57 A 13/2017

Rubrum

č. j. 57 A 13/2017 - 35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobce: M. Š. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2017, č. j. KUJCK 109143/2017 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 16. 10. 2017 se žalobce domáhá soudního přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 20. 9. 2017, č. j. KUJCK 109143/2017 (dále též „napadené Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 2 57A 13/2017 rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Prachatice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 20. 2. 2017, č. j. MUPt/15625/2016/23/KSD/Pav (dále též „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byly zamítnuty námitky proti provedeným záznamům v bodovém hodnocení žalobce.

2. Žalobce namítá, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody a nezabýval se předloženými důkazními prostředky, tj. kopií rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. 4. 2014, č. j. MSK 49924/2014, vydaného ve shodné věci. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že je běžnou praxí odvolacího správního orgánu posuzovat i jednotlivé podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce odkázal na další rozhodnutí správních orgánů, vydaná v obdobných řízeních (rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č. j. MSK 126113/2014 nebo MSK 121761/2014, rozhodnutí Městského úřadu Písek č. j. MUPI/2014/34902/CH-nám.BH/3). Postupem žalovaného došlo k porušení zásady rovnosti účastníků ve správním řízení, neboť správní orgány, bez ohledu na jejich místní příslušnost, by měly v obdobných věcech postupovat a rozhodovat shodně.

3. V souvislosti s výše uvedenou námitkou žalobce dále zpochybnil jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních vedených vůči žalobci, jež označil za nezpůsobilá pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče. Jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení nesplňují dostatečnou individualizaci skutku tak, jak je požadována i judikaturou Nejvyššího správního soudu. Žalobce se neztotožnil s názorem, dle něhož dal svým podpisem daného rozhodnutí souhlas s takovým způsobem projednání věci a současně souhlas se správností tohoto rozhodnutí. Žalobce nemůže odpovídat za správnost těchto rozhodnutí vydaných správním orgánem a není možné po žalobci vyžadovat znalost práva, díky které by byl schopen posoudit správnost takového rozhodnutí. Podle žalobce není dostatečným popisem přestupku v případě nezastavení na signál Stůj formát „jízda na červenou aj.“ Z rozhodnutí by rovněž mělo být zřejmé, kde a kdy došlo ke spáchání přestupku a rozhodnutí by mělo být čitelné a srozumitelné. Žalobce namítá chybnou právní kvalifikaci na pokutovém bloku ze dne 5. 5. 2016, přičemž na tomto bloku nelze s jistotou určit, zda k jednání mělo dojít na místě veřejně přístupném nebo na soukromém pozemku a vyvstává pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, který rozhodnutí v blokovém řízení vydal.

4. Žalobce zpochybňuje způsobilost pokutových bloků rovněž ve vztahu k nedostatečné individualizaci přestupkového jednání. Z rozhodnutí by mělo být zřejmé, kde a kdy došlo ke spáchání přestupku a rozhodnutí by mělo být čitelné a srozumitelné. Nedostatky nelze zhojit přípustností strohých a zkratkovitých formulací. K náležitostem rozhodnutí vydaných v blokovém řízení a k rozsahu jejich přezkumu žalobce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 4As 127/2014 – 39. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a s žalobními námitkami se neztotožnil. Ve vztahu k rozhodnutím jiných správních orgánů, na které žalobce odkazuje, žalovaný uvedl, že není vázán rozhodovací činností jiných správních orgánů, byť je jednotná správní praxe jistě žádoucí. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 3 57A 13/2017 6. Z pokutového bloku ze dne 5. 5. 2016 jsou všechny podstatné náležitosti seznatelné a pokutový blok představuje způsobilý podklad k zápisu bodů v bodovém hodnocení žalobce. Žalovaný je toho názoru, že v případě žalobcových pochybností ohledně samotného přestupkového jednání, místa a času spáchání, tedy v případě zpochybnění jeho odpovědnosti za přestupek, měl žalobce trvat na správním řízení a tyto námitky měl uplatnit při projednání přestupku. Žalobce však přistoupil k projednání přestupku v blokovém řízení, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný závěrem odkázal na další rozhodující podklad pro zápis bodů v bodovém hodnocení žalobce, a to na trestní příkaz Okresního soudu v Liberci ze dne 26. 9. 2014, č. j. 3T 189/2014-20, z něhož vyplývá, že žalobce dne 2. 8. 2014 v Liberci, v ulici Moskevská a jinde, v čase kolem 8:00 hodin řídil osobní automobil, ačkoliv mu bylo naměřeno množství 1,25 g/kg ethanolu v dechu a nebyl tedy způsobilý k řízení automobilu. Dle žalovaného představují oba podklady zákonem stanovené náležitosti pro zápis bodů v bodovém hodnocení žalobce. 7. žalobě byl usnesením ze dne 13. 11. 2017, č. j. 57 A 13/2017 – 21 přiznán odkladný účinek. Obsah správních spisů 8. Trestním příkazem č. j. 3T 189/2014-20 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a byl odsouzen k trestu zákazu řízení motorových vozidel po dobu 1 roku.

9. Správnímu orgánu I. stupně bylo dne 9. 5. 2016 doručeno oznámení o uložení blokové pokuty za přestupkové jednání žalobce ze dne 5. 5. 2016, který nezastavil na signál přikazující zastavit.

10. Oznámením správního orgánu I. stupně ze dne 9. 5. 2016 byl žalobce vyrozuměn o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, kterého dosáhl dne 5. 5. 1016. Žalobce byl tímto oznámením současně vyzván k odevzdání řidičského průkazu.

11. Ve spise je doložena plná moc ze dne 12. 5. 2016, kterou žalobce zmocnil AK Linhart o. s., se sídlem Praha 4, Kaplická 14, k zastupování v řízení o námitkách. Plná moc byla doručena dne 13. 5. 2016 coby příloha podání žalobce označeného jako „Námitka proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče“ (dále též „Námitky“). Tímto žalobce podal námitky vůči veškerým záznamům a především tomu, jímž bylo dosaženo 12 bodů; současně avizoval podání podnětů k zahájení přezkumného řízení.

12. Dne 16. 5. 2016 zahájil správní orgán I. stupně správní řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů. K žádosti prvostupňového správního orgánu byla Policií České republiky dodána také kopie pokutového bloku ze dne 5. 5. 2016, která je rovněž součástí spisu.

13. Dne 24. 6. 2016 podal žalobce prostřednictvím svého zmocněnce ke správnímu orgánu I. stupně žádost o přerušení správního řízení na lhůtu 100 dnů k vyřešení předběžných otázek ohledně podaného podnětu k přezkumnému řízení. Součástí žádosti byl podnět ke zkrácenému přezkumnému řízení podle ustanovení § 94 resp. § 98 správního řádu, a to ve věci rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 5. 5. 2016, adresovaný Krajskému ředitelství policie Libereckého kraje.

14. Usnesením ze dne 29. 6. 2016, č. j. MUPt/15625/2016/09/KSD/Pav nebylo vyhověno žádosti o přerušení řízení. Usnesením z téhož dne, č. j. MUPt/15625/2016/10/KSD/Pav Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 4 57A 13/2017 byla žalobci stanovena patnáctidenní lhůta k seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí.

15. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 11. 8. 2016, č. j. MUPt/15625/2016/13/KSD/Pav byla námitka proti provedení záznamu bodů zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 11. 2016, č. j. KUJCK 152715/2016, neboť konstatované řešení otázky správním orgánem bylo příliš obecné a nenaplňovalo požadavky uvedené v § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a výrok rozhodnutí je neurčitý a nejasný.

16. Po vrácení věci správnímu orgánu I. stupně vydal tento správní orgán prvostupňové rozhodnutí, ve kterém byly zhojeny žalovaným vytýkané nedostatky. V odůvodnění prvostupňového rozhodnutí se uvádí, že byly zajištěny příslušné podklady vztahující se k záznamu bodů za jednotlivé skutky. Z kopie pokutového bloku série JK/2015 č. K0057621 jsou seznatelné všechny podstatné náležitosti a z bloku jednoznačně vyplývá, že se žalobce specifikovaného přestupkového jednání dopustil, za co mu byla uložena pokuta 1 000 Kč. Ze stejnopisu trestního příkazu jsou rovněž seznatelné podstatné náležitosti a není pochyb o tom, že žalobce spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Správní orgán I. stupně tak neshledal důvod k opravě záznamů napadených námitkou.

17. Dne 13. 3. 2017 podal žalobce blanketní odvolání proti shora uvedenému rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, v němž avizoval jeho doplnění do 20 dnů. Výzvou ze dne 23. 3. 2017 byl zástupce žalobce vyzván k doplnění odvolání o chybějící náležitosti. Ty však nebyly doplněny.

18. Dne 20. 9. 2017 bylo vydáno žalobou napadené rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. Žalovaný konstatoval obecně platnou zásadu, že v řízení o námitkách proti záznamům bodů do registru řidičů je úkolem správního orgánu přezkum toho, zda byl na základě podkladů řidiči zaznamenán správný počet bodů za přestupkové jednání. Správní orgán postupuje v souladu se zásadou presumpce správnosti pravomocného rozhodnutí. Proces, jenž vydání pravomocného rozhodnutí předcházel, správní orgán zásadně nepřezkoumává. Následně zhodnotil pokutový blok série JK/2015 číslo bloku K0057621 ze dne 5. 5. 2016 a trestní příkaz Okresního soudu v Liberci č. j. 3T 189/2014-20 a shledal záznam bodů v souladu se zákonem o silničním provozu. Žalovaný dále konstatoval, že správní orgán disponuje způsobilými podklady, zaznamenaný počet bodů v registru řidičů odpovídá konkrétnímu jednání, jímž byl žalobce pravomocně uznán vinným. Žalovaný neshledal v postupu prvostupňového správního orgánu pochybení, která by způsobovala nesoulad jím vydaného rozhodnutí s právními předpisy. Právní názor soudu 19. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“) a shledal, že žaloba není důvodná.

20. Soud neshledal důvodnost žalobcovy námitky vytýkající žalovanému ignorování odvolacích důvodů, resp. důkazních prostředků. Soud po posouzení obsahu napadeného rozhodnutí ve vztahu k této žalobní námitce naznal, že žalovaný již jednou řešil odvolání Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 5 57A 13/2017 žalobce, podané a doplněné zmocněncem AK Linhart, o. s., přičemž rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo pro nejasnost a neurčitost výroku zrušeno. Proti prvostupňovému rozhodnutí, jímž byly vytýkané vady zhojeny, podal žalobce prostřednictvím právního zástupce blanketní odvolání. Vzhledem k tomu, že v odvolání nebylo uvedeno, v jakém rozsahu bylo prvostupňové rozhodnutí napadeno, platí, že se žalobce domáhá zrušení celého rozhodnutí (§ 82 odst. 2 správního řádu). Podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává odvolací správní orgán správnost napadeného rozhodnutí jen v rozsahu uvedených námitek, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.

21. Žalobce v podané žalobě odkázal na doplněné odvolání, jehož přílohu tvořily správní rozhodnutí jiných správních orgánů v obdobných věcech. Krajský soud k tomu konstatuje, že žalovaný není při rozhodovací činnosti vázán rozhodnutími jiných správních orgánů v tom smyslu, jak požaduje žalobce. Nehledě na odlišný skutkový stav, povinností žalovaného je bezesporu rozhodovat v mezích právního rámce a příslušné judikatury s ohledem na vlastní rozhodovací činnost, nikoli na základě precedentů v podobě jiných správních rozhodnutí. Náš právní řád není založen na precedentech a zvykovém právu, ani zásada legitimního očekávání jej nezavádí, jak se snaží naznačit žalobce. Žalovaný tedy postupem ve věci rozhodně nezpochybnil rovnost účastníků před zákonem. Z napadeného rozhodnutí taktéž vyplývá, že žalovaný se zabýval způsobilostí jednotlivých rozhodnutí, na základě kterých jsou zaznamenány body, ani toto mu tedy nelze klást k tíži.

22. Soud se nemůže ztotožnit ani s námitkou zpochybňující způsobilost podkladů pro záznam bodů. Dle § 123f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), (dále jen „zákon o silničním provozu“): „Nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je při zaznamenávání bodů vázán přílohou k zákonu, která v tomto nepřipouští žádné správní uvážení. Zákon proto upravuje možnost, jak se může řidič proti zaznamenaným bodům ohradit, tj. písemnými námitkami, které jsou de facto žádostí ve smyslu správního řádu (§ 44 a 45 správního řádu) a úřad ji musí vždy náležitě posoudit podle jejího skutečného obsahu. Při posuzování důvodnosti námitek prvostupňovému správnímu orgánu nepřísluší přezkoumávat jakékoli z rozhodnutí podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu. V rámci posouzení důvodnosti uplatněných námitek se může zabývat pouze tím, zda předmětné rozhodnutí, které bylo podkladem pro záznam bodů, skutečně je v právní moci a zda byly body zaznamenány správné osobě a ve správné výši, přičemž je i nadále vázán pravomocným rozhodnutím, na jehož základě k zaznamenání bodů došlo (viz § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu). Podle § 73 odst. 2 správního řádu zde totiž platí, že pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a pro všechny správní orgány. V průběhu řízení o námitkách se tedy zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, což dokládá i judikatura Nejvyššího správního soudu: „…příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností je v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 zákona o silničním provozu), zda záznam v registru řidičů byl proveden v souladu s tímto podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. Správní orgán v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 6 57A 13/2017 zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44)“.

23. Z odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je zřejmé, z jakých podkladů správní orgán I. stupně vycházel a jakým způsobem tyto podklady vyhodnotil. Na základě takto provedeného přezkumu podkladů k záznamu bodů do registru řidičů dospěl tento správní orgán k závěru, že veškeré užité podklady jsou způsobilé pro záznamy bodů do registru řidičů a jsou opatřeny všemi zákonem předepsanými údaji. Stejně tak žalovaný provedl přezkoumání pokutového bloku série JK/2015 číslo bloku K0057621 ze dne 5. 5. 2016 a konstatoval, že z uvedeného bloku jsou seznatelné všechny jeho podstatné náležitosti. Žalovaný posoudil i další podklad pro zápis bodů v bodovém hodnocení žalobce, a to trestní příkaz Okresního soudu v Liberci ze dne 26. 9. 2014, č. j. 3T 189/2014-20, který rovněž vyhodnotil jako způsobilý podklad pro zápis bodů v bodovém hodnocení žalobce.

24. Stran namítané nezpůsobilosti pokutového bloku série JK/2015 číslo bloku K0057621 ze dne 5. 5. 2016, jakožto podkladu pro záznam bodů v bodovém hodnocení žalobce, která je žalobcem spatřovaná zejména v tom, že správní orgán užil nepřijatelného formátu pro popis přestupku, když na bloku uvedl „nezabrzdil na světelný signál Stůj“, odkazuje krajský soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2011, sp. zn. 21 Cdo 776/2000. V uvedeném rozhodnutí se Nejvyšší soud vyjadřoval k obsahovým náležitostem pokutového bloku a konstatoval, že „rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona. Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, musí rozhodnutí v blokovém řízení (blok na pokutu na místě nezaplacenou) obsahovat též poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty (§ 85 odst. 3 tohoto zákona).“ 25. Pokud jde o zkratky, které byly orgánem veřejné moci užity, pak i k těmto se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně vyjádřil. Krajský soud považuje za vhodné zmínit rozhodnutí ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7As 94/2012-20, dostupné na: www.nssoud.cz, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že “[…] ne vždy je totiž následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 - 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby.” Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 7 57A 13/2017 26. S ohledem na specifika blokového řízení lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, navíc v nyní přezkoumávaném pokutovém bloku je bez pochybností určeno, jakého konkrétního jednání se měl žalobce dopustit. Jednání je dostatečně popsáno s odkazem na konkrétní zákonné ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Na pokutovém bloku nechybí ani specifikace místa spáchání přestupku. Lze tedy uzavřít, že popis jednání byl jednoznačný a určitý tak, aby nebyl zaměnitelný s jednáním jiným. Žalobce svým podpisem taktéž stvrdil správnost údajů uvedených na pokutovém bloku. Krajský soud nemá pochybnosti o způsobilosti pokutového bloku být způsobilým podkladem pro záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče.

27. Správní orgány v nyní projednávané věci postavily najisto, že namítaný pokutový blok, na jehož podkladě byly body žalobci zaznamenány, obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Správní orgány ověřily, že přestupkové jednání ze dne 5. 5. 2016 bylo se žalobcem projednáno v blokovém řízení, toto řízení bylo pravomocně ukončeno řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem a žalobce pokutový blok převzal a vše stvrdil svým podpisem. Námitka žalobce, dle níž se žalovaný dostatečně nezabýval jednotlivými podklady rozhodnými pro záznam bodů do registru řidičů, jejich kvalitou a zákonem požadovanými náležitostmi, nebyla shledána důvodnou. Závěr a náklady řízení 28. Soud se v dané věci ztotožnil se závěry správních orgánů a uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné. Správní orgány postupovaly v mezích své pravomoci a působnosti. Krajský soud proto žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1, věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

30. Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Shodu s prvopisem potvrzuje B. S. 8 57A 13/2017 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 11. dubna 2018 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje B. S.