57 A 1/2024

Rubrum

č. j. 57 A 1/2024–29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudce Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: X bytem X a žalobkyně: X bytem X oba zastoupeni obecným zmocněncem X bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice Shoda s prvopisem: J. M. 2 57 A 1/2024 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen rozhodnout o odvolání žalobců proti rozhodnutí ze dne 2. 2. 1982 zn. j. VUP18/82 – Ze, vydaného Okresním národním výborem České Budějovice, odborem výstavby a územního plánování, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, shrnutí žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobců

1. Žalobci se žalobou ze dne 31. 12. 2023 domáhají ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o jejich odvolání proti rozhodnutí vydanému dne 2. 2. 1982 pod zn. j. VÚP 18/82 – Ze ONV v Českých Budějovicích, které bylo jimi podáno dne 4. 4. 2023, přičemž žalovaný o jejich odvolání do současné doby nerozhodl. Žalobci podali dne 23. 6. 2023 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti v řízení vedeném žalovaným o jeho odvolání, když Ministerstvo pro místní rozvoj usnesením ze dne 14.8. 2023 č. j. MMR 55706/2022–83, sp. zn. SZ-9347/2023-83 rozhodlo tak, že nečinnost žalovaného shledána nebyla. V usnesení bylo konstatováno, že žalovaný dosud rozhodnout o odvolání nemohl, proto nejde o nečinnost, když lhůta pro rozhodnutí žalovanému započne běžet poté, co mu bude předán kompletní spis prvostupňovým správního orgánu.

2. Žalobci v žalobě uvádí, že dne 4. 4. 2023 podali odvolání proti rozhodnutí ze dne 2. 2. 1982 shora uvedeného jednacího čísla, jímž bylo rozhodnuto o umístění a povolení stavby podzemního kabelového vedení nízkého napětí 0,4 KV, nazvané „elektrické přípojky k rekreační chatě u Závratského rybníka“. Stavební úřad sám o odvolání žalobců nerozhodl, předložil jej žalovanému. Žalovaný vrátil opatřením ze dne 9. 6. 2023 předložený spis i odvoláním stavebnímu úřadu s pokynem, aby mu byl spis předložen poté, co stavební úřad splní své povinnosti vyplývající ze správního řádu.

3. Podle žalobců lhůta pro vydání rozhodnutí žalovaného o odvolání činí podle § 49 ve spojení s § 57 odst.2 správního řádu maximálně 90 dnů, když tato lhůta počala běžet dne 4. 4. 2023, kdy podali odvolání u stavebního úřadu a uplynula dne 3. 7. 2023, přesto o odvolání nebylo dosud rozhodnuto.

4. Žalobci mají za to, že žalovaný se dopouští nečinnosti, nesouhlasí se stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj, že v případě, že žalovaný vrátil opatřením správní spis s odvoláním stavebnímu úřadu s pokynem, pak teprve poté, co stavební úřad splní Shoda s prvopisem: J. M. 3 57 A 1/2024 povinnosti vyplývající mu ze správního řádu, bude běžet žalovanému lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání, a to ode dne, kdy mu bude stavebním úřadem předložen kompletní správní spis.

5. Dle žalobců je nepodstatné, zda a kdy stavební úřad žalovanému předloží kompletní správní spis, neboť stavební úřad měl tak učinit v souladu s § 57 odst. 2 správního řádu ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo, tedy nejpozději dne 4. 5. 2023. Pokud byl žalovaným stavebnímu úřadu spis vrácen k odstranění nedostatků a dosud nebyl žalovanému opětovně předložen, nelze tuto skutečnost považovat za okolnost, která by žalovaného zbavovala povinnosti o odvolání ze dne 1. 4. 2023 rozhodnout nejpozději v 60denní lhůtě dle § 49 odst. 2 správního řádu, jež počala běžet dne následující po uplynutí 30denní lhůty pro předání správního spisu stavebním úřadem, stanovené v § 57 odst. 2 správního řádu.

6. Za bezprůtahový průběh odvolacího řízení je totiž odpovědný odvolací správní orgán, tedy žalovaný. Odvolací orgán je totiž aktérem řízení o odvolání a je navíc i tím, kdo má nástroje k odstranění nečinnosti správního orgánu I. stupně a je povinen nad jeho činností, jakožto nadřízený správní orgán vykonávat dozor, proto měl zajistit, aby o odvolání žalobců bylo rozhodnuto bez průtahů. V souvislosti s tím poukázali žalobci na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 294/2015–48, 9 As 53/2016–22, 10 As 126/2016–33 a 5 As 84/2016–46.

7. Podle žalobců bylo povinností žalovaného přijmout vůči stavebnímu úřadu taková opatření, aby zajistil, že mu bude příslušný správní spis předložen k rozhodnutí o odvolání v takové lhůtě a v takovém stavu, aby o odvolání žalobců bez průtahů v zákonem stanovených lhůtách rozhodl. Žalovaný ovšem zcela rezignoval na plnění svých povinností nadřízeného správního orgánu vůči stavebnímu úřadu, když ani po více než 9 měsících od jeho podání nerozhodl.

8. Žalobci podáním žádosti ze dne 23. 6. 2023, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne 14. 8. 2023, bezvýsledně vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinností žalovaného.

9. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření uvedl, že spis s odvoláním žalobců mu byl předán dne 16. 5. 2023, když žalovaný opatření ze dne 9. 6. 2023 vrátil stavebnímu úřadu správní spis s pokynem, aby mu byl spis předložen k odvolacímu řízení teprve poté, co bude jím doplněno řízení dle jeho pokynu. Dne 27. 7. 2023 stavební úřad sdělil žalovanému, že ve spolupráci s Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrální pracoviště České Budějovice doplňuje řízení, kdy podle výsledku tohoto doplnění bude postupovat dle správního řádu ve smyslu pokynu žalovaného.

10. Žalovaný má za to, že nečinným není, a to s odkazem na Ministerstvo pro místní rozvoj, neboť lhůta pro rozhodnutí mu počíná běžet až ode dne předání kompletního správního spisu, když taková skutečnost dosud nenastala. Lhůta pro vydání rozhodnutí tedy běžet nezačala. Z § 90 odst. 6 správního řádu vyplývá, že rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací orgán ve lhůtách stanovených v § 71, když lhůta začíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí.

11. Žalobci se odstranění nečinnosti stavebního úřadu s předáním odvolání u žalovaného nedomáhali, pouze uplatnili opatření proti nečinnosti žalovaného, a to u Ministerstva pro Shoda s prvopisem: J. M. 4 57 A 1/2024 místní rozvoj, které jej žádosti nevyhovělo, neboť shledalo, že žalovaný nečinný nebyl, o odvolání rozhodnout nemohl a že lhůta pro rozhodnutí žalovaného může začít běžet až dnem přidání kompletního spisu stavebním úřadem, proto má žalovaný za to, že žaloba důvodná není.

12. Žalobci v replice k vyjádření žalovaného setrvali na žalobě. Z judikatury NSS, na kterou žalobci v žalobě odkazovali, totiž vyplývá, že pokud stavební úřad dosud žalovanému kompletní správní spis dosud nepředal, nelze považovat tuto skutečnost za okolnost, která by měla mít jakýkoliv vliv na počátek běhu lhůty dle § 57 odst. 2 správního řádu, k níž měl žalovaný o odvolání žalobců proti rozhodnutí stavebního úřadu rozhodnout. Dále žalobci odkázali na rozsudek NSS č. j. 5 As 84/2016 – 46, z něhož vyplývá, že pokud účastník řízení podá odvolání, je jeho cílem vydání rozhodnutí v určité zákonem stanovené lhůtě, přičemž účastník řízení se nejpozději po uplynutí lhůty stanovené pro provedení autoremedury či pro předání spisu a stanoviska k odvolání a po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí může domáhat ochrany proti nečinnosti odvolacího orgánu opatřením proti nečinnosti a následně nečinností žalobou právě proti odvolacímu správnímu orgánu. V odvolacím řízení je to tedy odvolací správní orgán, kdo je procesně odpovědný za bezprůtahový průběh odvolacího řízení. Jakmile se odvolací správní orgán dozví o tom, že mu v zákonné lhůtě nebylo předloženo odvolání spolu se spisem musí učinit opatření proti nečinnosti. Podle žalobců bylo tedy povinností žalovaného přijmout vůči stavebnímu úřadu taková opatření a dohlédnout na jejich bezodkladné splnění, aby jejich prostřednictvím zajistil, že mu bude příslušný správní spis předložen stavebním úřadem k rozhodnutí o odvolání žalobců ze dne 1. 4. 2023 proti rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 2. 2. 1982, ovšem žalovaný zcela rezignoval a dopouští se tak nečinnosti. Proto žalobci navrhují, aby žalobě bylo vyhověno a žalovanému uložena povinnost vydat rozhodnutí v řízení o odvolání žalobců.

II. Právní hodnocení krajského soudu

13. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis, platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ 14. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je tedy třeba posoudit, zda byl žalovaný ke dni rozhodnutí krajského soudu v této věci skutečně nečinným. Ve věci krajský soud rozhodl bez jednání podle § 51 s. ř. s.

15. Krajský soud za účelem zjištění skutkového stavu věci před vydáním rozhodnutí přípisem ze dne 5. 10. 2021 vyzval žalovaného ke sdělení, zda ve věci již rozhodl.

16. Žaloba je důvodná.

17. V daném případě žalobci podali žalobu proti nečinnosti dle § 79 s.ř.s., neboť mají za to, že žalovaný je nečinný, jestliže dosud nebylo rozhodnuto o jejich odvolání ze dne 1. 4. 2023 doručené stavebnímu úřadu dne 4. 4. 2023. Je tedy nutno posoudit, zda je žalovaný nečinný v případě, kdy uložil dne 9. 6. 2023 doplnit odvolací řízení stavebnímu úřadu, který dosud nesplnil jeho pokyn a spis mu nepředložil. Shoda s prvopisem: J. M. 5 57 A 1/2024 18. V daném případě si žalobci podali odvolání, kdy jeho cílem bylo, aby odvolací orgán o jeho odvolání rozhodl v určité zákonem stanovené lhůtě (§ 90 odst. 6 ve spojení s § 71 správního řádu). Z § 90 odst. 6 s.ř.s. vyplývá, že rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách dle § 71 správního řádu, když lhůta roční běží dnem předání spisu odvolacím orgánem. V ustanovení § 87 správního řádu je zakotvena možnost správního orgánu I. stupně provést opravu autoremedurou, proto účastník řízení se nejpozději po uplynutí lhůty stanovené pro provedení autoremedury, či pro předání spisu a stanoviska k odvolání a po uplynutí lhůty k vydání rozhodnutí v odvolacím řízení, může domáhat ochrany proti nečinnosti odvolacího orgánu opatřením proti nečinnosti (§ 80 správního řádu) a následně nečinností žalobou podle § 79 s.ř.s., právě proti odvolacímu správnímu orgánu.

19. Z rozsudku NSS č. j. 6 Ans 1/2004–70 vyplývá, že nečinností žalobou se skutečně nelze bránit (pouze) proti nepředání spisu proti prvostupňovému správnímu orgánu, jelikož se nejedná o nečinnost prvostupňového správního orgánu ve vztahu k vydání rozhodnutí či osvědčení (viz též rozsudek NSS ze dne 20. 5. 2018 č. j. 6 As 129/2014–35). Soud poukazuje na to, že v odvolacím řízení je to právě odvolací správní orgán, kdo je procesně odpovědný za bezprůtahový průběh odvolacího řízení. Účastník řízení, který má za to, že se v odvolacím řízení projevují průtahy, proto správně požaduje nápravu především vůči odvolacímu orgánu.

20. V daném případě ze spisu vyplývá, že dne 16. 5. 2023 žalovanému byl předložen správní spis spolu s odvoláním žalobců, přičemž žalovaný dne 9. 6. 2023 vrátil stavebnímu úřadu správní spis s pokynem k doplnění řízení, když stavební úřad dne 27. 7. 2023 sdělil, že řízení je doplňováno ve spolupráci s Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, katastrálním pracoviště České Budějovice.

21. Podle soudu se jedná o nezákonnou nečinnost žalovaného, i když se jedná o postup prvostupňového správního orgánu v odvolacím řízení, který je v rozporu s ustanoveními o časových dimenzích odvolacího řízení, přesněji jeho fáze, která probíhá před prvostupňovým správním orgánem (postup podle § 8 či podle § 82 a především předání spisu odvolacímu správnímu orgánu ve lhůtě podle § 88 odst. 1 správního řádu). Nečinnost prvostupňového správního orgánu je v tomto smyslu plně totiž přičitatelná odvolacímu správnímu orgánu, neboť je to odvolací orgán, který má povinnost rozhodnout o odvolání a je zpravidla tím, kdo má nástroje k odstranění nečinnosti správního orgánu I. stupně podle § 80 správního řádu. Je totiž věcí veřejné správy jako celku, aby vystupovala navenek vůči účastníkům řízení jednotně a zákonným způsobem a aby její jednotlivé články postupovaly ve vzájemné koordinaci a bez průtahů (viz rozsudek NSS č. j. 8 As 79/2016–24). V daném případě žalovaný má vědomost o tom, že se vede odvolací řízení na základě odvolání žalobců, a proto je procesně odpovědný za bezprůtahový průběh odvolacího řízení a bylo tak jeho povinností, aby učinil opatření proti nečinnosti vůči prvostupňovému správnímu orgánu, což neučinil, jeho postoj je zcela laxní.

22. Jak vyplývá z usnesení Ministerstva pro místní rozvoj žalobci již vyčerpali bezvýsledně prostředky na ochranu proti nečinnosti žalovaného. Dle odůvodnění shora je žalovaný nečinný, jestliže dosud nebylo jím rozhodnuto o odvolání žalobců podaného dne 4. 4. 2023, přestože zákonná lhůta pro vyřízení odvolání již uplynula dnem 16. 7. 2023, jestliže spis mu byl předložen dne 16. 5. 2023. Shoda s prvopisem: J. M. 6 57 A 1/2024 III. Závěr a náklady řízení 23. Poukazem na shora uvedené důvody, proto krajský soud považoval žalobu za důvodnou a uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí. a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

24. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobci byli v řízení o žalobě úspěšní, proto jím soud přiznal náhradu nákladů řízení, když náklady představují u každého ze žalobců zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Žalovanému, kterému právo na náhradu nákladů řízení nepříslušelo, neboť nebyl v tomto řízení úspěšný, soud proto rozhodl, že žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 19. března 2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.