57 A 11/2024

Rubrum

č. j. 57 A 11/2024–41 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové, a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobce: Bc. R.. L., narozen dne bytem zastoupen advokátem Mgr. Ondřejem Trnkou LL.M. se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti účastníka řízení: 1) I. H. bytem 2) CETIN a.s. se sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2024, č. j. KUJCK 17986/2024, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2024, č. j. KUJCK 17986/2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Shoda s prvopisem: J. M. 2 57 A 11/

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Ondřeje Trnky, LL.M.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 4. 4. 2024 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 2. 2024, č. j. KUJCK 17986/2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice (dále jen „stavebního úřadu) ze dne 11. 10. 2022, č. j. SU/2674/2022-12 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost dle § 94p odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), žalobce ze dne 28. 4. 2022 o vydání společného povolení na stavební záměr na pozemku p. č. XA k. ú. XA: Změna dokončené stavby – nástavba stavební úpravy stávající provozovny „kavárna a snack bar P.“, kterými vznikne rodinný dům s jedním bytem o 2. NP a podkroví v ulici X, X.

2. Žalobce v žalobě namítá, že napadené rozhodnutí trpí nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť se žalovaný nevypořádal s hlavní odvolací námitkou, tj. že se jedná o změnu dokončené stavby, nikoli o stavbu novou. Žalovaný se nedostatečně vypořádal s jeho odvolací námitkou pouze ve dvou odstavcích na straně 6 a 7 napadeného rozhodnutí, když vycházel z nesprávných a nepodložených skutkových závěrů.

3. Podle žalobce je rovněž napadené rozhodnutí nezákonné, neboť spočívá na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a na nesprávně hmotněprávním posouzení věci. Žalobce má za to, že zcela nesprávně byl posouzen charakter záměru stavby, jestliže správní orgány považovaly záměr za novou stavbu nikoli za změnu dokončené stavby. Žalobce má za to, že se jedná o změnu dokončené stavby, přičemž svůj záměr označil jako stavební úpravy přístavbu a nástavbu stávajícího rodinného domu. Žalobce setrval na tom, že obvodové zdivo 1. NP zůstane zachováno v rozsahu minimálním 65 %, čímž bude zachováno dispoziční řešení 1. NP v převažujícím rozsahu. Základy budou pod stávajícím obvodovým zdivem v plném rozsahu zachovány a rovněž tak prvky dlouhodobé životnosti stávajícího objektu. Stávající objekt se má půdorysně toliko rozšířit do tvaru úplného obdélníku ve tvaru, který je již v nynějším stavu zcela překryt stávající střešní konstrukcí stávajícího objektu, proto má žalobce za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení charakteru záměru, neboť se nejedná o novou stavbu, ale pouze o změnu dokončené stavby ve smyslu § 2 odst. 5 stavebního zákona. Žalobce má za to, že stávající objektu v důsledku navrhovaných stavebních úprav nezaniká, nejedná se tedy o novu stavbu, ale pouze o změnu dokončené stavby. Dodal, že judikatura při posouzení, v jakém okamžiku zaniká stávající stavba, považuje za významný faktor rozsah bouracích prací stávajícího objektu, nikoliv to, co bylo nově vybudováno, přitom k zániku nadzemního Shoda s prvopisem: J. M. 3 57 A 11/ podlaží dochází při ztrátě dispozičního řešení a při částečném zbourání zdí je nutno posuzovat míru takových zásahů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2088/2001 a ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 761/2001). Dále žalobce na podporu své žalobní argumentace odkázal na další judikaturu (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2016, č. j. 45 A 71/2014-84, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2009, č. j. 8 As 31/2007-165, č. 2722/2012 Sb. NSS, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2006, č. j. 9 Ca 257/2004-48).

4. Podle žalobce napadeným rozhodnutím došlo k zásahu do jeho veřejných subjektivních práv a dále do práva žalobce na spravedlivý proces tím, že žalovaný učinil právní závěr o povaze stavby, aniž by správně zjistil skutkový stav. Rovněž tak došlo i k porušení zásady materiální pravdy, což způsobilo nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

5. Žalobce navrhl, aby krajský soud napadeného rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného a replika žalobce

6. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě setrval na tom, že původní stavba zanikne a vznikne stavba nová s tím, že pro posouzení záměru k žádosti žalobce není určující, jak je záměr v žádosti označen, stěžejní je pro posouzení záměru obsah projektové dokumentace, což přísluší správnímu orgánu. V souvislosti s tím žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2009, č. j. 8 As 31/2007-165, č. 2722/2012 Sb. NSS a na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2016 č. j. 45 A 71/2014-84; a dále na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2088/2001 a ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. 20 Cdo 931/99). Žalovaný zopakoval, že z projektové dokumentace plyne, že má být odstraněna celá střecha, celý strop nad přízemím, převážná část obvodových stěn a všechny vnitřní příčky, tj. přestane být patrné i dispoziční řešení 1. NP.

7. Žalovaný má za to, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Obsáhlost odvolání nemusí nutně vyvolat obsáhlost v odůvodnění rozhodnutí, argumentace žalobce směřující do podstaty věci byla vypořádána. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38, uvedl, že nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí je dána pouze nejzávažnějšími vadami rozhodnutí, pro které jej nelze meritorně přezkoumat.

8. V replice žalobce setrval na svých žalobních bodech a doplnil, že argumentace žalovaného týkající se odstraněná střechy, stropu a vnitřních příček není podstatná pro posouzení věci. Zopakoval, že zůstane zachováno dispoziční řešení 1. NP, neboť bourací práce budou činěny v kvantitativně omezeném rozsahu.

III. Podstatný obsah spisu

9. Žalobce jako stavebník podal žádost o společném povolení, a to pro stavbu označenou jako změna dokončené stavby – nástavba a stavební úpravy stávající provozovny „kavárna a snack bar P.“, kterou vznikne rodinný dům s jedním bytem o dvou nadzemních podlažích v ulici H. tř. č. p. X v Č. B..

10. Stavební úřad dne 10. 5. 2022 vyzval žalobce, aby předloženou žádost doplnil, a to do 31. 8. 2022 s tím, aby byla předložená projektová dokumentace doplněna, neboť z ní plyne, že se nejedná o změnu dokončené stavby, ale o stavbu novou. Svůj závěr odůvodnil tím, že dojde k odstranění převážní většiny stavby původní, až do základů a k následné realizaci nové stavby s využitím několika fragmentů stavby původní. Ve svém stanovisku ze dne 22. 8. 2022 Shoda s prvopisem: J. M. 4 57 A 11/ stavební úřad zopakoval, že nepovažuje žádost o vydání společného povolené jako žádost o změnu dokončené stavby a vyzval opětovně stavebníka k úpravě názvu celé projektové dokumentace.

11. Žalobce dne 31. 8. 2022 reagoval na tuto výzvu, v reakci vyslovil nesouhlas s posouzením charakteru stavby učiněným stavebním úřadem, když má za to, že stavba je změnou dokončené stavby, a nikoliv stavbou novou, a proto má za to, že předložil všechny podklady pro vydání rozhodnutí. Žádost je kompletní, proto jsou dány důvody pro vyhovění jeho žádosti o povolení stavby a její umístění. Následně doplnil, že dle jeho názoru nejsou splněny podmínky pro zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu.

12. Stavební úřad poté vydal rozhodnutí, kterým byla žádost žalobce o vydání společného povolení ohledně předmětné stavby zamítnuta. Stavební úřad po přezkoumání žádosti žalobce zjistil, že projektová dokumentace nesplňuje podmínky pro vydání společného povolení ohledně předmětné stavby, neboť dle projektové dokumentace se jedná o stavbu novou. Zopakoval, že bude odstraněna celá střecha, celý strop, převážná část obvodových stěn a všechny vnitřní příčky, z čehož dovodil, že původní stavba zanikne.

13. Žalobce s těmito závěry nesouhlasit a podal odvolání, jehož obsah odpovídá žalobním bodům. Žalovaný se ztotožnil se závěry stavebního úřadu a uvedl, že z předložené projektové dokumentace je patrné, že ze stávajícího objektu bude odstraněna celá střecha, s krovem (tj. i s pohledem; strop v objektu není) a převážná část obvodových stěn (v nichž se navíc vybourají otvory pro nová větší okna a rozsáhlý otvor pro nová garážová vrata, takže stěny nebudou zachovány ano v tomto rozsahu, jaký deklaruje odvolatel). Dále budou odstraněny všechny nosné sloupy (uvnitř objektu, které podpírají krov, i vně objektu, které podpírají střechy) a všechny vnitřní příčky. Z tohoto dovodil, že přestane být patrné dispoziční řešení 1. NP. Rovněž uvedl, že dojde k provedení nových základů a vyzdění nových stěn 1. NP spolu s vybudováním nového stropu. Vznikne tak zcela nová stavba.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). O věci krajský soud rozhodoval bez nařízeného ústního jednání, neboť pro takový postup byly splněny podmínky § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

15. Žaloba je důvodná.

16. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, jejíž důvodnost by sama o sobě byla důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí.

17. V otázce požadavků na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí lze poukázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2006, č. j. 4 As 58/2005-65, v němž Nejvyšší správní soud konstatoval, že z rozhodnutí správního orgánu musí být mimo jiné patrno, „proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné, nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“. Z rozhodnutí správního orgánu tedy musí plynout, jaký skutkový stav vzal správní orgán za rozhodný, jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem rozhodné skutečnosti posoudil. Shoda s prvopisem: J. M. 5 57 A 11/ Povinnost odůvodnit rozhodnutí však z druhé strany nemůže být chápána tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení (srov. obdobně například nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3441/11). Rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek a není proto vyloučeno, aby případné mezery odůvodnění tato rozhodnutí vzájemně zaplňovala (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2014, č. j. 6 As 161/2013-25).

18. Předmětem sporu mezi účastníky bylo posouzení, zda stavební záměr lze posuzovat jako změnu stavby ve smyslu § 2 odst. 5 písm. a) stavebního zákona tak, jak bylo uvedeno v žádosti, nebo stavba zanikne a vznikne stavba zcela nová.

19. Přitom jak plyne z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, okamžik zániku stavby pro účely stavebně právních předpisů se nijak neodlišuje od jeho občanskoprávního pojetí. V rozsudku ze dne 19. 4. 2013, č. j. 8 As 31/2007-165, Nejvyšší správní soud uvedl: „Odstranění převážné většiny původní stavby až do základů a následnou realizaci nové stavby s využitím několika fragmentů stavby původní nelze hodnotit jako stavební úpravu.“ 20. K zániku původní stavby dojde za situace, kdy není-li již patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží, typicky při úplné destrukci jeho obvodových zdí, konkrétně např. při úplném odstranění stavby skladu až po úroveň základů (srov. viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2014, č. j. 6 As 120/2013-41, bod 21).

21. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 761/2001, uvedl, že: „Pro posouzení zániku původní stavby je tedy v těchto případech významné to, co bylo odstraněno, nikoliv to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující, zda došlo k úplné či částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží. Při úplné destrukci těchto obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těchto zdí je nutno posoudit míru těchto zásahů.“ 22. Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 31. 5. 2016, čj. 45 A 71/2014-84 uvedl, že „změnou dokončené stavby jsou pouze takové stavební zásahy, při nichž zůstává stavba v zásadě zachována a v jejichž důsledku se zvětšuje výška stavby (části stavby) či půdorys stavby, nebo se pouze mění vnitřní uspořádání stavby či se zasahuje do obvodového pláště stavby (zřízení nového okenního či dveřního otvoru apod.). Se změnou dokončené stavby mohou být samozřejmě spojeny i bourací práce, včetně trvalého odstranění některých částí stavby, ovšem v kvantitativně omezeném rozsahu.“ 23. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že skutková zjištění by měla týkat rozsahu bouracích prací v projektové dokumentaci. Současně dle soudu je nutno považovat za rozhodné zejména obvodové zdi, neboť judikatura klade důraz na míru jejich destrukce – jsou to právě obvodové zdi, které vymezují plochu stavby a tím ji definují v prostoru. Po částečném zbourání zdí je nutno posoudit míru tohoto zásahu. Vnitřní dispoziční řešení a bourání vnitřních nenosných stěn (příček) nemá dle výše citovaných závěrů pro hodnocení zániku stavby význam. Rovněž tak odstranění střechy.

24. Žalobce v rámci správního řízení uváděl a dokládal projektovou dokumentací, které části obvodových stěn a v jakém rozsahu budou zachovány (severovýchodní a severozápadní stěna 1. NP bude zachována v plném rozsahu; jihovýchodní a jihozápadní část stěny zůstanou zachovány v rozsahu 30 %), přičemž bude zachována jejich převažující část (bude zachováno 65 % obvodového zdiva – nebude odstraněna více než polovina obvodových zdí). Ponechána Shoda s prvopisem: J. M. 6 57 A 11/ bude taky základová konstrukce v plném rozsahu. Z důvodu přístavby dalšího podlaží dojde k odstranění střechy a k doplnění stropní konstrukce a stávající stavba se půdorysně zvětší do tvaru úplného obdélníku, který je překryt střešní konstrukcí, proto nedojde ke zvětšení fakticky zastavěné plochy pozemku.

25. Skutečnosti významné pro zjištění skutkového stavu si krajský soud ověřil z projektové dokumentace. Celková délka obvodových zdí představuje 51,1 metrů, celková délka zachovaného obvodového zdiva je 34,9 metrů, z toho vyplývá, že délka zachovalého obvodového zdiva je 68 % z celkové délky obvodového zdiva. Stávající stavba dozná změn v půdorysu a ve výšce. Z důvodů nástavby 2. NP dojde k odstranění střechy a ke stavbě nových nosných stěn. Z projektové dokumentace rovněž plyne, že základová konstrukce zůstane zachována. Dle situačního výkresu č. D.1.3 základová deska zůstane a dojde k vytvoření nových nosných konstrukcí s ohledem na nadstavbu 2. NP.

26. V napadeném rozhodnutí (srov. strana 6 a 7) žalovaný uvedl, že dojde k odstranění podstatné části obvodového zdiva, k odstranění všech nosných sloupů a vnitřních příček, bude odstraněna celá střecha a budou provedeny nové základy. Dále konstatuje, že dojde k zániku dispozičního řešení 1. NP a na pozemku nezůstane žádná ucelená část stavby, tj. původní stavba zanikne a plánovaná stavba je tak stavbou novou. Z napadeného rozhodnutí však nelze zjistit, z čeho žalovaný toto skutkové zjištění dovozoval, že dojde k provedení nových základů a k odstranění převážné části obvodového zdiva (strana 6 poslední odstavec napadeného rozhodnutí), když neuvedl jejich rozsah.

27. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů je založena na nedostatku důvodů skutkových. Za takovou vadu lze považovat i situaci, kdy není zřejmé, z jakých důkazů žalovaný při rozhodování vycházel. V daném případě je zřejmé, že žalovaný opřel své rozhodování o skutečnosti v řízení nezjištěné. Za této situace je nutné považovat skutkové závěry žalovaného a z něj vyplývající závěry obsažené v napadeném rozhodnutí za nedostatečně odůvodněné, jestliže žalovaný neuvádí v rozhodnutí konkrétní skutečnosti (délku bouraných, či zachovaných zdí, jejich procentuální vyjádření apod.), a vychází z nesprávných a nepodložených závěrů. Krajskému soudu tak nejsou zřejmé z napadeného rozhodnutí důvody, pro které bylo odvolání zamítnuto (srov. rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-76, č. 1566/2008 Sb. NSS).

28. Žalovaný měl rovněž svůj závěr o tom, že původní stavba zaniká a vzniká stavba nová, řádně odůvodnit. Měl konkrétně uvést, proč považoval námitky žalobce za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považoval skutečnosti předestírané žalobcem za nerozhodné (např. řádně odůvodnit, proč dojde k bourání převážné části obvodové zdi, nikoliv jen 35 %). Dále uvést, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení projektové dokumentace. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí však vyplývá, že se žalovaný nevypořádal s námitkami žalobce, že se jedná o změnu dokončené stavby, nikoliv o stavbu novou, neboť na námitky nereagoval, a proto je rozhodnutí nepřezkoumatelné.

29. Pro zjištěnou nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nebylo možno přikročit k samotnému právnímu posouzení, zda došlo k zániku původní stavby a krajský soud se proto již nezabýval zbylými procesními námitkami. Shoda s prvopisem: J. M. 7 57 A 11/ V. Závěr a náklady řízení 30. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil bez jednání podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaný je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázán (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

31. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

32. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě ve výši 3 × 3 100 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, sepsání žaloby a repliky) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a paušální náhradou hotových výdajů 3 × 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 10 200 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně. Celkové žalobcovy náklady řízení tedy činí 15 342 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

33. Osobám zúčastněným na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává, neboť jim nebyla soudem ukládána žádná povinnost (§ 60/5 s. ř. s.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 31. července 2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.