57 A 12/2021

Rubrum

č. j. 57 A 12/2021-26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Marie Trnkové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: P. M. K., narozený dne státní příslušnost bytem zastoupeného advokátem Mgr. Markem Eichlerem se sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47 Varnsdorf proti žalovanému: Ministerstvo vnitra se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen v řízení o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty vedené pod sp. zn. X vydat rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 57 A 12/2021

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 800 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce Mgr. Marka Eichlera.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, obsah žaloby, vyjádření žalovaného

1. Žalobce ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 24. 2. 2021 podal žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, ve které požadoval, aby žalovanému byla uložena povinnost v řízení o žádosti žalobce rozhodnout ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

2. V žalobě žalobce shrnul procesní vývoj věci a s odkazem na § 169t odst. 6 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců připomněl povinnost správního orgánu rozhodnout o žádosti žalobce ve lhůtě 60 dnů od podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty, ve složitých případech ve lhůtě 90 dnů. Vzhledem k tomu, že tato lhůta již uplynula, vyslovil žalobce přesvědčení, že správní orgán je nečinný. V reakci na návrh na provedení opatření proti nečinnosti vydal nadřízený správní orgán dne 21. 12. 2020 pod č. j. X opatření proti nečinnosti, kterým přikázal žalovanému správnímu orgánu vydat rozhodnutí do 30 dnů od doručení tohoto opatření. Vzhledem k tomu, že lhůta marně uplynula, žalobce podal žalobu na ochranu proti nečinnosti, neboť žalovaný rozhodnutí nevydal 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul skutkový stav věci. Dále uvedl, že nebyl nečinný a prováděl nezbytné úkony za účelem vydání nového rozhodnutí, kdy uvedl konkrétně úkony, které byly jím učiněny poté, co bylo žalovanému doručeno opatření proti nečinnosti, kdy Komise přikázala žalovanému vydat rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů. Žalovaný poukázal na vyjádření a důkazy, které mu byly žalobcem doručeny v období od 18. 1. 2021 do 18. 3. 2021. Má za to, že žaloba je nedůvodná, neboť z časového sledu provedených úkonů je zřejmé, že řízení o žádosti žalobce probíhalo řádně a žalovaný nebyl nečinný.

4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce si podal dne 16. 8. 2019 žádost o vydání zaměstnanecké karty. Žalovaný dne 25. 6. 2020 vydal rozhodnutí, které bylo rozhodnutím Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 9. 3. 2020, č. j. X zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání.

5. Ministerstvo vnitra ČR usnesením ze dne 11. 5. 2020 řízení přerušilo do doby ukončení vyhlášeného nouzového stavu. Žalobce byl vyrozuměn dne 25. 5. 2020 o pokračování v řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty, které bylo přerušeno usnesením ze dne 11. 5. 2020. Dne 5. 6. 2020 byl žalobce vyzván k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

6. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí opatření proti nečinnosti, kterému nebylo vyhověno dne 4. 6. 2020 s odůvodněním, že předmětné řízení poté, co Komise rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 28. 11. 2019 rozhodnutím ze dne 9. 3. 2020 zrušila a věc vrátila k novému projednání, bylo následně přerušeno z důvodu, že dne 12. 3. 2020 vydala Vláda České republiky usnesení, kterým byla přerušena všechna řízení o žádostech o oprávnění k pobytu nad 90 dnů, podaných na zastupitelských úřadech. Komise v usnesení, kterým nebylo návrhu na provedení opatření proti nečinnosti správního orgánu ve věci řízení o Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 57 A 12/2021 žádosti o vydání zaměstnanecké karty vyhověno, uvedla, že Ministerstvu vnitra ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Komise ze dne 9. 3. 2020, to je od 10. 3. 2020 začala plynout nová šedesátidenní lhůta pro vydání rozhodnutí a s ohledem na skutečnost, že předmětné řízení bylo po vydání rozhodnutí Komise přerušeno, lhůta dle § 169t odst. 6 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb. pro vydání rozhodnutí v dalším řízení dosud neuplynula. Proto nebylo návrhu na provedení opatření proti nečinnosti vyhověno. Rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR ze dne 25. 6. 2020 byla opětovně žádost žalobce o vydání zaměstnanecké karty zamítnuta. Zaměstnanecká karta mu vydána nebyla, neboť pobyt účastníka řízení na území není v zájmu České republiky. Na základě odvolání Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 25. 6. 2020, č. j. X zrušila a věc byla vrácena k novému projednání.

7. Dne 20. 10. 2020 byl žalobce vyzván k odstranění vad v žádosti. Dne 21. 12. 2020 bylo vydáno opatření proti nečinnosti, kdy bylo přikázáno správnímu orgánu, aby do 30 dnů od doručení opatření proti nečinnosti vydal rozhodnutí v řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty, které bylo zahájeno dne 16. 8. 2019. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že o žádosti by mělo být rozhodnuto ve lhůtách uvedených v § 169t odst. 6 písm. c), které nebyly správním orgánem dodrženy. Proto bylo přistoupeno k vydání opatření podle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu. Usnesením ze dne 13. 1. 2021 byla žalobci určena lhůta 5 dnů k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Žalobce se vyjádřil dne 18. 1. 2021. Dne 5. 3. 2021 žalobce předložil doklad o zajištění ubytování, živnostenský rejstřík a výpis z obchodního rejstříku ohledně obchodní firmy DAIKHANG MET, s.r.o., u něhož měl vykonávat práci číšníka – servírky.

II. Právní názor soudu

8. Opatřením proti nečinnosti ze dne 21. 12. 2020 bylo přikázáno žalovanému ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto opatření proti nečinnosti vydat rozhodnutí ve věci řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty k povolení výkonu povolání na území České republiky. Vyhovění žádosti žalobce bylo zdůvodněno tím, že nebylo správním orgánem rozhodnuto v zákonem stanovené lhůtě uvedené v § 169t odst. 6 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., proto bylo přistoupeno k vydání opatření. Po vydání opatření, jak vyplývá z obsahu spisu. Žalovaný vyzval žalobce dne 13. 1. 2021 k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Dne 9. 3. 2021 vyzval žalobce k odstranění vad žádosti. Jiné úkony od 21. 12. 2020 ze strany správního orgánu učiněny nebyly. Žalobce se vyjádřil dne 18. 1. 2021. Žalovanému bylo doručeno dne 5. 3. 2021 sdělení od firmy DAIKHANG MET, s.r.o. a dne 18. 3. 2021 byl žalovanému doručen doklad o ubytování. Žalovaný, přestože byl řádně předvolán k jednání, které se konalo u krajského soudu dne 25. 8. 2021, se k jednání nedostavil ani soudu nepodal zprávu o stavu věci event, že by k vydání rozhodnutí došlo. Rovněž tak ze strany žalobce nebylo soudu sděleno, zda došlo k vydání rozhodnutí či nikoli. Právní zástupce žalobce se k jednání nedostavil, omluvil se.

9. Při posuzování důvodnosti žaloby soud vycházel z toho, že účelem správních i soudních prostředků proti nečinnosti je to, aby účastník řízení dosáhl vydání rozhodnutí ve věci samé, a to v co nejkratší době (srovnej rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2020, č. j. Azs 200/2020- 31, publ. pod č. j. 4086/2020 VSB. NSS, bod 20).

10. V daném případě komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců přijala podle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu opatření proti nečinnosti žalovaného a stanovila mu lhůtu k vydání rozhodnutí 30 dnů. Soud se proto zabýval tím, zda po vydání tohoto opatření byl Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 57 A 12/2021 žalovaný nečinný a zda odstranil svou nečinnost vydáním rozhodnutí. V dané věci nelze přehlédnout určitá specifika řízení, která souvisí s tím, že v případě kladného vyřízení žádosti o vydání zaměstnanecké karty nedochází k vydání klasického (písemného) rozhodnutí, nýbrž pouze k faktickému předání příslušného průkazu, tedy vydání zaměstnanecké karty. Při posuzování věci by pak byl významný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2018 č. j. 1 Azs 408/2018-24, body 18 a19, z něhož vyplývá, právní východisko: „vydáním rozhodnutí o žalobcově žádosti nelze rozumět vydání předkládací zprávy, ani interního pokynu k udělení víza k pobytu nad 90 dnů….“. Součástí tohoto hodnocení byla i úvaha, zda případná pokračující nečinnost není vyvolána procesním chováním žalobce, což ze spisu nevyplývá, neboť žalobce vždy reagoval na výzvy žalovaného.

11. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě tvrdil, že byl ve věci činný, dle soudu však nerespektoval lhůtu, kterou mu stanovila Komise k vydání rozhodnutí, jestliže ve stanovené lhůtě ani ke dni vydání rozsudku nebylo rozhodnutí vydáno. Z toho důvodu soud konstatoval nečinnost žalovaného. Žalovaný neuváděl, že by prováděl další opodstatněné úkony vedoucí k vydání rozhodnutí. Žalovaný neargumentoval žádnou překážkou (kupř. opatření v souvislosti s onemocněním covid), která by bránila dalšímu postupu správních orgánů k vydání zaměstnanecké karty, neboť povinností žalovaného bylo ve lhůtě, kterou stanovil nadřízený orgán vydat rozhodnutí po zhodnocení zjištěného skutkového stavu věci.

12. Soud proto uzavřel, že v době vydání rozsudku byl žalovaný nečinný. Výrokem I. rozsudku soud uložil žalovanému v souladu s ustanovením § 81 odst. 2 s.ř.s. povinnost vydat rozhodnutí o předmětné žádosti žalobce a stanovil mu k tomu lhůtu 30 dnů, která se v dané věci jeví jako přiměřená. Délku lhůty soud stanovil vzhledem k dosavadní délce řízení.

III. Závěr, náklady řízení

13. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba byla důvodná, a proto žalobnímu petitu vyhověl. Žalovanému stanovil lhůtu 30 dnů k vydání rozhodnutí 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení účastník, který byl v řízení úspěšný. V daném případě byl žalobce úspěšný, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, když náklady řízení představuje soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále odměna advokáta za dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu, a to za převzetí právního zastoupení a sepis žaloby. Podle ustanovení § 7 bodu 5 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu činí výše odměny za jeden úkon právní služby 3 100 Kč, proto celková odměna činí 2 x 3 100 Kč, celkem tedy 6 200 Kč. Náhrada hotových výdajů pak podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu tvoří 300 Kč za každý úkon, celkem tedy 2 x 300 Kč. Celková náhrada nákladů řízení představuje 8 800 Kč a je povinností žalovaného uvedenou částku žalobci zaplatit ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 57 A 12/2021 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 25. srpna 2021 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.