57 A 12/2018

Rubrum

č. j. 57A 12/2018 - 20 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce: N. K. N., narozeného X státní příslušnost Vietnamská socialistická republika v České republice pobytem X zastoupeného advokátem Mgr. Markem Sedlákem se sídlem Příkop 834/8, Brno proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2018, č. j. MV-119434-4/SO-sen-2017 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky č. j. OAM-10228-18/ZM-2017 ze dne 29. 8. 2017, kterým bylo zastaveno řízení ve věci žádosti o Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 57A 12/2018 vydání zaměstnanecké karty podle § 66 odst. 1, písm. e) správního řádu, kdy žalovaná rozhodla tak, že se podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zrušuje shora citované prvostupňové rozhodnutí a řízení ve věci žádosti o vydání zaměstnanecké karty se zastavuje, neboť se žádost ze dne 19. 4. 2017 stala zjevně bezpředmětnou.

2. Žalobce v žalobě namítá, že zcela nesprávně bylo zastaveno řízení o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty, neboť z žádného ustanovení zákona neplyne, že by cizinec nemohl mít uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání a současně povolen pobyt za účelem zaměstnání.

3. Žalobce dále namítá, že podnikání a závislou práci lze vykonávat současně, avšak v případě cizinců je nezbytné mít ke každé z těchto činností zvláštní povolení. Jestliže by žalobce měl udělen pobyt za účelem podnikání a vyjma podnikání by rovněž vykonával činnost v zaměstnaneckém poměru, bylo by takové jednání posuzováno jako výkon nelegální práce. Žalobce hodlá vykonávat jak podnikatelskou činnost, tak činnost v rámci zaměstnaneckého poměru. Kvalifikace jeho žádosti jako bezpředmětné neodpovídá faktickému ani právnímu stavu.

4. Žalovaná ani správní orgán I. stupně se nezabývaly otázkou, zda se v případě žádosti žalobce nejedná o žádost o změnu účelu pobytu ve smyslu § 45 zákona č. 326/1999 Sb., kdy správní orgány nevyzvaly žalobce k vyjádření, zda se v jeho případě jedná o žádost o změnu účelu pobytu či nikoli. Tato skutečnost zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí.

5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce podal již žádost v téže věci dne 17. 2. 2016 na zastupitelském úřadu v Hanoji vedenou pod č. j. OAM-18632/ZM-2017. Komise zjistila z údajů cizineckého informačního systému, že žalobce si podal dne 29. 4. 2009 žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, které bylo vyhověno. Účastník tedy pobývá od 8. 12. 2017 do 13. 5. 2019 na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. S ohledem na skutečnost, že žalobci bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, žádost o vydání zaměstnanecké karty se tak stala bezpředmětnou ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Žalobce je oprávněn na území České republiky pobývat na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání ať už by správní orgán I. stupně rozhodl o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty jakkoli. Proto je žádost o vydání zaměstnanecké karty bezpředmětná. Do dnešního dne nebylo o žádosti o vydání zaměstnanecké karty ze dne 17. 2. 2016 vydáno pravomocné rozhodnutí.

6. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

7. Žalobce si podal dne 19. 4. 2017 žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání dle § 42g) odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. Ze žádosti vyplývá, že žalobce žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání. K žádosti doložil pracovní smlouvu uzavřenou dne 30. 3. 2017 se zaměstnavatelem Lom Horní Dvorce s.r.o. na pracovní pozici kameník s místem výkonu zaměstnání v kamenolomu Horní Dvorce, kdy pracovní poměr měl být uzavřen na dobu neurčitou.

8. Dne 17. 2. 2016 žalobce požádal na zastupitelském úřadu v Hanoji rovněž o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, která je vedena pod č. j. OAM- 18632/ZM-2017.

9. Ministerstvo vnitra ČR vydalo dne 29. 8. 2017 rozhodnutí, kterým správní řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. OAM-10228/DP-2017, zastavilo podle § 66 odst. 1 písm. e) Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 57A 12/2018 správního řádu a to s odkazem na § 48 odst. 1 správního řádu, dle něhož zahájení řízení správního orgánu brání tomu, aby o téže věci z téhož důvodu bylo zahájeno řízení u jiného správního orgánu. Doposud pravomocně neskončené řízení o žádosti žalobce o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání dle § 42g) odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. ze dne 17. 2. 2016 představuje překážku řízení ve smyslu § 48 odst. 1 správního řádu pro vedení správního řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za stejným účelem, kterou účastník řízení podal dne 19. 4. 2017. Proto prvostupňový správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. e) správního řádu zastavil.

10. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal. Žalovaný s ohledem na zjištění, že žalobce si podal dne 29. 4. 2009 žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, které bylo vyhověno, kdy žalobce tak od 8. 12. 2017 do 13. 5. 2019 pobývá na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – osoba samostatně výdělečně činná, stala se žádost o vydání zaměstnanecké karty zjevně bezpředmětnou, a proto žalovaná prvostupňové rozhodnutí zrušila a řízení ve věci žádosti o vydání zaměstnanecké karty zastavila.

11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, kdy napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

12. V daném případě je rozhodnutí žalovaného opřeno o ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, kdy došlo k zastavení správního řízení z důvodu zjevné právní nepřípustnosti. Má-li soud přezkoumat zákonnost tohoto výroku, nemůže se zabývat ničím jiným, než posouzením otázky, zda zde byl či nebyl důvod pro zastavení řízení. Tento postup je pak výrazem zásady subsidiarity soudní ochrany zakotvené v § 5 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Soud se tudíž může zabývat toliko přezkumem těch výroků, které se staly součástí správních rozhodnutí a vůči nimž byly vyčerpány všechny řádné opravné prostředky. Zastavení řízení je deklarací skutečnosti, že pro konkrétní překážku není vůbec možné v řízení pokračovat a dospět k rozhodnutí o věci samé.

13. Žalobce má za to, že nebyl dán důvod pro zastavení řízení, neboť správní orgán měl o návrhu věcně rozhodnout, žalovaný tedy chybně vyhodnotil postup dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, neboť ze zákona neplyne, že by cizinec nemohl mít uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání a současně povolen pobyt za účelem zaměstnání. V daném případě si žalobce podal dne 19. 4. 2017 žádost o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g) odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. Prvostupňový správní orgán zjistil, že žalobce si podal žádost o vydání zaměstnanecké karty již dne 17. 2. 2016 na zastupitelském úřadu v Hanoji vedenou pod č. j. OAM-18632/ZM-2017, když o této žádosti nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.

14. Žalovaný rovněž z údajů cizineckého informačního systému zjistil, že žalobce si podal dne 29. 4. 2009 o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, když na území České republiky žalobce od 8. 12. 2017 do 13. 5. 2019 pobývá, na základě tohoto povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, když tento účel podnikání je jím i naplněn. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 57A 12/2018 Žadatel tedy v době podání žádosti dne 19. 4. 2017 pobýval na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.

15. Cizinec může na území ČR pobývat na základě jednoho pobytového oprávnění. Není možno, aby cizinci bylo současně vydáno pobytové oprávnění za účelem podnikání a současně další pobytové oprávnění za účelem zaměstnání. Je tomu tak zejména proto, že každý typ pobytového oprávnění je vázán na splnění jiných podmínek a cizinec je tak povinen po celou dobu pobytu plnit účel, pro který bylo toto povolení vydáno. Opačný výklad dle soudu možný není, neboť jestliže by cizinec mohl podat více žádostí o vydání pobytových oprávnění, o kterých by bylo nutné vést správní řízení a vydat několik správních rozhodnutí, pak by zcela pozbyl smyslu institut prodloužení doby platnosti pobytového oprávnění či změny účelu pobytu, neboť tyto situace by pak cizinec řešil podáním nové žádosti namísto žádosti o změnu ve smyslu § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., na základě které může cizinec požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu pouze za jiným účelem. Pak by vedle sebe existovalo několik rozhodnutí s rozdílnými účely pobytových oprávnění a lhůtami jeho trvání, což připustit nelze.

16. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žádost o vydání zaměstnanecké karty se stala bezpředmětnou, jestliže žalobce pobývá na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání.

17. Dosavadní povolení k dlouhodobému pobytu žalobce za účelem podnikání je platné, proto je žádost ze dne 19. 4. 2017 zcela bezpředmětná, jestliže žalobce v současné době pobývá na území České republiky na základě povolení k pobytu za účelem podnikání.

18. Žalobce ve své žádosti zcela jednoznačně vyjádřil svou vůli požádat o vydání povolení k pobytu z důvodu vydání zaměstnanecké karty, svým označením i obsahem jde o novou žádost o vydání povolení za tímto účelem. Správní orgán proto neměl důvod pochybovat o tom, že jde o novou žádost. Je na žadateli, aby vždy dbal na to, aby žádost vyjadřovala jeho vůli. Nebylo proto v tomto případě povinností správního orgánu vyzývat žalobce, zda se nejedná o žádost o změnu pobytu. Rozhodnutí je přezkoumatelné, je zcela zřejmé, z jakého důvodu bylo řízení zastaveno.

19. Soud s přihlédnutím ke shora uvedeným skutečnostem neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož žalobce, který neměl ve věci úspěch, nemá právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v řízení a žalovaný správní úřad, jemuž by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů podle výsledku řízení náleželo, žádné náklady nad rámec běžných činností správního úřadu nevykázal ani neuplatňoval.

21. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 57A 12/2018 zastavení řízení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 20. června 2018 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.