57 A 16/2022

Rubrum

57 A 16/2022-36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobkyně: X proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22.07.2022, č. j. KUJCK 72648/2022 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2022, č. j. KUJCK 72648/2022 a rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov ze dne 14. 12. 2021 č. j. MUCK 57180/2021 se ruší a věc se vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 000 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2 57A 16/2022

Odůvodnění

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Stavební úřad Městského úřadu Český Krumlov rozhodnutím o nařízení stavby ze dne 14. 12. 2021 č. j. MUCK 57180/2021 nařídil žalobkyni podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona odstranit 1) dřevěnou kolnu na nářadí, kolnu o půdorysných rozměrech 203/195 cm a výšce 228 cm po hřeben zastřešení a 160 cm okraj střechy, se jedná o stavbu bez základů, konstrukce je celodřevěná a má sedlovou střechu, která je umístěná na pozemcích parc. č. XA a XB v k. ú. X a dále odstranit přístřešek u garáže, který je kovové konstrukce zapřený do stěny garáže, pultový, provedený z polykarbonátu s protikroupovou úpravou, kdy se jedná o rozměry přístřešku 200/445 cm, osazení je ve výšce 295 cm horní část stříšky a ve výšce 225 cm v dolní části stříšky. Dešťová voda je likvidována na pozemku stavebníka a přístřešek je umístěný nad pozemkem parc. č. XA a kotvený do stávající garáže na pozemku stavební parcely č. XA. Stavební úřad dospěl k závěru, že stavba vznikla v době platnosti stavebního zákona č. 50/1976 Sb., přičemž s ohledem na její umístění, způsob využití a zastavěnou plochu podléhala ohlášení stavebnímu úřadu jako stavba doplňková ke stavbě hlavní, tedy k objektu rodinného domu č.p. X. Žalobkyně nepředložila doklady ohledně povolení předmětné stavby, kdy s ní bylo vedeno řízení o odstranění shora uvedených staveb, ani nepodala žádost o dodatečné povolení stavby. Stavební úřad dospěl k závěru, že stavby vznikly v době platnosti zákona č. 50/1976 Sb. a vyžadovaly ohlášení stavebnímu úřadu podle § 54 odst. 2 jako stavby drobné, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. Z vyjádření pana V. a p. J. rovněž vyplývá, že byly pořízeny na konci osmdesátých let minulého století. Žalobkyně nepředložila žádné doklady opravňující k provedení staveb. Pasportizace nemohla proběhnout, neboť k tomu je nutné, aby stavební úřad uznal, že jde skutečně o stavbu v minulosti provedenou a jejíž dokumentace nebyla vůbec pořízena, nedochovala se, nebo není v náležitém stavu. Pasportizace však nepřichází v úvahu v případě, že se jedná o stavbu, která v žádném případě nemohla být v minulosti povolena.

2. Žalobkyně se proti shora citovanému rozhodnutí odvolala. Žalovaný výrok I. změnil tak, že se podle § 129 odst. 1 písm. b) 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2017 nařizuje odstranění uvedených staveb a ve výroku II. v souladu s § 79 odst. 5 správního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2017. Ve zbytku bylo rozhodnutí stavebního úřadu potvrzeno.

3. Žalobkyně v žalobě namítá, že neexistuje důkaz prokazující, že její právní předchůdci vystavěli uvedené stavby bez povolení. Stavební úřad takové důkazy prokazující nelegálnost stavby neshromáždil, proto nemělo být nikdy stavebním úřadem zahájeno řízení o odstranění staveb. Nebylo prokázáno, že by existovaly indicie prokazující, že rodiče žalobkyně stavby provedli v rozporu s právními předpisy platnými v době jejich provedení a že se nezachovala dokumentace, automaticky nesvědčí o tom, že stavby byly postaveny neoprávněně.

4. Žalobkyně považuje za nesprávné, aby byla posuzována legalita staveb podle dnes platných právních předpisů. Měla za to, že v rámci tohoto řízení měla být provedena pasportizace. Teprve z napadeného rozhodnutí se žalobkyně dozvěděla, že objekt má údajně stát na položených základových betonových patkách nad terénem, což je uvedeno nesprávně, neboť základ stavby se nachází pod dřevěnou podlahou. Rovněž nesouhlasí 3 57A 16/2022 s tím, že přístřešek stávající garáže, se kterou je provozně propojený, vyžaduje k umístění povolení stavby. Pokud by se mělo jednat o přístavbu, muselo by dojít k půdorysnému rozšíření původního objektu spojeného s kolaudací.

5. Dále žalobkyně upozornila na to, že stavby neprovedla, ale zdědila je po svých rodičích. Má za to, že v minulosti se u drobných staveb neřešilo účastenství ani odstupové vzdálenosti jako nyní. Správní orgány se dle jejího názoru nepokusily zjistit ze svých archivů okolnosti ohledně výstavby garáže, takže byl nedostatečně zjištěn skutkový stav.

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů dle § 75 odst. 2 s. ř. s. a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Podle ustanovení § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem, stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření, nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem, anebo v rozporu s ním a stavba nebyla dodatečně povolena.

8. Podle ustanovení § 129 odst. 3 písm. b) stavebního zákona stavba uvedená v odstavci 1 písm. b) lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že a) není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanací území nebo s předchozími rozhodnutími o území, b) není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje, c) není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

9. Soud uvádí, že stavební úřad přistoupí k nařízení odstranění stavby na základě toho, že stavba byla provedena bez příslušného povolení vyžadovaného stavebním zákonem. Předmětem této úpravy je odstranění tzv. černých staveb. Pokud se v řízení o odstranění stavby prokáže, že stavba byla provedena bez příslušného povolení vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním, stavební úřad odstranění stavby nenařídí pouze v případě, že bude stavba dodatečně povolena v řízení o dodatečné povolení stavby. Předmětem řízení o odstranění stavby je tedy pouze přezkum naplnění zákonných předpokladů daných § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, tedy zda je stavba provedená bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadovaného stavebním zákonem nebo v rozporu s ním, nikoli zda je stavba v souladu s podmínkami ustanovení § 129 odst. 3 stavebního zákona, což je předmětem řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby.

10. Soud ze správního spisu zjistil, že stavební úřad zahájil z moci úřední řízení o odstranění předmětné stavby, přičemž dle oznámení o zahájení o odstranění stavby ze dne 3. 3. 2017 bylo řízení o odstranění stavby zahájeno podle § 129 odst. 3 stavebního zákona, které se týká „stavby na pozemku parc. XB k. ú. X, jejímž vlastníkem je žalobkyně. Následně je uveden popis staveb na pozemku parc. č. XB v k. ú. X, kde se nachází dřevěná kolna na nářadí a dále přístřešek u garáže.

11. Tomuto oznámení o zahájení řízení předcházel podnět X a X, kteří požádali o prověření staveb realizovaných na pozemku žalobkyně, a to na parcele č. XA a XB, když součástí byl i nákres, kde jsou zakresleny stavby, které by měly být prověřeny. Jedná se o dřevěnou boudu, přístřešek u domu, přístřešek u garáže a přístřešek mezi garážemi. Následně byla 4 57A 16/2022 učiněna kontrolní prohlídka ohledně staveb na pozemcích parc. č. XA a XB, jejichž vlastníkem je žalobkyně. O této prohlídce byl dne 25. 10. 2016 pořízen protokol a fotodokumentace, ze kterého vyplývá, že stavební úřad provedl kontrolní prohlídku pozemků XA a XB v k. ú. X.

12. Stavební úřad dne 19. 8. 2021 vyrozuměl žalobkyni o pokračování v řízení o odstranění stavby s tím, že je pokračováno v řízení zahájeném dne 3. 3. 2017 na základě provedené kontrolní prohlídky ze dne 25. 10. 2016 ve věci stavby na pozemku parc. č. XA a XB v k. ú. X. V tomto vyrozumění se mimo jiné uvádí, že stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby parc. č. XA a pozemku stav. parc. X, přestože řízení bylo zahájeno dne 3. 3. 2017 na pozemku parc. č. XB.

13. Žalobkyně poukazuje na to, že v řízení o odstranění stavby je vymezení předmětu řízení včetně určení pozemku zásadním úkonem, přičemž označení předmětu řízení a určení pozemků je nepřesné, neboť stavební úřad v oznámení o zahájení řízení definoval pouze pozemek parc. č. XB. Žalobkyně má za to, že oznámení o zahájení řízení je pro účastníka řízení klíčové, neboť mu dává možnost žádat například o dodatečné povolení stavby. Zásadním způsobem tedy oznámení zasahuje do vlastnických práv občana, a proto by mělo být oznámení správné. Žalobkyně namítá, že řízení je zatíženo významnou procesní vadou a stavební úřad pochybil ve vymezení předmětu řízení. Dále poukázala na napadené rozhodnutí, ve kterém žalovaný uvedl „pokud stavební úřad nejprve pochybil ve vymezení předmětu řízení, a to konkrétně ve vymezení pozemku, na kterých se stavby nacházejí a následně na základě nových skutečností toto svoje pochybení v řízení napravil, pak takovou nápravu lze považovat za dostatečnou“. Žalobkyně namítá, že žádné nové skutečnosti v řízení nenastaly a nebyla žádná další náprava v rámci řízení učiněna. Žalobkyně má za to, že tuto nesprávnost bylo možno napravit již v roce 2017.

14. V daném případě bylo řízení o odstranění stavby zahájeno oznámením z moci úřední. Oznámení o zahájení řízení musí obsahovat označení věcně a místně příslušného správního orgánu a předmět řízení, přičemž současně je vhodné, aby součásti oznámení o zahájení řízení bylo poučení o základních procesních právech a povinnostech účastníka řízení.

15. Z rozhodovací činnosti správních soudů, zejména z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 A 73/2002 vyplývá, že vymezení skutku, pro který je řízení podle správního řádu zahájeno, musí být konkrétní, stejně tak jako musí být z oznámení o zahájení řízení zřejmé dle § 18 odst. 3 správ. řádu, co bude jeho předmětem a o čem bude v řízení rozhodováno. Jinak vyjádřeno, předmět řízení musí být v oznámení o zahájení řízení identifikován dostatečně určitě tak, aby účastníkovi bylo zřejmé, jaké jeho protiprávní bude posuzováno a aby bylo zaručeno jeho právo účinně se v daném řízení hájit. Z oznámení o zahájení řízení musí být tedy především mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, čeho se dané řízení týká, tedy co je jeho předmětem.

16. Toto vymezení předmětu řízení je důležité v tom smyslu, že v průběhu řízení musí správní orgán rozhodnout pouze o skutku, pro který zahájil řízení. Připouští se změny skutkových zjištění, nikoliv však podstatné.

17. Z rozhodovací činnosti správních soudů nepochybně vyplývá, že správní orgán může v průběhu řízení zahájeného z moci úřední upřesnit jeho předmět, nedojde-li tímto úkonem k žádné procesní újmě na straně účastníků řízení. Upřesněním předmětu řízení nesmí dojít k jeho zásadnímu rozšíření nebo změně oproti jeho procesní újmě na straně účastníků řízení. upřesněním předmětu řízení nesmí dojít k jeho zásadnímu rozšíření nebo 5 57A 16/2022 změně oproti jeho vymezení v oznámení o zahájení správního řízení. Správní orgán však musí s upřesněním předmětu řízení řádně seznámit účastníky řízení a musí jim dát možnost se k němu vyjádřit. Vymezení předmětu řízení je rovněž významné s ohledem na případnou aplikaci překážek řízení, to je překážky litispendence a zejména překážky věci pravomocně rozhodnuté a následně i pro případné zastavení řízení 18. V daném případě stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby z moci úřední ohledně pozemkové parcely č. XB, když pouze pozemek je rovněž uváděn správním orgánem i v oznámení o pokračování v řízení, přičemž dne 14. 12. 2021 vydal stavební úřad rozhodnutí o nařízení odstranění staveb, které se nacházejí na pozemcích parc. XB v k. ú. X a parc. č. XA v k. ú. X, přestože ohledně staveb nacházejících se na pozemku XA řízení z moci úřední zahájeno nebylo. Správní orgán se tak dopustil podstatného porušení procesních předpisů, a to zejména ustanovení § 46 správního řádu, jestliže v oznámení o zahájení řízení byl uveden pouze pozemek parc. č. XB v k. ú. X a v rozhodnutí bylo žalobkyni nařízeno odstranit stavby i z pozemku parc. č. XA, který v oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby zcela absentoval. Správní orgán se v oznámení omezil pouze na pozemek č. XB, kde se ovšem přístřešek garáže nenachází. Z tohoto vyplývá, že předmět řízení nebyl v oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby vymezen dostatečně. Předmět řízení byl vymezen nesprávně, přestože správní orgán před zahájením řízení z moci úřední učinil kontrolní prohlídku, a to jak pozemku parc. č. XB i pozemku parc. č. XA v k. ú. X, kde se nachází další stavba.

19. Soud proto uzavřel, že ze strany správních orgánů došlo k procesnímu pochybení, jestliže správní orgán v rozhodnutí ze dne 14. 12. 2021 žalobkyni uložil odstranění stavby i na pozemku parc. č. XA, přestože nebylo ohledně staveb nacházejících se na těchto pozemcích řízení o odstranění stavby zahájeno. Ohledně objektu č. 4 přístřešku garáže bylo pak odkázáno na kotvení uvedeného objektu do stávající garáže na pozemku stav. parc. XB v k. ú.

20. Soud proto uzavřel, že správní orgán porušil § 46 správního řádu o průběhu řízení o odstranění stavby, v důsledku čehož zatížil řízení vadou, jestliže řádně nevymezil předmět řízení. Toto porušení mělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí a uvedeným postupem správního orgánu byla rovněž žalobkyně zkrácena na svém vlastnickém právu, když uvedená vada měla potenci ovlivnit výsledek řízení, kdy žalobkyně byla poučena o možnosti požádat o dodatečné povolení stavby ohledně staveb nacházejících se na pozemku parc. č. XB, nikoliv na pozemku parc. č. XA, ohledně kterého jí bylo rovněž nařízeno odstranění stavby.

21. Žalobkyně byla výrazně zkrácena na svých procesních právech, proto soud napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení bez jednání rozsudkem dle § 76 odst. 1 písm. c), a to pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

22. Soud se pro nadbytečnost nezabýval dalšími žalobními námitkami žalobkyně, jestliže předmětné stavby, které měla odstranit, se nachází i na pozemku parc. č. XA, o kterém nebylo řízení zahájeno.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., kdy žalobkyně, která byla v řízení úspěšná, má právo na nákladů řízení. V daném případě náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč a soudní poplatek za 6 57A 16/2022 návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč, kterému soud usnesením č. j. 57 A 16/2022-28 ze dne 19. 10. 2022 vyhověl a žalobě odkladný účinek přiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 21. prosince 2022 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu