57 A 22/2024

Rubrum

č. j. 57 A 22/2024- 132 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Michala Hájka, PhD. a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka v právní věci žalobců: 1) J. P. 2) M. P. oba bytem oba právně zastoupeni Jiřím Hřídelem, advokátem se sídlem Fráni Šrámka 136, 397 01 Písek proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice za účasti: I. CETIN a.s. se sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 – Libeň II. J. V. III. J. V. oba bytem oba zastoupeni Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem se sídlem Čimelice 112, 398 04 Čimelice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2024, č. j. KUJCK 53856/2024 Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 2 57 A 22/2024 I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Dne 26. 7. 2024 byla Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručena žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2024, č. j. KUJCK 53856/2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, změnil rozhodnutí stavebního úřadu MěÚ Písek ze dne 13. 12. 2022, č. j. MUPI/2022/65684/Ším, tak, že se dle § 129 odst. 2 a 3 a § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vydává dodatečné povolení na stavbu: Stavba pro zahradu u RD X na pozemku parc. č. XA v k. ú. XA. Napadené rozhodnutí bylo doručeno žalobcům dne 30. 5. 2024 a téhož dne nabylo právní moci.

II. Stručný obsah žaloby

2. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalobci v rámci přezkumu napadeného rozhodnutí se domáhají i přezkumu zákonnosti podkladového rozhodnutí o povolení výjimky, když nezákonnost tohoto podkladového rozhodnutí spatřují v porušení § 25 vyhl. č. 501/2006 Sb.

3. Žalobci dále namítají nesoulad stavby s územně plánovací dokumentací, jestliže došlo k překročení limitů zastavěnosti pozemku, kdy je jimi namítáno, že se s názorem žalované o splnění míry přípustné zastavěnosti pozemku neztotožňují, neboť nemá oporu ve spisovém materiálu a je tedy názor nesprávný. Tuto námitku odůvodňují tím, že z výkresu nazvaného „skutečný stav zastavěnosti pozemku“ z listopadu 2019, je celkový výčet ploch na pozemku parc. č. XA v k. ú. XA, a to rodinný dům, garáž a spojovací chodník, elektroměrný pilíř, oplocení a stavba pro zahradu, celkem tedy 284,36 m2 zpevněných ploch a zastavěných ploch, když betonová dlažba, dřevěná terasa, zámková dlažba a zastavěná plocha představuje celkem 641,55 m2 propustných a zatravněných ploch, bazén 30,30 m2 , celkem tedy 956 m2 , když za použití metody prosté matematiky je evidentní, že součet objektivně zastavěných ploch je minimálně v rovině 284,36 m2 + 30 m2 bazén, tedy 314,36 m2 a tedy 32,8 %, a to pokud je uvažován stav k listopadu 2019.

4. V rozporu s tímto dokumentem je příloha k vyjádření Městského úřadu Písek ze dne 2. 2. 2024, katastrální situační výkres datovaný únor 2018, který obsahuje údaje toliko o rodinném domu a stavby pro zahradu a žádné další stavby tam započteny a zakresleny nejsou, proto žalovaný při svém hodnocení souladnosti stavby s územím regulačním plánem vycházel z nesprávných podkladů. Žalobci tedy namítají nesoulad stavby s územně plánovací dokumentací, přičemž nijak netvrdí zásah do svých veřejných objektivních práv. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 3 57 A 22/2024 5. Žalobci navrhují, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

III. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného

6. Žalovaný poukázal na to, že žalobci podali dne 24. 7. 2024 žalobu, která obsahovala stranu 1,3,5,7 a 9. Úplné znění žaloby bylo na výzvu soudu zasláno až dne 19. 8. 2024. S ohledem na § 72 odst. 1 s.ř.s., dle něhož lze žalobu podat pouze ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení rozhodnutí, přičemž dle § 71 odst. 2 lze žalobu rozšířit o další žalobní body pouze ve lhůtě 2 měsíců pro podání žaloby, soud by se měl zabývat pouze žalobními body, které byly v žalobě doručené soudu v zákonné lhůtě 2 měsíců, tedy v žalobě ze dne 24.7. 2024.

7. Žalovaný námitku žalobců ohledně nesouladu stavby s územně plánovací dokumentací ohledně limitu zastavěnosti pozemku považuje za nedůvodnou, když poukazuje na to, že podrobnější specifikaci této námitky žalobci předkládají až v žalobě. V rámci odvolacího řízení bližší argumentace jimi předložena nebyla. Pouze tvrdili překročení limitu zastavěnosti pozemku.

8. Podle žalovaného mohli žalobci uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu jaký mohlo být jejich právo dotčeno, tedy mohli uplatňovat námitky proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud jimi bylo přímo dotčeno jejich vlastnické právo. Žalobci sice předkládají soudu argumentaci, kterou odůvodňují nesouhlas se závěrem o souladu stavby územně plánovací dokumentací, ovšem zároveň s tím v žalobě neuvádí konkrétně, čím se tvrzený rozpor stavby z územně plánovací dokumentací dotýká jejich hmotných práv, tedy v žalobě vystupují žalobci na obranu veřejného zájmu, tj. domáhají se ochrany práv, která jím nenáleží. Žaloba proto není důvodná. IV. Stručné shrnutí vyjádření osob zúčastněných na řízení II. a III.

9. Osoby zúčastněné na řízení II. a III. ve vyjádření uvedly, že žaloba je nedůvodná, neboť napadené rozhodnutí není nezákonné, byl řádně zjištěn skutkový stav. Povolená výjimka nepředstavuje zásah do jejich práv, žalobci neuvedli, jakým konkrétním způsobem došlo k zásahu do jejich práv. Zdůraznily, že žalobci argumentaci k povolení k vyjímce vykládají účelovým způsobem. Žalobci odkazované ustanovení § 25 vyhl. č. 501/2006 Sb. obsahuje i odst. 6, který stanoví, že s ohledem i na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu, když v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory a musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek. Námitky žalobců považují za nedůvodné, neboť v tomto případě odstupové vzdálenosti nejsou natolik významné, stavbu šlo umístit v souladu s právními předpisy až na samotnou hranici pozemků.

10. Rovněž námitka ohledně zastavěnosti pozemků je nedůvodná, neboť správní orgány vycházely ze správných podkladů. Proto je navrhováno, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 4 57 A 22/2024 V. Stručné shrnutí repliky žalobců 11. Žalobci v replice zejména reagují na vyjádření osob zúčastněných na řízení II. a III. Konstatují, že osoby zúčastněné na řízení se žalobcům fakticky mstí za to, že si dovolili ozvat proti záměru stavby pro zahradu a nesouhlasili s povolením výjimky. Postup žalobců v žádném případě není obstrukční, neboť jsou řádnými účastníky řízení a skutečnost, že se osoby zúčastněné na řízení rozhodly stavbu umístit bez stavebního povolení, musí jít pouze k její tíži. Dále poukazují na právní úpravu § 169 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ohledně povolené výjimky a mají za to, že místní podmínky, rozloha a stav stavebního pozemku nepředstavovaly vážné územně technické důvody, pro které nebylo možné dodržet předepsanou vzdálenost a stavba přesahuje v součtu s ostatními stavbami přípustnou míru zastavitelnosti pozemku.

12. Dále žalobci zdůraznili, že žalobu podali včas a pokud se nedopatřením odeslala jen část a soud je následně vyzval k zaslání kompletního znění, pak nelze žalobu odmítnout.

VI. Právní hodnocení věci

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání, neboť účastníci projevili s takovým postupem souhlas (§ 51 s.ř.s.).

14. Dle soudu byla žaloba podána včas, neboť žaloba obsahovala žalobní body a soudem byli žalobci vyzváni k doplnění žaloby v souladu s judikaturou NSS (viz rozsudek 4 As 3/2008- 78).

15. Žalobci namítají nezákonnost podkladového rozhodnutí o povolení výjimky, a to jak rozhodnutí správního orgánu o povolení výjimky ze dne 10. 12. 2020 č.j. Výst./78707365/0/2019-1-23/OPVU/Rozh i rozhodnutí žalovaného ve věci výjimky ze dne 8. 4. 2021, č.j. KUJCK33327/2021. Žalobci zejména odkazují na metodiku MMR k udělování výjimek při umisťování a povolování staveb a namítají, že předmětná stavba, pro níž je výjimka povolována není v souladu s územním plánem, neboť vybočuje svou hmotou a objemem z místně obvyklých staveb pro zahradu a rovněž vzhledem k velikosti zastavěné plochy překračuje míru přípustné zastavěnosti pozemku, když tyto jejich argumenty nebyly řádně vypořádány a rozhodnutí tak bylo vydáno v rozporu s § 25 vyhl. č. 501/2006 Sb. Uvedli, „že není správný postup žalovaného, který bez dalšího odmítl projednávat v řízení o výjimce konkrétní námitky žalobců týkající se souladu stavby s územním plánem stejně tak není správný ani paušalizující a nepřezkoumatelný způsob jakým se s těmito argumenty vypořádal správní orgán I. stupně, který konstatoval, že v lokalitě mezi starou a novou zástavbou stavby nebude působit rušivě ovšem bez bližšího zdůvodnění a popisu „místních poměrů“. Z uvedeného je zřejmo, že žalobci neuvádí, jak podkladové rozhodnutí zasahuje do jejich veřejných subjektivních práv, žádný zásah do své právní sféry ani netvrdí.

16. V daném případě byli žalobci účastníky řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Vystupovali tedy jako osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám a nebo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Od tohoto postavení žalobců se tak podle stavebního zákona i recentní judikatury odvíjí rozsah námitek, které mohou uplatňovat, a zájmů, které mohou úspěšně hájit. Žalobci proto mohli, jak v řízení před Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 5 57 A 22/2024 stavebním úřadem, tak i následně v soudním řízení správním úspěšně uplatňovat jen takové námitky, které se týkají jejich subjektivních veřejných práv, nemohou tedy hájit jednak práva třetích osob, ani obecně dohlížet nad dodržováním zákonnosti, pokud zároveň nejsou dotčena jejich veřejná subjektivní práva (srov rozsudek NSS č.j. 5 As 234/2020-35 ze dne 25. 2. 2022 bod 37).

17. Žalobci dále namítají nesoulad stavby s územně plánovací dokumentací, kdy byl dle jejich názoru překročen limit zastavěnosti pozemku osob zúčastněných na řízení. Tato námitka ohledně překročení limitu zastavěnosti byla v řízení před stavebním úřadem žalobci formulována jen obecně, nijak nebylo zdůvodněno, jak k takovému závěru žalobci dospěli a jak se jich překročení limitu zastavěnosti dotýká.

18. Jak vyplývá z obsahu žaloby, žalobci odůvodňují listinným důkazem svůj nesouhlas se závěrem o souladu stavby s územně plánovací dokumentací z důvodu překročení limitu zastavěnosti, současně netvrdí v žalobě, jak se tento rozpor stavby s územně plánovací dokumentací dotýká jejich veřejných subjektivních práv.

19. Z toho vyplývá, že žalobci nehájí svá vlastní veřejná subjektivní práva, a proto se krajský soud jimi nemůže zabývat, jestliže žalobci zároveň netvrdí zásah do svých veřejných subjektivních práv. Žalobci nejsou nadáni právem dohledu nad dodržováním zákonnosti, nejsou povoláni k ochraně veřejného zájmu, pokud netvrdí zásah do svých veřejných subjektivních práv.

20. V duplice žalobci předložili znalecký posudek vyhotovený soudním znalcem B., dle něhož žalobci nezaplavují pozemek osob zúčastněných na řízení. Znalec konstatoval, že k zadržení vody na pozemku přispívá velká míra zastavěné plochy na pozemku parc. č. XA v k.ú. XA, a proto je důvodná námitka žalobců, že žalovaný nesprávně stanovil zastavěnost pozemku. Dle soudu je tento důkaz nadbytečný, jestliže žalobci neuvádí zásah do svých veřejných subjektivních práv, zaplavení pozemku není předmětem tohoto řízení.

VII. Závěr a náklady řízení

21. Jestliže žalobci nehájí námitkami uvedenými v žalobě svá vlastní veřejná subjektivní práva, soud ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl.

22. Krajský soud rozhodoval o nákladech řízení v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobci neměli v řízení úspěch, a proto jim nemohla být náhrada řízení přiznána. Žalovaný byl v řízení úspěšný, ovšem nebylo zjištěno, že by v souvislosti s tímto řízení vznikly u žalovaného náklady nad rámec jeho administrativní činnosti, když žalovaným nebyli ani požadovány.

23. Osobám zúčastněným na řízení náhrada nákladů řízení přiznána nebyla, neboť jim soudem nebyla ukládána žádná povinnost (§ 60 odst. 5 s.ř.s ). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 7. října 2025 Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M. 6 57 A 22/2024 Mgr. Helena Nutilová v. r. předsedkyně senátu Shoda s prvopisem se potvrzuje: J. M.