57 A 2/2018

Rubrum

57A 2/2018 - 40 Usnesení Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Marie Trnkové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce : X bytem X zastoupené Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem sídlem Náchodská 760/67, Praha 9 žalované : Policie ČR, Krajský ředitelství policie Jihočeského kraje sídlem Lannova 26, České Budějovice o žalobě na ochranu před nezákonným zákonem správního orgánu takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám jeho právního zástupce.

Odůvodnění

:

1. Žalobce se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že zásah žalované ze dne 27. 2. 2017 byl nezákonný.

2. Žalobce v žalobě uvádí, že se dne 20. 12. 2017 seznámil s oznámením o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 27. 2. 2017 č. j. KRPC-32118/PŘ-2017-020312, které bylo vyhotoveno organizační složkou žalované, Obvodním oddělením Policie ČR Jindřichův Hradec, když z oznámení je zřejmé, že měl být dne 24. 2. 2017 v 00:05 hodin v Jindřichově Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 2 57 A 2/2018 Hradci, v ulici Nežárecká 68 v souvislosti s řízením motorového vozidla RZ: X pokutován, neboť nebyl údajně připoután bezpečnostním pásem, čímž měl porušit povinnosti řidiče podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a spáchat tak přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za což mu měla být uložena bloková pokuta ve výši 500 Kč, což osvědčuje rozhodnutí o přestupku v podobě pokutového bloku na pokutu na místě zaplacenou série: JL/2015, číslo:L10105494 ze dne 24. 2. 2017.

3. Žalobce podává žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalované, neboť na základě uvedeného oznámení ze dne 27. 2. 2017 je mu přičítán jiný přestupek a jiné porušení právní povinnosti než to, které bylo předmětem blokového řízení a které je popsáno v rozhodnutí o přestupku v podobě pokutového bloku uvedeného shora.

4. Žalobce uvádí, že žalovaná v rozporu s obsahem rozhodnutí o přestupku v podobě pokutového bloku vyhotovila oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, na základě kterého je mu přičítán přestupek, za který nebyl pravomocně potrestán a který nebyl předmětem blokového řízení. Z rozhodnutí o přestupku ze dne 24. 2. 2017 je zřejmé, že byl potrestán za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. l) zákona o silničním provozu, když tohoto přestupku se měl dopustit porušením povinnosti řidiče podle § 5 odst. 1 písm. a), které mělo spočívat v tom, že „za jízdy nebyl připoután bezpečnostním pásem“. Nezákonný zásah spatřuje žalobce tedy v tom, že policisté vyhotovili oznámení v rozporu s rozhodnutím o přestupku, na který je odkazováno, přestože mají povinnost vyhotovit oznámení podle rozhodnutí. Toto nebylo učiněno, proto bylo jednáno v rozporu s § 2 a § 3 správního řádu ve spojení s § 2 zákona o policii, jakož i v rozporu s č. l. 2 odst. 3 Ústavy, jestliže byly nesprávné údaje žalovanou prezentovány evidenčnímu správnímu orgánu.

5. Proto žalobce dal podnět soudu k vyslovení nicotnosti rozhodnutí o přestupku, který představuje shora uvedený pokutový blok, neboť rozhodnutí trpí vadami, jež je činný zjevně vnitřně rozporným a fakticky neuskutečnitelným. Žalobce proto navrhoval, aby soud vyslovil rozsudkem nicotnost shora označeného rozhodnutí, neboť rozhodnutí trpí takovými vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným a fakticky neuskutečnitelným s tím, že v případě, že nebude vyslovena soudem nicotnost shora označeného rozhodnutí o přestupku, navrhoval, aby soud určil, že zásah žalované ze dne 27. 2. 2017 je nezákonný.

6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobci byla uložena blokovaná pokuta, neboť porušil ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. tím, že dne 24. 2. 2017 v 00:05 hodin ve městě Jindřichův Hradec po ulici Nežárecká řídil osobní vozidlo značky Renault Megane Scenic JAOF05, registrační značky X, aniž by byl za jízdy připoután bezpečnostním pásem a tím se dopustil přestupku proti plynulosti a bezpečnosti provozu podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Dne 27. 2. 2017 bylo zasláno oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení na Městský úřad Jindřichův Hradec k zapsání bodů do registru řidičů. V tomto oznámení se uvádí, že žalobce jako řidič vozidla dne 24. 2. 2017 v 00:05 hodin v místě kontroly porušil ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a tím se dopustil přestupku podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Za toto jednání mu byla uložena bloková pokuta ve výši 500 Kč a vystaven blok.

7. Žalobce dosáhl ke dni 3. 11. 2017 dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidičů. Tato skutečnost byla žalobci oznámena. Žalobce si podal námitky proti záznamu bodů. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 3 57 A 2/2018 8. Žalovaná uvádí, že žalobce podal žalobu dne 19. 1. 2018, přičemž z žádosti městského úřadu vyplývá, že žalobce se s blokem a oznámením seznámil při podání námitek proti záznamu bodů u městského úřadu dne 3. 11. 2017, proto žaloba nebyla podána ve lhůtě 2 měsíců ve smyslu § 84 odst. 1 s.ř.s.

9. Žalovaná uplatnila oprávnění využít institut uložení blokové pouty žalobci, neboť byly pro to splněny zákonné podmínky. Žalobou napadené jednání žalované vůči žalobci nelze považovat za nezákonné.

10. Na bloku jsou uvedeny osobní údaje žalobce. Dále je zde uvedeno jakého přestupkového jednání se žalobce dopustil, že jako řidič vozidla porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, neboť nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem a že pokuta byla uložena žalobci za přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb.

11. V oznámení ze dne 27. 2. 2017 odeslaném na městský úřad jsou uvedeny shodné údaje jako na shora uvedeném bloku. Žalovaná v bloku správně kvalifikovala porušení povinnosti řidiče podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, jestliže žalobce jako řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, kdy je zcela v bloku čitelný § 6 nikoliv § 5, jak je uváděno žalobcem. Dále je v bloku uvedeno, že pokuta je uložena za přestupek podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Písmeno k) je hůře čitelné, nicméně při bližším pohledu na ostatní písmena k) a porovnání je s písmeny l) v textu bloku, není pochyb o tom, že na bloku je u přestupku uvedena správná právní kvalifikace, tedy správně písmeno k). Žalobce proto zcela účelově zpochybňuje údaje v uvedeném bloku a v oznámení.

12. K podnětu žalobce o vyslovení nicotnosti rozhodnutí o přestupku žalovaná uvedla, že v bloku je správně uvedeno porušení povinnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) silničního zákona a rovněž i spáchání přestupku podle § 125c) odst. 1 písm. k) zákona o silničím provozu, proto nelze činit závěr, že žalobce porušil povinnost řidiče podle § 5 odst. 1 písm. a) zákon o silničním provozu a spáchal tak přestupek podle § 125 odst. 1 písm. l) zákona o silničním provozu. Proto bylo žalovanou navrhováno, aby byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

13. Žalobce v replice ze dne 16. 3. 2018 uvedl, že se o nezákonném zásahu mohl dozvědět teprve tehdy, když měl možnost se seznámit s obsahem oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 27. 2. 2017 a porovnat jejich obsah s pokutovým blokem ze dne 24. 2. 2017, což se stalo v rámci seznámení se s podklady dne 20. 12. 2017. Žalobce neměl možnost seznámit se s pokutovým blokem a oznámením při podání námitek, neboť námitky byly podány předtím než žalovaná na žádost městského úřadu ověřila kopii pokutového bloku. V replice setrval na tom, že jako řidič porušil § 5 odst. 1 písm. a), jestliže číslice „5“ je shodná jako číslice „5“ uvedená v části ohledně rodného čísla rovněž tak i v údaji o registrační značce vozu. V části uvedení právní kvalifikace přestupku podle § 125c) odst. 1 písm. l) není uvedeno písm. k) jak tvrdí žalovaná, proto právní kvalifikace přestupku neodpovídá údajnému porušení právní povinnosti řidiče a informace uvedené v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, na základě kterého byly žalobci přičteny 3 body.

14. V podání ze dne 16. 4. 2018 žalobce poukázal na to, že soud disponuje s opraveným pokutovým blokem, který mu byl zaslán spolu s vyjádřením žalované s otiskem razítka osvědčující správnost, s datem vyhotovení dne 2. 2. 2018 a rovněž tak disponuje i žádostí Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 4 57 A 2/2018 Městského úřadu Jindřichův Hradec ze dne 14. 11. 2017, rovněž s otiskem razítka osvědčující správnost ze dne 2. 2. 2018, přičemž pokutový blok, který byl doručen Městskému úřadu Jindřichův Hradec dne 22. 11. 2017, měl vyznačenou v části pro popis přestupkového jednání číslici 5 nikoliv 6, tak jak je tomu nyní. Součástí kopie tohoto pokutového bloku byla žádost Městského úřadu Jindřichův Hradec o zaslání tohoto pokutového bloku, přičemž tato žádost nebyla označena žádným otiskem razítka, jak je tomu u žádosti založené ve spise soudu, nýbrž byla opatřena dalším textem, a to jak v záhlaví, tak v zápatí o převodu dokumentu z digitální do analogové podoby, a to dne 14. 11. 2017. Takové údaje na písemnosti soudu založené ve spise absentují, tedy soud disponuje zcela jinými podklady, než které byly doručeny Městskému úřadu Jindřichův, co by podklady pro řízení o námitkách o počtu bodů.

15. Žalovaná zaslala vyjádření k doplnění repliky žalobce, ve kterém se žalovaná důrazně ohradila proti žalobci, že v době po podání žaloby došlo k opravám na pokutovém bloku ze dne 24. 2. 2017, a to tak, že číslice na pokutovém bloku v části přestupkového jednání s uvedením § 5 byly opraveny, neboť na ověřené kopii bloku je zcela zřetelně čitelná číslice 6. Stejně tak na ověřené kopii bloku v bodě 6 je pokuta uložena za přestupek uvedeno ustanovení § 125c/1k zákona č. 306/2000 Sb. V žádném případě ze strany žalované nedošlo k opravám na ověřené kopii bloku. V oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 27. 2. 2017 odeslaném na městský úřad jsou uvedeny shodné údaje, jako na ověřené kopii bloku, tj. osobní údaje žalobce, popis přestupkového jednání s tím, že žalobce porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších změn. Údaje uvedené v ověřené kopii bloku, originály části B bloku a v oznámení jsou shodné. Argumenty žalobce nemají žádný reálný podklad a žalovaná v jednání žalobce spatřuje znaky obstrukčního jednání.

16. Krajský soud ze správního spisu zjistil následující rozhodné skutečnosti:

17. Z bloku na pokutu série: JL/2015 číslo bloku L0105494 vyplývá, že žalobce dne 24. 2. 2017 v 00:05 hodin v ulici Nežárecká v Jindřichově Hradci jako řidič vozidla porušil § 6 odst. 1 písm. a), neboť za jízdy nebyl připoután bezpečnostním pásem, kdy pokuta mu byla uložena za přestupek dle § 125c/1k zákona č. 361/2000 Sb., v platném znění. Za to mu byla uložena pokuta ve výši 500 Kč. Tento blok na pokutu žalobce vlastnoručně podepsal, souhlasil s projednáním přestupku v blokovém řízení. Potvrdil, že údaje uvedené na obou částech bloku souhlasí a potvrdil převzatí části A bloku dne 24. 2. 2017.

18. Oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení bylo oznámeno Městskému úřadu v Jindřichově Hradci k zapsání bodů do registru řidičů. V oznámení se uvádí, že žalobce jako řidič vozidla dne 24. 2. 2017 v 00.05 hodin v místě kontroly porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a tím se dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu.

19. Žalobci bylo dne 6. 11. 2017 Městským úřadem v Jindřichově Hradci oznámeno, že dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení porušení povinností stanovených zákonem o silničním provozu a současně s tím byl i vyzván k odevzdání řidičského průkazu, a to do 5 dnů doručení oznámení. Toto oznámení žalobci bylo doručeno dne 8. 11. 2017. Součástí tohoto oznámení byl i výpis z bodového hodnocení.

20. Žalobce si podal námitky, neboť má za to, že nejméně v jednom z případů, za které mu byly zapsány body, se jednalo o zápis na podkladě vadného podkladu. Dne 22. 1. 2018 si Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 5 57 A 2/2018 žalobce podal předmětnou žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, neboť má za to, že oznámení ze dne 27. 2. 2017 je nezákonné.

21. Krajský soud vycházel při meritorním posouzení žaloby z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/2005 – 65, publikovaného pod č. 603/2005 Sb. NSS, z něhož se podává, že „[o]chrana podle § 82 a násl. s. ř. s. je důvodná tehdy, jsou-li - a to kumulativně, tedy zároveň - splněny následující podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením ("zásahem" správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.“ Ustanovení § 82 s. ř. s. bylo s účinností od 1. 1. 2012 novelizováno tak, že šestá podmínka již není bez dalšího pojmovým znakem nezákonného zásahu. Ochrany před nezákonným zásahem se lze nyní domáhat i v případě, že zásah nebo jeho důsledky již netrvají ani nehrozí opakování zásahu. V takovém případě se lze domáhat toho, aby soud určil, že provedený zásah byl nezákonný. I přes naznačenou změnu právní úpravy je shora citovaný judikát stále použitelný, a jelikož se žalobce domáhá prohlášení za nezákonné takových zásahů, který již netrvají, zabýval se krajský soud zejména pojmovými znaky nezákonného zásahu vymezenými podmínkami označenými 1 až 5.

22. Krajský soud dále připomíná usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2010, čj. 7 Aps 3/2008 - 98, jímž bylo konstatováno, že rozdíl „mezi žalobou proti rozhodnutí správního orgánu a zásahovou žalobou proto primárně spočívá ve formě aktů nebo úkonů, proti nimž uvedené žaloby chrání. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu chrání proti aktům majícím obecně povahu individuálního správního aktu, jak takovému pojmu rozumí hlavní proud doktríny správního práva (ať již vydávaného podle správního řádu, zákona o správě daní a poplatků či jakéhokoli jiného zvláštního zákona)“. Nejvyšší správní soud dále uvedl, že „…zásahová žaloba chrání proti jakýmkoli jiným aktům či úkonům veřejné správy směřujícím proti jednotlivci, které jsou způsobilé zasáhnout sféru jeho práv a povinností a které nejsou pouhými procesními úkony technicky zajišťujícími průběh řízení. Nemusí jít nutně o akty neformální povahy či jen o faktické úkony, nýbrž i o jakékoli jiné konání či opomenutí konat, nelze-li je podřadit pod pojem rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Zásahem proto může být i nezákonná nečinnost spočívající v neučinění nějakého úkonu jiného než rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.“.

23. V případě žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu je třeba nejprve zkoumat, zda jde pojmově o zásah ve smyslu § 82 soudního řádu správního a teprve je-li tomu tak, lze zkoumat podmínky přípustnosti takové žaloby s ohledem na § 85 soudního řádu správního, nejde-li o zásah ve smyslu § 82 s.ř.s., soud žalobu odmítne podle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.

24. V daném případě žalobce shledává nezákonný zásah žalovaného ve vydání oznámení ze dne 27. 2. 2017 o uložení pokuty v blokovém řízení, kde je popsán skutek tak, že žalobce nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem a tím porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a dopustil se tak přestupku § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. a dožaduje se soudní ochrany podle § 82 s.ř.s. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 6 57 A 2/2018 25. Podle § 82 s.ř.s. je k podání žaloby legitimován každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správních orgánů, který není rozhodnutím a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, taková osoba se může žalobou u soudu domáhat ochrany proti zásahu, trvá-li nebo trvají jeho důsledky a nebo hrozí-li jeho opakování. Žaloba však je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky nebo domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

26. Podle § 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu platí, že záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku.

27. Podle § 123b odst. 3 písm. b) bodu 2 platí, že oznámení nebo rozhodnutí uvedená v odstavci 2 příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doručí orgán, který uložil sankci za přestupek, sankci za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise anebo trest za kázeňský přestupek v prvním stupni řízení, jde-li o rozhodnutí uvedená v odstavci 2 písm. b), a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel rozhodnutí opatřené doložkou právní moci od orgánu, který věc projednal ve druhém stupni řízení. (pozn. podtrženo krajským soudem)

28. Soud se tedy zabýval tím, zda shora uvedené oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení naplňuje pojem „zásah“ ve smyslu § 82 s.ř.s, jen v takovém případě by totiž byla splněna podmínka žalobcovy aktivní legitimace a tím i základní podmínky řízení o žalobě podle § 82 a násl. s.ř.s. a teprve tehdy by bylo možno dále zkoumat přípustnost takové žaloby s ohledem na podmínky uvedené v § 82 s.ř.s.

29. Pojem zásah není definován v soudním řádu správním, dle judikatury NSS je pojem zásah nutno vykládat tak, že jím mohou být aktivní úkony správních orgánů nebo jiných součástí veřejné správy v rámci výkonu veřejné moci, související s výkonem správní činnosti. Tradičně jsou za takový zásah považovány autoritativní úkony úředních osob bezprostředně omezující jejich adresáty v jednání, jež by jinak uskutečňovat mohly, které pro svoji neodkladnost nejsou uskutečňovány jinak obvyklým procesním postupem respektujícím všechna procesní pravidla správního řízení zakončeným vydáním správního rozhodnutí. Důvodem takových autoritativních úkonů je typicky neodkladná potřeba ochrany života, zdraví, majetku a veřejného pořádku.

30. Úkon správního orgánu v průběhu vedení správního řízení již principiálně právě uvedeným východiskům a důvodům kodifikace ochrany podle § 82 a násl. neodpovídá. Chybí tu podmínka fakticity zásahu i trvalého ohrožení stavu o právu. Ustanovení § 82 sice míří na jiný úkon správního orgánu než rozhodnutí, obsahově se však nemůže dotýkat ani jednotlivých úkonů v rámci správního řízení zakončeného rozhodnutím. Jsou totiž uskutečňovány podle procesních pravidel, jejich dodržení je plně přezkoumatelné v rámci Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 7 57 A 2/2018 přezkumu rozhodnutí, jímž bylo správní řízení ukončeno. Soud proto uzavřel, že oznámení o uložení pokuty ze strany žalovaného, které bylo adresováno Městskému úřadu v Jindřichově Hradci není z materiálního hlediska úkonem správního orgánu, na který by § 82 s.ř.s. dopadal.

31. Nadto § 82 s.ř.s. na takový úkon nedopadá ani z hledisek formálních. Základní podmínky, za jejichž kumulativního splnění má být ochrana podle § 82 s.ř.s. poskytována, jsou následující: 1. musí být žalobce přímo, tedy bezprostředně zkrácen, 2. takové zkrácení se musí týkat jeho konkrétní, subjektivní, veřejných práv, 3. musí se stát individualizovaným a konkretizovaným jednáním správního orgánu, přitom jiným jednáním než vydáním rozhodnutí, 4. musí jít o jednání nezákonné, 5. musí být takové jednání zaměřeno přímo proti žalobci nebo musí být žalobce přímo zasažen v jeho důsledku.

32. Soud se nejprve zabýval tím, zda předmětné oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení představuje individualizované a konkretizované jednání správního orgánu, jímž by žalobce byl bezprostředně zkrácen na svých konkrétních, subjektivních, veřejných právech.

33. Je třeba vyřešit otázku jakých konkrétních subjektivních veřejných práv žalobce se úkon žalovaného, kterým bylo Městskému úřadu v Jindřichově Hradci oznámeno uložení pokuty v blokovém řízení, bezprostředně dotkl, respektive jakých konkrétních subjektivních práv byl způsobilý se bezprostředně dotknout.

34. Žalobce shledal nezákonný zásah v samotném oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, neboť v něm jsou nesprávné údaje uvedeny. Oznámení je sice úkonem správního orgánu, který však právní sféru žalobce nijakým způsobem nemění. Do žalobcových práv jím není bezprostředně zasaženo, přičemž žalobce ani formálně nebyl o tomto oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení informován. Do žalobcových práv tak nebylo bezprostředně zasaženo, hmotněprávní postavení žalobce není tímto oznámením, které bylo adresováno městskému úřadu, bezprostředně determinováno. Toto oznámení tedy nepředstavuje úkon, jímž by došlo ke zkrácení práv žalobce. Soud tedy považuje oznámení za úkon sice formálně nezbytný, obsahově však informativní, kterým se žádná práva žalobce nezkracují, tj. proti jeho vůli se mu neodnímají, ani neomezují, a to ani bezprostředně, ani zprostředkovaně (nepřímo). K takovému dotčení žalobcovy sféry může dojít až rozhodnutím správního orgánu ve správním řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů.

35. Ze shora uvedeného soud tedy uzavřel, že oznámení je aktem, který sám o sobě bezprostředně nemění právní poměry žalobce, které přímé, individualizované a konkretizované účinky do subjektivních veřejných práv žalobce nemá, představuje jen jeden z formálních úkonů.

36. Soud proto uzavřel, že v daném případě je vyloučen vydáním oznámení zcela dopad do subjektivních práv žalobce, pak není kromě podmínek materiálních splněna ani základní formální podmínka vedení řízení o žalobě podle § 82 s.ř.s. Takový úkon správnímu orgánu není zásahem, proti němuž by bylo možno žalobou podle § 82 s.ř.s. brojit.

37. Není-li tedy oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 27. 2. 2017 ze shora uvedených materiálních ani formálních důvodů zásahem podle § 82 s.ř.s., není splněna podmínka řízení podle § 82 s.ř.s., přitom tento nedostatek, je nedostatkem neodstranitelným. Tato skutečnost je důvodem pro odmítnutí žaloby podle § 46 odst. 1 Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 8 57 A 2/2018 písm. a) s.ř.s. Proto soud tuto žalobu odmítl.

38. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

39. Soud neshledal ani důvod k vyslovení nicotnosti rozhodnutí o přestupku ve smyslu § 76 odst. 2 správního řádu.

40. Žalobci byl vrácen soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, a to v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle něhož soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice dne 10. 5. 2018 Mgr. Helena Nutilová v. r. Předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 9 57 A 2/2018 č. j. 57 A 2/2018 - 49 OPRAVNÉ USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Helenou Nutilovou ve věci žalobce: T. B. bytem M. 161, J. H. zastoupený Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem sídlem Náchodská 760/67, Praha 9 proti žalované: Policie ČR, Krajské ředitelství Jihočeského kraje, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, o opravě chyby v psaní takto: Dosavadní návětí výrokové části usnesení ze dne 10. 5. 2018, č. j. 57 A 2/2018 – 40 se opravuje tak, že zní: Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Terezy Kučerové v právní věci žalobce: T. B. bytem M. 161, J. H. zastoupený Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem sídlem Náchodská 760/67, Praha 9 proti žalované: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, sídlem Lannova 26, České Budějovice, Odůvodnění:

1. Při písemném vyhotovení usnesení ze dne 10. 5. 2018, č. j. 57 A 2/2018 - 40 došlo k písařské chybě, když soud nesprávně uvedl složení senátu a namísto soudkyně JUDr. Věry Balejové nesprávně uvedl soudkyni JUDr. Marii Trnkovou. Soud projednal věc v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Věry Balejové jako náhradnice a JUDr. Terezy Kučerové, neboť JUDr. Marie Trnková čerpala řádnou dovolenou. Dále soud opomněl uvést slovo „proti“ ve slovním spojení „proti žalované“. Shodu s prvopisem potvrzuje J. P. 10 57 A 2/2018 2. Vzhledem k tomu, že se jedná o zjevné chyby v psaní, soud v souladu s ustanovením § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů rozhodl, jak je uvedeno shora a tyto písařské chyby opravil. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích 29. května 2018 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. P.