57 A 13/2024

Plný text

č. j. 57 A 13/2024- 28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudce Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: Ing. J. M. bytem zastoupeného Mgr. Lucií Luhanovou, advokátkou se sídlem Chvalšinská 236, 381 01 Český Krumlov proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2024, č. j. KUJCK12816/2024 takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 57 A 13/2024

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění:

I. Vymezení věci a stručný obsah žaloby

1. Stavební úřad dne 5. 10. 2022 vydal rozhodnutí o bezodkladném zastavení stavebních prací na stavbě rodinného domu na pozemcích parc. č. XA, XB, XC a XD v katastrálním území X, které prováděl žalobce. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 11. 2022 a bylo vykonatelné dne 2. 12. 2022.

2. Dne 22. 11. 2022 byla provedena kontrolní prohlídka stavby, při které bylo zjištěno, že je ve stavbě nadále pokračováno, což bylo doloženo i fotodokumentací. Dle protokolu byly vyzděny sloupy do výšky 3,5 metru a zahájena stavba krovu. Následně byla vykonána obhlídka stavby stavebním úřadem dne 29. 12.2022, při které bylo zjištěno, že byly zahájeny práce na střešní konstrukci a ve stavbě je nadále pokračováno.

3. Proto stavební úřad žalobci oznámil zahájení řízení o přestupku, který spáchal proti stavebnímu zákonu dle § 178 odst. 2 písm. j) stavebního zákona, neboť pokračoval v provádění stavebních prací na stavbě.

4. Stavební úřad dne 25. 10. 2023 vydal rozhodnutí č.j. SU/7239/2022-10, kterým bylo rozhodnuto, že žalobce se dopustil přestupku dle § 178 odst. 2 písm. j) stavebního zákona, a to tím, že přes rozhodnutí k bezodkladnému zastavení stavebních prací vydané stavebním úřadem dne 5. 10. 2022 pod č.j. SU/5144/2022-4 pokračoval v provádění stavebních prací na stavbě rodinného domu na shora uvedených pozemcích, když v průběhu měsíce listopadu a prosince roku 2022 byly vyzděny nosné sloupy do výšky 3,5 metru a byla zahájena stavba krovu. Přestupek byl spáchán žalobcem úmyslně podle § 15 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta za uvedený přestupek ve výši 200 000 Kč.

5. Žalobce se proti uvedenému rozhodnutí odvolal. Žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 24. 1. 2024 rozhodl o odvolání tak, že napadené rozhodnutí změnil, pokutu snížil na částku 120 000 Kč.

6. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2024 č.j. KUJCK 12816/2024 žalobou, ve které namítá, že žalovaný svým rozhodnutím překročil meze správního uvážení, když konkrétně se jedná o úvahu, že předmětná pokuta musela být udělena vyšší než pokuta uložená dříve. Žalobce má zato, že touto úvahou správní orgán překročil meze svého správního uvážení, neboť ze žádného právního předpisu nevyplývá nezbytný požadavek na automatické uložení následně vyšší pokuty v případě, že dle správního orgánu neměla dříve uložená pokuta dostatečně represivní účinek.

7. Dále žalobce namítá, že správní orgán nesprávně vyhodnotil povahu a závažnost předmětného přestupku, když v souvislosti s tím poukázal na své majetkové a osobní poměry, když v době, kdy došlo ke spáchání přestupku, se již žalobce značnou dobu snažil dosáhnout vydání stavebního povolení na předmětnou stavbu rodinného domu.

8. Dále správní orgán nevyhodnotil řádně veškeré skutečnosti významné pro stanovení výše ukládané pokuty.

9. V daném případě žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že ve stavební činnosti pokračoval bez ohledu na vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich, kdy odepření Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 57 A 13/2024 uplatnění jejich práv, je jedním z nejviditelnějších porušení veřejného zájmu ze strany žalobce. Žalobce má za to, že vlastníkům sousedních nemovitostí jejich práva neodepřel, neboť přestupek spáchal v době, kdy příslušné správní řízení ohledně povolení stavby probíhalo a vlastníci sousedních pozemků mohli svá práva tedy uplatnit. Navíc vlastníci sousedních pozemků neměli ke stavbě žádné připomínky. Ani v ostatních ohledech neshledává žalobce při posuzování závažnosti svého jednání takovou míru závažnosti, která by opodstatňovala výši uložené pokuty. Proto ji považuje za nepřiměřeně vysokou.

10. Dále žalobce nesouhlasí s tím, že není podstatná jeho námitka směřující proti nadbytečným a nesmyslným požadavkům ze strany stavebního úřadu v řízení o vydání dodatečného povolení stavby, neboť dle žalobce jde o takovou námitku, o níž si správní orgán může udělat svůj úsudek sám a měl by toto v řízení o přestupku zohlednit, neboť tato skutečnost měla rovněž podstatný vliv na spáchání projednávaného přestupku.

11. Pracovnice stavebního úřadu například trvala na dodání studie osvětlení, přičemž v rodinném domě byla navržena okna nadstandardních rozměrů na východ, jih a i západ, proto si mohl sám správní orgán učinit názor, že dům bude osluněn dostatečně.

12. Dále stavební úřad rovněž trval na tom, že návrh rodinného domu odporuje zásadám navrhování obytných budov dle ČSN 734301 bod 5.2.1.3, když až při opětovném ústním projednání přistoupil stavební úřad na výklad, že nemají být neznamená totéž jako nesmí být. Proto má žalobce za to, že se jednalo na nadbytečné požadavky, které značnou měrou přispěly k protiprávnímu jednání žalobce. Samotný postup stavebního úřadu měl tak vliv na nežádoucí jednání žalobce, což mělo být při stanovení výše pokuty zohledněno.

13. Dále žalobce poukazuje na to, že pravomocné stavební povolení na předmětnou stavbu bylo vydáno dříve, než bylo vydáno rozhodnutí o přestupku. I toto by tedy mělo mít vliv na výši uložené pokuty. Je pak otázkou do jaké míry v tomto případě plní účel uložený trest. Při stanovení pokuty tedy byly již veškeré eventuální škodlivé následky způsobené přestupkem napraveny.

14. Dále žalobce namítá, že pokuta ve výši 120 000 Kč neodpovídá osobním a majetkovým poměrům. Skutečnost, že není vedeno proti žalobci exekuční řízení, neznamená, že by uložená pokuta nebyla způsobilá mít pro žalobce likvidační povahu. Žalobce prodal byt v D. ulici v domě čp. X v X za účelem dokončení předmětné stavby rodinného domu, když překročil při stavbě původní odhadovaný rozpočet z částky cca 6,9 milionu na více než 10 milionu korun. Dále splácí již dříve uloženou pokutu ve výši 5 612 Kč, a to až do září roku 2024. Proto by se měl správní orgán tímto zabývat. Žalobce je jednatelem společnosti BOARS, s.r.o. a BOARS CB, s.r.o. ovšem z uveřejněných účetních závěrek je patrno, že tyto společnosti nevykazují aktuálně žádné zisky. Žalobce jiný zdroj obživy nemá. V případě možnosti povolení úhrady pokuty ve splátkách lze předpokládat, že by povolené splátky nebyly nižší než splátky hrazené na dříve uloženou pokutu.

15. Žalobce má za to, že jeho jednání nemělo žádný škodlivý následek, nebyla způsobena žádná újma, žalobce se svým jednání nikterak neobohatil, ani neomezil nikoho na svých právech, když škodlivý následek byl napraven. Proto se žalobce domáhá toho, aby soud pokutu, která mu byla uložena za výše uvedený přestupek na základě rozhodnutí žalovaného s ohledem na vyhodnocení veškerých okolností podstatných pro její stanovení, snížil na částku co nejnižší ve spodní polovině zákonné sazby. II. Shrnutí vyjádření žalovaného k žalobě Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 57 A 13/2024 16. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, když námitku, že překročil meze správního uvážení svým rozhodnutím považuje za nedůvodnou s odkazem na odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu, tak i na odůvodnění napadaného rozhodnutí. Žalovaný poznamenal, že spáchání přestupku se žalobce dopustil opakovaně, což je výslovně označeno v § 40 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky za přitěžující okolnost.

17. Žalovaný při stanovení výše sankce zohlednil všechna zákonem stanovená kritéria, jeho úvahy o výši pokuty žalovaný shledal jako racionální, srozumitelné a přezkoumatelné. Pokuta nebyla pak stavebním úřadem stanovena v likvidační výši, jestliže ji žalovaný snížil o 40 %.

18. Nedůvodné jsou podle žalovaného námitky nesprávného vyhodnocení povahy a závažnosti přestupku včetně nesprávného vyhodnocení osobních a majetkových poměrů žalobce.

19. Žalobní námitky tvrdící okolnosti týkající se průběhu řízení o dodatečném povolení stavby považuje žalovaný za zcela irelevantní. Možnost dodatečného povolení stavby, kterou žalobce prováděl bez příslušného přivolení stavebního úřadu, je pouze dobrodiní, které zákonodárce poskytuje při splnění podmínek uvedených v § 129 odst. 3 stavebního zákona, nikoliv objektivní okolností, která musí mít dopad do výše uložené pokuty. Žalobce evidentně nerozlišuje objekt přestupku podle § 178 odst. 2 písm. a) či písm. f), tj. provádění stavby bez příslušného povolení stavebního úřadu a objekt nyní projednávaného přestupku podle § 178 odst. 2 písm. j), tj. neuposlechnutí výzvy nebo rozhodnutí o zastavení prací na stavbě v rozporu s § 134 odst.

4. Stavební zákon v § 134 odst. 4 pak svěřuje stavebnímu úřadu příslušné kompetence, na základě kterých bylo zjištěno, že stavba je prováděna bez povolení. Bezprostředním objektem nyní projednávaného přestupku, byl ohrožen zájem na respektování správního rozhodnutí správního orgánu. Škodlivý následek pak představuje porušení společenského zájmu, který tvoří objekt přestupku způsobem uvedeným ve skutkové podstatě přestupku. Proto názor žalobce, že jeho jednání nemělo žádný škodlivý následek je zcela mylný. Proto závěrem žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že pokuta nebyla uložena v nepřiměřené výši a není zde proto důvod, aby soud pokutu snížil podle § 78 odst. 2 s. ř. s.

III. Právní názor soudu

20. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadený výrok rozhodnutí přezkoumal v mezích jediného žalobního důvodu (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). O věci samé rozhodl soud v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání za výslovného souhlasu žalovaného i žalobce.

21. V daném případě byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 178 odst. 2 písm. j) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebního řádu a za to mu byla uložena pokuta ve výši 120 000 Kč, neboť i přes rozhodnutí k bezodkladnému zastavení stavebních prací, vydané stavebním úřadem dne 5. 10. 2022, pokračoval v provádění stavebních prací na stavbě rodinného domu, když v průběhu měsíce listopadu a prosince 2022 byly jím vyzděny nosné sloupy do výšky 3,5 metru a byla zahájena stavba krovu.

22. Žalobce svou žalobou nebrojí proti závěru žalovaného správního orgánu o spáchání přestupku, požaduje pouze snížení pokuty z částky 120 000 Kč na pokutu, která bude uložena ve spodní polovině zákonné sazby. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 57 A 13/2024 23. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích ve znění novel (dále jen přestupkový zákon) se při určení druhu sankce a její výměry přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ve způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, míře zavinění, pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinární řízení.

24. Podle § 65 odst. 3 s. ř. s. rozhodl správní orgán o uložení trestu za správní delikt může se ten, jemuž byl takový trest uložen, žalobou domáhat též upuštění od něj nebo jeho snížení v mezích zákonem dovolených.

25. Podle § 78 odst. 2 s. ř. s. rozhoduje-li nyní soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odst. 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán a který by soud případně vlastním dokazováním nikoli v zásadních směrech doplnil a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě.

26. K problematice moderace trestu se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 11. 2005, č.j. 1 As30/2004-82, kdy uvedl, že moderační právo soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu umožňuje soudu k návrhu žalobce buď snížit uložený trest nebo od něj upustit (§ 78 odst. 2 s. ř. s. ). To je ve správním soudnictví poměrně výjimečné, zde je totiž pravidlem kasační přezkum (ať už na úrovni krajského soudu ve vztahu k rozhodnutí správního orgánu nebo u Nejvyššího správního soudu ve vztahu k rozhodnutí krajského soudu), který nedává správnímu soudu pravomoc k tomu, aby rozhodnutí sám měnil a skýtá mu pouze dvě základní možnosti; zamítnout nedůvodný návrh (žalobu či kasační stížnost) nebo napadené rozhodnutí k důvodnému návrhu zrušit (a nejčastěji vrátit k dalšímu řízení), případně vyslovit nicotnost správního rozhodnutí. Žalobní petit, jímž žalobce žádá moderaci trestu podléhá stejnému procesnímu režimu jako petit „obvyklý“; usilující o zrušení rozhodnutí. To je ostatně patrné i z ustanovení § 65 s. ř. s. upravujícího žalobní legitimaci, který vedle sebe souřadně klade možnost žádat o upuštění od trestu, popř. o jeho snížení, a to v odstavci 3. Petit směřující k moderaci pak může být formulován buď jako součást petitu eventuálního (jak tomu bylo i v projednávané věci) nebo jako petit samostatný v případech, kdy žalobce nezpochybňuje svou deliktní odpovědnost, avšak považuje uložený trest za nepřiměřený. V návrhu na moderaci musí být tvrzení o tom, že trest uložený žalobci je nepřiměřený. Nepostačí tedy zpochybňovat právní základ odpovědnosti. Pokud žalobce tvrdí pouze to, že neporušil zákon a že mu nevznikla odpovědnost (žalobní námitky tedy směřují jen proti samostatnému posouzení jeho jednání jako deliktního), nebude se moci později domáhat moderace trestu. Aby tak mohl učinit, musí již v žalobě výslovně napadat nepřiměřený trest a své přesvědčení o tom, že správní orgán pochybil při stanovení výše trestu, musí v průběhu řízení před soudem též zdůvodnit.

27. Soud poznamenává, že stanovení konkrétní výše pokuty za přestupek je výsledkem správního uvážení. Správní uvážení je soudně přezkoumatelné v rozsahu respektování zákonem stanovených mezí pro správní uvážení, případně z toho pohledu, zda nedošlo ze strany správního orgánu k jeho zneužití. Zjistí-li soud, že správní orgán zákonem stanovené meze správního uvážení překročil, např. uložil vyšší sankci ze správní delikt, než je zákonem stanovena horní hranice nebo jej zneužil, pak napadené rozhodnutí pro nezákonnost zruší podle § 78 odst. 1 věta druhá s. ř. s. Nezbytným předpokladem takového postupu je, že se žalobce zrušení rozhodnutí správního orgánu svým návrhem domáhal. Dospěje-li naopak Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 57 A 13/2024 soud při přezkumu k závěru, že správní orgány správní uvážení nezneužily a respektovaly jeho zákonné meze, není zásadně oprávněn, byť považuje trest za neadekvátní, nahradit správní uvážení uvážením soudcovským. Jedinou výjimkou zpravidla stanoví zákon pro případ, že trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši.

28. Pro žalobu podanou podle § 65 odst. 3 s. ř. s. z hlediska obsahového vymezení žalobního bodu platí, že vedle tvrzení, že trest za správní delikt byl uložený ve zjevně nepřiměřené výši, musí žalobní bod obsahovat i konkrétní skutková tvrzení, z nichž tak žalobce dovozuje, které podle názoru žalobce správní skutečnosti správní orgán náležitě nezhodnotil. Soud nesmí nahrazovat jeho projev vůle a vyhledávat namísto žalobce skutečnosti, které správní orgán při stanovení výše trestu nevzal v potaz a které mohly výši trestu zásadním způsobem příznivě ovlivnit. Takový postup by odporoval základní koncepci přezkumu ve správním soudnictví, popíral by dispoziční zásadu a zásadu rovnosti účastníků řízení. I v řízení o žalobě tedy podle § 65 odst. 3 s. ř. s. platí, že žalobcem vymezený žalobními body je soud vázán a v jejich mezích přezkoumává napadený výrok rozhodnutí správního orgánu o uloženém trestu. Pouze shledá-li soud důvody, za který má žalobce zato, že uložený trest je nepřiměřeně vysoký jako opodstatněné, je oprávněn trest snížit, eventuálně od něj upustit. To neplatí, brání-li tomu zákonem stanovené meze, např. § 125c odst. 8 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Základním předpokladem možnosti soudního přezkumu je zjištění, že se správní orgány obou stupňů výší pokuty v důvodech svých rozhodnutí zabývaly a vyložily, které okolnosti při úvaze o výši sankce hrály v posuzované věci roli.

29. V daném případě, jak vyplývá z odůvodnění stavebního úřadu i napadeného rozhodnutí, správní orgány svou povinnost srozumitelně a dostatečně odůvodnily výrok o pokutě a při stanovení její výše vzaly v potaz i § 12 odst. 1 přestupkového zákona.

30. V daném případě žalobce v souladu s § 78 odst. 2 s. ř. s. a § 65 odst. 3 se domáhá samostatným petitem snížení pokuty, požádal o moderaci a současně s tím i provedl volbu formy moderace snížením pokuty na spodní hranici zákonné sazby, když rovněž tvrdil, že uložená sankce je nepřiměřená zjištěnému skutkovému stavu a rovněž žalobce i uvedl důvody, na kterých své tvrzení o disproporci zakládá.

31. V daném případě se soud s ohledem na uplatnění žalobní námitky zabýval odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí ohledně stanovení výše ukládané pokuty, která byla uložena žalobci ve druhé polovině rozpětí zákonné sazby.

32. Pokud jde o námitky žalobce, v nich spatřoval nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí tak tyto soud neshledal důvodnými, neboť z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že se žalovaný výší pokuty zabýval a zjišťoval všechny skutečnosti svědčící jak ve prospěch, tak neprospěch žalobce a pokutu žalobci z částky 200 000 Kč snížil na částku 120 000 Kč, a to z důvodu, že bylo vydáno na předmětnou stavbu dodatečné stavební povolení. Byly zváženy majetkové poměry žalobce, když bylo zjištěno, že žalobce prodal byt v bytovém domě v D. u. č. p. X v X, a to v březnu roku 2023. V současné době vlastní žalobce byt v X, P. u., domě č. p. X, který získal darem. Kromě toho bylo zjištěno, že žalobce splácí měsíčně částku ve výši 5 612 Kč, když jde o zaplacení pokuty, která mu byla uložena v předchozím přestupkovém řízení, když tato pokuta bude zaplacena ke dni 15. 9. 2024. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí správní orgány vycházely z veřejně dostupných informací, když žalobce ke svým osobním a majetkovým poměrům žádné bližší Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 57 A 13/2024 okolnosti neuvedl, pouze že je jednatelem ve dvou společnostech, které nevykazují téměř žádné příjmy.

33. Hlavním kritériem při určování přiměřené výše pokuty není primárně skutková podstata správního deliktu, nýbrž intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v daném případě. V daném případě intenzita jednání nebyla zanedbatelná, proto soud učinil závěr, že žalovaný stanovil výši uložené pokuty v přiměřené výši vzhledem k tomu, že se u žalobce jedná o opakované protiprávní jednání, když žalobci byla uložena pokuta ve výši 100 000 Kč, neboť žalobce stavěl dům bez stavebního povolení, z čehož je zřejmé, že se uložená pokuta zcela minula účinkem. Nelze tak opomenout trvalou ignoraci žalobce k rozhodování správního orgánu ve věcech dle stavebního zákona. Z tohoto pohledu se pak výše pokuty ve výši 120 000 Kč jeví zcela přiměřená, přičemž žalobce neuvedl žádné důkazy, které by mohly být důvodem k mírnějšímu finančnímu postihu. V daném případě byla ze strany správních orgánu míra a závažnost porušení zákona žalobcem řádně odůvodněna, když bylo zejména přihlédnuto k tomu, že se žalobce dopustil protiprávního jednání opakovaně a ve vztahu ke shodné stavbě pokračoval v protiprávním jednáním, přestože mu byla dříve uložena pokuta, byť ze spáchání jiného správního deliktu. Žalovaný proto správně při úvaze o výši uložené pokuty zohlednil skutečnost, že žalobce se dopustil protiprávního jednání opakovaně a ignoroval předcházející rozhodnutí správního orgánu.

34. Dle soudu žalovaný svým rozhodnutím při výměře pokuty nepřekročil meze správního uvážení, jestliže mu byla uložena pokuta vyšší než pokuta dříve uložena, neboť žalobce se dopustil opakovaně protiprávního jednání. K této skutečnosti je nutno přihlédnout jako k přitěžující okolnosti ve smyslu § 40 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky, dle něhož tato skutečnost je přitěžující okolností. S ohledem na majetkové poměry žalobce nelze mít za to, že by i tato pokuta pro žalobce likvidační, když ani tato skutečnost nebyla jím důkazy prokázána. Žádné takové důkazy žalobce soudu nepředložil.

35. Zcela nerozhodné je, že v době, kdy se žalobce předmětného přestupku dopustil a pokračoval ve stavbě rodinného domu se snažil v té době dosáhnout vydání dodatečného stavebního povolení, neboť tuto skutečnost zohlednit nelze. Teprve až vydáním pravomocného dodatečného stavebního povolení byla stavba povolena, proto v průběhu tohoto řízení žalobce neměl ve stavbě rodinného domu pokračovat, a to z důvodu, že předtím bylo vydáno rozhodnutí o bezodkladném zastavení stavebních prací dne 5. 10. 2022. Přesto žalobce pokračoval v provádění stavebních prací na stavbě rodinného domu, a to zejména v měsíci listopadu a prosinci roku 2022, kdy vyzdil nosné sloupky do výši 3,5 m a zahájil i stavbu krovů.

36. Nedůvodně je rovněž žalobcem namítáno, že správní orgány nevyhodnotily řádné veškeré skutečnosti významné pro stanovení výše ukládané pokuty, jestliže žalovaný zejména na straně 4 – 6 se řádně zabýval hodnocením povahy a závažnosti přestupku včetně vyhodnocení osobních a majetkových poměrů. Soud se s těmito závěry zcela ztotožnil.

37. Soud neshledal důvod pro snížení uložené pokuty. V daném případě byla žalobci uložena pokuta ve výši 120 000 Kč, tedy mírně nad polovinou zákonem stanovené sazby, když jak bylo již uvedeno, pokuta byla v daném případě stanovena s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobci již byla uložena pokuta ve výši 100 000 Kč za protiprávní jednání, a to že zahájil stavbu bez stavebního povolení, proto byl žalobce postižen za přestupek dle § 178 odst. 2 písm. j) stavebního zákona, neboť pokračoval v provádění stavebních prací, přestože bylo vydáno rozhodnutí o bezodkladném zastavení stavebních prací, žalobce pokračoval ve stavbě Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 57 A 13/2024 aniž by disponoval stavebním povolením. S přihlédnutím k těmto zjištěním skutečnostem, pak nelze považovat uloženou pokutu za pokutu zjevně nepřiměřenou. Opakované porušení stavebního zákona za situace, kdy žalobce neměl vydáno stavební povolení na předmětnou stavbu zvyšuje společenskou nebezpečnost jednání žalobce natolik, že výši uložené pokuty mírně nad polovinou zákonné sazby nelze hodnotit jako nepřiměřenou.

38. Soud proto uzavřel, že žalovaný správně posoudil i polehčující okolnost ve vydání dodatečného stavebního povolení a neuložil žalobci pokutu ve zjevně nepřiměřené výši. V daném případě je nutno správně poukázat i na preventivní charakter výše pokuty, který je jednou z funkcí účelem právního trestání. Preventivní úloha postihu totiž nespočívá jen v účinku vůči žalobci. Postih musí mít vždy sílu odradit od nezákonného postupu i jiné nositelé stejných zákonných povinností. Tento účinek pak může vyvolat jen postih odpovídající významu chráněného zájmu, včas a věcně správně vyvozený. Jde-li o finanční postih, jako je tomu v daném případě, musí být znatelný v majetkové sféře delikventa, tedy být nikoliv pro něho zanedbatelný a nutně musí obsahovat i represivní složku. V opačném případě by pak postih delikventa smysl postrádal.

39. Moderační právo soudu upravené v § 78 odst. 2 s.ř.s. tj. možnost upustit od potrestání či snížení postihu, má místo toliko tam, kde jde o postih zjevně nepřiměřený, soud výše vyložil z jakých důvodů dospěl k závěru, že se v dané věci o takový případ nejedná. Pokuta ve výši 120 000 Kč nemůže být pro žalobce likvidační, jestliže je jím pořizovaná nemovitost v hodnotě vyšší 10 milionů Kč.

40. Soud považuje zcela irelevantní námitku žalobce, ohledně hodnocení délky řízení o vydání dodatečného stavebního povolení, které žalobce hodnotí tak, že ze strany správního orgánu byly vznášeny nesmyslné požadavky, neboť v rámci tohoto přestupkového řízení je průběh řízení o dodatečném povolení zcela irrelevantní, neboť bylo na žalobci, aby respektoval rozhodnutí o zastavení stavebních prací. Skutečnost, že bylo vydáno na stavbu dodatečné stavební povolení, byla při výši pokuty zohledněna. Škodlivost jednání žalobce spočívá v nerespektování správního rozhodnutí, je proto nerozhodné pro výši pokuty, zda sousedé se stavbou souhlasili.

41. Soud proto uzavřel, že žalovaný se v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí řádně vypořádal se všemi odvolacími námitkami žalobce, rozhodnutí včetně výše uložené sankce řádně odůvodnil. Soud proto neshledal žalobní námitky důvodnými a žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

42. O nákladech řízení bylo soudem rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy podle úspěchu ve věci by právo na náhradu nákladů řízení náleželo žalovanému, které mu však žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 7. srpna 2024 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 9 57 A 13/2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.