57 A 20/2024

Rubrum

č. j. 57 A 20/2024- 91 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyně JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka, ve věci žalobkyně: TESCOMA s.r.o. se sídlem U Tescomy 241, Lužkovice, 760 01 Zlín zastoupena JUDr. Zdeňkem Hromádkou advokátem se sídlem třída Tomáše Bati 385, 763 02 Zlín Louky proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát se sídlem Gorazdova 1969/24, 120 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 4. 2024, č. j. ČOI 54612/24/O100, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů toho řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Shoda s prvopisem: J. M. 2 57 A 20/2024

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Česká obchodní inspekce, inspektorát Jihočeského a Vysočiny se sídlem v Českých Budějovicích vydala rozhodnutí č.j. ČOI 518/24/2000/HI, kterým byla žalobkyně uznána vinnou z porušení povinnosti dle § 13 odst. 1 a 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích a o změně některých zákonů, neboť uvedla na trh čtyři Elektrické mlýnky na sůl VITAMINO Tescoma, EAN kódu 8595028474428 bez označení CE a bez uvedení kontaktní adresy výrobce a tím spáchala přestupek dle § 19a odst. 3 písm. a) zákona o technických požadavcích na výrobky. Žalobkyně se proti uvedenému rozhodnutí odvolala, když žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 30. 4. 2024 odvolání žalobkyně zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila.

II. Shrnutí žaloby

2. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, neboť považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalobkyně úvodem žaloby shrnula dosavadní průběh řízení před správními orgány a uvedla aplikovanou právní úpravu.

3. Žalobkyně poukazuje na § 6 odst. 1 a § 14 odst. 2 Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých látek, elektrických a elektronických zařízeních. Má za to, že požadované údaje lze uvést nejen přímo na výrobku, ale i na obalu a v původních dokumentech. Podle žalobkyně nelze na elektrickém mlýnku informace uvést tak, aby byly čitelné a současně, aby nebyla znehodnocena povaha celého výrobku, zejména jeho design. Podle žalobkyně je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť žalovaný se nevěnoval výkladu pojmu neurčitý právní pojem. Žalobkyně rovněž odkázala na ustanovení § 2 odst. 2 a 3 občanského zákoníku a rovněž na Modrou příručku k provádění pravidel pro výrobky z roku 2022. Má za to, že postupovala dle doporučení tzv. Modré příručky, neboť z fyzického hlediska není umístění CE a adresy výrobce možné přímo na mlýnku, jelikož by povrch nezaručil neodstranitelné provedení označení. Navíc by vzhledem k velikosti mlýnku nebyla zaručena dostatečná viditelnost označení. Rovněž není možné uvést označení přímo na výrobku z ekonomických důvodů, a i z designového hlediska. Žalobkyně splnila svou povinnost umístěním označení na obalu výrobku a na přiložený doklad. Obdobně žalobkyně argumentuje i v případě uvedení kontaktní adresy výrobce.

4. Dále žalobkyně namítá, že se žalovaná nedostatečně vypořádala s argumenty uvedenými v odvolání, neboť žalobkyně své odvolání nestavěla pouze na estetických důvodech pro neuvedení povinných údajů přímo na výrobku. Žalovaná vychází pouze z fotodokumentace výrobku ve spisu, nikoli z vlastního osobního posouzení výrobku. Rovněž za nesprávný považuje závěr žalované, že by při navrhování nových výrobků měla počítat s povinnými údaji, kterými má být výrobek označen. Uvedené odůvodnění podle žalobkyně přesahuje meze správního uvážení. Podle žalobkyně měl žalovaný důkladně odůvodnit rozhodnutí uvést, kdy je možné označení přímo na výrobku. Dosavadní judikatura totiž neodpovídá, jak by v daném případě mělo být rozhodnuto a odlišná interpretace zákonných ustanovení nemůže jít k tíži žalobkyně.

5. K argumentaci žalované, že uživatel nemusí mít obal výrobku vždy k dispozici, žalobkyně uvedla, že u osob schopných provést nákup výrobku, nemůže být pochyb o tom, že použije Shoda s prvopisem: J. M. 3 57 A 20/2024 údaje na obalu výrobku a rovněž i v předložených dokladech. V postupu žalované vidí přepjatý formalismus bez skutečného zhodnocení smyslu zákona, a především v rozporu s common sense.

6. Žalobkyně závěrem uvádí, že požadované informace bylo možno uvést na obalu výrobku a v přiložených dokumentech. V daném případě nebyl podle žalobkyně dostatečně zjištěn skutkový stav, kdy se žalovaná nevypořádala řádně s jejími námitkami a věc nesprávně posoudila, proto žalobkyně navrhuje zrušení rozhodnutí žalované a vrácení věci k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalované

7. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť se dostatečně zabývala intepretací daných zákonných ustanovení, rovněž tak posouzením výrobku a vypořádala se i s námitkami žalobkyně. Z ustanovení Nařízení vlády č. 481/2012 Sb. vyplývá priorita umístění označení CE a kontaktní adresy výrobce přímo na výrobku a pouze v odůvodněných případech, kdy to možné není, tak na obalu a v dokladu elektrozařízení. Důvody neumístění údajů přímo na výrobku musí být objektivního charakteru. Alternativní umístění na obalu výrobku nebo v dokumentaci je odůvodněné pouze tehdy, kdy jejich připojení na výrobek není za přiměřených technických ekonomických podmínek možné, nikoli však z estetických důvodů. Rovněž v případě označení CE je odkazováno na přiměřené technické a ekonomické podmínky. Jako příklad výrobků, u kterých označení přímo na výrobku není možné, žalovaný uvedl některé typy výbušnin.

8. K posouzení výrobku žalovaná uvedla, že přímo na výrobku je uvedena ochranná známka, která zabírá pouze menší část dotčeného prostoru (těla výrobku), z čehož plyne, že bylo možné umístit i další označení přímo na výrobek tak, aby bylo čitelné. Žalovaná se vypořádala s argumentací žalobkyně ohledně designového provedení výrobku s tím, že žalobkyně měla počítat s označením výrobku povinnými údaji při jejich navrhování. Podle žalované na funkčnost výrobku by označení elektrického mlýnku bezpochyby nemělo negativní vliv. Požadované údaje mají být primárně uvedeny na samotném výrobku, neboť běžný uživatel výrobku si nebude uchovávat obal výrobku, případně přiložené dokumenty.

IV. Právní hodnocení krajského soudu

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

10. Žaloba není důvodná.

11. V daném případě žalobkyně byla ve správním řízení shledána vinnou z porušení povinnosti vztahující se k označení CE ((conformité européenne – potvrzení o souladu výrobku s příslušnými požadavky harmonizačních norem Evropské unie), a dále, že nebyla na výrobku uvedena kontaktní adresa výrobce a šlo tedy o porušení ustanovení § 13 odst. 1 a 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Tím naplnila skutkovou podstatu přestupku podle ustanovení § 19a odst. 3 písm. a) zákona o technických požadavcích na výrobky, a proto jí byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč.

12. Tohoto přestupku se žalobkyně měla dopustit tím, že jako výrobce elektrického mlýnku na sůl VITAMINO Tescoma uvedla na trh čtyři tyto elektrické mlýnky bez označení CE a bez uvedení kontaktní adresy výrobce. Shoda s prvopisem: J. M. 4 57 A 20/2024 13. Přestupek, ze kterého byla žalobkyně uznána vinnou, je vymezen v § 19a odst. 3 písm. a) zákona o technických požadavcích na výrobky, dle něhož „výrobce, dovozce, zplnomocněný zástupce nebo distributor se dopustí přestupků tím, že uvede na trh nebo do provozu a nebo distribuuje stanovené výrobky a) bez označení CE nebo jiného stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády“.

14. Technické požadavky na výrobky jsou v souladu s § 13 odst. 1 a 2 zákona o technických požadavcích na výrobky blíže vymezeny i v § 13 odst. 1, 2 zákona o technických požadavcích na výrobky, když z odstavce 2 § 13 vyplývá, že stanovený výrobek, má-li být uveden na trh, popřípadě do provozu, musí nebo může být v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády opatřen stanoveným opatřením, dalšími označeními a pokud tak stanoví nařízení vlády, musí být k němu vydáno nebo přiloženo ES prohlášení o shodě nebo jiný dokument. Z § 13 odst.3 pak vyplývá, že označení CE na stanoveném výrobku vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízení vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují a že při posouzení jeho shody byl dodržen stanovený postup.

15. Ve shora uvedeném nařízení vlády jsou stanoveny požadavky, které musí výrobek splňovat, aby mohl být výrobek uveden na trh. Výrobce musí pak provést analýzu a posouzení rizik, vypracovat a uchovávat technickou dokumentaci a připojit označení CE jako důkaz shody a musí zajistit, aby sériová výroba byla v souladu s požadavky a aby byly prováděny pravidelné kontroly i kvality, proto musí být výrobky uváděné na trh opatřeny potřebnými údaji, jak o výrobku, tak o výrobci, aby je bylo možno bezpečně identifikovat a provést potřebnou kontrolu a následný postih z hlediska plnění požadavků na ně kladených. Výrobek obsahoval zákonem požadované údaje, neboť v případě, kdy jsou tyto údaje uvedeny na obalu či připojeném štítku dojde jejich oddělením od výrobku ke ztrátě potřebných informací. Je běžnou zákaznickou praxí, že po vyjmutí výrobku z obalu tento není dlouhodobě uchováván.

16. Z uvedeného vyplývá, že povinnost výrobce uvést údaje CE a údaje o jeho výrobci přímo na výrobku jej netíží v případě, kdy povaha výrobku neumožňuje jejich uvedení přímo na mlýnku elektrickém. Žalobkyně by se tak případně zbavila odpovědnosti za přestupek spočívající v tom, že uvedla na trh elektrické mlýnky bez označení CE a bez uvedení kontaktní adresy výrobce. Povinností žalobkyně bylo tedy prokázat, že údaje požadované není možné přímo uvést na výrobku, tedy, že to povaha materiálu či velikost výrobku neumožňuje. Důkazní břemeno v tomto případě tížilo žalobkyni nikoli správní orgán, neboť tak nese odpovědnost za to, že výrobek splňuje technické požadavky. Je tomu tak proto, že žalobkyně disponuje potřebnými informacemi o povaze výrobku, která svými technickými vlastnostmi nemusí být pro umístění požadovaných údajů vhodná například s ohledem na materiál, z něhož je výrobek. Správní orgán takové informace o výrobku nemá, a proto nelze po něm spravedlivě požadovat, aby prokázal, že požadované údaje lze přímo na výrobek umístit. Jedná se tedy o objektivní odpovědnost za výsledek spočívající v tom, že na trh byl uveden výrobek s označením, které je v rozporu jednak s § 13 odst. 1, 2, 3 zákona o technických požadavcích na výrobky.

17. V daném případě žalobkyně v průběhu správního řízení o přestupku uváděla sice skutečnosti, proč nelze požadované údaje umístit na výrobku, ovšem nepředložila žádné důkazy, z nichž by bylo možné dovodit a prokázat, že povaha či velikost dotčeného výrobku neumožňuje uvést požadované údaje přímo na něm. Shoda s prvopisem: J. M. 5 57 A 20/2024 18. V daném případě je mezi účastníky na sporu interpretace rozdílného výkladu Nařízení vlády č. 481/2012 Sb. nařízení vlády o omezení používání některých nebezpečných látek elektrických a elektronických zařízeních.

19. V Nařízení vlády č. 481/2012 Sb. v § 14 odst. 2 se uvádí, že označení CE musí být viditelné, čitelné a neodstranitelně připojeno k hotovému elektrozařízení nebo k jeho výrobnímu štítku. Pokud to vzhledem k povaze elektrozařízení není možné nebo to nelze zaručit musí být připojeno k obalu a průvodním dokumentům.

20. Z § 6 odst. 1 uvedeného nařízení, pak vyplývá, že „výrobce uvede na elektrozařízení nebo není-li to možné, na obalu nebo dokladu přiloženém k elektrozařízení své jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu, název nebo ochrannou známku, pokud ho lze na jejím základě jednoznačně identifikovat a dále adresu, na kterém ho lze kontaktovat“.

21. Podle žalobkyně z technického hlediska není možné opatřit označení CE přímo na elektrickém mlýnku, jelikož povrch mlýnku by nezaručil neodstranitelné provedení označení, navíc by k rozměru elektrického mlýnku nebyla zaručena dostatečná a logicky očekávatelná viditelnost, z ekonomického hlediska není možné opatřit označení CE přímo na elektrickém mlýnku, a to z důvodu přiměřené nákladnosti takového označení a rovněž není možné opatřit CE přímo na mlýnku z důvodu čistého designu výrobku, který by byl tímto označením narušen. Žalobkyně splnila svou povinnost připojením označení CE na obal elektrického mlýnku a na přiložený doklad, který je nedílnou součástí prodávaného předmětu.

22. Dále žalobkyně uvedla, že vzhledem ke konstrukci a velikosti elektrického mlýnku nelze označení CE uvést viditelným a čitelným způsobem na spodní straně výrobku, neboť se nejedná o rovnou nebo hladkou plochu.

23. Žalobkyně tak konkrétním způsobem nezdůvodňuje, proč přímo na výrobku nelze umístit zákonem požadované údaje. Jedná se pouze o její tvrzení, žádný důkaz o tom doložen nebyl.

24. Ze shora citovaného nařízení vlády jednoznačně vyplývá povinnost výrobce uvést požadované údaje o výrobku přímo na tělo, pouze v případech, kdy to není s ohledem na povahu a velikost výrobku technicky možné, lze tyto údaje umístit na obal či na připojený doklad. Žalobkyně však v projednávaném případě ve správním řízení konkrétně neprokázala, že umístění údajů přímo na výrobku možné není. Neučinila tak ani ostatně v žalobě, kde rovněž pouze uvádí, že toto není z technických a z ekonomických důvodů možné, rovněž tak i z estetických důvodů. Soud má za to, že ekonomické důvody rovněž tak designové hledisko nejsou z hlediska důvodnosti přemístění údajů na obal či připojení dokladu relevantní, naopak jediným relevantním důvodem pro umístění údajů je velikost a povaha výrobku. Technické hledisko uvedené žalobkyní, že nelze označit opatření CE přímo na elektrickém mlýnku, jelikož povrch mlýnku by nezaručil neodstranitelné provedení označení, nebylo blíže osvětleno ani prokázáno, například ve vztahu k charakteru materiálu, z něhož je výrobek vyroben. Tyto důvody tedy zůstaly ze strany žalobkyně pouze v jejím tvrzení. Tyto skutečnosti jinak prokázány nebyly. Proto je žalobkyně odpovědná za nedodržení požadavků údajů u kontrolovaného výrobku. K ohrožení veřejného zájmu na prodeji bezpečného výrobku tak bezpochyby došlo, neboť nebyly uvedeny požadované údaje o elektrickém mlýnku a jejím výrobci na výrobku a tím se významným způsobem zvýšilo riziko ztráty těchto údajů. Shoda s prvopisem: J. M. 6 57 A 20/2024 25. Soud proto učinil závěr, že ze strany žalobkyně nebylo prokázáno, že v daném případě nastala výjimka, která umožňovala žalobkyni vyznačit zákonem požadované údaje jinak, tedy na obalech nebo v přiložených dokladech. Soud se ztotožnil se žalovanou, že neumístění údajů přímo na výrobku musí být objektivního charakteru, zejména se musí jednat o velikost výrobku, jeho funkčnost, případně nepřiměřené ekonomické podmínky s tím, že se nemůže jednat o čistě estetické důvody. Nesprávně se však žalobkyně domnívá, že toto detailní posouzení bylo na žalované, neboť v daném případě právě žalobkyně byla povinna uvedené okolnosti prokázat nejenom je tvrdit.

26. Zcela nedůvodná je proto námitka žalobkyně, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné z důvodu, že se žalovaná nevypořádala s důvody uvedenými žalobkyní v odvolání, pro které nebylo možné povinné informace na těle elektrického mlýnku uvést s tím, že žalobkyně požadovala, že je nezbytné zkoumat konstrukci, materiál, rozměry, barevné řešení a celkový design výrobku. Tyto argumenty nebyly žalobkyní řádně zdůvodněny a zejména podloženy důkazně, ohledně právě požadovaného materiálu.

27. V daném případě nelze považovat za důvodnou námitku žalobkyně, že při posuzování možnosti alternativního umístění požadovaných informací vycházela pouze z fotodokumentace elektrického mlýnku, nikoliv z vlastního osobního poznání, individuálního hodnocení výrobku, neboť za této situace byla zcela postačující pro rozhodnutí fotodokumentace elektrického mlýnku.

28. V daném případě žalobkyně byla povinna uvádět identifikační a kontaktní údaje přímo na výrobku, což vyplývá jednak z Nařízení vlády č. 481/2012 Sb. (implementující směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65 EÚ ze dne 8. 6. 2011, o omezení používání některých nebezpečných látek elektrických a elektronických zařízeních), kdy tedy bylo povinností žalobkyně označit výrobek CE viditelně, čitelně a neodstranitelně a rovněž i údaj o výrobcích.

29. Jak vyplývá z fotodokumentace elektrického mlýnku, tak přímo na výrobku je uvedena ochranná známka žalobkyně, přičemž tento text zabírá pouze malou část výrobku, proto lze mít za to, že i označení CE a kontaktní adresa výrobce by nepochybně mohla být na výrobku umístěna, aniž by došlo k narušení užitných vlastností výrobku. Žalobkyně se nemůže zbavit odpovědnosti odkazem na designové provedení, neboť ze shora uvedených právních předpisů tato skutečnost nevyplývá. Dle soudu bylo možno rovněž i ve vnitřní části výrobku požadované údaje umístit a nebyl by narušen design, event. uzpůsobit mechanismus výrobku. Soud uvádí závěrem, že nelze považovat postup žalované a prvostupňového správního orgánu za přepjatý formalismus, jestliže bylo postupováno podle platné právní úpravy.

30. Zcela nedůvodná je rovněž námitka žalobkyně ohledně předvídatelnosti rozhodování správních orgánů, kdy požaduje, aby došlo k soudní intepretaci výše uvedených zákonných ustanovení, které mají dopad na daný případ. Soud má za to, že pouze jednotná a dlouhodobá činnost správního orgánu může založit legitimní očekávání ze strany adresátů veřejné správy. V projednávané věci však žádná ustálená dlouhodobá praxe prokázána není, o čemž svědčí případ kontroly jiným inspektorátem, kdy téměř shodný výrobek byl jinak posouzen. K tomu soud ještě poznamenává, že legitimní očekávání účastníka řízení není bezbřehé a právní orgán může svou praxi i změnit, pokud jsou k tomu dány racionální důvody (viz. rozsudek NSS č.j. 2 As 7/2005–86 ze dne 25. 4. 2006). Shoda s prvopisem: J. M. 7 57 A 20/2024 V. Závěr a náklady řízení 31. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšnou žalovanou, v jejím případě nebylo prokázáno, že by jí v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Proto jí krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 23. ledna 2025 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem: J. M.