57 A 14/2023

Rubrum

č. j. 57 A 14/2023–49 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Heleny Nutilové a soudkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudce Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobce: X bytem X zastoupeného Mgr. Ondřejem Trnkou, LL.M, advokátem se sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti účastníka řízení: 1) X bytem X zastoupeného Mgr. Michaelem Pavlasem, advokátem se sídlem Na Sadech 4/3, České Budějovice 2)CETIN a.s. se sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 8 - Libeň o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2023, č. j. KUJCK 28546/2023, takto:

Výrok

Shoda s prvopisem: J. M. 2 57 A 14/2023

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2023, č. j. KUJCK 28546/2023, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Ondřeje Trnky, LL.M.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 10. 5. 2023 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2023 č. j. KUJCK 28546/2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný na základě odvolání žalobce změnil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 11. 10. 2022 č. j. SU/2674/2022 – 12, jímž zčásti změnil a zčásti potvrdil prvostupňové rozhodnut, když společné územní a stavební řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil, neboť žalobce v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání v pokračování řízení, když ve výroku II. bylo napadené rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 11. 10. 2022 ve změnou nedotčených částech potvrzeno.

II. Shrnutí žaloby

2. Rozhodnutím stavebního úřadu byla zamítnuta žádost žalobce ze dne 28. 4. 2022 o vydání společného povolení na stavební záměr na pozemkou p. č. XA k. ú. XA „Změna dokončené stavby – nástavba stavební úpravy stávající provozovny „kavárna a snack bar Pirisiny“, který vznikne rodinný dům s jedním bytem o 2 NP a podkroví v ulici X“.

3. Podle žalobce je napadené rozhodnutí nezákonné, neboť spočívá na nesprávně zjištěném skutkovém stavu, na nesprávně hmotněprávním i procesněprávním posouzení věci a je tedy nezákonné též pro vady odvolacího řízení.

4. Žalobce má za to, že zcela nesprávně byl posouzen charakter záměru stavby, jestliže správní orgány považovaly záměr za novou stavbu nikoli za změnu dokončené stavby ve smyslu § 2 odst. 5 stavebního zákona, a proto došlo nesprávně k posouzení podmínky pro umístění a povolení záměru jako nevyhovující, kdy žalovaný prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že řízení zastavil.

5. Žalobce má za to, že se jedná o změnu dokončené stavby, přičemž svůj záměr označil jako stavební úpravy přístavbu a nástavbu stávajícího rodinného domu, ovšem dle stavebního úřadu toto označení neodpovídá rozsahu záměru dle předložené dokumentace ani způsobu využití budovy, dle katastru nemovitostí.

6. Žalobce setrval na tom, že obvodové zdivo 1 NP zůstane zachováno v rozsahu minimálním 65 %, čímž bude zachováno dispoziční řešení 1 NP v převažujícím rozsahu. Základy budou pod stávajícím obvodovým zdivem v plném rozsahu zachovány a rovněž tak prvky dlouhodobé životnosti stávajícího objektu. Stávající objekt se má půdorysně toliko rozšířit do tvaru úplného obdélníku ve tvaru, který je již v nynějším stavu zcela překryt stávající střešní konstrukcí stávajícího objektu, proto má žalobce za to, že napadené rozhodnutí Shoda s prvopisem: J. M. 3 57 A 14/2023 spočívá na nesprávném právním posouzení charakteru záměru žalovaným i stavebním úřadem, neboť se nejedná o novou stavbu, ale pouze o změnu dokončené stavby ve smyslu § 2 odst. 5 stavebního zákona. Žalobce má za to, že stávající objektu v důsledku navrhovaných stavebních úprav nezaniká, nejedná se tedy o novu stavbu, ale pouze o změnu dokončené stavby.

7. Žalobce dále v žalobě namítá, že napadené rozhodnutí trpí nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť se žalovaný nevypořádal s hlavní odvolací námitkou, tj., že se jedná o změnu dokončené stavby nikoli o stavbu novou. Má za to, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s jeho odvolací námitkou pouze ve dvou odstavcích na straně 8 a 9 napadeného rozhodnutí, když nesprávně vycházel z nepodložených skutkových záměrů.

8. Dále žalobce namítá, že řízení bylo nesprávně zastaveno dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, neboť odlišnost právního názoru žalobce a stavebního úřadu a posléze žalovaného v otázce, která je rozhodná pro posouzení věci samé, tedy pro vyhovění nebo o zamítnutí žádosti o umístění a povolení stavby není důvodem pro zastavení řízení. Ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu je nutno vykládat restriktivně, a to z důvodu, že správní orgán usnesením řízení ukončí, aniž by věc meritorně posoudil.

9. Dále žalobce namítal, že napadeným rozhodnutím došlo k zásahu do jeho veřejných subjektivních práv, a to do práva žalobce na spravedlivý proces a dále tím, že žalovaný učinil právní závěr o povaze stavby, aniž by správně zjistil skutkový stav a rovněž tak došlo i k porušení zásady materiální pravdy, což způsobilo nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

III. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného

10. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě setrval na tom, že původní stavba zanikne a vznikne stavba nová s tím, že pro posouzení záměru k žádosti žalobce není určující, jak je záměr v žádosti označen, stěžejní je pro posouzení záměru obsah projektové dokumentace, což přísluší správnímu orgánu. V souvislosti s tím, pak žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 4. 2013 č. j. 8 As 31/2007–165 a na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2016 č. j. 45 A 71/2014–84.

11. Žalovaný má za to, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Obsáhlost odvolání nemusí nutně vyvolat obsáhlost v odůvodnění rozhodnutí, argumentace žalobce směřující do podstaty věci byla vypořádána. V daném případě byly splněny podmínky pro zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Pokud stavební zákon v § 94l přímo definuje náležitosti žádosti o vydání společného povolení a výčet povinných příloh žádosti, je pak podstatnou vadou žádosti, pokud žádost neobsahuje všechny požadované údaje. Žádost tedy byla podána v rozporu s § 96 l stavebního zákona, přičemž žalobce přes výzvu stavebního úřadu svou žádost neupravil, proto stavební úřad neměl dostatečné podklady pro vedení společného řízení a bylo nutno řízení zastavit, jelikož se jednalo o podstatnou vadu, která bránila v pokračování řízení a ve vydání společného povolení.

12. Žalovaný má za to, že výzvy stavebního úřadu k doplnění žádosti byly formulovány natolik určitě a srozumitelně, aby z nich žalobce mohlo zjistit, zda podklady, které předložil, vyhovují. Jestliže stavebník žádost neupravil s přílohami tak, aby bylo možné věc z obsahového hlediska posoudit a přezkoumat, muselo být přistoupeno k zastavení řízení.

13. Podle žalovaného nedošlo k újmě na právech účastníků řízení. IV. Posouzení věci krajským soudem Shoda s prvopisem: J. M. 4 57 A 14/2023 14. Při přezkoumání napadeného rozhodnutí soud vycházel podle § 78 odst. 1 s.ř.s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, když o věci samé soud rozhodl dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.

15. Žaloba je důvodná.

16. Žalobce jako stavebník podal žádost o společném povolení, a to pro stavbu označenou jako změna dokončené stavby – nástavba a stavební úpravy stávající provozovny „kavárna a snack bar Pirisiny“, kterou vznikne rodinný dům s jedním bytem o dvou nadzemních podlažích v ulici X tř. č. p. X v X.

17. Stavební úřad dne 10. 5. 2022 vyzval žalobce, aby předloženou žádost doplnil, a to do 31. 8. 2022 s tím, aby byla předložená projektová dokumentace doplněna.

18. Žalobce reagoval na tuto výzvu, v reakci vyslovil nesouhlas s posouzením charakteru stavby učiněným stavebním úřadem, když má za to, že stavba je změnou dokončené stavby, a nikoliv stavbou novou, a proto má za to, že předložil všechny podklady pro vydání rozhodnutí a že není dán důvod pro zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Žádost je kompletní, takže ji lze projednat, jsou dány důvody pro vyhovění jeho žádosti a povolení stavby a její umístění.

19. Stavební úřad poté vydal rozhodnutí, kterým byla žádost žalobce rozhodnutím ze dne 11. 10. 2022 o vydání společného povolení ohledně předmětné stavby zamítnuta. Stavební úřad po přezkoumání žádosti žalobce zjistil, že projektová dokumentace nesplňuje podmínky pro vydání společného povolení ohledně předmětné stavby, neboť dle projektové dokumentace se jedná o stavbu novou.

20. Na základě odvolání žalobce žalovaný předmětné řízení zastavil, když zastavení řízení bylo odůvodněno tím, že žalobce nedoložil podklady k žádosti o vydání společného povolení ve smyslu § 94 l odst. 2 stavebního zákona, přestože k tomu byl řádně vyzván. Žalobce označil svůj záměr jako stavební úpravy, přístavbu a nástavbu stávajícího rodinného domu, což ovšem neodpovídá záměru dle předložené projektové dokumentace ani způsobu využití budovy dle katastru nemovitostí. Žalobce tedy nesprávně setrval na svém názoru, že se jedná o změnu dokončené stavby. Podle žalovaného dojde k zániku provozovny a k nové výstavbě rodinného domu. Pokud žalobce v tomto smyslu neodstranil rozpor mezi označením záměru a obsahem dokumentace, tedy neuznal, že hodlá provést novostavbu, měl dle žalovaného stavební úřad společné řízení zastavit, neboť k odstranění podstatných vad žádosti nedošlo, a proto je dán důvod k zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Žalovaný napadené rozhodnutí změnil dle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu.

21. V daném případě je mezi účastníky sporné, zda je či není žalobcem předložená projektová dokumentace v rámci společného povolení ohledně předmětné stavby v souladu se žádostí o společné povolení či nikoliv. S tím pak souvisí otázka, zda byly v daném případě podmínky pro zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu splněny. Soud se proto zabýval tím, zda bylo řízení o žádosti žalobce žalovaným zastaveno v souladu se zákonem, tedy zda byly splněny podmínky k zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Poté by se pak soud nemohl zabývat meritem věci.

22. Ve stanovisku ze dne 22. 8 2022 byl žalobce informován o tom, aby upravil názor ohledně záměru v žádosti i v dokumentaci tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o změnu dokončené stavby s tím, že pokud žalobcem nebude této výzvě vyhověno, nebude možno v řízení pokračovat. Stavebník neupravil svou žádost s přílohami tak, aby bylo možné žádost Shoda s prvopisem: J. M. 5 57 A 14/2023 posoudit a přezkoumat, proto byla žádost s připojenou dokumentací a dokladovou částí vzájemně rozporná a některé podklady zcela chyběly. Žalovaný nezohlednil, že žalobce reagoval na výzvu, ve které setrval na požadované žádosti s tím, že požadovanou dokumentaci považuje za správnou, proto měl stavební úřad k dispozici všechny podklady, na jejichž základě bylo možné o žádosti žalobce rozhodnout. Pokud žalovaný tvrdí, že je žádost a přiložená dokumentace ve vzájemném rozporu, není to důvod pro zastavení řízení, ale jedná se o meritorní posouzení žádosti.

23. Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. Podle tohoto ustanovení není důvodem pro zastavení řízení jakákoliv neodstraněná vada žádosti, ale pouze taková vada, která brání pokračování v řízení, tedy aby bylo možné žádost z obsahového hlediska projednat. Podmínky pro zastavení řízení jsou splněny tehdy, pokud žádost není dostatečným podkladem pro věcné rozhodnutí a tato skutečnost brání pokračování v řízení.

24. V daném případě stavební úřad tak i žalovaný posoudil projektovou dokumentaci i žádost o společné povolení předmětné stavby, což se netýkalo zjištění, je-li žádost o stavební povolení projednatelná ve smyslu § 66 odst. 2 písm. c) správního řádu, tedy zjištění jsou či nejsou-li v žádosti včetně dokumentace k ní přiložené takové nedostatky, které by bránily v pokračování v řízení, tedy rozhodnutí o žádosti. Nejednalo se tedy o nedostatek žádosti o vydání společného povolení, který by mohl být odstraněn doplněním žádosti o potřebné údaje a podklady. Poté, co žalobce na základě výzvy sdělil, že na žádosti trvá, bylo na stavebním úřadu, aby posoudil, zda je předložena stavební dokumentace v souladu se žádostí či nikoliv a žádosti o stavební povolení lze nebo nelze vyhovět. Avšak toto zhodnocení je již součástí procesu posouzení důvodnosti žádosti, tedy posouzení merita věci, nikoli pouze posouzením splnění formálních náležitostí, jejichž absenci by bylo namístě kvalifikovat jako podstatnou vadu žádosti a pokud by ve lhůtě stanovené správním orgánem nebyly doplněny, byly by dány podmínky pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu.

25. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalovaný řešil věcně otázku důvodnosti žádosti o společné povolení stavby, a to přesto, že stavební řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastavil. V daném případě se tak nejednalo o situaci upravenou v § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, nejednalo se tedy o vadu, která by bránila v pokračování řízení, proto nic nebránilo tomu, aby žalovaný napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů a uzavřel, zda žalobce prokázal splnění podmínek pro vydání společného povolení ohledně stavby. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, žalovaný v podstatě meritorně žádost přezkoumal, zabýval se stručně charakterem stavby, která by měla na základě žádosti o vydání společného povolení vzniknout.

26. Soud uzavřel, že v daném případě nebyly splněny důvody pro zastavení řízení pro nesplnění výzvy k doplnění žádosti o vydání společného povolení ohledně stavby, proto povinností žalovaného bylo rozhodnout odvolání ve věci, neboť měl pro to veškeré podklady. Uvedený postup žalovaného je podstatným porušením ustanovení o řízení před správním orgánem, který měl za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

27. Dle soudu, jestliže žalovaný řízení zastavil, nebylo povinností žalovaného se dalšími námitkami žalobce řádně zabývat. Sám žalobce v žalobě poukazuje na to, že vypořádání jeho námitky ohledně změny dokončené stavby je zcela nepřezkoumatelné, neboť žalovaný Shoda s prvopisem: J. M. 6 57 A 14/2023 nereagoval na argumenty žalobce, které uvedl v odvolání. Soud v dané věci přezkoumával rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zastaveno správní řízení dle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu a dospěl k závěru, že žalovaný nesprávně řízení zastavil, nemohl se proto zabývat námitkami žalobce směřujícími do věci samé, neboť bylo jím jen přezkoumáváno, zda byly splněny zákonné podmínky pro zastavení řízení.

V. Závěr a náklady řízení

28. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto napadené rozhodnutí žalovaného podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro vady řízení ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. byla věc vrácena k dalšímu řízení, ve kterém je žalovaný podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán právním názorem soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku.

29. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

30. Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

31. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 000 Kč a odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě ve výši 2 × 3 100 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava věci a sepsání žaloby) dle § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a paušální náhradou hotových výdajů 2 × 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, celkem tedy 9 800 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, je nutno navýšit odměnu a náhradu hotových výdajů o sazbu této daně. Celkové žalobcovy náklady řízení tedy činí 11 228 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

32. Osobám zúčastněným na řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává, neboť jim nebyla soudem ukládána žádná povinnost (§ 60/5 s.ř.s.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 28. listopadu 2023 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.