzn. námitkového řízení) posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 – 43; všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška o posuzování invalidity. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. V případě, že se jedná o odnímání pobírané dávky důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo obdobně také přiznání nižšího stupně invalidity, je posudková komise MPSV ČR povinna přesvědčivě odůvodnit, v čem spočívá zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu pojištěnce při porovnání s obdobím, kdy odnímaná dávka byla přiznána, případně zda odnímaná dávka nebyla přiznána na základě posudkového omylu (viz k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. 3 Ads 45/2008 - 46). Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35%, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18). Krajský soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a OSSZ v Českých Budějovicích, jakož i zejm. z provedeného dokazování posudkem posudkové komise MPSV ze dne 24. 10. 2016. Tento posudek byl vyhotoven posudkovou komisí MPSV zasedající v řádném složení (§ 16b zákona o organizaci sociálního zabezpečení). Žalobkyně byla při jednání komise vyšetřena a posudková komise MPSV měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci žalobkyně. Z formálního hlediska předmětný posudek splňuje všechny náležitosti předepsané právní úpravou. Z tohoto posudku vyplývá, že s ohledem na středně těžké zdravotní postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobkyně, činí pokles její pracovní schopnosti 50 %, což odpovídá druhému stupni invalidity. Krajský soud zhodnotil tento posudek i v kontextu skutečností zjištěných ze správního spisu a podkladové dokumentace a shledal tento posudek za stěžejní důkaz vypovídající o míře poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí. Krajský soud zhodnotil, že se posudková komise MPSV přesvědčivě vypořádala s tím, proč jsou její závěry stran poklesu pracovní schopnosti odlišné od předcházejících posudků. Posudková komise shledala stejnou rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, ovšem na rozdíl od předcházejících posudků zohlednila i onemocnění roztroušenou sklerózou, přičemž na základě tohoto onemocnění navýšila podle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity procentní rozsah poklesu pracovní schopnosti žalobkyně tak, že celkově byl tento pokles stanoven hodnotou 50 %. Posudková komise MPSV dále stanovila, že stupeň invalidity žalobkyně se zvýšil na druhý ode dne 9. 5. 2016. Tento svůj závěr opět patřičně zdůvodnila. Krajský soud konstatuje, že rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně byla podřazena pod kapitolu XIII., oddíl E, položku 1c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Posudkovou komisí na str. 7 posudku uvedená kapitola VIII. je evidentní chybou v psaní, kterou krajský soud nehodnotil jako vadu posudku. Kapitola VIII. přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity se evidentně nemůže týkat případu žalobkyně, neboť tato kapitola pojednává o postižení ucha, bradavkového výběžku a sluchu. S těmito orgány a smysly žalobkyně evidentně podle podkladových materiálů potíže nemá. Navíc položka VIII. přílohy ani neobsahuje oddíl E, obsahuje pouze oddíl A, B a C. Jedná se tedy o zřejmou chybu v psaní, tím spíše když na str. 8 posudku je již správně uvedena kapitola XIII. Posudková komise MPSV se vypořádala s žalobními námitkami žalobkyně, přičemž především vysvětlila, že nemohla volit položku pro významnější postižení zdravotního stavu s vyšším rozsahem poklesu pracovní schopnosti, neboť žalobkyně nesplňovala většinu uvedených kritérií (např. těžké postižení více úseků páteře, těžké postižení nervů se závažnými obrnami, svalovými atrofiemi či poruchou hybnosti končetin atd. Posudková komise MPSV shledala, že nebylo možné žalobkyni hodnotit jako invalidní ve třetím stupni, neboť nebylo možno dojít k závěru, že pokles pracovní schopnosti činí nejméně 70 %. Posudková komise zdůraznila, že platnost jejího posudkového závěru je limitována, neboť zdravotní potíže žalobkyně jsou léčitelné a jsou též řešitelné vhodnou rekvalifikací. V rámci posudku též nelze přehlédnout, že posudková komise uvedla podrobnou pracovní rekomandaci. Podle 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity platí, že je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Ačkoliv se posudková komise MPSV zabývala tím, jaký pokles pracovní schopnosti by znamenalo samostatné posouzení demyelinizačního onemocnění, a došla k závěru, že by šlo o pokles v rozsahu 25 %, tak to neznamená že by bylo možné celé toto procento přičíst k již stanovenému poklesu 40 % v důsledku bolestivého páteřního syndromu. Podle citované právní úpravy nelze jednotlivé hodnoty poklesu pracovní schopnosti pro jednotlivá zdravotní postižení sčítat. Vždy se vychází z toho zdravotního postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní činnosti, což je v případě žalobkyně bolestivý syndrom páteře s poklesem pracovní schopnosti v rozsahu 40 %. Další zdravotní postižení spočívající v demyelinizačním onemocnění zhodnotila posudková komise MPSV v souladu s § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity tak, že stanovených 40 % navýšila o dalších deset procentních bodů. Takto byl stanoven pokles pracovní schopnosti žalobkyně v celkové hodnotě 50 %. Napadené rozhodnutí bylo tedy zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu (posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně ve vztahu k určení stupně invalidity), a proto jej krajský soud podle § 78 odst. 1 s. ř. s. při jednání zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Podle § 78 odst. 6 s. ř. s. platí, že zrušil-li soud rozhodnutí správního orgánu ve věci, v níž sám prováděl dokazování, zahrne správní orgán v dalším řízení tyto důkazy mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení je žalovaná vázána skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem a je povinna vydat ve věci změny výše invalidního důchodu žalobkyně nové rozhodnutí o jejích námitkách ve smyslu § 88 odst. 8 zákona o organizaci sociálního zabezpečení ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány odměnou advokáta. Náklady zastoupení spočívají v odměně za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání před soudem) celkem v částce 3 000 Kč [§ 7, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů] a v náhradě hotových výdajů za tři úkony právní služby v částce 900 Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky); celkem tedy 3 900 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát není plátcem daně z přidané hodnoty, nepřistoupil krajský soud ke zvýšení jeho odměny o tuto daň. Celkovou částku náhrady nákladů řízení ve výši 3 900 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. 11. 2016 Mgr. Kateřina Bednaříková v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka