57 A 19/2019

Rubrum

č. j. 57 A 19/2019-42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D. ve věci žalobce: P. M. H., narozený dne X státní příslušnost X t. č. bytem zastoupeného Mgr. Kateřinou Vávrovou, advokátkou se sídlem Riegrova 2668/6c, 370 01 České Budějovice proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15. 5. 2019, č.j. MV-54822-4/SO-2019 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 2 57 A 19/2019 1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 12. 2. 2019 č.j. OAM-26637-20/ZM-2017, jímž nebyla žalobci prodloužena platnost zaměstnanecké karty, neboť žalobce předložil padělané, a nebo pozměněné náležitosti. Napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce zamítnuto a uvedené prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že si podal dne 9. 10. 2017 žádost o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty a rovněž si podal žádost o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele, když v rámci této žádosti byl povinen předložit doklady prokazující jeho minimálně nižší střední odborné vzdělání a praxi v daném oboru, tedy byl povinen předložit doklad prokazující jeho odbornou způsobilost. Žalobce v žádosti uvedl, že dosáhl středního odborného vzdělání a předložil profesní osvědčení vydané v Hanoji dne 30. 6. 2003 v oboru kuchař pod číslem 0372979/LDTBXH-DN. Správní orgán žádost žalobce zamítl, neboť pojal pochybnost o pravosti předloženého profesního osvědčení, kdy podkladem pro zamítnutí žádosti bylo vyjádření odboru cizinecké policie, která daný dokument prověřovala vlastními technickými prostředky a prostřednictvím styčného důstojníka pro mezinárodní spolupráci Policie České republiky při Velvyslanectví ČR ve Vietnamské socialistické republice, který sdělil, že dle vietnamských úřadů škola, která měla certifikát vydat, není vedena při příslušném úřadě, a že v daném roce certifikát vydán nebyl. Rovněž bylo zjištěno, že na uvedeném dokladu není originální otisk razítka. Žalobce se odvolal proti zamítavému rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, přičemž žalovaný neshledal odvolání důvodné, neboť vyjádření žalobce při jeho výslechu nevyvrací skutečnost, že žalobce předložil v řízení padělané nebo pozměněné doklady, jejichž obsah neodpovídá skutečnosti. Podle žalovaného nebylo potřeba znaleckého zkoumání dané listiny, neboť správní orgán disponuje dostatečnými odbornými znalostmi k posouzení hodnověrnosti předmětného certifikátu.

3. Žalobce poukazuje na to, že doplnění odvolání obsahuje konkrétní argumentaci, se kterou se odvolací orgán řádně nevypořádal. Žalobce neměl možnost seznámit se s vyjádřením vietnamských orgánů, kterým správní orgán argumentoval, když spisový materiál obsahuje pouze jakýsi zprostředkovaný názor cizinecké policie, proto žalobce navrhoval doplnění spisu o tyto listiny. V souvislosti s tím je žalobcem poukazováno na § 47 odst. 3 správního řádu, podle něhož v odůvodnění rozhodnutí správní orgán uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů. Závěry odvolacího správního orgánu neodpovídají obsahu správního spisu, když doplnění odvolání, které bylo učiněno k výzvě správního orgánu prvního stupně, není uvedeno v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dále odvolací orgán dostatečně nezohlednil přiměřenost dopadů rozhodnutí do jeho soukromého života, když argumenty byly rovněž uvedeny v doplnění odvolání.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že v napadeném rozhodnutí komise detailně specifikovala, z jakých důvodů nelze profesní certifikát vydaný dne 30. 6. 2003 považovat za pravý. Spisový materiál obsahuje odborné posouzení uvedeného dokumentu, jež provedl oprávněný styčný důstojník na Zastupitelském úřadě České republiky v Hanoji. Správní orgán nepochybuje o odborných znalostech a dovednostech styčného důstojníka pro mezinárodní spolupráci Policie České republiky při Velvyslanectví České republiky v Hanoji, na kterého se se žádostí o prověření předloženého certifikátu obrátil odbor cizinecké policie, neboť jeho pracovní náplní je zkoumání pravosti předkládaných Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 3 57 A 19/2019 úředních listin včetně cestovních dokladů na Zastupitelském úřadě České republiky v Hanoji. V průběhu správního řízení byl proveden výslech se žalobcem, který nijak nevyvrátil názor, že uvedený dokument není padělkem, kdy žalobce uvedl, že předmětný doklad byl obstarán jeho spolužákem, jehož jméno si nepamatuje a zaslán do České republiky manželkou žalobce. Rovněž ve výpovědi uvedl, že dříve než si podal žádost o změnu zaměstnání, musel někoho kontaktovat ve Vietnamu, aby mu zajistil osvědčení. Osvědčení mu zařídil jeho spolužák a nepamatoval si na jeho jméno ani příjmení, s tím, že mu za to zaplatil 300 dolarů. Žalobce tedy nevyvrátil skutečnost, na základě které byla žádost žalobce o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty zamítnuta, tedy, že žalobce k žádosti předložil padělané, a nebo pozměněné doklady. V souvislosti s tím žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. 52 A 135/2018-57, dále na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 85/2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu, č.j. 6 Afs 3/2016-45. Komise konstatovala, že žalobce v rámci odvolání neuvedl žádné nové skutečnosti ani nepředložil žádné důkazy na podporu svých tvrzení, jež by měly vliv na změnu výroku napadeného rozhodnutí. Komise nepovažuje za důvodnou námitku, že žalobce neměl možnost se seznámit s vyjádřením vietnamských orgánů, neboť s tímto důkazem se žalobce řádně seznámil před vydáním rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, a to konkrétně dne 10. 9. 2018. Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje je kompetentní k posouzení pravosti dokladů předkládaných cizinci, když se v daném případě jedná o důkaz listinou.

5. K námitce posouzení přiměřenosti s ohledem na soukromý a rodinný život žalobce komise uvedla, že se správní orgán dopadem do soukromého a rodinného života žalobce dostatečným způsobem zabýval, a to na straně 4 rozhodnutí ze dne 12. 2. 2019. V souvislosti s tím komise poukázala na to, že cizinec nemá nárok na pobyt na území České republiky, neboť takové právo je dáno pouze občanům České republiky s tím, že právo pobývat na území cizího státu není možno kvalifikovat jako základní lidské právo člověka, neboť nepatří do kategorie základních práv a svobod chráněným ústavním pořádkem České republiky. Do soukromého a rodinného života může prakticky zasáhnout až rozhodnutí bezprostředně vedoucí k nucenému opuštění země, které teprve vytvořené vazby přetne. Samotné neudělení víza tento efekt nemá. V daném případě si žalobce svým vlastním jednáním zapříčinil zamítnutí jeho žádosti, neboť byl povinen jednat v souladu s právními předpisy. Rovněž komise zjistila, že na území České republiky nepobývají se žalobcem jeho rodinní příslušníci, tedy manželka a jeho děti, kteří žijí ve Vietnamské socialistické republice. Žalobce ani žádným způsobem nespecifikoval jakékoli majetkové vazby na Českou republiku. Komisi proto není známo, na základě kterých skutečností by mohla dospět k závěru, že by dopady napadeného rozhodnutí byly nepřiměřené ve smyslu § 174a zákona č. 326/1999 Sb.

6. Ze správního spisu byly zjištěny tyto rozhodné skutečnosti:

7. Ze správního spisu vyplývá, že dne 9. 10. 2017 si žalobce podal žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty a téhož dne si podal rovněž žádost o udělení souhlasu se změnou zaměstnavatele, a to pro zaměstnání u společnosti Patatas Česká republika s.r.o. na pracovní pozici kuchař, když původně pobýval žalobce na území České republiky na základě zaměstnanecké karty s platností od 1. 3. 2016 do 30. 11. 2017, a to u zaměstnavatele Drůbežářský závod Klatovy, a.s.

8. Žalobce byl povinen současně se žádostí o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty předložit doklad prokazující jeho odbornou způsobilost jako náležitost žádosti. Žalobce Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 4 57 A 19/2019 v žádosti uvedl, že dosáhl středního odborného vzdělání a k žádosti předložil profesní osvědčení vydané v Hanoji dne 30. 6. 2003 v oboru kuchař vedeného pod č. X, kde je uvedena doba studia od 4. 9. 2000 do 23. 5. 2003 s tím, že studia dokončil výborně. Na předloženém dokladu je fotografie žalobce, která je naprosto shodná s fotografií přiloženou k žádosti o zaměstnaneckou kartu z roku 2017, což je patrno pouhým pohledem při porovnání fotografií.

9. Na profesním osvědčení, které údajně mělo být vydáno dne 30. 6. 2003, je tedy fotografie žalobce, která je zcela shodná s fotografií předloženou pro účely řízení o vydání zaměstnanecké karty. Proto správně správní orgán si z důvodů pochybností o pravosti předloženého profesního osvědčení ověřoval u odboru cizinecké policie prověření dotčeného dokumentu.

10. Ze zprávy Policie ČR Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ze dne 29. 5. 2018 vyplývá, že na základě žádosti byly prověřovány vietnamské profesní certifikáty č. X a X, kdy byl kontaktován styčný důstojník pro mezinárodní spolupráci pro ČR při Velvyslanectví České republiky v Hanoji ohledně uvedených dokladů. Dle vyjádření je v síti vzdělávacích zařízení zařazena instituce uvedená v záhlaví dokumentu, ale tato nemá a nikdy neměla ve své struktuře školu s názvem „Škola s profesním zaměřením a učiliště“, kdy v evidenci vydaných certifikátů instituce „Úřad práce, invalidních a sociálních věcí“ bylo ověřeno, že v roce 2003 nebyl vydán certifikát označený č. X. Uvedené doklady byly zkoumány i z hlediska tiskových technik a bylo uzavřeno, že se nejedná o originální otisk razítka. Prvostupňovým správním orgánem proto nebylo žádosti žalobce vyhověno, doba platnosti zaměstnanecké karty prodloužena nebyla. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal, napadeným rozhodnutím bylo odvolání zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle § 75 odst. 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12. Žalobce si podal žádost o prodloužení zaměstnanecké karty. Jeho zaměstnavatel vyžadoval, aby uchazeč o zaměstnání dosáhl odborné způsobilosti na úrovni nižšího středního odborného vzdělání, proto byl žalobce povinen předložit se žádostí o prodloužení doby zaměstnanecké karty doklad prokazující jeho odbornou způsobilost jako náležitosti žádosti.

13. Žalobce předložil profesní osvědčení vydané v Hanoji dne 30. 6. 2003 v oboru kuchař vedeného pod č. X na jeho jméno, kde je uvedena doba studia od 4. 9. 2000 do 23. 5. 2003 s tím, že studia byla jím dokončena výborně. Na dokladu je fotografie žalobce, která je pouhým pohledem zcela shodná s fotografií, která byla žalobcem předložena v souvislosti se žádostí o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Z toho důvodu vznikly na straně správního orgánu pochybnosti o pravosti předloženého profesního osvědčení, a proto požádal odbor cizinecké policie o prověření uvedeného dokladu.

14. Ze zprávy ze dne 29. 5. 2018 Policie ČR Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ohledně prověření dokladů vyplývá, že v síti vietnamských vzdělávacích institucí není evidována škola s profesním zaměřením a učilištěm, která je uvedena na předloženém dokladu ze strany žalobce a pokud jde o profesní certifikát č. X, ten sice odpovídá vzoru, který je vydáván Ministerstvem práce invalidních a sociálních věcí, ovšem při porovnání s knihou evidencí vydaných certifikátů Úřadem práce invalidních a sociálních věcí v Hanoji, pak bylo zjištěno, že v roce 2003 uvedený certifikát s tímto číslem vydán nebyl. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 5 57 A 19/2019 Tyto doklady předložené žalobcem rovněž byly zkoumány z hlediska tiskových technik a provedení razítek s výsledkem, že se jedná o nevěrohodné doklady, což vyplývá i z fotodokumentace, kdy bylo zjištěno, že se nejedná o originální otisk razítka na uvedených dokladech. Jedná se tedy o padělek. V rámci správního řízení byl žalobce seznámen s tímto závěrem, že se jedná o padělek a žalobce k tomu uvedl, že nemá k dispozici jiný doklad, kterým by prokázal, že absolvoval studium ve Vietnamu. Pokud jde o fotografie, které jsou naprosto shodné na profesním certifikátu s fotografií, která byla doložena jím k žádosti, uvedl, že fotografie jsou odlišné. Dále vypověděl, že certifikát mu zařídil jeho spolužák, jehož jméno si nepamatuje s tím, že telefonicky kontaktoval svého spolužáka a za uvedený doklad uhradil 300 dolarů. Na základě shora uvedených skutečností pak soud dospěl k závěru, že správní orgán učinil správný závěr, že žalobce nesplňuje podmínky pro prodloužení platnosti zaměstnanecké karty dle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46e odst. 1 a dále ve spojení s § 37 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., jestliže předložil padělané nebo pozměněné náležitosti.

15. Na základě zprávy ohledně prověřování dokladů i na základě výpovědi žalobce, který nebyl schopen sdělit, kde a jakou školu přesně ve Vietnamu studoval, kdy připustil, že doklad o studiu byl obstarán jeho spolužákem a neuvedl jeho jméno a zaplatil za pořízení tohoto padělaného dokladu 300 dolarů, nebyla jím vyvrácena skutečnost, že se jedná o padělaný profesní certifikát, který nelze považovat za pravý. Závěr byl správně učiněn správním orgánem na základě odborného posouzení předmětného dokladu styčným důstojníkem na Zastupitelském úřadu ČR v Hanoji, což je zcela v souladu s § 56 správního řádu, dle něhož závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce.

16. Důkaz znaleckým posudkem je tedy možné podle správního řádu uplatnit až subsidiárně, tedy nelze-li zjistit potřebné skutečnosti jinak (pokud úřední osoby správního orgánu tyto odborné znalosti nemají a nelze je opatřit ani od jiného správního orgánu), protože se vychází z obecného předpokladu, že úřední osoby mají mít dostatečné odborné znalosti, aby mohly otázky související s běžně vedenými správními řízeními posuzovat samy. Slova nelze-li nelze je opatřit od jiného správního orgánu, však není možné interpretovat tak, že by správní orgán, který řízení vede, musel oslovit všechny ostatní správní orgány, zda potřebné odborné znalosti nemají. Z povahy věci tak vyplývá, že má být osloven správní orgán, který má správnímu orgánu, který řízení vede, takové odborné znalosti. Z tohoto plyne, že správní orgán znalecký posudek obstarává pouze v tom případě, kdy správní orgán nemá dostatečné odborné znalosti a nemá je ani nadřízený správní orgán či jiný správní orgán, co jehož působnosti patří předmětná otázka. V daném případě takové odborné znalosti a dovednosti má styčný důstojník pro mezinárodní spolupráci Policie ČR při Velvyslanectví České republiky v Hanoji, na kterého se správně s touto žádostí o prověření certifikátu obrátil Odbor cizinecké policie, oddělení dokladů a specializovaných činností České Budějovice, neboť jeho pracovní náplní je zkoumání pravosti předkládaných úředních listin, včetně cestovních dokladů na Zastupitelském úřadě České republiky v Hanoji. Tento styčný důstojník pak disponuje dostatečnými znalostmi pro zjištění věcí, jakou je pravost předkládaného dokladu, který žalobce předložil v rámci řízení o pobytové oprávnění v ČR. Proto správně nepřistoupil prvostupňový správní orgán k vyhotovení znaleckého posudku ohledně pravosti dokladu o studiu, neboť bylo i v jeho technických možnostech posoudit, zda se jedná o padělek či nikoliv a skutečnosti uvedené v procesním osvědčení bylo možné ověřit styčným důstojníkem ve Vietnamu. Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 6 57 A 19/2019 17. Soud poukazuje na to, že znalci se ve správním řízení přibírají jen k tomu, aby jednak pozorovali skutečnosti, jejichž poznání předpokládá zvláštní odborné znalosti, a aby z takových pozorování vyvozovali znalecké posudky. Znalci se však nepřibírají v případě, kdy není zapotřebí odborných vědomostí nebo znalostí, nýbrž stačí, že správní orgán disponuje potřebnými odbornými znalostmi či může opatřit odborné posouzení předmětných skutečností ze strany jiného správního orgánu.

18. V daném případě byl i proveden výslech žalobce, kdy žalobce nevyvrátil závěr správního orgánu, že předmětný doklad není padělkem, pouze uvedl, že si doklad obstaral prostřednictvím svého spolužáka za 300 dolarů, na jehož jméno si nepamatuje. Rovněž správně argumentoval i prvostupňový správní orgán, kdy vyhodnotil správně zprávu, která byla vypracována na základě odborných znalostech a dovednostech styčného důstojníka pro mezinárodní spolupráci Policie ČR při Velvyslanectví České republiky v Hanoji. Soud považuje napadené rozhodnutí přezkoumatelné, jestliže je z něho patrno na základě jakých listinných důkazů a na základě jakých právních úvah dospěl k rozhodnutí. V daném případě jsou v napadeném rozhodnutí uvedeny všechny podstatné skutečnosti, ze kterých bylo vycházeno při vydání rozhodnutí, přičemž žalobce ani v odvolání neuvedl žádné nové skutečnosti ani nepředložil žádné důkazy na podporu svých tvrzení, jež by měly vliv na změnu výroku napadeného rozhodnutí. Neprokázal tedy, že by nepředložil k žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty padělané a nebo pozměněné doklady, nebo doklady v nichž jsou uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti.

19. Zcela nedůvodná je i námitka žalobce, že neměl možnost se seznámit s vyjádřením vietnamských orgánů, jestliže Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, odbor cizinecké policie, oddělení dokladů a specializovaných činností má pravomoc posoudit pravost dokladů předkládaných cizinci, přičemž zpráva, ze které bylo vycházeno je listinným důkazem ve smyslu § 51 odst. 1 správního řádu a ze zprávy je patrno z jakých zdrojů bylo vycházeno. Soud poukazuje i na to, že s tímto důkazem byl žalobce řádně seznámen před vydáním prvostupňového rozhodnutí, kdy žalobce ani nerozporoval údaje uvedené v tomto dokladu.

20. Nedůvodně je i namítáno, že se správní orgány nezabývaly řádně posouzením přiměřenosti s ohledem na soukromý a rodinný život žalobce, neboť jak vyplývá ze strany 4 rozhodnutí č.j. OAM 26637-20/ZM-2017 ze dne 12. 2. 2019 bylo správním orgánem zjištěno, že se na území České republiky nezdržuje žádný blízký příbuzný žalobce s tím, že jeho vazby k zemi původu nemohou být zpřetrhány vzhledem k tomu, že na území České republiky pobývá teprve od roku 2016. Jediným dopadem rozhodnutí do jeho soukromého života je tak nutnost opustit území České republiky a podat si žádost o novou zaměstnaneckou kartu v případě, že by chtěl být opětovně na území České republiky zaměstnán. Soud poznamenává, že žalobce měl možnost vykonávat zaměstnání, ovšem z důvodu předložení padělaných dokladů správnímu orgánu prvního stupně, sám se o možnost na území České republiky pobývat, připravil, a proto okolnost, že žalobce bude muset opustit území České republiky, považuje soud za zcela přiměřený důsledek toho, že ze strany žalobce byly předloženy padělané doklady. V souvislosti s tím soud poukazuje i na to, že z Listiny základních práv a svobod nevyplývá nárok cizince na pobyt na území České republiky, jestliže toto právo je dáno pouze občanům České republiky. Do soukromého a rodinného života žalobce může být fakticky zasaženo až rozhodnutím, které bezprostředně vede k nucenému opuštění země. V daném případě soud má za to, že skutečnost, že žalobce bude muset vycestovat do domovské země a žádat o novou zaměstnaneckou kartu, což Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 7 57 A 19/2019 představuje zdlouhavý proces pro žalobce, nelze hodnotit jako nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života, jestliže žalobce předložil padělané doklady. V rámci správního řízení bylo jeho povinností současně se žádostí o vydání zaměstnanecké karty, předložit všechny potřebné podklady, což žalobce neučinil, respektive předložil padělané podklady, proto správní orgány při zjišťování skutkového stavu nepochybily, jestliže vycházely z podkladů, které měly k dispozici, přičemž žalobce nepředložil takový doklad, že kterého by bylo patrno, že splňuje odbornou kvalifikaci. Soud se proto ztotožnil se žalovanou, že byl shledán důvod pro zamítnutí jeho žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty ve smyslu § 44a odst. 11 ve spojení § 46e odst. 1 a dále ve spojení s § 37 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., jestliže bylo prokázáno, že žalobce předložil doklad prokazující jeho odbornou způsobilost, jenž neodpovídá skutečnosti.

21. Námitky uvedené v žalobě soud neshledal důvodnými, proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, kdy žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu náhrada nákladů řízení nemohla být přiznána, přičemž žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala, kdy u žalované nevznikly náklady nad rámec její běžné administrativní činnosti.

23. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboť účastníci projevili s takovým postupem souhlas. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 26. září 2019 Shodu s prvopisem potvrzuje G. K. 8 57 A 19/2019 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.