57 A 16/2017

Rubrum

č. j. 57A 16/2017 – 19 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Věry Balejové ve věci žalobce: D.K. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Černého 517/13, Praha 8 proti žalovanému: Městský úřad Pelhřimov sídlem Masarykovo náměstí 1, Pelhřimov o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává.

Odůvodnění

:

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích dne 30. 10. 2017 se žalobce domáhá vydání rozsudku, kterým by soud žalovanému zakázal pokračovat v nezákonném Pokračování - 2 - 57A 16/2017 zásahu spočívajícím v evidenci přestupku dle 125c odst. 1 písm. f) bod 2 silničního zákona, zákazu řízení motorových vozidel a 5 bodů, zaznamenané dne 1. 7. 2016 v žalobcově evidenční kartě řidiče na základě zrušeného rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 12. 1. 2016 č. j. 8575/15/Ha s tím, že žalobce navrhoval pro případ, že by žalovaný splnil povinnost sám po podání této žaloby, aby soud vydal rozsudek, jímž určí, že zásah žalovaného, spočívající v evidenci přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 silničního zákona, zákazu řízení motorových vozidel a 5 bodů, zaznamenané dne 1. 7. 2016 v žalobcově evidenční kartě řidiče na základě rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 12. 1. 2016 č. j. 8575/15 Ha, i v době po právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 26. 7. 2017 č. j. KUJCK 91446/2017, kterým bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno, byl nezákonný. Dále, že zásah spočívající v neprovedení záznamu o odečtení bodů dle § 123e odst. 2 písm. a) silničního zákona v žalobcově evidenční kartě řidiče po právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 26. 7. 2017 č. j. KUJCK 91446/2017, kterým bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno ve stanovené lhůtě, byl nezákonný a že zásah žalovaného spočívající v neprovedení výmazu záznamu o zákazu řízení motorových vozidel v žalobcově evidenční kartě řidiče po právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 26. 7. 2017 č. j. KUJCK 91446/2017, kterým bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno, ve stanovené lhůtě, byl nezákonný.

2. Podle žalobce je žalovaný pasivně legitimován, neboť je správce informačního systému veřejné správy, když nelze odhlédnout od pochybení Krajského úřadu Jihočeského kraje, který porušil § 75 odst. 3 správního řádu, když nesdělil žalovanému, že rozhodnutí bylo zrušeno a pozbylo tak právní moci, ani od pochybení Magistrátu města České Budějovice, který měl do 5 dnů od doby, kdy obdržel rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje o zrušení svého rozhodnutí, sdělit, že k takovému zrušení rozhodnutí došlo. Takovou povinnost žalobce dovozuje a contrario z § 123 odst. 3 písm. b) silničního zákona. Žalobce má za to, že pochybení Krajského úřadu Jihočeského kraje ani Magistrátu města České Budějovice nezbavuje odpovědnosti žalovaného. Právě žalovaný vede záznam o přestupku a nevložil do evidenční karty řidiče nový záznam o odečtu bodů z důvodu zrušení rozhodnutí ani nevymazal záznam o zákazu řízení nebo nevložil nový záznam, že rozhodnutí bylo zrušeno. Na podporu svého tvrzení odkázal žalobce na rozsudek NSS ze dne 14. 1. 2016 č. j. 7 As 277/2015-41 a na rozsudek NSS č. j. 1 As 151/2014-23.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 7. 1. 2017 mu byla doručena soudem žaloba na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Na základě této žaloby vyhledal žalovaný evidenční kartu řidiče a zjistil, že Magistrátem města České Budějovice nebylo na Městský úřad Pelhřimov doručeno nic, co by mohlo sloužit jako podklad pro výmaz přestupku a zaznamenaných bodů. Proto žalovaný dne 7. 11. 2017 vyžádal telefonicky zprávu k uvedenému přestupku a následně Magistrát města České Budějovice zaslal na Městský úřad Pelhřimov usnesení o zastavení řízení o přestupku, které nabylo právní moci dne 30. 10. 2017. Po obdržení tohoto usnesení byl bezodkladně dne 7. 11. 2017 smazán přestupek ze dne 27. 10. 2015 a tím i 5 zaznamenaných bodů. Žalobci bylo zasláno oznámení o výmazu uvedeného přestupku spolu s výpisem evidenční karty řidiče. Proto má žalovaný za to, že postupoval v souladu se zákonem dle podkladů od příslušného přestupkového orgánu.

4. Z obsahu správního spisu vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti: Rozhodnutím žalovaného ze dne 27.6. 2016 č.j. KUJCK 90948/2016 bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu ze dne 12. 1. 2016 č.j. 8575/15 Ha, kterým Pokračování - 3 - 57A 16/2017 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 5.000 Kč a dále mu byl uložen zákaz činnosti na 6 měsíců.

5. Proti rozhodnutí žalovaného byla žalobcem dne 1. 9. 2016 podána správní žaloba ke krajskému soudu a současně žalobce podal k Magistrátu žádost o odklad výkonu rozhodnutí, kterým byl uznán vinným ze spáchání přestupku, a to z důvodu podání návrhu na přezkum rozhodnutí krajského úřadu správním soudem.

6. Usnesením Magistrátu ze dne 9. 9. 2016 zn. 8575/15 Ha bylo žádosti žalobce o odložení výkonu rozhodnutí o přestupku dle § 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, vyhověno. Usnesení nabylo právní moci dne 12. 9. 2016.

7. Sdělením Magistrátu ze dne 13. 9. 2016 byl Městský úřad vyrozuměn o skutečnosti, že bylo vyhověno žádosti žalobce o odročení výkonu rozhodnutí. (pozn. sdělení obsahuje mylné údaje o osobě žadatele, ze záhlaví sdělení je však zřejmé, že se jedná o přestupek žalobce)

8. Rozsudkem krajského soudu ze dne 3. 7. 2017 č.j. 56 A 6/2016 – 37 bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí magistrátu, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupu podle zákona o pozemních komunikacích.

9. Výše uvedený rozsudek krajského soudu nabyl právní moci dne 13. 7. 2017 a dne 17. 7. 2017 byl žalovaným zaslán Magistrátu.

10. Rozhodnutím ze dne 26. 7. 2016 č.j. KUJCK 91446/2017 žalovaný v intencích rozsudku krajského soudu zrušil shora specifikované rozhodnutí Magistrátu ze dne 12. 1. 2016 a věc mu vrátil k novému projednání. Rozhodnutí žalovaného bylo Magistrátu s vyznačenou doložkou právní moci zasláno dne 15. 8. 2017.

11. Magistrát řízení ve věci přestupku žalobce usnesením ze dne 30. 10. 2017 zn. 8575/15 Ha zastavil z důvodu zániku odpovědnosti žalobce za přestupek.

12. Žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením správního orgánu vymezuje § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), z něhož vyplývá, že ten, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

13. Při posuzování důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu lze vycházet z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2Aps 1/2005 – 65 (rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), z něhož vyplývá: „Ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li - a to kumulativně, tedy zároveň - splněny následující podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením ("zásahem" správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím Pokračování - 4 - 57A 16/2017 (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.” 14. Soud poznamenává, že ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se lze domáhat i tehdy, jestliže zásah nebo jeho důsledky již netrvají nebo nehrozí jejich opakování, v takovém případě se pak lze u soudu domáhat určení, že provedený zásah byl nezákonný. V daném případě se žalobce jednak domáhal vydání rozhodnutí, ve kterém by soud žalovanému zakázal pokračovat v nezákonném zásahu s tím, že navrhoval pro případ, že by žalovaný splnil povinnost sám po podání této žaloby, aby vydal rozsudek, jímž by určil, že zásah žalovaného spočívající v evidenci přestupku zákazu řízení motorových vozidel a 5 bodů byl nezákonný dále, aby určil, že zásah žalovaného spočívající v neprovedení záznamu o odečtení bodů v evidenční kartě řidiče byl nezákonný a jednak, aby určil, že zásah žalovaného spočívající v neprovedení výmazu záznamu o zákazu řízení byl nezákonný. Žalobce se tedy domáhá deklaratorního výroku o tom, že shora uvedené zásahy žalovaného byly nezákonné, přestože dle vyjádření žalovaného i dle oznámení o výmazu uvedeného přestupku spolu s výpisem z evidenční karty řidiče vyplývá, že žalovaný bezodkladně dne 7. 11. 2017 smazal přestupek žalobce ze dne 27. 10. 2015 a tím i 5 zaznamenaných bodů.

15. V dané věci dospěl soud k závěru, že žalovaný v daném případě není nadán pasivní věcnou legitimací. Žalovaný je sice správcem informačního systému veřejné správy, ovšem jestliže Krajský úřad Jihočeského kraje nesdělil žalovanému, že rozhodnutí bylo zrušeno a pozbylo právní moci a rovněž tak ani Magistrát města České Budějovice, který měl povinnost do 5 dnů od doby, kdy obdržel rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje o zrušení svého rozhodnutí sdělit žalovanému, že k takovému rozhodnutí došlo, žalovaný pak nebyl povinen a ani nemohl provést záznam o odečtení bodů dle § 123e odst. 2 písm. a) silničního zákona v evidenční kartě žalobce po právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 26. 7. 2017 a rovněž tak nemohl provést výmaz záznamu o zákazu řízení motorových vozidel v evidenční kartě řidiče, jestliže mu takováto informace nebyla zaslána, jak vyplývá z vyjádření žalovaného. Teprve po zaslání žaloby soudem dne 7. 11. 2017 žalovaný zjistil na základě telefonické žádosti u Magistrátu města České Budějovice, že bylo vydáno usnesení o zastavení řízení o přestupku, které nabylo právní moci dne 30. 10.2017, přičemž žalovaný po obdržení tohoto usnesení dne 7. 11. 2017 smazal přestupek žalobce a rovněž tak i 5 zaznamenaných bodů.

16. Pokud jde o povinnost vyrozumět obecní úřad, který vede registr řidičů, o pozbytí právní moci svého rozhodnutí, lze poukázat na znění § 75 odst. 3 správního řádu, který upravuje okruh osob, jimž je správní orgán povinen sdělit skutečnost, že jeho rozhodnutí pozbylo právní moci. Mezi tyto subjekty obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vede registr řidičů, nespadá.

17. Krajský soud se dále zabýval tím, který orgán a jakým způsobem je povinen obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vede registr řidičů, vyrozumět o tom, že došlo ke zrušení rozhodnutí, jímž byl přestupce uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku silničního provozu.

18. Podle § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu platí, že záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za Pokračování - 5 - 57A 16/2017 přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku.

19. Podle § 123b odst. 3 písm. b) bodu 2 platí, že oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručí orgán, který uložil sankci za přestupek, sankci za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo trest za kázeňský přestupek v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. b), a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení. (pozn. podtrženo krajským soudem)

20. Pokud se oznamovací povinnost orgánu, který uložil sankci za přestupek, vztahuje na rozhodnutí o uložení sankce, poté, co byla věc projednána druhostupňovým orgánem, lze analogicky dospět k závěru, že tuto povinnost uvedený orgán má i v případě, kdy rozhodnutí o uložení sankce za přestupek bylo druhostupňovým orgánem pravomocně zrušeno a toto zrušující rozhodnutí bylo orgánu doručeno [§ 123b odst. 3 písm. b) bod 2 zákona o silničním provozu].

21. V nyní projednávané věci byly uvedené podmínky naplněny, kdy Krajský úřad Jihočeského kraje České Budějovice nejprve Magistrátu města České Budějovice dne 17. 7 2017 zaslal zrušující rozhodnutí krajského soudu, v důsledku něhož pozbylo rozhodnutí o uložení sankce za přestupek žalobce právní moci, dne 26. 7. 2017 vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí prvostupňového orgánu zrušil (toto nabylo právní moci dne 28. 7. 2017) a dne 15. 8. 2017 toto rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci Magistrátu města České Budějovice zaslal.

22. Orgánem, který byl povinen příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (v nyní projednávané věci Městskému úřadu Pelhřimov) doručit rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o uložení sankce za přestupek žalobce, byl Magistrát města České Budějovice. K tomuto soud dodává, že úkolem krajského úřadu, coby druhostupňového správního orgánu, je rozhodovat o opravných prostředcích proti prvoinstančním rozhodnutím. Krajský úřad není evidenčním orgánem, tímto je právě Magistrát, který vyrozumíval Městský úřad Pelhřimov mimo jiné i o tom, že bylo vyhověno žádosti žalobce o odklad výkonu rozhodnutí. Povinností Magistrátu města České Budějovice bylo zaslat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který vede registr řidičů, rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí, jímž uznal přestupce vinného.

23. Soud proto uzavřel, že jestliže žalovanému nebylo doručeno rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o uložení sankce za přestupek žalobce Magistrátem města České Budějovice, žalovaný pak není pasivně legitimován ve věci zásahu spočívající v neprovedení záznamu o odečtení bodů a neprovedení výmazu záznamu o zákazu řízení motorových vozidel v evidenční kartě řidiče. Pokračování - 6 - 57A 16/2017 24. Soud v této souvislosti poznamenává, že nepřistoupil k poučení žalobce o nesprávném určení žalovaného správního orgánu ve smyslu § 36 odst. 1 s. ř. s., neboť z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce současně s nyní projednávanou žalobou podal ke krajskému soudu žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, v nichž jako žalovaný správní orgán označil Městský úřad Pelhřimov i Magistrát města České Budějovice.

25. Žalobce se domáhá určení, že zásah žalovaného spočívající v evidenci přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 silničního zákona, zákazu řízení motorových vozidel a 5 bodů zaznamenané dne 1. 7. 2016 v evidenční kartě řidiče na základě rozhodnutí Magistrátu města České Budějovice ze dne 12. 1. 2016 č. j. 8575/15 Ha i po právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 26. 7. 2017 č. j. KUJCK 91446/2017, kterým bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno, byl nezákonný. Žalobce má za to, že předmětná evidence zasáhla do jeho veřejných subjektivních práv, neboť je záznam stále evidován a s ním tedy i zákaz řízení a body s tím, že registr řidičů je informačním systémem veřejné správy, a proto orgány veřejné správy tak vždy budou žalobce považovat za odsouzeného za tento přestupek. Záznamy uvedené v evidenční kartě slouží k posouzení charakteristiky řidiče, proto pokud by žalobce jako uchazeč o zaměstnání musel předložit i výpis evidenční karty řidiče, mohly by veškeré zaznamenané údaje vztahující se k tomuto přestupku představovat překážku k získání práce. Rovněž by tak ty údaje by mohly být zneužity při ukládání sankce za nový přestupek. Soud poznamenává, že nezákonným zásahem nemůže být jakýkoliv zásah správního orgánu vyvolávající pocit nejistoty či ohrožení, ale pouze takový zásah, který je způsobilý zasáhnout do sféry veřejných subjektivních práv žalobce (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005 č.j. 2 Aps 1/2005 – 65). Soud poznamenává, že v daném případě se nejedná o nezákonný zásah do veřejných subjektivních práv žalobce, jestliže žalobou vymezeným jednáním nedošlo ani k přímému zkrácení práv žalobce. Usnesením o odkladu výkonu rozhodnutí došlo k sistaci sankce v podobě zákazu řízení vozidel a rovněž k sistaci sankce v podobě peněžní pokuty. Přestože usnesení o odkladu výkonu rozhodnutí nemělo vliv na učiněný záznam bodů (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015 č.j. 6 As 263/2014 – 33), žalobce neprokázal, že by byl úkonem správního orgánu spočívajícím v nevyrozumění Městského úřadu Pelhřimov o pozbytí právní moci rozhodnutí, jímž byl uznán vinným ze spáchání přestupku, přímo zasažen na svých veřejných subjektivních právech.

26. Vzhledem k tomu, že v daném případě nebyl žalobcem označený žalovaný správní orgán pasivně věcně legitimován, zamítl soud projednávanou žalobu podle § 87 odst. 3 s. ř. s.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle ust. § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nad rámec běžné úřední činnosti vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené v řízení před soudem. Krajský soud proto v jeho případě rozhodl tak, že se žalovanému náhrada nákladů nepřiznává.

28. Podle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.

Poučení

Pokračování - 7 - 57A 16/2017 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 16. ledna 2018 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu