57 A 1/2018

Rubrum

č. j. 57 A 1/2018 – 25 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce: Hnutí DUHA, České Budějovice sídlem Dlouhá 134, Kaplice zastoupeného advokátem JUDr. Svatomírem Mlčochem Karla Tomana 9, České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10. 11. 2017, č. j. KUJCK 130309/2017 OZZL/Hk/O- 61/17 za účasti: Město Jindřichův Hradec, sídlem Klášterská 135/II, Jindřichův Hradec, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec č. j. OŽP/29631/17/Hs ze Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 57A 1/2018 dne 7. 6. 2017, kterým byl zamítnut návrh Spolku Mařížský park, z. s. na zrušení 2. a 3. etapy kácení v Husových sadech na pozemcích parc. č. 1551 a 1559 v k. ú. Jindřichův Hradec tak, že citované rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci bylo zrušeno a správní řízení bylo zastaveno v souladu s § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu.

2. Žalobce v žalobě uvádí, že v roce 2012 bylo vydáno Městským úřadem v Jindřichově Hradci rozhodnutí č. j OŽP/67590/12/Hs ze dne 19. 11. 2012 o povolení kácení dřevin v parku Husovy sady, které nabylo právní moci dne 11. 12. 2012, na základě kterého bylo povoleno pokácet 63 stromů požívajících ochrany a dále bylo povoleno pokácet 27 skupin keřů a 17 stromů a keřů nepožívajících ochrany ze zákona č. 114/1990 Sb.

3. Dne 8. 2. 2017 podal Spolek Mařížský park, z. s. návrh dle § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém navrhl zrušení rozhodnutí č. j. OŽP/67590/12/Hs ze dne 19. 11. 2012, a to v rozsahu 2. a 3. etapy kácení nebo prohlásil rozhodnutí za nicotné.

4. Městský úřad v Jindřichově Hradci zahájil oznámením ze dne 14. 3. 2017 řízení, které zaslal spolku na vědomí. V oznámení sdělil, že dnem doručení bylo podle § 46 správního řádu a podle § 84 odst. 1 písm. b) zahájeno správní řízení na zrušení shora citovaného rozhodnutí. Dále se v oznámení uvádí, že žalobce se účastníkem tohoto řízení stát nemůže, protože v řízení podle § 84 je okruh účastníků totožný s okruhem účastníků původního řízení. Účastníkem původního řízení bylo Město Jindřichův Hradec a ZO ČSOP Vysočina, která však zanikla bez právního nástupce.

5. Dopisem ze dne 21. 3. 2017 se žalobce přihlásil k řízení o návrhu ve věci navrhovatele Spolku Mařížský park, z. s. ve smyslu § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, když stejný krok učinil i Spolek Mařížský park, z. s.

6. Městský úřad v Jindřichově Hradci rozhodnutím ze dne 7. 6. 2017 zamítl návrh Spolku Mařížský park, z. s. na zrušení rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec č. j. OŽP/67590/12/Hs ze dne 19. 11. 2012. Podle § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny. Proti tomuto zamítavému rozhodnutí podal žalobce i Spolek Mařížský park z. s. odvolání, které žalovaný zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec zrušil a řízení zastavil.

7. Žalobce namítá, že se žalovaný nevypořádal s námitkami obsaženými v odvolání, jež pominul i s námitkou podjatosti a nicotnosti. Žalovaný ponechal v platnosti rozhodnutí o žádosti města pokácet 63 stromů a dalších dřevin, které je pro své vady neuskutečnitelné a naplňuje znaky nicotnosti. Žalobce poukázal na to, že žádný spolek jednající podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny není přímo dotčen, neboť spolek nesleduje zájem vlastní, ale zájem veřejný. V souvislosti s tím, poukazuje na § 102 odst. 2 a 3 správního řádu, dle něhož se v novém řízení otázka, kdo je účastníkem řízení posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době nového řízení. Interpretace žalovaného je pak nesprávná, neboť Spolek Mařížský park mohl podat žádost podle § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny.

8. Žalovaný vycházel z obecné úpravy, že spolek může být v případě postupu podle § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny vnímán jako žadatel či podatel podnětu podle § 47 správního řádu. Postup správního orgánu v obou případech směřuje k uplatnění v řízení o novém návrhu. Smyslem této právní úpravy je však náprava původního rozhodnutí a jeho změna. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 57A 1/2018 9. Žalobce trvá na tom, že nové řízení bylo platně zahájeno z moci úřední, když dnem doručení bylo podle § 46 správního řádu a podle § 84 odst. 1 písm. b) zahájeno správní řízení ve věci návrhu Spolku Mařížský park. Právě odkaz na § 84 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny svědčí provedení správní úvahy správním orgánem, který pro zahájení řízení nepoužil § 84 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně přírody a krajiny, jak zněl návrh spolku s odkazem na překročení dvouleté lhůty.

10. V daném případě prvostupňový správní orgán přistoupil k návrhu jako k podnětu podle § 42 správního řádu, překvalifikoval jej podle svého uvážení a zahájil řízení.

11. Proti popření účastenství nového spolku se Spolek Mařížský park z. s. ohradil a trval na svém účastenství. Současně z opatrnosti zvolil cestu podle § 70 a do řízení se přihlásil jako žalobce.

12. Městský úřad uplatnil postup, který odporuje úpravě § 101 a 102 správního řádu, když po provedeném řízení rozhodnutím ze dne 7. 6. 2017 zamítl návrh na zrušení rozhodnutí z roku 2012 o povolení kácení, aniž by zdůvodnil, jak a v čem původní rozhodnutí vyhovuje zákonu. Důvod zahájení řízení podle § 84 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny z moci úřední neobjasnil.

13. Nelogičnost postupu svědčí pro podjatost úřední osoby, která shledala návrh důvodným a řízení zahájila, aby pak pod tlakem ukončila řízení formou rozhodnutí proti smyslu právní úpravy nového rozhodnutí podle § 101 a 102 správního řádu.

14. Žalobce nesouhlasí s tím, že žádost byla s odkazem na § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu zjevně právně nepřípustná, neboť důvod pro zrušení rozhodnutí o návrhu spolku a pro zastavení řízení nenastal.

15. Dle žalobce je lhostejné, zda bylo řízení zahájeno na návrh či z podnětu. V obou případech musí správní orgán nejdříve vyhodnotit důvodnost a pak se rozhodnout, zda usnesením řízení zastaví, či zda povede nové řízení a vydá změnové rozhodnutí.

16. Rozhodnutí o žádosti města považuje žalobce za neurčité, neboť není zřejmé, které stromy je dovoleno kácet. Výrok neobsahuje výčet jedinců podle druhu a místa, kde rostou a kolik stromů a jakých druhů bude káceno. Výrok o povolení kácení 63 stromů je tedy neurčitý. Podle žalobce došlo ke změně okolností ve prospěch stromů, které měly být vykáceny. Další nově vzniklou okolností oproti roku 2012 je, že mladé stromky určené k přesazení odrostly a pro přesazení již nejsou vhodné. Rovněž námitkou podjatosti orgánu ŽP městského úřadu, který vydal rozhodnutí, se žalovaný nezabýval.

17. Žalobce dále namítá, že byla doplněna spisová dokumentace, a to o vyjádření Města Jindřichův Hradec, o čemž nebyl žalobce informován, přesto žalovaný přistoupil k vydání rozhodnutí. Tím bylo upřeno právo žalobce na vyjádření ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu.

18. Závěrem žalobce poukázal na to, že odvolací orgán pochybil v úvaze o nesprávném způsobu zahájení řízení, nevyjádřil právní názor k předmětu řízení a námitkám žalobce, jeho postup nesměřoval k ochraně veřejného zájmu na úseku ochrany životního prostředí. Žalobce proto navrhuje, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a prvostupňové rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 19. 11. 2012 o povolení kácení dřevin bylo prohlášeno za nicotné. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 57A 1/2018 19. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Dle žalovaného Spolek Mařížský park, z. s. není aktivně legitimován. V souvislosti s tím považoval za zmatečné kroky, které byly učiněny Městským úřadem Jindřichův Hradec, poté co obdržel podání Spolku Mařížský park, z. s. Městský úřad postupoval tak jako by zahájil řízení z moci úřední a částečně jakoby řízení bylo zahájeno dnem podání Spolku Mařížský park, nicméně výsledkem celého řízení bylo rozhodnutí, ve kterém bylo jednoznačně uvedeno, že je rozhodováno o žádosti Spolku Mařížský park, z. s. Žalovaný má za to, že řízení na žádost Spolku Mařížský park, z. s. nebylo možno vést, a proto bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí a řízení bylo zastaveno. Zároveň žalovaný v odůvodnění rozhodnutí uvedl, jaké kroky by měl prvoinstanční orgán učinit. Tím, že bylo zrušeno prvoinstanční rozhodnutí, neodňal tomuto správnímu orgánu možnost zabývat se věcí. Rozdílnost názoru na věc není dle žalovaného důvodem podjatosti. Věcná stránka nebyla komentována proto, že pro nedostatek aktivní legitimace bylo zrušeno rozhodnutí vedené k žádosti Spolku Mařížský park, z. s. Tím nebyla odňata možnost prvoinstančního orgánu se věcí v rámci řízení vedeného z úřední moci znovu zabývat. Jestliže by byla hodnocena věcná stránka, došlo by tak k ovlivnění prvoinstančního orgánu při rozhodování. K námitce, že krajský úřad neseznámil žalobce s vyjádřením města, žalovaný sdělil, že tak bylo učiněno vědomě, neboť nešlo o podklad rozhodnutí, na základě kterého by bylo rozhodnutí žalovaným vydáno. Město Jindřichův Hradec nabylo vydaným povolením určitých práv v dobré víře.

20. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

21. Mařížský park, z. s. podal dne 8. 2. 2017 k Městskému úřadu v Jindřichově Hradci návrh na zrušení rozhodnutí č. j. OŽP/67590/12/Hs ze dne 19. 11. 2012 podle § 84 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento návrh byl doručen Městskému úřadu dne 8. 2. 2017, když stejný návrh mu byl doručen i dne 9. 2. 2017.

22. Městský úřad v Jindřichově Hradci oznámením ze dne 14. 3. 2017 zahájil řízení, když v tomto oznámení sdělil „že dnem doručení bylo podle ustanovení § 46 správního řádu a podle § 84 odst. 1 písm. b) zákona zahájeno správní řízení ve věci návrhu Spolku Mařížský park, z. s., na zrušení rozhodnutí č. j. OŽP/67590/12/Hs ze dne 19. 11. 2012, kterým bylo povoleno pokácet celkem 63 stromů požívajících ochrany dle zákona č. 114/1992 Sb., a dále 27 skupin keřů a 12 stromů a keřů nepožívajících této ochrany“. Dále se v oznámení uvádí, že Spolek Mařížský park z. s. se účastníkem tohoto řízení stát nemůže, neboť v řízení podle § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny je okruh účastníků totožný s okruhem účastníků původního řízení, kdy účastníky původního řízení bylo Město Jindřichův Hradec a ZO ČSOP Vysočina, která však zanikla bez právního zástupce.

23. Dopisem ze dne 14. 3. 2017 Městský úřad provedl opravu oznámení o zahájení řízení, která se týkala nesprávného data, o němž předpokládá vydání rozhodnutí.

24. Spolek Mařížský park z. s. prvostupňovému správnímu orgánu sdělil, že dle § 28 správního řádu je v pochybnostech pokládán za účastníka řízení i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak, a proto se spolek přihlásil do řízení jako opomenutý účastník řízení. Oponoval, že se nemůže stát účastníkem řízení, názor správního orgánu je mylný, neboť odporuje § 102 odst. 2 správního řádu o účastnících v novém řízení. Dále uvedený spolek poukazoval na to, že bez jeho návrhu by nové řízení nebylo zahájeno.

25. Ve spise je rovněž založeno oznámení účasti uvedeného spolku v řízení a rovněž přihlášení spolku Hnutí Duha České Budějovice účasti v předmětném řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 57A 1/2018 26. Ve správním spise je rovněž založeno stanovisko Města Jindřichův Hradec k předmětnému řízení, ve kterém Město Jindřichův Hradec vyjádřilo nesouhlas se zrušením předmětného rozhodnutí ze dne 19. 11. 2012.

27. Prvostupňový správní orgán vydal dne 7. 6. 2017 rozhodnutí č. j. OŽP/29631/17/Hs, kterým byl zamítnut návrh Spolku Mařížský park z. s. na zrušení 2. a 3. etapy kácení v Husových sadech na pozemcích parc. č. 1551 a 1559 v k. ú. Jindřichův Hradec. V tomto rozhodnutí bylo reagováno na námitky žalobce ohledně absence posouzení dřevin v odůvodnění rozhodnutí, dále na námitku ohledně dvouletého odstupu mezi vydáním souhlasu ke kácení a jeho částečnou realizací, na námitku, že realizací dojde k likvidaci ojedinělého přírodního systému v intravilánu města včetně jeho funkcí a že vykácení stromů a zakrytí půdy povede k drastické negativní změně mikroklimatu ve městě. Rovněž bylo reagováno i na námitku ohledně neschopnosti nově upraveného prostoru zadržet vodu. Bylo rovněž reagováno i na námitku podjatosti správního orgánu s tím, že na základě skutečnosti, že zastupitelstvo vybralo jeden z předložených projektů jako nejvhodnější, neznamená, že orgán státní správy musí kácení dřevin povolit. Správní orgán hodnotil i důvody kácení a dospěl k závěru, že je nutno v maximální míře respektovat práva nabytá v dobré víře rozhodnutím ze dne 19. 11. 2012. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Napadeným rozhodnutím bylo prvostupňové rozhodnutí zrušeno a řízení bylo zastaveno s odůvodněním, že správní řízení v dané věci bylo zahájeno jako návrhové, přestože návrh spolku nebyl způsobilý zahájit řízení, protože tento spolek nebyl účastníkem řízení původního. Městský úřad v Jindřichově Hradci dne 22. 1. 2018 Spolku Mařížský park z. s. sdělil, že nebyly shledány důvody pro zahájení řízení podle § 84 zákona č. 114/1992 Sb., ve věci zrušení rozhodnutí, neboť neshledal, že by některá z podmínek stanovených v § 84 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny byla splněna.

28. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

29. V daném případě je na sporu, zda byl důvod pro zastavení řízení, v případě, kdy byl podán ze strany spolku Mařížský park z. s. návrh na zrušení rozhodnutí č. j. OŽP/67590/12/Hs ze dne 19. 11. 2012 podle § 84 odst. 1 písm. d) ve vazbě na odstavec 1 písm. b) a e) zákona č. 114/1992 v rozsahu 2. a 3. etapy kácení nebo prohlásil citované rozhodnutí za nicotné, v případě, kdy na základě odvolání žalobce i Spolku Mařížský park z. s. žalovaný řízení zastavil s odůvodněním, že spolek Mařížský park z. s. není způsobilý zahájit řízení, protože tento spolek nebyl účastníkem řízení původního. Proto bylo žalovaným prvostupňové rozhodnutí, kterým byl návrh zamítnut, zrušeno a správní řízení bylo zastaveno s tím, že v případě, že správní orgán dospěje k závěru, že důvody pro zahájení řízení existují, může řízení zahájit a provést ho znovu z moci úřední. V případě, že neshledá důvody k zahájení řízení, bude reagovat na podaný podnět formou sdělení.

30. V daném případě tedy žalovaný dospěl k závěru, že žádost byla podána neoprávněným subjektem. V případě, kdy soud přezkoumává rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 s. ř. s., přezkoumává jej v mezích žalobních bodů. V případě, že soud přezkoumává zákonnost výroku o zastavení řízení, nemůže se zabývat ničím jiným, než posouzením otázky zda zde byl či nebyl důvod pro zastavení správního řízení.

31. V těchto případech pak soud nemůže se zabývat žalobními námitkami směřujícími do věci samé, tj. jakým způsobem mělo být o žádosti věcně rozhodnuto. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 57A 1/2018 32. Soud se proto zabýval tím, zda správní orgán byl oprávněn zastavit řízení podle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu k odvolání žalobce, tak i Spolku Mařížský park z. s. proti rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci, kterým byl zamítnut návrh Spolku Mařížský park z. s. na zrušení 2. a 3. etapy kácení v Husových sadech na pozemcích parc. č. 1551 a 1559 v k. ú. Jindřichův Hradec.

33. Z § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že orgán ochrany přírody může z vlastního podnětu nebo na návrh po provedeném řízení jím vydané rozhodnutí nebo opatření obecné povahy změnit, popřípadě zrušit. Z tohoto zákonného ustanovení vyplývá, že je otázkou správního uvážení správních orgánů, zda přistoupí ke změně či zrušení již vydaného rozhodnutí.

34. Podle důvodové zprávy zákona o ochraně přírody a krajiny je nutno § 84 vykládat s ohledem na smysl a účel celého zákona, který je uveden v § 1 uvedeného zákona. Nelze tedy trvat na požadavku absolutní nezměnitelnosti těch pravomocných rozhodnutí orgánů ochrany přírody, která obsahují povolení k určité činnosti. Z § 84 zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že připouští změnu právní moci rozhodnutí, na toto ustanovení navazuje § 102 správního řádu, dle něhož se otázka, kdo je účastníkem, se v novém řízení posuzuje podle právního stavu a skutkových okolností v době nového řízení.

35. Podle § 102 odst. 3 nové řízení lze zahájit na žádost, přičemž žádost může podat kterýkoli z účastníků původního řízení nebo jeho právní nástupce za předpokladu, že je původním rozhodnutím přímo dotčen.

36. Z uvedeného vyplývá, že žádost o zahájení nového řízení a vydání nového rozhodnutí může podat kterýkoli z účastníků původního řízení nebo jeho právní nástupce, za předpokladu, že je původním rozhodnutím přímo dotčen. Žalobce i Spolek Mařížský park, z. s. nebyl účastníkem původního řízení.

37. Z § 102 odst. 4 věty prvé správního řádu vyplývá, že pokud žádost účastníka neodůvodňuje zahájení nového řízení, rozhodne správní orgán usnesením o tom, že se řízení zastaví. K tomu soud uvádí, že řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost dojde věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Ustanovení § 102 odst. 4 věty prvé proto dle soudu je nutno vykládat tak, že správní orgán neposuzuje, zda nová žádost odůvodňuje zahájení nového řízení, nýbrž to, zda nová žádost odůvodňuje vydání pozitivního rozhodnutí ve věci. Jestliže však správní orgán dospěje k závěru, že nová žádost neodůvodňuje vydání vyhovujícího rozhodnutí, řízení o takové žádosti zastaví podle § 102 odst. 4 věty prvé správního řádu.

38. Soud poznamenává, že na provedení nového řízení není právní nárok, pokud zvláštní zákon neupravuje tuto věc odchylně. Výsledek úvahy, zda-li nové řízení bude provedeno musí odpovídat zásadám uvedených v § 2 odst. 3, která je výslovně zdůrazněna v § 102 odst. 7, podle kterého při vydávání nového rozhodnutí musí správní orgán šetřit práva nabytá v dobré víře.

39. Soud se zcela ztotožnil se žalovaným, že správní řízení v daném případě bylo zahájeno k návrhu Spolku Mařížský park z. s., přestože je v oznámení o zahájení řízení ze dne 14. 3. 2017 uvedeno, že bylo podle § 46 správního řádu a podle § 84 odst. 1 písm. b) zahájeno správní řízení. V daném případě není pochyb, že řízení bylo zahájeno k návrhu uvedeného spolku. Městský úřad dne 22. 1. 2018 sdělil, že nebyla splněna podmínka uvedená v § 84 odst. 1, a proto nebude zahajovat řízení. Soud se zcela ztotožnil se žalovaným, že jestliže Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 57A 1/2018 Spolek Mařížský park z. s. nebyl účastníkem původního řízení, nemohl žalobce podat žádost, neboť nebyl účastníkem původního řízení, ani jeho právním nástupcem. Správně proto bylo žalovaným předmětné řízení zastaveno a prvostupňové rozhodnutí zrušeno ve smyslu § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu. Jestliže předmětné řízení bylo zastaveno, nebyl důvod, aby se žalovaný zabýval ostatními námitkami uvedenými v odvolání, jestliže pro nedostatek aktivní legitimace bylo předmětné rozhodnutí zrušeno. Žalobce nebyl tedy ve věci aktivně legitimován bez ohledu na to, zda se jednalo o řízení zahájené z moci úřední či o řízení, které bylo zahájeno k návrhu žalobce.

40. K námitce, že nebyl žalobce seznámen před vydáním rozhodnutí s vyjádřením Města Jindřichův Hradec, soud uvádí, že se nejedná o podklad rozhodnutí, na základě kterého bylo rozhodnutí o zastavení řízení vydáno, proto žalovaný správně nepovažoval za nutné žalobce s touto písemností seznámit.

41. Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v rozporu s právním řádem, a proto soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

42. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., dle něhož žalovaný, který byl v řízení úspěšný, náhradu nákladů řízení nepožadoval. Soudem ani nebylo zjištěno, že by mu v rámci tohoto řízení nějaké náklady nad rámec jeho běžné administrativní činnosti vznikly.

43. O náhradě nákladů řízení osoby na řízení zúčastněné rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s. ř. s. Podle tohoto předpisu má osoba na řízení zúčastněná právo na náhradu těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinností uložených soudem. Protože soud osobě na řízení zúčastněné žádnou povinnost neuložil, nemá tato osoba právo na náhradu nákladů řízení.

44. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 57A 1/2018 vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 13. června 2018 Předsedkyně senátu Mgr. Helena Nutilová v. r. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.