57 A 15/2024

Rubrum

č. j. 57 A 15/2024–56 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyně JUDr. Terezy Kučerové a soudce Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobkyně: V. P. bytem zastoupená Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem se sídlem Žižkova tř. 183/33, 370 01 České Budějovice proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České Budějovice za účasti: H. R. bytem o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2024 č. j. KUJCK 35727/2024 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Shoda s prvopisem: J. M. 2 57 A 15/

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Osobě na řízení zúčastněné se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2024, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Týn nad Vltavou č. j. MÚT/23466/2023 ze dne 19. 9. 2023, jímž byl schválen stavební záměr na stavbu: VRTANÁ STUDNA – p. č. XA v k. ú. XA dle žádosti o vydání společného povolení, kterou podala H. R..

2. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobkyně proti části A zamítnuto, když výroky I. a II. rozhodnutí Městského úřadu v Týně nad Vltavou ze dne 19. 9. 2023 byly potvrzeny, v části B a v části C napadeného rozhodnutí došlo ke změně prvostupňového rozhodnutí, kdy bylo rozhodnuto takto: - podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu bod 4. výroku III. rozhodnutí Městského úřadu Týn nad Vltavou, odboru životního prostředí, č. j. MÚT/12781/2022/OŽP/PrP ze dne 19. 9. 2023, kterým byly H. R., narozené dne X, , stanoveny podmínky pro provedení stavby: „VRTANÁ STUDNA – p. č. XA, k. ú. XA“ na pozemku parcel. č. XA v k. ú. XA, byl změněn tak, že do tohoto bodu 4, byla doplněna věta: Certifikovaný vodoměr Zenner domovní 1“ (DN 25) bude dle § 2a vyhlášky č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s Přílohou této vyhlášky 1 x za 6 let podroben statistické výběrové zkoušce za účelem prodloužení doby platnosti ověření měřidla. - podle § 92 odst. 1 správního úřadu byla odvolání V. P., B. č. XA, T. nad V., zastoupené Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem, AK Hanus a Švrček v.o.s., České Budějovice, podané dne 3. 10. 2023 a doplněné dne 13. 10. 2023 a odvolání V. P., K. č.p. XA, T. V. , zastoupeného rovněž Mgr. Jaroslavem Hanusem, advokátem, AK Hanus a Švrček v.o.s., České Budějovice, podané dne 3. 10. 2023 a doplněné dne 17. 10. 2023, proti výroku IV. Rozhodnutí Městského úřadu Týn nad Vltavou, odboru životního prostředí, č. j. MÚT/23466/2023, sp. zn. MÚT/12781/2022/OŽP/PrP ze dne 19. 9. 2023, kterým bylo H. R., nar. X, podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1. vodního zákona vydáno povolení k nakládání s podzemními vodami – k jejich odběru z vrtané studny na pozemku parcel. č. XA v k. ú. XA, jako nepřípustné zamítnuto.

3. Žalobkyně v žalobě zejména namítá, že žalovaný se nedostatečně vypořádal s jejími námitkami. Žalovaný pouze v napadeném rozhodnutí opakoval argumenty a mechanicky komentoval právní předpisy, aniž by se věcně řádně vypořádal s námitkami žalobkyně stejně jako prvostupňový správní orgán. Dále žalovaný zkopíroval hydrogeologické vyjádření a jeho doplňky a zcela nekriticky převzal závěry hydrogeologa, které žalobkyně sporovala. S námitkami žalobkyně se však odvolací správní orgán nikterak nevypořádal.

4. Podle žalobkyně žalovaný připustil, že prvostupňový správní orgán mohl v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvést více úvah ohledně posouzení námitek žalobkyně, ovšem Shoda s prvopisem: J. M. 3 57 A 15/ žalovaný se tím více nezabýval a uvedl pouze podklady, ze kterých vycházel, ovšem toto dle žalobkyně je nedostatečné, neboť žalovaný musí své závěry postavit na specifických argumentech, což neučinil.

5. Žalovaný nepodrobil hydrogeologické vyjádření žádnému zkoumání, neboť pouze přepsal jeho závěry a s nimi se bez konkrétní argumentace a bez jakýchkoliv úvah ztotožnil. Přestože žalovaný uvedl, že se nejedná o presumpci neomylnosti osoby s odbornou způsobilostí, je zjevné, že toho se žalovaný dopustil, jestliže bez hlubšího posouzení uvedl, že důvěřuje hydrogeologovi. Proto žalobkyně navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalším u řízení.

II. Stručné shrnutí žalovaného

6. Žalovaný ve vyjádření odkázal na obsah napadeného rozhodnutí, na závěry hydrogeologického vyjádření a jeho doplňků. K námitce žalobkyně ohledně absence bližšího popisu těsnících prvků a perforovaných úseků výstroje, které zajistí, z jaké hloubky bude voda odebírána, žalovaný odkázal na výkres profilu vrtané studny projektové dokumentace, jehož obsah rovněž byl citován v napadeném rozhodnutí na straně 6. Z tohoto výkresu pak je zřejmé, v jakých hloubkách je zárubnice perforovaná, v jakých hloubkách je plná, a hlavně do jaké hloubky je cementová ucpávka, tedy zda je vodní kolektor, který dotuje studnu žalobkyně odtěsněn od hlubšího vodního kolektoru, který má dotovat vrtanou studnu stavebníka.

7. Námitky žalobkyně, s výjimkou namítané absence bližšího popisu těsnících prvků a perforovaných úseků výstroje, se týkají povolení k nakládání s vodami, které není předmětem řízení, ohledně stavby studny, proto v tomto rozsahu bylo odvolání nepřípustné, neboť žalobkyně není účastníkem řízení o povolení k nakládáním s vodami. Z tohoto důvodu dle žalovaného by neměly být ani předmětem tohoto soudního řízení.

8. Žalovaný nezjistil pochybení ve zjištěném skutkovém stavu. Nesprávně je žalobkyní namítáno, že žalovaný zkopíroval hydrogeologické vyjádření a jeho doplňky a že tyto závěry zcela nekriticky převzal, jestliže žalobkyně neuvedla, co by mělo být v hydrogeologickém vyjádření chybně.

9. Žaloba by měla být soudem zamítnuta, neboť žalovaný považuje napadené rozhodnutí za správné.

III. Právní názor soudu

10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

11. Podle § 68 odst. 3 věty první správního řádu správní orgán v odůvodnění uvede: „důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom jak se správní orgán vypořádal s návrhy i námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí“.

12. Z ustálené judikatury správních soudů vyplývá, že z odůvodnění rozhodnutí musí být seznatelné, proč správní orgán považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Shoda s prvopisem: J. M. 4 57 A 15/ Rozhodnutí, jehož odůvodnění obsahuje pouze obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými je nepřezkoumatelné, neboť důvody, o něž se výrok opírá zcela chybějí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č.j. 8 Afs 66/2008-71).

13. Při posuzování nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí lze vycházet z judikatury Nejvyššího správního soudu vztahující se k otázce nepřezkoumatelnosti soudních rozhodnutí. V rozsudku ze dne 4. 12. 2013, č.j. 2 Ads 58/2003-75, č. 133/2004 Sb., NSS Nejvyšší správní soud uvedl, že nedostatkem důvodů nelze rozumět dílčí nedostatky odůvodnění soudního rozhodnutí, ale pouze nedostatek důvodů skutkových. Skutkovými důvody pro jejichž nedostatek je možno rozhodnutí soudu zrušit pro nepřezkoumatelnost, budou takové vady skutkových zjištění, které utvářejí rozhodovací důvody, typicky tam, kde soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištění v rozporu se zákonem a nebo tam, kde není zřejmé, zda nějaké důkazy v řízení byly provedeny.

14. Podle § 89 odst. 2 správního řádu, odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, u nichž lze mít za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

15. Z odůvodnění rozhodnutí o odvolání musí být patrný především dosavadní průběh a výsledek správního řízení v míře potřebné pro zasazení rozhodnutí o věci do patřičného skutkového a právního kontextu. Dále musí být zřejmé, jak naložil správní orgán s námitkami účastníka řízení obsaženými v podaném odvolání, proč považuje argumentaci za lichou, mylnou nebo vyvrácenou, podle které právní normy rozhodoval, popřípadě zda shledal jiné vady řízení, k nímž byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

16. Soud poznamenává, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost soudem je vyhrazeno jen nejvážnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán na námitku účastníka zcela reagovat. Pokud však vyloží, proč se s danou námitkou neztotožňuje, nelze hovořit o nepřezkoumatelnosti. Účinnost právní ochrany bude zajištěna, dostane-li se žalobci u správního orgánu odpovědi, jaké řešení sporné právní otázky odpovídá zákonu. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je tedy dána pouze hrubými vadami správního rozhodnutí, z nichž jednou je nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.

17. V posuzovaném případě žalobkyně obecně namítá, že je rozhodnutí nedostatečně odůvodněno, neboť nebylo reagováno na jeho námitky. S touto námitkou se soud neztotožňuje, neboť má za to, že se správní orgán dostatečně vyjádřil k námitkám žalobkyně, které byly jí vzneseny v rámci řízení před správním orgánem. Lze souhlasit se žalobkyní, že prvostupňový správní orgán reagoval zcela obecně na její námitky s tím, že tyto námitky nebyly nijak podloženy a že se jedná pouze o názor žalobkyně nikoli o závazná vyjádření osob odborně způsobilých v hydrogeologii. Žalovaný na základě odvolání žalobkyně však tuto vadu napravil, řádně reagoval v napadeném rozhodnutí na její námitky, když v napadeném rozhodnutí jako celku uvedl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Shoda s prvopisem: J. M. 5 57 A 15/ 18. Soud proto učinil závěr, že předmětné rozhodnutí je přezkoumatelné, žalovaný se vypořádal s odvolacími námitkami v souladu se zákonem.

19. Žalobkyně v průběhu správního řízení zejména namítala, že její studna může být ovlivněně vrtem žadatelky, dále namítala, že v případě sporů o dostatek vody v konkrétní lokalitě je riziko vzájemného ovlivňování studní, a proto vznesla požadavek na měření velikosti odběru.

20. Odvolací správní orgán se zcela ztotožnil s požadavkem žalobkyně na měření velikosti odběru vody, když tomuto požadavku bylo jím vyhověno (bod 4 napadeného rozhodnutí na straně 12). Dle žalovaného byla správně namítána absence vodoměru, jestliže bylo toto hydrogeologem doporučeno, a proto byla doplněna projektová dokumentace. V souvislosti s tím žalovaný správně odkázal na vyjádření osoby s odbornou způsobilostí z oboru hydrogeologie, a to na doplněk č. 4, ve kterém je uvedeno, že při zapojení vrtané studny bude zařazen certifikovaný vodoměr Zenner domovní 1 (DN25). Odvolací orgán výrok III. napadeného rozhodnutí proto změnil tak, že tato povinnost byla do jeho textu doplněna. Této námitce žalobkyně bylo zcela žalovaným vyhověno.

21. Dále žalobkyně namítala, že projektová dokumentace vrtu je nedostatečná, neboť neobsahuje bližší popis těsnících prvků a perforovaných úseků výstroje, které zajistí, z jaké hloubky je voda odebírána.

22. K námitce žalobkyně, že je projektová dokumentace vrtu nedostatečná, jestliže neobsahuje bližší popis těsnících prvků a perforovaných úseků výstroje se žalovaný vyjádřil v bodě 2 napadeného rozhodnutí na straně 11, a to tak, že odkázal na výkres profil u vrtané studny (příloha č. 2 projektové dokumentace), z kterého je zřejmé, v jakých hloubkách je zárubnice perforovaná, v jakých hloubkách je plná a hlavně do jaké hloubky je cementová ucpávka, tedy zda je vodní kolektor, který dotuje studnu žalobkyně odtěsněn od hlubšího vrtu kolektoru, který má dotovat vrtanou studnu stavebníka. Z uvedeného je zřejmo, že se žalovaný rovněž touto námitkou v napadeném rozhodnutí zabýval, zejména vycházel z výkresu profilu vrtané studny, ze kterého je i dle soudu patrný bližší popis těsnících prvků a perforovaných úseků i výstroje.

23. V napadeném rozhodnutí v části C bylo odvolání žalobkyně proti výroku o povolení k nakládání s podzemními vodami jako nepřípustné zamítnuto, neboť žalobkyně není účastníkem tohoto řízení o vydání povolení k odběru podzemní vody, jestliže dle § 115 odst. 15 vodního zákona je účastníkem tohoto řízení jen žadatel a obec eventuálně občanské sdružení. Žalobkyně tak ve vztahu k tomuto výroku mohla jen namítat, proč měla být účastníkem tohoto řízení. Tedy uvádět důvody, pro které spatřuje nezákonnost tohoto výroku o nepřípustnosti jeho odvolání. Žalobkyně ovšem v žalobě nenamítá, z jakého důvodu by měla být účastníkem tohoto řízení. Žalobkyně však v žalobě v bodech 5–8 vznesla pouze žalobní námitky do nakládání s vodami, kdy zejména nesouhlasí se závěry vyjádření, když má za to, že žalovaný nepodrobil hydrogeologické vyjádření žádnému zkoumání a jen závěry bez argumentace převzal. Tyto věcné námitky týkající se nakládání s vodami, však nemají v žalobě místo, jestliže v této části C žalobkyně nebyla účastníkem správního řízení. Soud se proto nemohl těmito námitkami, které směřují do tohoto řízení o povolení k nakládání s podzemními vodami, zabývat.

24. K vyjádření Asociace hydrogeologů soud uvádí, že s ohledem na žalobní námitky, které byly vzneseny, je tento důkaz zcela irelevantní, neboť žalobkyně nebyla účastníkem řízení o povolení k nakládání s podzemními vodami. Shoda s prvopisem: J. M. 6 57 A 15/ IV. Závěr a náklady řízení 25. Soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud 60 odst. 1 věty první s.ř.s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec jeho běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

27. Osobě na řízení zúčastněné rovněž nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť v souvislosti s tímto řízením jí nebyly ukládány soudem žádné povinnosti (§ 60 odst. 5 s.ř.s.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 20. listopadu 2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.