57 A 11/2019

Rubrum

č. j. 57 A 11/2019 - 31 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce: P. Š. bytem X zastoupeného Mgr. Václavem Kubičkou, advokátem se sídlem Lipenská 869/17, České Budějovice proti žalovanému: Městský úřad Prachatice sídlem Velké náměstí 3, Prachatice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, takto:

Výrok

I. Návrh, aby bylo určeno, že sdělení žalovaného ze dne 7. 1. 2019 č. j. MUPt/00803/2019 bylo nezákonné a žalovanému se zakazuje vycházet z tohoto sdělení ve své další úřední činnosti a žalovanému, aby bylo přikázáno, aby sdělení 2 57A 11/2019 ze dne 7. 1. 2019 č. j. MUPt/00803/2019 postupem dle § 156 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. zrušil, se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá vydání rozsudku, jímž by bylo určeno, že sdělení žalovaného ze dne 7. 1. 2019 č. j. MUPt/00803/2019 bylo nezákonné s tím, aby žalovanému bylo zakázáno vycházet z tohoto sdělení ve své další úřední činnosti a dále se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému přikázáno, aby shora uvedené sdělení ze dne 7. 1. 2019 postupem dle § 156 odst. 2 správního řádu zrušil.

2. Žalobce v žalobě uvádí, že je spoluvlastníkem nemovitosti, a to bytové jednotky č. x v x II. v domě č. p. x.

3. Žalobce podal podnět o šetření ve věci silně zadehtovaného komína v domě č. p. x, v x ulici v x v rámci státního dozoru, neboť měl za to, že stav komínového tělesa, který prochází jeho bytem, je zcela nevyhovující, nezajišťuje bezpečný odvod spalin. Proto se žalobce obrátil na žalovaného s návrhem k prošetření věci a zjednání nápravy. Dne 7. 1. 2019 žalovaný sdělil žalobci, že na základě šetření zjistil, že předmětný komín, respektive v současné době jeho jediný používaný průduch – spalinová cesta, je užívána v souladu s § 43 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně a současně byl v uvedeném sdělení žalobce upozorněn, že z důvodu bytového spoluvlastnictví domu č. p. x je komínové těleso společnou částí nemovité věci ve smyslu § 1160 občanského zákoníku, kdy všem vlastníkům stavby vyplývá povinnost udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 stavebního zákona po celou dobu její existence. Žalovaný považoval tímto sdělením podání žalobce za vyřízené.

4. Žalobce nesouhlasí s postupem stavebního úřadu, má za to, že se jedná o nezákonný zásah, a proto se domáhá vydání shora uvedeného rozsudku, neboť má za to, že shora uvedeným sdělením ze dne 7. 1. 2019 dochází k evidentnímu obcházení zákona, kdy navrhovatelům jsou upírána jejich základní práva a sdělení je nepřezkoumatelné. Rovněž žalobce nesouhlasí s vyjádřením Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje ze dne 20. 12. 2018. Postup stavebního úřadu je proto v rozporu se stavebním zákonem.

5. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou, neboť na základě setření shledal, že předmětná spalinová cesta zajišťuje bezpečný odvod spalin. Ve vyjádření poukázal na § 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, dle něhož je vlastník stavby povinen udržovat stavbu po celou dobu její existence tak, aby byl zabezpečen její dobrý stavební stav. Proto je prvotní věcí vlastníka stavby existující nedostatky odstranit. Stavební úřad neshledal důvod pro zahájení řízení o nařízení neodkladného odstranění stavby, řízení o nařízení provedení nutných zabezpečovacích prací, řízení o nařízení nezbytných úprav, ani řízení o nařízení údržby stavby.

6. Při státním dozoru byla předložena zpráva o provedení čištění/kontroly spalinové cesty, následně stavební úřad vyzval uživatele předmětného komínového průduchu Z. J. k předložení zprávy o provedení revize spalinové cesty před připojením spotřebiče do před tím nepoužívané spalinové cesty – do nově vyvložkovaného průduchu. Z revizní zprávy 3 57A 11/2019 vyplývá, že spalinová cesta z hlediska bezpečného a spolehlivého provozu vyhovuje bez nedostatků. Následně bylo vyžádáno i stanovisko Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, ve kterém bylo konstatováno, že spalinová cesta je užívána v souladu s § 43 odst. 1 zákona o požární ochraně, proto žalovaný na základě uvedeného prošetření stavu komínového tělesa věc uzavřel sdělením, že spalinová cesta je užívána v souladu s § 43 odst. 1 zákona o požární ochraně.

7. Stavební úřad obdržel žádost žalobce o zahájení přezkumného řízení, na kterou odpověděl opatřením ze dne 9. 4. 2019 tak, že podnět shledává nedůvodným. Žalovaný proto považuje své sdělení ze dne 7. 1. 2019 za správné.

8. Podle § 82 s. ř. s., každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

9. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005-65, je ochrana podle § 82 s. ř. s. důvodná tehdy, jsou-li zároveň splněny tyto podmínky: „žalobce musí být přímo (první podmínka) zkrácen na svých právech (druhá podmínka) nezákonným (třetí podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutí (čtvrtá podmínka) a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (pátá podmínka), přičemž zásah v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování zásahu (šestá podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout“. Vzhledem k novele s. ř. s. účinné 1. 1. 2012 odpadla nutnost naplnit šestou podmínku.

10. Žalobce se svým podnětem ze dne 5. 10. 2018 doručeným dne 8. 10. 2018 Městskému úřadu v Prachaticích domáhal šetření ve věci silně zadehtovaného komína, který je využíván k topení s tím, že komínové těleso je silně zadehtováno a dehet čpí do jeho bytu i mimo topnou sezónu. V závěru této žádosti o šetření uvádí, že žádá o pomoc, a to o nařízení zákazu topení v tomto komínu, aby se zbavil zápachu v bytě. V daném případě se tedy jednalo o podání žalobce, které je pouhým podnětem, kterým nebylo řízení zahájeno.

11. Obecná úprava podnětů v zahájení řízení z moci úřední je obsažena v § 42 správního řádu. Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil nebo že neshledal důvody k zahájení z moci úřední, popřípadě, že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.

12. Zkoumání podnětů podaných podle § 42 správního řádu je tedy pouze neformální postup, na základě kterého může být správní řízení zahájeno. O vyřízení podnětu k zahájení řízení z moci úřední se nevydává žádné rozhodnutí či usnesení a jeho posuzování neprobíhá ve správním řízení. Toto vyplývá z definice správního řízení a usnesení obsažené ve správním řádu (§ 9, § 67 odst. 1, § 76 odst. 1 správního řádu). Pokud správní orgán neshledá naplnění podmínek k zahájení správního řízení, nejedná se o úkon, kterým by se zakládala, měnila nebo rušila práva nebo povinnosti oznamovatele. Správní orgány v tomto případě nemají povinnost rozhodovat usnesením. Správní orgán je však oznamovateli povinen sdělit ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě, že podnět postoupil příslušnému správnímu 4 57A 11/2019 orgánu. Takové sdělení správního orgánu není ani rozhodnutím, ani usnesením, ale jde o úkon správního orgánu, na který se vztahují ustanovení části čtvrté (to plyne z § 158 odst. 1), z čehož se podává, že musí jít o sdělení zpravidla písemné, adresované tomu, kdo podnět učinil. Nelze proto přisvědčit žalobci, že jeho podnět měl být vyřízen rozhodnutím a nikoliv sdělením, jestliže stavební úřad neshledal důvod pro zahájení řízení o nařízení neodkladného odstranění stavby nebo o nařízení provedení nutných zabezpečovacích prací nebo o zahájení řízení o nařízení nezbytných úprav, ani řízení o nařízení údržby stavby. Jestliže žalobce tvrdí, že se nejednalo o podnět, ale o návrh na zahájení řízení, pak toto tvrzení nemá zákonnou oporu, neboť řízení o neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce dle § 135 stavebního zákona lze zahájit pouze z moci úřední a nikoliv na žádost. Právní úprava o neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce dle § 135 stavebního zákona je řízením zahajovaným výlučně z moci úřední. Podání osoby obsahující návrh na řízení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit, je pouhým podnětem, kterým není řízení zahájeno.

13. Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že nezahájení správního řízení zahajovaného z moci úřední nezákonným zásahem být nemůže (srov. Rozsudek NSS ze dne 8. 7. 2009, č. j. 3 Ans 1/2009-58).

14. Soud proto uzavřel, že žalobcům právo na zahájení řízení z moci úřední nenáleží a nemohou se proto úspěšně žalobou proti nezákonnému zásahu domáhat ochrany před zásahem, nemají tedy právo na to, aby žalovaný jejich podnětu vyhověl a zahájil řízení, popřípadě odstranění stavby nařídil.

15. Žalobce tedy nemá veřejné subjektivní právo na zahájení řízení z moci úřední, proto nejsou relevantní ani jeho námitky vůči věcnému posouzení podnětu žalovaným. Jestliže správní orgán důvody k zahájení řízení neshledal, nelze jeho závěry nahrazovat dokazováním v řízení před soudem. V souvislosti s tím soud odkazuje na rozsudek NSS č. j. 5 Ans 11/2010-104, dle něhož žalobou na ochranu proti nečinnosti se nelze domáhat vydání rozhodnutí konkrétního obsahu či rozhodnutí směřujícího k určitému výsledku, neboť soud při rozhodování o tomto typu žalob v žádném případě nemá suplovat činnost správního orgánu a předjímat jak má být v dané věci postupováno, potažmo rozhodnuto. Uvedený závěr lze pak dle soudu vztáhnout i na danou věc, neboť žalobce se žalobou proti nezákonnému zásahu vlastně domáhá odstranění domnělé nečinnosti žalovaného.

16. Soud opětovně poukazuje na to, že zahájení řízení z moci úřední je v dispozici příslušného správního orgánu. Správní orgán, který obdrží podnět, řízení z moci úřední zahájí nebo neshledá důvody k zahájení řízení z moci úřední anebo podnět postoupí příslušnému správnímu orgánu.

17. Jelikož tedy žalobce nemá subjektivní právo na to, aby řízení z moci úřední bylo zahájeno, nemohl být žalobce sdělením žalovaného, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, na neexistujícím právu zkrácen, a proto soud žalobu jako nedůvodnou podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl, neboť žalobce nesplnil už druhou podmínku (zkrácení na svých právech), rovněž tak druhou ve spojení s právní podmínkou (přímého zkrácení na svých právech), proto se soud nezabýval dalšími shora uvedenými podmínkami věcné legitimace návrhu.

18. Soud v tomto řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu se nemohl zabývat splněním podmínek řízení dle 135 stavebního zákona, neboť takovéto skutečnosti 5 57A 11/2019 jsou zcela irelevantní pro rozhodnutí soudu. Důkazy předložené žalobcem nebyly pro nadbytečnost provedeny, s ohledem na právní závěr.

19. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Nebylo zjištěno, že by na straně žalovaného došlo k vynaložení takových nákladů, které jsou nad rámec jeho administrativní činnosti, proto bylo rozhodnuto, že náhrada nákladů řízení se žalovanému nepřiznává.

20. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas (§ 51 s. ř. s.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice dne 17. června 2019 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu 6 57A 11/2019